Čína prodloužila Hedvábnou stezku do kosmu. Vyslala tam poslední satelit systému Pej-tou

Nahrávám video
Z čínského Sečuánu vzlétla raketa s navigačním satelitem. Start se kvůli technickým problémům zdržel
Zdroj: ČT24

Čína v úterý vyslala na oběžnou dráhu poslední satelit pro svůj navigační systém Pej-tou. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž chce Peking být nezávislý na obdobném americkém systému GPS.

Vyslání družice na palubě rakety Dlouhý pochod-3B bylo přenášeno živě ze základny Si-čchang, hluboko v horách jihozápadní Číny, a to krátce před desátou hodinou místního času. 

Asi o půl hodiny později byl satelit umístěn na oběžnou dráhu a rozevřel své solární panely.

Původně chtěla Čína vyslat poslední satelit tohoto systému do vesmíru už 16. června, start byl ale odložen kvůli technickým problémům.

Čína chce navigační nezávislost

Satelit Pej-tou-3 je posledním patřícím k novému čínskému navigačnímu systému, jehož odhadovaná cena se pohybuje kolem deseti miliard dolarů. Nápad vyvinout Pej-tou se zrodil v 90. letech a měl být možností, jak by se čínská armáda mohla stát nezávislou na systému GPS, který obsluhuje americké letectvo.

Peking tak začal na vlastním systému pracovat a první generace navigační sítě vznikla v roce 2000. Tehdy systém pokrýval jen území Číny. Druhá verze byla dokončena v roce 2012 a pokryla oblast části Asie a Tichomoří. Nyní Čína doufá, že se všemi satelity Pej-tou brzy pokryje celou planetu.

Čínský vesmírný program se v posledních dvou desetiletích rychle vyvíjel, píše Reuters. Tamní vláda podle ní vynakládá mnoho peněz na rozvoj nezávislých technologicky vyspělých schopností a země dominuje v oblastech, jako je budování 5G sítí.

Tento systém bývá někdy nazývaný „Vesmírná hedvábná stezka“, satelity by totiž měly pokrýt všechny země, které jsou a v budoucnu budou součástí plánu čínské „Nové hedvábné stezky“.

Není GPS jako GPS

Všechny tyto systémy satelitní navigace se často označují jako „GPS“. Ve skutečnosti se ale zkratka GPS týká jen americké navigace.

Galileo –⁠ Evropský globální satelitní systém. Agentura GSA, která Galileo provozuje, sídlí v Praze. Díky 30 satelitům ve vesmíru měl být podle provozovatele přesnější při určování polohy než americký konkurenční systém GPS. V současnosti je na oběžné dráze 26 satelitů. Služby Galileo jsou od roku 2016 v takzvaném iniciačním (testovacím) provozu. Znamená to, že systém už je sice schopen poskytovat své služby, ale stále pokračuje jeho výstavba.

Glonass –⁠ Sovětský armádní systém Glonass, který je považován za ruskou odpověď na americký navigační systém GPS, byl vyvíjen od konce 70. let minulého století, svůj první satelit umístil na oběžné dráze v roce 1982 a formálně funguje od roku 1993. Družice ruské území plně pokryly v roce 2010 a o rok později, po dosažení plného provozního počtu 24 satelitů, systém začal fungovat celosvětově. Nyní je celý systém modernizován a jeho část je přístupná i veřejnosti.

GPS –⁠ Americký globální polohový systém (GPS) provozuje americké ministerstvo obrany. První z jeho družic byla vypuštěna už v roce 1978. Systém GPS byl budován pro civilní i vojenské účely, zpočátku ale sloužil hlavně pro strategické úkoly. Pro civilní účely byl plně uvolněn po roce 1983, kdy sovětská stíhačka v sovětském vzdušném prostoru sestřelila civilní letadlo společnosti Korean Air, přičemž všech 269 lidí na palubě zahynulo. Americký prezident Ronald Reagan poté oznámil, že systém bude přístupný i nadále pro civilní užití a zadarmo. Kompletní sestava 24 družic byla umístěna na oběžnou dráhu k lednu 1994. Spojené státy nyní budují již třetí generaci GPS, jejíž první satelit byl vynesen na oběžnou dráhu v roce 2018. Podle Pentagonu by měl být údajně třikrát přesnější než dosavadní systémy a osmkrát odolnější proti rušení.

Pej-tou –⁠ Čínský navigační systém, jehož poslední, 35. satelit Čína umístila na oběžné dráze 23. června 2020. Program Pej-tou byl zahájen v 90. letech uplynulého století a měl být možností, jak by se čínská armáda mohla stát nezávislou na systému GPS. V roce 2000 systém pokryl území Číny, druhá verze byla dokončena v roce 2012 a pokryla oblast části Asie a Tichomoří. Nyní by měl systém pokrýt celou planetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 4 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 13 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...