Oběžná dráha strana 4 z 5

Kosmickou éru odstartovalo vypuštění první umělé družice, sovětského Sputniku, v roce 1957. V pomyslných vesmírných závodech tak Sovětský svaz poprvé předběhl Spojené státy. Široké využívání kosmického prostoru pak začalo 6. dubna 1965 vypuštěním první komerční geostacionární telekomunikační družice, amerického Intelsatu 1. Satelit zvaný Early Bird (Ranní ptáče) umožnil přímý přenos televizních signálů, telefonních hovorů a obrazů mezi Evropou a Severní Amerikou.

Nosná raketa Thor Able, která odstartovala 1. dubna 1960 z kosmodromu na floridském mysu Canaveral, vynesla na oběžnou dráhu družici Tiros 1. Rok po nepříliš úspěšném pokusu Vanguardu 2 se tak konečně podařilo dopravit do vesmíru satelit, který byl schopen sledovat počasí a přenášet obraz na Zemi. První z řady Tirosů nesl na palubě dvě kamery, které snímaly obraz ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra.

Írán v neděli z odpalovací základny v provincii Semnán na severu země vypustil svůj satelit Zafar. Původním plánem bylo ho dostat na oběžnou dráhu, to se ale nepodařilo, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo obrany. Teherán družici vyslal do vesmíru v rámci programu, jenž podle Spojených států slouží jako zástěrka pro jeho balistický vývoj.

Na oběžné dráze nad americkým státem Pensylvánie se těsně minuly dva vyřazené satelity. Případná srážka by kvůli velkému množství úlomků znamenala pro nadcházejících několik desetiletí hrozbu pro jiné vesmírné aparáty i pro kosmické lety.

Robotický popelář vybavený čtyřmi „končetinami“ se stane prvním strojem, který bude sbírat na oběžné dráze odpad. Přístroj hodlá do vesmíru poslat roku 2025 Evropská kosmická agentura (ESA).

V úterý před půlnocí odstartovala do vesmíru evropská raketa Ariane 5. Na oběžnou dráhu vynesla při půlhodinovém letu dvě velké družice, jednu komunikační a druhou egyptskou s nejasným účelem. V rámci programu Ariane 5 jde už o 106. misi, letos se jedná o čtvrtý start.

Americká letecká společnost Boeing oznámila, že pro NASA navrhla přistávací modul, který bude schopný dostat astronauty na měsíční povrch a pak zpět na oběžnou dráhu Měsíce. Zařízení by mělo být schopné fungovat od roku 2024.

Japonská sonda Hajabusa 2 po roce a půl odlétá od asteroidu Ryugu a vrací se zpět na Zemi, kam do konce roku 2020 dopraví odebrané vzorky. Aparát ve středu úspěšně opustil oběžnou dráhu kolem asteroidu, který je nyní vzdálen od Země přes 252 milionů kilometrů, a do pěti dní se vymaní z jeho gravitačního vlivu.

Společnost SpaceX, která patří Elonu Muskovi, by chtěla mít na oběžné dráze čtyřikrát tolik satelitů Starlink, než původně plánovala. Mají vytvořit páteř světového internetu. Projekt kritizují mnozí astronomové, obávají se, že síť satelitů zhorší pozorování oblohy.

Raketa Pegasus XL společnosti Northrop Grumman v noci úspěšně vynesla na oběžnou dráhu Země satelit amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) pro výzkum ionosféry, což je část atmosféry, která překračuje hranici do kosmického prostoru. Satelit bude zkoumat kosmické počasí, jehož dopady na počasí a klima Země dosud nejsou známé.

Poprvé v historii se podařilo na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) na oběžné dráze Země vypěstovat z hovězích buněk poživatelné maso. Vzniklo 339 kilometrů nad zdroji, odkud by mohlo pocházet přirozeně. Technologický startup Aleph Farms ho tam vypěstoval a pak vytiskl na 3D tiskárně. Vědci vycházeli z přirozených procesů, které se odehrávají v přírodě, když se hojí poraněná tkáň.

Evropská kosmická agentura (ESA) musela se svou družicí Aeolus provést úhybný manévr, aby předešla pravděpodobné kolizi se satelitem Starlink 44 americké společnosti SpaceX. ESA uvedla, že tak učinila poté, co jí SpaceX, patřící americkému miliardáři Elonu Muskovi, dala na vědomí, že se svým satelitem hýbat nehodlá.

