Oběžná dráha strana 4 z 5

Čína v úterý oznámila, že úspěšně zahájila testovací let nové verze své nejsilnější nosné rakety Dlouhý pochod 5. Předpokládá se, že raketa Dlouhý pochod 5B v budoucnu sehraje klíčovou roli při dopravě segmentů plánované čínské vesmírné stanice na oběžnou dráhu.

Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) vyšle na oběžnou dráhu nanodružici VZLUSAT-2. Na palubě bude mít mimo jiné experimentální kameru pro průzkum Země. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě. Satelit by měla na oběžnou dráhu vynést raketa Falcon 9 od společnosti SpaceX. Start je naplánován na konec letošního roku.

Hubbleův dalekohled je jedním z největších vědeckých úspěchů lidstva – zařízení na oběžné dráze kolem Země dokázalo vědcům nabídnout obrazy z dalekého vesmíru, a nahlédnout tak do historie kosmu. Díky teleskopu, který před třiceti lety (24. dubna 1990) vynesl na orbitu raketoplán Discovery, astronomové nejen získali úchvatné snímky, ale také dokázali potvrdit řadu teorií. Určili například rychlost, jakou se vesmír rozpíná, a díky tomu i upřesnili jeho stáří.

Počátky čínské kosmické éry sahají až do poloviny 50. let minulého století. Tehdy se po vypovězení z USA do vlasti vrátil Čchien Süe-sen, uznávaný odborník v letectví a v oblasti raketového pohonu, který se stal tvůrcem čínských mezikontinentálních raket. Stojí také za prvním programem čínských pilotovaných letů.

Soukromá americká společnost SpaceX ve středu večer úspěšně dopravila na oběžnou dráhu sedmou sérii 60 satelitů sítě Starlink, která umožní globální připojení k internetu. Kolem Země těchto družic už krouží kolem 420. První stupeň rakety Falcon 9 po vynesení nákladu do vesmíru přistál na plující plošině v Atlantském oceánu. Start, uvolnění satelitů na orbitě i přistání rakety na prámu bylo možné sledovat živě na internetu.

Kosmickou éru odstartovalo vypuštění první umělé družice, sovětského Sputniku, v roce 1957. V pomyslných vesmírných závodech tak Sovětský svaz poprvé předběhl Spojené státy. Široké využívání kosmického prostoru pak začalo 6. dubna 1965 vypuštěním první komerční geostacionární telekomunikační družice, amerického Intelsatu 1. Satelit zvaný Early Bird (Ranní ptáče) umožnil přímý přenos televizních signálů, telefonních hovorů a obrazů mezi Evropou a Severní Amerikou.

Nosná raketa Thor Able, která odstartovala 1. dubna 1960 z kosmodromu na floridském mysu Canaveral, vynesla na oběžnou dráhu družici Tiros 1. Rok po nepříliš úspěšném pokusu Vanguardu 2 se tak konečně podařilo dopravit do vesmíru satelit, který byl schopen sledovat počasí a přenášet obraz na Zemi. První z řady Tirosů nesl na palubě dvě kamery, které snímaly obraz ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra.

Írán v neděli z odpalovací základny v provincii Semnán na severu země vypustil svůj satelit Zafar. Původním plánem bylo ho dostat na oběžnou dráhu, to se ale nepodařilo, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo obrany. Teherán družici vyslal do vesmíru v rámci programu, jenž podle Spojených států slouží jako zástěrka pro jeho balistický vývoj.

Na oběžné dráze nad americkým státem Pensylvánie se těsně minuly dva vyřazené satelity. Případná srážka by kvůli velkému množství úlomků znamenala pro nadcházejících několik desetiletí hrozbu pro jiné vesmírné aparáty i pro kosmické lety.

Raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX  úspěšně vynesla na oběžnou dráhu dalších 60 družic chystané sítě Starlink, která má umožnit vysokorychlostní přístup k internetu z kteréhokoli místa na Zemi. Jde již o třetí podobně velkou sérii satelitů vyslanou na orbitu, čímž se ze SpaceX stala firma provozující největší počet umělých družic na světě. Jeden ze satelitů má navíc poprvé experimentální nátěr, který by měl tlumit odrazivost světla a tím bojovat proti světelnému smogu.

Robotický popelář vybavený čtyřmi „končetinami“ se stane prvním strojem, který bude sbírat na oběžné dráze odpad. Přístroj hodlá do vesmíru poslat roku 2025 Evropská kosmická agentura (ESA).

