Obavy ze srážky vysloužilého satelitu s raketou se nenaplnily

Vysloužilý satelit se na oběžné dráze patrně minul se zbytkem rakety. S odvoláním na sdělení americké společnosti LeoLabs o tom informoval zpravodajský web BBC. Kolizi třetího stupně čínské rakety Čchang-čeng (Dlouhý pochod) vypuštěné v roce 2009 a nefunkčního navigačního satelitu Parus sovětské výroby, který Zemi obíhá od roku 1989, LeoLabs předpovídala s 20procentní pravděpodobností na pátek 03:00 SELČ. Nyní však společnost uvedla, že nezaznamenala nad Antarktidou úlomky, které by při střetu vznikly.

Oba aparáty dohromady váží téměř tři tuny. Podle propočtů LeoLabs se měly přiblížit do vzdálenosti 25 metrů či méně. Jiní experti však předpovídali, že se objekty minou v mnohem větší vzdálenosti. Podle astrofyzika Moriby Jaha se objekty měly minout ve vzdálenosti zhruba 70 metrů. K podobnému závěru došla také uznávaná společnost Aerospace Corporation.

Při rychlosti 14,66 kilometru za sekundu by přitom jakákoliv kolize byla katastrofická, jelikož by při ní mohly vzniknout desetitisíce úlomků, které by se dlouho pohybovaly ve výšce skoro tisíc kilometrů nad zemí.

Astrofyzik Jonathan McDowell na Twitteru napsal, že důsledky srážky by byly velice vážné, protože úlomky letící rychlostí téměř 30 tisíc kilometrů v hodině mohou ohrozit družice, ale i vesmírné lodě a astronauty.

Poslední velká kolize na oběžné dráze se stala v roce 2009, kdy se srazily americký komerční telekomunikační satelit Iridium s nefunkční ruskou družicí. Při srážce vzniklo několik tisíc úlomků. Letos v lednu se k sobě kriticky přiblížily nefunkční astronomický teleskop IRAS a experimentální družice GGSE-4 patřící americkému letectvu, nakonec se ale nesrazily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 4 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...