Indická sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se v úterý ráno dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Na Twitteru o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO. Raketa se sondou odstartovala ze Země v červenci, na cestu k Měsíci se vydala minulou středu. O měkké přistání, které se na Měsíci zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně, se pokusí v noci na 7. září.

Indická sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) ve středu brzy ráno indického času opustila oběžnou dráhu kolem Země a přešla na přeletovou dráhu k Měsíci. Informoval o tom list The Times of India. U Měsíce je sonda očekávána 20. srpna, v září pak má přistát na lunárním povrchu.

Před padesáti lety se američtí astronauti mise Apolla 11 dostali na oběžnou dráhu Měsíce. Neil Armstrong a Buzz Aldrin pak v modulu Eagle doletěli na povrch. Jejich prvním krokům ale předcházela spousta práce.

Česká družice Lucky-7 a další české vědecké přístroje jsou na oběžné dráze Země. V pátek ráno je tam společně s více než třiceti aparáty vynesla ruská raketa Sojuz 2.1b z kosmodromu Vostočnyj na Dálném východě. Družice, kterou sestrojili Jaroslav Laifr a Pavel Kovář z Českého vysokého učení technického (ČVUT), by měla umožnit ověřování nejnovějších vědeckých poznatků o stavbě elektronických systémů a o radiové komunikaci vesmírných sond.

V pátek v noci vyslala společnost SpaceX do kosmu raketu Falcon 9, která na oběžnou dráhu vynesla 60 satelitů. Ty budou tvořit základ sítě, již má tvořit až 12 tisíc družic, a jsou nyní na obloze dobře pozorovatelné.

Největší letadlo na světě, které vyvinula americká společnost Stratolaunch Systems, absolvovalo v sobotu nad Mohavskou pouští v Kalifornii první zkušební let. Během dvouapůlhodinového testu letoun dosáhl výšky 5182 metrů a rychlosti 304 kilometrů za hodinu. Letadlo, které má rozpětí křídel 117 metrů, by mělo v budoucnu fungovat jako nosič raket do vesmíru.

Kresba židovského chlapce Petra Ginze Měsíční krajina se po putování na oběžné dráze dostala do Terezína, kde v ghettu pobýval za druhé světové války její autor, než byl zavražděn v Osvětimi. Americký astronaut Andrew Feustel měl kopii obrázku s sebou na své poslední vesmírné misi. Astronautova manželka Indira, která má po matce české kořeny, přiznala, že je to pro ně velmi emotivní zážitek.

Izraelská robotická sonda Berešít, kterou vynesla do vesmíru 22. února raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, se dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce a za týden na něm má dosednout. Izrael se tak již nyní stal sedmým státem, kterému se podařilo na tuto orbitu uvést svůj kosmický aparát, informoval portál Space.com.

Indická zkouška sestřelu satelitu byla strašnou věcí, neboť tak vzniklo nejméně 400 kusů trosek, z nichž některé ohrožují posádku Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Prohlásil to šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jim Bridenstine. Takovéto testy označil za nepřijatelné, neboť ohrožují bezpečnost pilotovaných kosmických letů.

Indii se podařilo sestřelit satelit z oběžné dráhy. Oznámil to premiér Naréndra Módí. Indie, která vlastní jaderné zbraně, se po Spojených státech, Rusku a Číně stala teprve čtvrtou zemí, jíž se to podařilo. Úspěšně tak vyzkoušela nový obranný systém. Podle vůdkyně indické opozice je premiérovo oznámení předvolebním divadlem.

Společný projekt evropské a švýcarské vesmírné agentury plánuje v přepočtu za jednu a čtvrt miliardy korun vyslat na oběžnou dráhu nový teleskop CHEOPS. Vesmírný dalekohled nesoucí jméno staroegyptského faraona bude z výšky 700 kilometrů přinášet snímky ze vzdálených hvězdných systémů a hledat u nich planety.

Po zhruba 27 hodinách letu se kosmická loď Crew Dragon soukromé americké společnosti SpaceX v automatickém režimu úspěšně spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Plavidlo je určeno pro dopravu lidí, první testovací let ale absolvuje jen s figurínou se senzory. Tu výzkumníci pojmenovali Ripleyová.