Oběžná dráha strana 2 z 5

Společnost SpaceX podnikatele Elona Muska a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) chtějí vytvořit studii, která by prozkoumala možnosti využití lodi Dragon pro vyslání Hubbleova teleskopu na vyšší oběžnou dráhu. Cílem je prodloužit stárnoucímu vesmírnému dalekohledu životnost, informovala agentura Reuters.

Ve věku 80 let zemřel ruský kosmonaut Valerij Poljakov, informovala vesmírná agentura Roskosmos. Poljakov se do kosmu vypravil dvakrát, během své mise v letech 1994 a 1995 tam strávil nepřetržitě 437 dnů, čímž vytvořil dosud nepřekonaný rekord.

I přes ostrá slova z Moskvy podle odborníků a analytiků není zcela jasné, kdy, jak a zda vůbec skončí rusko-západní spolupráce na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Zatímco podle některých expertů Západ případný odchod Ruska z mezinárodního projektu zvládne a Moskva tím svůj vesmírný program naprosto zdevastuje, podle jiných by to znamenalo předčasný konec celého projektu ISS.

Spojené státy vedly od padesátých let minulého století kosmický závod se Sovětským svazem a ne vždy v něm vítězily. Celou tu dobu ale byli Američané schopni dopravovat náklad i lidi do vesmíru vlastními silami. Jenže po konci programu raketoplánů v roce 2011 nastalo období, kdy americký vesmírný program do značné míry závisel na Rusku, zejména to bylo vidět na zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Změna přišla s Elonem Muskem a firmou SpaceX, jejíž loď Dragon se do vesmíru poprvé vydala 22. května 2012.

Z amerického mysu Canaveral po dlouhých odkladech odstartovala kosmická loď Starliner od společnosti Boeing. Modul vynesený raketou Atlas V by měl přibližně po 24 hodinách dorazit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), jíž veze zásoby.

Americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu Elon Musk se během prvního internetového boomu podílel na vzniku platebního systému PayPal, díky kterému vydělal první „velké peníze“. Díky nim se pustil do kosmického dobrodružství a jeho společnost SpaceX, založená 6. května 2002, se stala velkým hráčem při vynášení nákladu do vesmíru. Musk ale míří ještě dál – na oběžnou dráhu už dopravuje i lidi, spustil satelitní distribuci internetu, pomáhající i válčící Ukrajině, a touží po návratu na Měsíc nebo cestách k Marsu.

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v sobotu po menších problémech přistála loď společnosti SpaceX Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou, která na orbitálním komplexu stráví osm dnů. Let, který organizuje společnost Axiom Space a který má podporu americké vesmírné agentury NASA, je první plně soukromou výpravou na ISS. Přiblížení a přistání lodi vysílala NASA na svém webu v přímém přenosu.

Letu prvního Američana kolem Země, který se odehrál přesně před šedesáti lety, předcházelo nesmírné utrpení astronauta šimpanzího. Jeho bolest navíc byla zbytečná – celý experiment nepřinesl prakticky žádné výsledky.

Americká vesmírná agentura NASA vyjádřila obavy ohledně plánu společnosti SpaceX rozmístit na oběžnou dráhu přibližně 30 tisíc satelitů systému Starlink. Kromě NASA má s tímto projektem problém i celá řada významných soukromých společností.

Společnost SpaceX přišla o desítky satelitů Starlink, které jsou určené k přenosu internetu. Nepodařilo se jejich vypuštění – družice totiž zasáhla nečekaně silná geomagnetická bouře.

Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska vynese v noci další várku svých satelitů na oběžnou dráhu. Budovaná celosvětová síť vysokorychlostního internetu je dostupná i v Česku a má zde první klienty. Ambiciózní projekt celkem počítá s vypouštěním desetitisíců družic. Kvůli tomu vzbuzuje obavy z rizika srážek na orbitě.

Dvě různá zařízení vědců z České republiky umístěná v jedné družici ve čtvrtek odpoledne vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. VZLUSat-2 měl původně letět do vesmíru už před rokem, start zpomalily administrativní problémy.

Americký miliardář Elon Musk odmítl obvinění, že satelity Starlink jeho společnosti SpaceX zabírají místo ve vesmíru. Stížnost agentuře OSN kvůli nutnosti vyhnout se Muskovým satelitům v prosinci podala Čína, o zahlcení oběžné dráhy tento měsíc hovořil i generální ředitel Evropské kosmické agentury (ESA) Josef Aschbacher.

Sonda Trace Gas Orbiter (TGO) Evropské kosmické agentury (ESA) objevila na Marsu pod povrchem rozsáhlého systému kaňonů Valles Marineris zřejmě velké množství vody. Agentura o tom informovala na svém webu. TGO je součástí projektu ExoMars, na němž se ESA podílí s ruskou vesmírnou agenturou Roskosmos.

