Raketa Ariane vynesla do kosmu družici, díky které bude internet i v nejodlehlejších koutech planety

V úterý před půlnocí odstartovala do vesmíru evropská raketa Ariane 5. Na oběžnou dráhu vynesla při půlhodinovém letu dvě velké družice, jednu komunikační a druhou egyptskou s nejasným účelem. V rámci programu Ariane 5 jde už o 106. misi, letos se jedná o čtvrtý start.

Původně měla Ariane 5 odletět už v pátek, start ale musel být odložený kvůli poruše elektrického zařízení. Další odklad nastal poté, co se ukázalo, že panují nevhodné meteorologické podmínky. Okno pro start se nakonec otevřelo v úterý ve 22:08, trvalo do 23:53. Ariane nakonec odstartovala ve 22:23.

Let nejsilnější evropské rakety trval 34 minut, raketa během něj vypustila obě družice podle plánu. Jako první byla uvolněna po 27 minutách egyptská družice TIBA-1 vážící 5600 kilogramů, o sedm minut později ji následoval 4007 kilogramů vážící satelit Inmarsat GX5.

Obě družice byly postavené v Evropě. Egyptskou družici TIBA-1 si objednala tamní vláda v rámci nákupu dalšího vojenského zařízení z Francie. Jejími autory jsou společnosti Airbus Defense and Space a Thales Alenia Space. Ví se toho o ní jen velmi málo, oficiálně je určená pro „širokospektrální komunikaci“. Její výdrž na oběžné dráze se odhaduje na 15 let.

Naopak účel družice GX5 je jasný a dobře známý. Jde o pátý satelit sítě Global Xpress, která má za úkol poskytovat přístup k internetu pro lodě na oceánech, cestující v letadlech, ale také má nabízet internet klientům v těch nejodlehlejších částech planety, kde doposud pokrytí neexistuje. Jedním z klientů má být také armáda Spojených států amerických.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 4 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 4 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 9 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 10 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
včera v 14:48

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
včera v 12:18

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
včera v 07:00

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...