Evropská raketa Vega vynesla na oběžnou dráhu satelit, přičinila se o to i brněnská firma

Evropská raketa Vega v noci na čtvrtek vynesla na oběžnou dráhu pomocí nosiče od české firmy první družici s velmi vysokým rozlišením, která je součástí nové konstelace satelitů Pléiades Neo určené k pozorování Země. Téměř tunová družice Pléiades Neo 3 byla spolu s dalšími pěti malými satelity umístěna na takzvaném dispenseru brněnské firmy SAB Aerospace.

Raketa odstartovala z rampy v Kourou ve Francouzské Guyaně v 3:50 SELČ. Během mise trvající hodinu a 42 minut Vega vypustila hlavní satelit Pléiades Neo 3 o váze 920 kilogramů ve výšce 628 kilometrů. Kromě toho umístila na orbitu do plánovaných poloh pět malých satelitů včetně pozorovací mikrodružice Norsat-3 a čtyř minisatelitů (CubeSat) různých společností.

Hlavní místo na nosiči neboli dispenseru české firmy SAB Aerospace obsadil právě satelit Pléiades Neo 3, pět dalších sekundárních satelitů bylo umístěno pod ním. „Dispenser jsme tentokrát sestavili v konfiguraci, která je uzpůsobená pro pár menších družic a jeden velký satelit,“ sdělil generální ředitel SAB Aerospace Petr Kapoun v tiskové zprávě.

„Díky našemu nosiči se tak podařilo plně využít kapacitu rakety, která by za jiných okolností vynesla do vesmíru pouze jeden hlavní satelit. Takto se navíc náklady na cestu do vesmíru rozdělily mezi více subjektů,“ dodal Kapoun.

Konstelace satelitů Pléiades Neo, kterou financuje společnost Airbus, bude podle společnosti Arianespace, která let uskutečnila, znamenat posun v geolokaci. Satelity umožní pozorování Země zejména během přírodních katastrof.

Projekt s komplikacemi

Po neúspěchu z loňského podzimu byl tentokrát start bezchybný, informovalo podle agentury AFP francouzské Národní centrum kosmického výzkumu (CNES).

Společnost Arianespace uvedla, že přípravy startu se řídily souborem opatření, která byla formulována nezávislou vyšetřovací komisí ustanovenou po neúspěchu mise Vegy ze 17. listopadu loňského roku. Tehdy se raketa zřítila do moře i se španělským satelitem SEOSAT-Ingenio, jehož úkolem mělo být získávat snímky zemského povrchu ve vysokém rozlišení, a francouzskou družicí Taranis, určené k pozorování Země. Selhání zapříčinil problém vzniklý při výrobě čtvrtého stupně rakety, který nebyl odhalen během kontrol.

Pro společnost Arianespace šlo letos o třetí start. Předtím zorganizovala dva vzlety rakety Sojuz z ruského kosmodromu Vostočnyj. Raketa Vega od svých začátků v roce 2012 uskutečnila svoji osmnáctou misi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 5 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 7 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 10 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 17 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...