Obavy ze srážky vysloužilého satelitu s raketou se nenaplnily

Vysloužilý satelit se na oběžné dráze patrně minul se zbytkem rakety. S odvoláním na sdělení americké společnosti LeoLabs o tom informoval zpravodajský web BBC. Kolizi třetího stupně čínské rakety Čchang-čeng (Dlouhý pochod) vypuštěné v roce 2009 a nefunkčního navigačního satelitu Parus sovětské výroby, který Zemi obíhá od roku 1989, LeoLabs předpovídala s 20procentní pravděpodobností na pátek 03:00 SELČ. Nyní však společnost uvedla, že nezaznamenala nad Antarktidou úlomky, které by při střetu vznikly.

Oba aparáty dohromady váží téměř tři tuny. Podle propočtů LeoLabs se měly přiblížit do vzdálenosti 25 metrů či méně. Jiní experti však předpovídali, že se objekty minou v mnohem větší vzdálenosti. Podle astrofyzika Moriby Jaha se objekty měly minout ve vzdálenosti zhruba 70 metrů. K podobnému závěru došla také uznávaná společnost Aerospace Corporation.

Při rychlosti 14,66 kilometru za sekundu by přitom jakákoliv kolize byla katastrofická, jelikož by při ní mohly vzniknout desetitisíce úlomků, které by se dlouho pohybovaly ve výšce skoro tisíc kilometrů nad zemí.

Astrofyzik Jonathan McDowell na Twitteru napsal, že důsledky srážky by byly velice vážné, protože úlomky letící rychlostí téměř 30 tisíc kilometrů v hodině mohou ohrozit družice, ale i vesmírné lodě a astronauty.

Poslední velká kolize na oběžné dráze se stala v roce 2009, kdy se srazily americký komerční telekomunikační satelit Iridium s nefunkční ruskou družicí. Při srážce vzniklo několik tisíc úlomků. Letos v lednu se k sobě kriticky přiblížily nefunkční astronomický teleskop IRAS a experimentální družice GGSE-4 patřící americkému letectvu, nakonec se ale nesrazily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 8 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 12 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 16 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 17 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...