Oběžná dráha strana 3 z 5

První let člověka do vesmíru byl 12. dubna 1961 triumfem sovětské technologie. Vývoj a výroba kosmické lodi Vostok (rusky východ) spojily to nejlepší z mnoha oborů – výsledkem byl robustní stroj, který předběhl svou dobu.

Když se dostal před šedesáti lety do kosmu první člověk, nebyl to skok do neznáma; lidé se o cestu vzhůru snažili stovky let a Gagarinův let byl jen vyvrcholením těchto snah. Na oběžnou dráhu se ale dostal také s dopomocí desítek zvířat, která vesmírné cesty s lidskou posádkou testovala dříve - a zaplatila za to životy.

Před šesti desítkami let se člověk vydal poprvé do vesmíru. Jurij Gagarin provedl historický let 12. dubna 1961. Československá televize tehdy čin popsala jako „největší svátek v dějinách lidstva“. Sovětský kosmonaut se dostal na titulní stránky světových deníků, do éteru rozhlasových stanic i na obrazovky televizí.

Apophis je velký asteroid, u něhož řada měření naznačovala, že by mohl představovat hrozbu pro planetu Zemi –⁠ nejblíže by se měl přiblížit roku 2068. Teď ale americká agentura NASA uvedla, že podle nových pozorování tento objekt riziko nepředstavuje.

Na oběžné dráze modré planety se rozbíhá závod vesmírných popelářů. Čerstvě tam zaparkoval nový satelit, který má pomoct najít nejefektivnější způsob, jak orbitu zbavit smetí, jež tam zůstává po lidech. Pokud mise uspěje, chce japonská firma nabídnout své služby vládám i soukromníkům.

Na oběžnou dráhu Země o víkendu zamíří nanosatelit s detektorem, který bude zachycovat záblesky gama záření. Svůj podíl na něm má slovenská i česká věda. Vědeckým koordinátorem mezinárodní mise je slovenský astrofyzik Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Na Marsu se ve čtvrtek pokusí přistát další automatický průzkumník amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). K hlavním úkolům vozítka Perseverance bude patřit hledání známek možného mikrobiálního života na rudé planetě v dávné minulosti. Během krátké doby osmi dnů je to už třetí vědecký aparát vyslaný lidmi, který k Marsu dorazil.

Čínská sonda Tchien-wen byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu. Oznámila to státní agentura Nová Čína. Úkolem sondy bude mimo jiné shromažďovat údaje o podzemní vodě a zjišťovat známky možného života v minulosti. K tomu by zhruba za tři měsíce mělo po přistání na povrchu planety sloužit robotické vozítko.

Sonda Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů v úterý 9. února dorazila k Marsu a byla navedena na oběžnou dráhu. Už ve středu se k rudé planetě dostane také čínský aparát Tchien-wen, který má za tři měsíce spustit na povrch rudé planety robotické vozítko. Příští týden tam také hodlá přistát americká vesmírná agentura NASA se svým dalším automatickým průzkumníkem Perseverance.

Unikátní planetární systém, který se nachází asi 200 světelných let od Země, je domovem šesti exoplanet – pět z nich je „uvězněných“ v podivném tanci. Jejich oběžné dráhy se řídí pravidelným vzorcem, přestože mají rozdílné velikosti i hustotu. Objev zpochybňuje představy astronomů o existujících druzích planetárních systémů i o tom, jak takové soustavy vznikají.

Společnost Richarda Bransona Virgin Orbit v neděli poprvé úspěšně vypustila raketu do vesmíru z křídla letadla Boeing 747. Otevřela tím novou cestu pro vynášení malých družic na oběžnou dráhu, uvedla agentura AFP. Virgin Orbit uspěla napodruhé, po neúspěšném testu loni v květnu.

Japonská dřevařská společnost a Kjótská univerzita spojily síly, aby vyvinuly první satelity na světě vyrobené ze dřeva. Měly by vzniknout nejpozději do roku 2023.

