Na oběžné dráze hrozila srážka evropské družice a Muskova satelitu

Evropská kosmická agentura (ESA) musela se svou družicí Aeolus provést úhybný manévr, aby předešla pravděpodobné kolizi se satelitem Starlink 44 americké společnosti SpaceX. ESA uvedla, že tak učinila poté, co jí SpaceX, patřící americkému miliardáři Elonu Muskovi, dala na vědomí, že se svým satelitem hýbat nehodlá.

Už na konci srpna přístroje oznámily, že hrozí srážka mezi Aeolem a Starlinkem 44. Riziko srážky nebylo velké, podle předpisů se ale situace musí řešit už při pravděpodobnosti kolem 1:10 000.

Ve čtvrtek 29. srpna požádala ESA společnost SpaceX, aby se situací zabývala. Ta oznámila, že není důvod cokoliv dělat. Pravděpodobnost střetu ale rostla, později se pohybovala kolem 1:600. V ESA proto naplánovali změnu oběžné dráhy své družice o 350 metrů směrem vzhůru. V pondělí těsně po poledni byl manévr proveden. Ke srážce přitom mohlo dojít jen o půl hodiny později.

Podle SpaceX byla zpočátku pravděpodobnost srážky velmi nízká, proto společnost neuvažovala o změně dráhy svého satelitu. Kvůli technické chybě systému ovšem později operátor Starlinku nezaznamenal, že se pravděpodobnost kolize zvýšila. Podle mluvčího SpaceX firma problém nadále vyšetřuje a chce najít řešení, jež by podobným situacím v budoucnu zabránilo.

Aeolus byl vypuštěn v srpnu loňského roku pomocí rakety Vega. Slouží k měření rychlosti a směru větru a pomáhá tak ke zlepšení předpovědí počasí. Provedený manévr operační plnění funkce této družice nijak neovlivní, ujistila ESA.

Starlink 44 je součástí satelitní sítě Starlink, kterou buduje SpaceX pro zajištění vysokorychlostního přístupu na internet z kteréhokoli místa na Zemi. Prvních 60 satelitů dopravila na oběžnou dráhu letos v květnu nosná raketa Falcon 9. Celou síť by v budoucnu mělo tvořit až 12 tisíc aparátů. 

Provoz nad Zemí houstne, pravidla ale chybí

Hrozící srážka podle představitele ESA Klause Merze důrazně připomněla potřebu zlepšit koordinaci mezi satelitními operátory. Kolem Země obíhá stále více aparátů, přitom zatím neexistují žádná pravidla provozu na oběžných drahách.

„Tento příklad ukazuje, že kvůli neexistenci pravidel a komunikačních protokolů závisí zamezení kolizím zcela na pragmatickém úsudku operátorů družic. Dnes je tato komunikace prováděna prostřednictvím výměny e-mailů, což je zastaralý proces, který už není životaschopný,“ řekl serveru Spacenews.com vedoucí úřadu bezpečnosti vesmírných letů v ESA Holger Krag.

„Od roku 1957 bylo při zhruba 5500 startech vypuštěno asi devět tisíc družic. Z nich je dnes funkčních kolem dvou tisíc, proto většina úhybných manévrů probíhá s úlomky družic a nefunkčními družicemi. Tento úhybný manévr byl ale odlišný. Šlo o vyhnutí aktivní družice jiné aktivní družici. Nyní je v plánu vyslání dalšího tisíce družic, což rapidně zvýší jejich počet na oběžné dráze,“ komentoval situaci internetový server Kosmonautix.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 4 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 5 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 8 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 10 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...