Čína prodloužila Hedvábnou stezku do kosmu. Vyslala tam poslední satelit systému Pej-tou

3 minuty
Z čínského Sečuánu vzlétla raketa s navigačním satelitem. Start se kvůli technickým problémům zdržel
Zdroj: ČT24

Čína v úterý vyslala na oběžnou dráhu poslední satelit pro svůj navigační systém Pej-tou. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž chce Peking být nezávislý na obdobném americkém systému GPS.

Vyslání družice na palubě rakety Dlouhý pochod-3B bylo přenášeno živě ze základny Si-čchang, hluboko v horách jihozápadní Číny, a to krátce před desátou hodinou místního času. 

Asi o půl hodiny později byl satelit umístěn na oběžnou dráhu a rozevřel své solární panely.

Původně chtěla Čína vyslat poslední satelit tohoto systému do vesmíru už 16. června, start byl ale odložen kvůli technickým problémům.

Čína chce navigační nezávislost

Satelit Pej-tou-3 je posledním patřícím k novému čínskému navigačnímu systému, jehož odhadovaná cena se pohybuje kolem deseti miliard dolarů. Nápad vyvinout Pej-tou se zrodil v 90. letech a měl být možností, jak by se čínská armáda mohla stát nezávislou na systému GPS, který obsluhuje americké letectvo.

Peking tak začal na vlastním systému pracovat a první generace navigační sítě vznikla v roce 2000. Tehdy systém pokrýval jen území Číny. Druhá verze byla dokončena v roce 2012 a pokryla oblast části Asie a Tichomoří. Nyní Čína doufá, že se všemi satelity Pej-tou brzy pokryje celou planetu.

Čínský vesmírný program se v posledních dvou desetiletích rychle vyvíjel, píše Reuters. Tamní vláda podle ní vynakládá mnoho peněz na rozvoj nezávislých technologicky vyspělých schopností a země dominuje v oblastech, jako je budování 5G sítí.

Tento systém bývá někdy nazývaný „Vesmírná hedvábná stezka“, satelity by totiž měly pokrýt všechny země, které jsou a v budoucnu budou součástí plánu čínské „Nové hedvábné stezky“.

Není GPS jako GPS

Všechny tyto systémy satelitní navigace se často označují jako „GPS“. Ve skutečnosti se ale zkratka GPS týká jen americké navigace.

Galileo –⁠ Evropský globální satelitní systém. Agentura GSA, která Galileo provozuje, sídlí v Praze. Díky 30 satelitům ve vesmíru měl být podle provozovatele přesnější při určování polohy než americký konkurenční systém GPS. V současnosti je na oběžné dráze 26 satelitů. Služby Galileo jsou od roku 2016 v takzvaném iniciačním (testovacím) provozu. Znamená to, že systém už je sice schopen poskytovat své služby, ale stále pokračuje jeho výstavba.

Glonass –⁠ Sovětský armádní systém Glonass, který je považován za ruskou odpověď na americký navigační systém GPS, byl vyvíjen od konce 70. let minulého století, svůj první satelit umístil na oběžné dráze v roce 1982 a formálně funguje od roku 1993. Družice ruské území plně pokryly v roce 2010 a o rok později, po dosažení plného provozního počtu 24 satelitů, systém začal fungovat celosvětově. Nyní je celý systém modernizován a jeho část je přístupná i veřejnosti.

GPS –⁠ Americký globální polohový systém (GPS) provozuje americké ministerstvo obrany. První z jeho družic byla vypuštěna už v roce 1978. Systém GPS byl budován pro civilní i vojenské účely, zpočátku ale sloužil hlavně pro strategické úkoly. Pro civilní účely byl plně uvolněn po roce 1983, kdy sovětská stíhačka v sovětském vzdušném prostoru sestřelila civilní letadlo společnosti Korean Air, přičemž všech 269 lidí na palubě zahynulo. Americký prezident Ronald Reagan poté oznámil, že systém bude přístupný i nadále pro civilní užití a zadarmo. Kompletní sestava 24 družic byla umístěna na oběžnou dráhu k lednu 1994. Spojené státy nyní budují již třetí generaci GPS, jejíž první satelit byl vynesen na oběžnou dráhu v roce 2018. Podle Pentagonu by měl být údajně třikrát přesnější než dosavadní systémy a osmkrát odolnější proti rušení.

Pej-tou –⁠ Čínský navigační systém, jehož poslední, 35. satelit Čína umístila na oběžné dráze 23. června 2020. Program Pej-tou byl zahájen v 90. letech uplynulého století a měl být možností, jak by se čínská armáda mohla stát nezávislou na systému GPS. V roce 2000 systém pokryl území Číny, druhá verze byla dokončena v roce 2012 a pokryla oblast části Asie a Tichomoří. Nyní by měl systém pokrýt celou planetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 5 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 7 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 10 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 12 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...