Modul čínské sondy Čchang-e 5 úspěšně odebral vzorky hornin z Měsíce a svůj úkol tak dokončil o den dříve, než se plánovalo. Nasbíraný materiál byl podle sdělení čínského vesmírného programu už bezpečně uložen do druhého modulu, který ho vynese na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Agentury Reuters a AP připomněly, že jde o první podobnou misi od 70. let.

Čínská sonda Čhang-e 5 úspěšně přistála na Měsíci, informoval odborný web SpaceNews. Sestup na povrch trval přibližně 15 minut, sonda přistála nedaleko Mons Rümker v oblasti Oceanus Procellarum.

Vysloužilý satelit se na oběžné dráze patrně minul se zbytkem rakety. S odvoláním na sdělení americké společnosti LeoLabs o tom informoval zpravodajský web BBC. Kolizi třetího stupně čínské rakety Čchang-čeng (Dlouhý pochod) vypuštěné v roce 2009 a nefunkčního navigačního satelitu Parus sovětské výroby, který Zemi obíhá od roku 1989, LeoLabs předpovídala s 20procentní pravděpodobností na pátek 03:00 SELČ. Nyní však společnost uvedla, že nezaznamenala nad Antarktidou úlomky, které by při střetu vznikly.

Venuše mohla být dodnes obyvatelnou planetou. Místo toho je z ní místo s pekelným vedrem, kde z nebe prší kyselina. Podle nové studie amerických astronomů za to může Jupiter, který změnil její oběžnou dráhu kolem Slunce.

Česká nanodružice VZLUSAT-2, která bude součástí rakety vyslané do vesmíru, je hotová. Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) ji nyní odešle do Nizozemska, odkud bude spolu s dalšími satelity přepravena do USA k usazení v raketě. Start satelitu je předběžně naplánován na konec letošního roku. Projekt navazuje na VZLUSAT-1, který je na oběžné dráze už tři roky a jde o první českou technologickou nanodružici ve vesmíru.

Astronomové přišli s prvním důkazem, že skupiny hvězd jsou schopné roztrhat nebo deformovat disky hmoty, z nichž se tvoří planety. Výsledný útvar je zborcený a výrazně poškozený – vznikne z něj zřejmě soustava připomínající Tatooine z filmů Star Wars.

Přesně před šedesáti lety se na oběžnou dráhu Země vydala dvojice sovětských psů Belka a Strelka. Na rozdíl od slavné Lajky, která ve vesmíru zemřela, dopadla cesta Belky a Strelky dobře – ze svého letu se vrátily na Zemi živé.

Nová studie popsala, že jiné hvězdy mohou mít až sedm planet podobných Zemi. A to naznačuje, že potenciálně obyvatelných světů může být podstatě víc, než se čekalo. Naše Sluneční soustava má ale podle stejného výzkumu smůlu –⁠ existenci dalších světů se životem brání Jupiter.

Největší automatický vědecký rover určený k výzkumu Marsu, který dosud sestavil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), odstartoval ve čtvrtek z Mysu Canaveral do vesmíru na raketě Atlas V. Robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost), jež by mělo přistát v únoru příštího roku, má hledat známky možného minulého života, ale také vyzkoušet nové technologie pro případné budoucí lidské průzkumné výpravy na tuto planetu.

Když roku 2014 oznámily Spojené arabské emiráty, že v prosinci 2021 vyšlou kosmickou misi k Marsu, neznělo to úplně věrohodně. V té době neměla desetimilionová země ani vlastní vesmírnou agenturu ani žádné specializované vědce. Průměrný věk expertů, kteří se s tímto cílem spojili, byl 27 let. Šest let poté: sonda je hotová, už v únoru úspěšně podstoupila náročné podvodní testy a odstartuje do kosmu během třídenního okna po 14. červenci 2020.

Čína v úterý vyslala na oběžnou dráhu poslední satelit pro svůj navigační systém Pej-tou. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž chce Peking být nezávislý na obdobném americkém systému GPS.

Americké letectvo v neděli úspěšně vypustilo do kosmu utajovaný bezpilotní raketoplán X-37B. Přístroj poslalo na oběžnou dráhu na jeho již šestou tajnou misi ve vesmíru.