Evropa vypustí do kosmu čtyřrukého lovce vesmírného odpadu

Robotický popelář vybavený čtyřmi „končetinami“ se stane prvním strojem, který bude sbírat na oběžné dráze odpad. Přístroj hodlá do vesmíru poslat roku 2025 Evropská kosmická agentura (ESA).

Mise jménem ClearSpace-1 bude stát nejméně 120 milionů euro, oznámila ESA. Podle agentury se bude jednat jen o test, cílem robotovy mise by mělo být zachytit jediný kus odpadu na oběžné dráze. Agentura ale doufá, že tento projekt vydláždí cestu novým pravidlům, jak s odpadem na oběžné dráze pracovat a jak ho likvidovat.

„Představte si, jak nebezpečné by bylo plout po mořích, kdyby na hladině pluly vraky všech lodí, které se kdy po oceánech pohybovaly,“ uvedl generální ředitel ESA Jan Wörner. „A právě tohle je současná situace na oběžné dráze – a je to situace, kterou nemůžeme tolerovat,“ dodal Wörner.

Během uplynulých šedesáti let se na oběžné dráze nahromadily tisíce tun kosmického odpadu. Nejčastěji se jedná o zbytky starých raket a zbytky asi 3500 dnes již nefunkčních družic. Menších kousků odpadu je asi 750 tisíc, pocházejí zejména ze srážek mezi většími kusy kosmického odpadu. Problémem je nejen jejich množství, ale také rychlost. Pohybují se totiž průměrnou rychlostí 20 tisíc kilometrů za hodinu.

Překotný rozvoj satelitů

V posledních letech s tím, jak klesá cena dopravy materiálu na oběžnou dráhu, rychle přibývá i družic a odpadu na orbitě. Jen společnost SpaceX, která patří podnikateli Elonu Muskovi, plánuje vybudování satelitní sítě o 30 tisících družicích. Ty by už ale měly být vybaveny mechanismem, který je pošle po „dožití“ do atmosféry, kde shoří.

Pokud nevznikne nějaká rozsáhlá iniciativa, která se bude kosmickému odpadu věnovat, problém se podle expertů ještě výrazně zvětší a zkomplikuje veškeré operace na oběžné dráze.

Novou misi schválila ESA na jednání v Seville, které se konalo na konci listopadu. Náročný pokus vykoná konsorcium vedené švýcarským startupem Clearspace. Cílem této mise je kus vesmírného odpadu s přezdívkou Vespa – zůstal na oběžné dráze ve výšce asi 800 kilometrů nad planetou. Jedná se o zhruba stokilogramový zbytek po startu evropské rakety Vega z roku 2013. Má ideální velikost i rozměry pro to, aby bylo možné ho polapit.

Čtyřruký robot se pokusí na oběžné dráze Vespu ulovit, chytit do paží a pak ji odtáhnout z oběžné dráhy. Robot i odpad se zřítí k Zemi a shoří v atmosféře. Do budoucna by vědci chtěli, aby podobný robot mohl likvidovat odpad opakovaně a dlouhodobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 5 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...