Obavy ze srážky vysloužilého satelitu s raketou se nenaplnily

Vysloužilý satelit se na oběžné dráze patrně minul se zbytkem rakety. S odvoláním na sdělení americké společnosti LeoLabs o tom informoval zpravodajský web BBC. Kolizi třetího stupně čínské rakety Čchang-čeng (Dlouhý pochod) vypuštěné v roce 2009 a nefunkčního navigačního satelitu Parus sovětské výroby, který Zemi obíhá od roku 1989, LeoLabs předpovídala s 20procentní pravděpodobností na pátek 03:00 SELČ. Nyní však společnost uvedla, že nezaznamenala nad Antarktidou úlomky, které by při střetu vznikly.

Oba aparáty dohromady váží téměř tři tuny. Podle propočtů LeoLabs se měly přiblížit do vzdálenosti 25 metrů či méně. Jiní experti však předpovídali, že se objekty minou v mnohem větší vzdálenosti. Podle astrofyzika Moriby Jaha se objekty měly minout ve vzdálenosti zhruba 70 metrů. K podobnému závěru došla také uznávaná společnost Aerospace Corporation.

Při rychlosti 14,66 kilometru za sekundu by přitom jakákoliv kolize byla katastrofická, jelikož by při ní mohly vzniknout desetitisíce úlomků, které by se dlouho pohybovaly ve výšce skoro tisíc kilometrů nad zemí.

Astrofyzik Jonathan McDowell na Twitteru napsal, že důsledky srážky by byly velice vážné, protože úlomky letící rychlostí téměř 30 tisíc kilometrů v hodině mohou ohrozit družice, ale i vesmírné lodě a astronauty.

Poslední velká kolize na oběžné dráze se stala v roce 2009, kdy se srazily americký komerční telekomunikační satelit Iridium s nefunkční ruskou družicí. Při srážce vzniklo několik tisíc úlomků. Letos v lednu se k sobě kriticky přiblížily nefunkční astronomický teleskop IRAS a experimentální družice GGSE-4 patřící americkému letectvu, nakonec se ale nesrazily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 13 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
včera v 15:47

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
včera v 14:02

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
včera v 12:06

Evropský pohled