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přistála loď Sojuz MS-19 s profesionálním kosmonautem Antonem Škaplerovem a ruským filmařským týmem, který tvoří herečka Julija Peresildová a režisér Klim Šipenko. Dopolední odlet z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu prakticky znamenal start natáčení prvního hraného filmu ve vesmíru. Pracovat se sice bude hlavně na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), Šipenko ale nevyloučil, že první kosmické záběry filmu Výzva pořídí už při letu na ISS.

Evropsko-japonská sonda BepiColombo poslala na Zemi své první fotografie planety Merkur, okolo které v pátek proletěla ve vzdálenosti méně než dvě stě kilometrů. BepiColombo míří na oběžnou dráhu Merkuru, na kterou vypustí dvě sondy, jednu od Evropské kosmické agentury (ESA) a druhou vyvinutou japonskou vesmírnou agenturou JAXA. Vzhledem k malé vzdálenosti od Slunce je ale cesta na oběžnou dráhu Merkuru poměrně složitá a sonda jí dosáhne až v roce 2025.

V Atlantském oceánu u pobřeží amerického státu Florida přistála po letu na oběžné dráze kolem Země čtyřčlenná civilní posádka lodi Crew Dragon společnosti SpaceX podnikatele Elona Muska. Jejich kapsle SpaceX se spustila do oceánu těsně před západem slunce v 1:08 SELČ nedaleko místa, kde jejich let o tři dny dříve začal. Je to první zcela amatérská posádka, která obletěla Zemi bez profesionálního astronauta.

V listopadu 1978 zamířila na oběžnou dráhu první československá družice Magion 1, určená pro výzkum nízkofrekvenčních elektromagnetických jevů v magnetosféře a ionosféře. Satelit jen o málo větší než videorekordér a vážící patnáct kilogramů sloužil vědcům téměř tři roky, zanikl přesně před čtyřiceti lety, 10. září 1981.

Malá družice, kterou sestavil mezinárodní tým kolem astrofyzika Norberta Wernera z Masarykovy univerzity v Brně, poprvé od vyslání na oběžnou dráhu zaznamenala záblesk gama záření. Zapsala se tak do historie jako první astronomický nanosatelit kategorie CubeSat, kterému se to podařilo. Tento vesmírný jev zatím pozorovaly jen velké a tedy mnohonásobně dražší družice.

Evropská vesmírná agentura vyzvala vědce k vývoji nových materiálů, které vydrží extrémní podmínky na oběžné dráze kolem Země i ultrafialové elektromagnetické záření. Tuto výzvu přijala Bristolská univerzita, která přišla s hmotou, která se umí sama „léčit“.

Nad kosmodromem na floridském Mysu Canaveral ještě nezačalo vycházet slunce, když se 21. července 2011 krátce před šestou hodinou ráno ozval sonický třesk ohlašující přistání raketoplánu. Z oběžné dráhy se vracel Atlantis, poslední z flotily amerických vesmírných letounů, jehož mise uzavřela jednu z důležitých kapitol výprav do kosmu. Vedle nesporných úspěchů bude ale program raketoplánů už navždy spojen i se dvěma tragédiemi.

Evropská raketa Vega v noci na čtvrtek vynesla na oběžnou dráhu pomocí nosiče od české firmy první družici s velmi vysokým rozlišením, která je součástí nové konstelace satelitů Pléiades Neo určené k pozorování Země. Téměř tunová družice Pléiades Neo 3 byla spolu s dalšími pěti malými satelity umístěna na takzvaném dispenseru brněnské firmy SAB Aerospace.

Před dvaceti lety si první civilista zaplatil cestu do vesmíru. Amerického podnikatele Dennise Tita vynesla vstříc hvězdám ruská kosmická loď Sojuz. Předpoklady pro výlet na oběžnou dráhu měl, vystudoval letecké inženýrství a část profesní kariéry spojil s NASA. Už před ním se ale do vesmíru dostali i další neastronauti, kteří si ale „letenku“ nemuseli hradit ze svého. Vůbec první civilistkou měla být už v 80. letech americká učitelka Christa McAuliffeová, která měla z orbity v přímých přenosech vyučovat. Stejně jako zbytek posádky ale zahynula hned po startu při havárii raketoplánu Challenger.

Před šedesáti lety Sověti dobyli „pobřeží vesmíru“. Kosmický let Jurije Gagarina vyvolal v SSSR a na území pod jeho vlivem nadšení, na opačné straně železné opony šok a zděšení. Vesmírné závody mezi Sovětským svazem a USA odstartovaly už v polovině padesátých let minulého století a skončily společným experimentem v letech sedmdesátých.