Na oběžné dráze hrozila srážka evropské družice a Muskova satelitu

Evropská kosmická agentura (ESA) musela se svou družicí Aeolus provést úhybný manévr, aby předešla pravděpodobné kolizi se satelitem Starlink 44 americké společnosti SpaceX. ESA uvedla, že tak učinila poté, co jí SpaceX, patřící americkému miliardáři Elonu Muskovi, dala na vědomí, že se svým satelitem hýbat nehodlá.

Už na konci srpna přístroje oznámily, že hrozí srážka mezi Aeolem a Starlinkem 44. Riziko srážky nebylo velké, podle předpisů se ale situace musí řešit už při pravděpodobnosti kolem 1:10 000.

Ve čtvrtek 29. srpna požádala ESA společnost SpaceX, aby se situací zabývala. Ta oznámila, že není důvod cokoliv dělat. Pravděpodobnost střetu ale rostla, později se pohybovala kolem 1:600. V ESA proto naplánovali změnu oběžné dráhy své družice o 350 metrů směrem vzhůru. V pondělí těsně po poledni byl manévr proveden. Ke srážce přitom mohlo dojít jen o půl hodiny později.

Podle SpaceX byla zpočátku pravděpodobnost srážky velmi nízká, proto společnost neuvažovala o změně dráhy svého satelitu. Kvůli technické chybě systému ovšem později operátor Starlinku nezaznamenal, že se pravděpodobnost kolize zvýšila. Podle mluvčího SpaceX firma problém nadále vyšetřuje a chce najít řešení, jež by podobným situacím v budoucnu zabránilo.

Aeolus byl vypuštěn v srpnu loňského roku pomocí rakety Vega. Slouží k měření rychlosti a směru větru a pomáhá tak ke zlepšení předpovědí počasí. Provedený manévr operační plnění funkce této družice nijak neovlivní, ujistila ESA.

Starlink 44 je součástí satelitní sítě Starlink, kterou buduje SpaceX pro zajištění vysokorychlostního přístupu na internet z kteréhokoli místa na Zemi. Prvních 60 satelitů dopravila na oběžnou dráhu letos v květnu nosná raketa Falcon 9. Celou síť by v budoucnu mělo tvořit až 12 tisíc aparátů. 

Provoz nad Zemí houstne, pravidla ale chybí

Hrozící srážka podle představitele ESA Klause Merze důrazně připomněla potřebu zlepšit koordinaci mezi satelitními operátory. Kolem Země obíhá stále více aparátů, přitom zatím neexistují žádná pravidla provozu na oběžných drahách.

„Tento příklad ukazuje, že kvůli neexistenci pravidel a komunikačních protokolů závisí zamezení kolizím zcela na pragmatickém úsudku operátorů družic. Dnes je tato komunikace prováděna prostřednictvím výměny e-mailů, což je zastaralý proces, který už není životaschopný,“ řekl serveru Spacenews.com vedoucí úřadu bezpečnosti vesmírných letů v ESA Holger Krag.

„Od roku 1957 bylo při zhruba 5500 startech vypuštěno asi devět tisíc družic. Z nich je dnes funkčních kolem dvou tisíc, proto většina úhybných manévrů probíhá s úlomky družic a nefunkčními družicemi. Tento úhybný manévr byl ale odlišný. Šlo o vyhnutí aktivní družice jiné aktivní družici. Nyní je v plánu vyslání dalšího tisíce družic, což rapidně zvýší jejich počet na oběžné dráze,“ komentoval situaci internetový server Kosmonautix.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tisíce stínek „v tanci smrti“. Izraelci popsali důsledky světelného znečištění

Nově instalované lampy na Golanských výšinách způsobují proměny chování drobných korýšů, kteří žijí normálně pod kameny. Místo toho nyní v noci tyto bezpečné úkryty opouštějí a vydávají se kroužit celé hodiny kolem světel.
před 16 hhodinami

Není hantavirus jako hantavirus. Některé druhy jsou i v tuzemsku

Obavy z hantaviru se šíří Evropou kvůli událostem na výletní lodi, kde se tento virus rozšířil a nejméně tři osoby připravil o život. Počet nakažených virem s vysokou smrtností od té doby dále roste. Tito vnitrobuněční parazité se vyskytují i v Česku, jen nejsou ani zdaleka tak nebezpeční jako jejich příbuzní z výletního plavidla.
před 20 hhodinami

Většina opalovacích krémů škodí korálům. Věda radí, co s tím

Pokaždé, když si jdete zaplavat, zůstane po vás v moři trocha ochranného krému proti slunci. Během rekreačních vodních aktivit se spláchne odhadem čtvrtina naneseného opalovacího krému, kterého se jen v oblastech korálových útesů uvolní zhruba pět tisíc tun ročně. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Environmental Health Perspectives, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
9. 5. 2026

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
9. 5. 2026

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026
Načítání...