Čína prodloužila Hedvábnou stezku do kosmu. Vyslala tam poslední satelit systému Pej-tou

Nahrávám video
Z čínského Sečuánu vzlétla raketa s navigačním satelitem. Start se kvůli technickým problémům zdržel
Zdroj: ČT24

Čína v úterý vyslala na oběžnou dráhu poslední satelit pro svůj navigační systém Pej-tou. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž chce Peking být nezávislý na obdobném americkém systému GPS.

Vyslání družice na palubě rakety Dlouhý pochod-3B bylo přenášeno živě ze základny Si-čchang, hluboko v horách jihozápadní Číny, a to krátce před desátou hodinou místního času. 

Asi o půl hodiny později byl satelit umístěn na oběžnou dráhu a rozevřel své solární panely.

Původně chtěla Čína vyslat poslední satelit tohoto systému do vesmíru už 16. června, start byl ale odložen kvůli technickým problémům.

Čína chce navigační nezávislost

Satelit Pej-tou-3 je posledním patřícím k novému čínskému navigačnímu systému, jehož odhadovaná cena se pohybuje kolem deseti miliard dolarů. Nápad vyvinout Pej-tou se zrodil v 90. letech a měl být možností, jak by se čínská armáda mohla stát nezávislou na systému GPS, který obsluhuje americké letectvo.

Peking tak začal na vlastním systému pracovat a první generace navigační sítě vznikla v roce 2000. Tehdy systém pokrýval jen území Číny. Druhá verze byla dokončena v roce 2012 a pokryla oblast části Asie a Tichomoří. Nyní Čína doufá, že se všemi satelity Pej-tou brzy pokryje celou planetu.

Čínský vesmírný program se v posledních dvou desetiletích rychle vyvíjel, píše Reuters. Tamní vláda podle ní vynakládá mnoho peněz na rozvoj nezávislých technologicky vyspělých schopností a země dominuje v oblastech, jako je budování 5G sítí.

Tento systém bývá někdy nazývaný „Vesmírná hedvábná stezka“, satelity by totiž měly pokrýt všechny země, které jsou a v budoucnu budou součástí plánu čínské „Nové hedvábné stezky“.

Není GPS jako GPS

Všechny tyto systémy satelitní navigace se často označují jako „GPS“. Ve skutečnosti se ale zkratka GPS týká jen americké navigace.

Galileo –⁠ Evropský globální satelitní systém. Agentura GSA, která Galileo provozuje, sídlí v Praze. Díky 30 satelitům ve vesmíru měl být podle provozovatele přesnější při určování polohy než americký konkurenční systém GPS. V současnosti je na oběžné dráze 26 satelitů. Služby Galileo jsou od roku 2016 v takzvaném iniciačním (testovacím) provozu. Znamená to, že systém už je sice schopen poskytovat své služby, ale stále pokračuje jeho výstavba.

Glonass –⁠ Sovětský armádní systém Glonass, který je považován za ruskou odpověď na americký navigační systém GPS, byl vyvíjen od konce 70. let minulého století, svůj první satelit umístil na oběžné dráze v roce 1982 a formálně funguje od roku 1993. Družice ruské území plně pokryly v roce 2010 a o rok později, po dosažení plného provozního počtu 24 satelitů, systém začal fungovat celosvětově. Nyní je celý systém modernizován a jeho část je přístupná i veřejnosti.

GPS –⁠ Americký globální polohový systém (GPS) provozuje americké ministerstvo obrany. První z jeho družic byla vypuštěna už v roce 1978. Systém GPS byl budován pro civilní i vojenské účely, zpočátku ale sloužil hlavně pro strategické úkoly. Pro civilní účely byl plně uvolněn po roce 1983, kdy sovětská stíhačka v sovětském vzdušném prostoru sestřelila civilní letadlo společnosti Korean Air, přičemž všech 269 lidí na palubě zahynulo. Americký prezident Ronald Reagan poté oznámil, že systém bude přístupný i nadále pro civilní užití a zadarmo. Kompletní sestava 24 družic byla umístěna na oběžnou dráhu k lednu 1994. Spojené státy nyní budují již třetí generaci GPS, jejíž první satelit byl vynesen na oběžnou dráhu v roce 2018. Podle Pentagonu by měl být údajně třikrát přesnější než dosavadní systémy a osmkrát odolnější proti rušení.

Pej-tou –⁠ Čínský navigační systém, jehož poslední, 35. satelit Čína umístila na oběžné dráze 23. června 2020. Program Pej-tou byl zahájen v 90. letech uplynulého století a měl být možností, jak by se čínská armáda mohla stát nezávislou na systému GPS. V roce 2000 systém pokryl území Číny, druhá verze byla dokončena v roce 2012 a pokryla oblast části Asie a Tichomoří. Nyní by měl systém pokrýt celou planetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 10 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...