Čína prodloužila Hedvábnou stezku do kosmu. Vyslala tam poslední satelit systému Pej-tou

Nahrávám video

Čína v úterý vyslala na oběžnou dráhu poslední satelit pro svůj navigační systém Pej-tou. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž chce Peking být nezávislý na obdobném americkém systému GPS.

Vyslání družice na palubě rakety Dlouhý pochod-3B bylo přenášeno živě ze základny Si-čchang, hluboko v horách jihozápadní Číny, a to krátce před desátou hodinou místního času. 

Asi o půl hodiny později byl satelit umístěn na oběžnou dráhu a rozevřel své solární panely.

Původně chtěla Čína vyslat poslední satelit tohoto systému do vesmíru už 16. června, start byl ale odložen kvůli technickým problémům.

Čína chce navigační nezávislost

Satelit Pej-tou-3 je posledním patřícím k novému čínskému navigačnímu systému, jehož odhadovaná cena se pohybuje kolem deseti miliard dolarů. Nápad vyvinout Pej-tou se zrodil v 90. letech a měl být možností, jak by se čínská armáda mohla stát nezávislou na systému GPS, který obsluhuje americké letectvo.

Peking tak začal na vlastním systému pracovat a první generace navigační sítě vznikla v roce 2000. Tehdy systém pokrýval jen území Číny. Druhá verze byla dokončena v roce 2012 a pokryla oblast části Asie a Tichomoří. Nyní Čína doufá, že se všemi satelity Pej-tou brzy pokryje celou planetu.

Čínský vesmírný program se v posledních dvou desetiletích rychle vyvíjel, píše Reuters. Tamní vláda podle ní vynakládá mnoho peněz na rozvoj nezávislých technologicky vyspělých schopností a země dominuje v oblastech, jako je budování 5G sítí.

Tento systém bývá někdy nazývaný „Vesmírná hedvábná stezka“, satelity by totiž měly pokrýt všechny země, které jsou a v budoucnu budou součástí plánu čínské „Nové hedvábné stezky“.

Není GPS jako GPS

Všechny tyto systémy satelitní navigace se často označují jako „GPS“. Ve skutečnosti se ale zkratka GPS týká jen americké navigace.

Galileo –⁠ Evropský globální satelitní systém. Agentura GSA, která Galileo provozuje, sídlí v Praze. Díky 30 satelitům ve vesmíru měl být podle provozovatele přesnější při určování polohy než americký konkurenční systém GPS. V současnosti je na oběžné dráze 26 satelitů. Služby Galileo jsou od roku 2016 v takzvaném iniciačním (testovacím) provozu. Znamená to, že systém už je sice schopen poskytovat své služby, ale stále pokračuje jeho výstavba.

Glonass –⁠ Sovětský armádní systém Glonass, který je považován za ruskou odpověď na americký navigační systém GPS, byl vyvíjen od konce 70. let minulého století, svůj první satelit umístil na oběžné dráze v roce 1982 a formálně funguje od roku 1993. Družice ruské území plně pokryly v roce 2010 a o rok později, po dosažení plného provozního počtu 24 satelitů, systém začal fungovat celosvětově. Nyní je celý systém modernizován a jeho část je přístupná i veřejnosti.

GPS –⁠ Americký globální polohový systém (GPS) provozuje americké ministerstvo obrany. První z jeho družic byla vypuštěna už v roce 1978. Systém GPS byl budován pro civilní i vojenské účely, zpočátku ale sloužil hlavně pro strategické úkoly. Pro civilní účely byl plně uvolněn po roce 1983, kdy sovětská stíhačka v sovětském vzdušném prostoru sestřelila civilní letadlo společnosti Korean Air, přičemž všech 269 lidí na palubě zahynulo. Americký prezident Ronald Reagan poté oznámil, že systém bude přístupný i nadále pro civilní užití a zadarmo. Kompletní sestava 24 družic byla umístěna na oběžnou dráhu k lednu 1994. Spojené státy nyní budují již třetí generaci GPS, jejíž první satelit byl vynesen na oběžnou dráhu v roce 2018. Podle Pentagonu by měl být údajně třikrát přesnější než dosavadní systémy a osmkrát odolnější proti rušení.

Pej-tou –⁠ Čínský navigační systém, jehož poslední, 35. satelit Čína umístila na oběžné dráze 23. června 2020. Program Pej-tou byl zahájen v 90. letech uplynulého století a měl být možností, jak by se čínská armáda mohla stát nezávislou na systému GPS. V roce 2000 systém pokryl území Číny, druhá verze byla dokončena v roce 2012 a pokryla oblast části Asie a Tichomoří. Nyní by měl systém pokrýt celou planetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.