V úterý před půlnocí odstartovala do vesmíru evropská raketa Ariane 5. Na oběžnou dráhu vynesla při půlhodinovém letu dvě velké družice, jednu komunikační a druhou egyptskou s nejasným účelem. V rámci programu Ariane 5 jde už o 106. misi, letos se jedná o čtvrtý start.

Americká letecká společnost Boeing oznámila, že pro NASA navrhla přistávací modul, který bude schopný dostat astronauty na měsíční povrch a pak zpět na oběžnou dráhu Měsíce. Zařízení by mělo být schopné fungovat od roku 2024.

Japonská sonda Hajabusa 2 po roce a půl odlétá od asteroidu Ryugu a vrací se zpět na Zemi, kam do konce roku 2020 dopraví odebrané vzorky. Aparát ve středu úspěšně opustil oběžnou dráhu kolem asteroidu, který je nyní vzdálen od Země přes 252 milionů kilometrů, a do pěti dní se vymaní z jeho gravitačního vlivu.

Společnost SpaceX, která patří Elonu Muskovi, by chtěla mít na oběžné dráze čtyřikrát tolik satelitů Starlink, než původně plánovala. Mají vytvořit páteř světového internetu. Projekt kritizují mnozí astronomové, obávají se, že síť satelitů zhorší pozorování oblohy.

Raketa Pegasus XL společnosti Northrop Grumman v noci úspěšně vynesla na oběžnou dráhu Země satelit amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) pro výzkum ionosféry, což je část atmosféry, která překračuje hranici do kosmického prostoru. Satelit bude zkoumat kosmické počasí, jehož dopady na počasí a klima Země dosud nejsou známé.

Poprvé v historii se podařilo na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) na oběžné dráze Země vypěstovat z hovězích buněk poživatelné maso. Vzniklo 339 kilometrů nad zdroji, odkud by mohlo pocházet přirozeně. Technologický startup Aleph Farms ho tam vypěstoval a pak vytiskl na 3D tiskárně. Vědci vycházeli z přirozených procesů, které se odehrávají v přírodě, když se hojí poraněná tkáň.

Evropská kosmická agentura (ESA) musela se svou družicí Aeolus provést úhybný manévr, aby předešla pravděpodobné kolizi se satelitem Starlink 44 americké společnosti SpaceX. ESA uvedla, že tak učinila poté, co jí SpaceX, patřící americkému miliardáři Elonu Muskovi, dala na vědomí, že se svým satelitem hýbat nehodlá.

Indická sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se v úterý ráno dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Na Twitteru o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO. Raketa se sondou odstartovala ze Země v červenci, na cestu k Měsíci se vydala minulou středu. O měkké přistání, které se na Měsíci zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně, se pokusí v noci na 7. září.

Indická sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) ve středu brzy ráno indického času opustila oběžnou dráhu kolem Země a přešla na přeletovou dráhu k Měsíci. Informoval o tom list The Times of India. U Měsíce je sonda očekávána 20. srpna, v září pak má přistát na lunárním povrchu.

Před padesáti lety se američtí astronauti mise Apolla 11 dostali na oběžnou dráhu Měsíce. Neil Armstrong a Buzz Aldrin pak v modulu Eagle doletěli na povrch. Jejich prvním krokům ale předcházela spousta práce.

Česká družice Lucky-7 a další české vědecké přístroje jsou na oběžné dráze Země. V pátek ráno je tam společně s více než třiceti aparáty vynesla ruská raketa Sojuz 2.1b z kosmodromu Vostočnyj na Dálném východě. Družice, kterou sestrojili Jaroslav Laifr a Pavel Kovář z Českého vysokého učení technického (ČVUT), by měla umožnit ověřování nejnovějších vědeckých poznatků o stavbě elektronických systémů a o radiové komunikaci vesmírných sond.

V pátek v noci vyslala společnost SpaceX do kosmu raketu Falcon 9, která na oběžnou dráhu vynesla 60 satelitů. Ty budou tvořit základ sítě, již má tvořit až 12 tisíc družic, a jsou nyní na obloze dobře pozorovatelné.

Největší letadlo na světě, které vyvinula americká společnost Stratolaunch Systems, absolvovalo v sobotu nad Mohavskou pouští v Kalifornii první zkušební let. Během dvouapůlhodinového testu letoun dosáhl výšky 5182 metrů a rychlosti 304 kilometrů za hodinu. Letadlo, které má rozpětí křídel 117 metrů, by mělo v budoucnu fungovat jako nosič raket do vesmíru.