Občanská válka strana 2 z 3

Na východní frontě v současné chvíli plní bojové úkoly legie nazvaná Svoboda Rusku. Po boku Ukrajinců v ní Rusové válčí proti režimu vládnoucímu jejich vlasti. Zpravodaj České televize Andreas Papadopulos a kameraman Jan Bradáč hovořili se dvěma z nich. „S Ukrajinci bojujeme bok po boku. Máme společný cíl – bojujeme se zlem,“ říká člen legie Alexej. Podporu prý mají i mezi běžnými Rusy, i když omezenou. Muži také věří, že v důsledku invaze v Rusku vypukne občanská válka.

Jméno císaře Sponsiana se neobjevuje v žádné učebnici dějepisu. Až doposud totiž historici nevěřili, že mohl existovat. Jediným důkazem o jeho životě a vládě totiž byly dvě mince s jeho jménem, a obě se považovaly za padělky. Nový výzkum ale ukázal, že bude zapotřebí se na tuto postavu podívat detailněji.

Africké Somálsko je rozvrácenou zemí, kterou jednatřicet let pustoší občanská válka. Poslední dobou však extremistické hnutí Aš-Šabáb, které si uzurpuje moc nad většinou ze šestnácti milionů obyvatel země, ztrácí poměrně rychle podporu. To znamená i vyšší šanci na ustavení mezinárodně uznávané vlády a jejích jednotek vycvičených ve Spojených státech.

Floridský resort bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Mar-a-Lago prohledal americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI). O „neohlášené razii“ informoval sám Trump. Operace se týká vyšetřování někdejšího prezidenta ohledně nakládání s tajnými dokumenty, napsala agentura AP s odvoláním na zdroj blízký záležitosti. FBI si z prohlídky odnesla několik krabic. O zásahu informovala i stanice CNN, FBI ani ministerstvo spravedlnosti razii zatím oficiálně nekomentovaly. Také Bílý dům odmítl záležitost komentovat.

Do Turecka podle odhadů zamířily desítky tisíc Rusů, kteří utíkají z vlasti před cenzurou a potlačováním lidských práv. Důvody jsou hlavně logistické. Pro vstup nepotřebují víza a Istanbul je vedle Bělehradu jedinou evropskou destinací, kam z Moskvy stále létají přímé spoje. Někteří z nich v turecké metropoli získali česká víza.

Činoherci z Národního divadla Brno připravují inscenaci Čapkovy Matky. V souvislosti s válkou na Ukrajině dostala aktuální rozměr. Titulní postavu, která postupně ztrácí syny, ale nadále s nimi promlouvá a pokouší se dobrat smyslu všeho utrpení, ztvární Tereza Groszmannová. Páteční premiéra v Redutě je podle rezervačního systému vyprodaná, na reprízy lze ještě lístky zakoupit.

Během devadesátých let byla Sierra Leone synonymem pro násilí. To už dávno neplatí. Disponuje nerostným bohatstvím a v posledních letech zažila hospodářský růst, třebaže 60 procent obyvatelstva stále žije v chudobě. Země se stále zotavuje z jedenáct let dlouhé občanské války, která skončila právě před dvaceti lety.

Čínská republika a Čínská lidová republika. Tak se jmenují dva dosavadní zástupci Číny v Radě bezpečnosti OSN. Až do roku 1971 držela křeslo Čínská republika – což je formální název Tchaj-wanu – tehdy ovládaná vojenským režimem generála Čankajška. Čínská republika tehdy v organizaci reprezentovala nejen ostrov, ale i celou pevninskou Čínu. Před padesáti lety však OSN dala přednost komunistické Čínské lidové republice. Tchaj-wan ztratil křeslo v Radě bezpečnosti i členství v OSN a mezinárodní postavení. Peking ho považuje za svou provincii, ostrov se ale o návrat do OSN i nadále snaží.

Před deseti lety zemřel dlouholetý vůdce Libye Muammar Kaddáfí. Zemi vládl přes čtyřicet let. Jeho smrt ukončila více než osmiměsíční občanskou válku, zbraně ale v Libyi neutichly na dlouho.

Ekonomická situace v Libanonu se zhoršuje. Poté, co nová vláda zrušila subvence, se ceny benzinu ztrojnásobily. Hnutí Hizballáh proto začalo demonstrativně dovážet ropné produkty z Íránu. V zemi rostou ceny léků a základního zboží.

Československá obec legionářská letos slaví sto let své existence. V zahraničí má pouze tři pobočky – kromě Francie a Slovenska také v Rusku. V uralském Jekatěrinburgu funguje od roku 2015.

Zvláštní konvoj dovezl z chorvatského Daruvaru do Československa 286 dětí ohrožených občanskou vládou. Osm autobusů a kamion se zdravotnickým materiálem vypravil výbor české vlády pro pomoc krajanům v Chorvatsku. Spolu s konvojem cestoval i štáb Československé televize.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Libanon sužuje v posledních měsících chaos –⁠ v zemi chybí pohonné hmoty, potraviny i léky. Zemi opouští tisíce lidí. Ekonomická krize zde vypukla před dvěma lety, prohloubily ji pandemie koronaviru i loňský masivní výbuch v bejrútském přístavu. Prvním světlem na konci tunelu by mohl být páteční dekret o nové vládě. Země byla bez stabilního vedení přes rok. Zároveň se dohodla s Egyptem na dodávkách zemního plynu. Ujednání však brzdí sankce USA uvalené na Sýrii, přes kterou by surovina do země měla putovat.

Mnoho veřejných nemocnic a klinik v Myanmaru zůstává zavřených nebo obsazených armádou. Ty, co fungují, mají omezený provoz. Při protestech v ulicích zemřelo přes devět set lidí. A přes pět tisíc dalších úřady zadržely. Lékařka z Myanmaru v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi popsala, jak to v zemi vypadá po únorovém vojenském převratu.

Dny nezávislosti obyčejně provází oslavy. V pátek by svou první dekádu samostatnosti měl slavit Jižní Súdán, nejmladší stát světa. Důvodů k veselení ale tamní obyvatelé příliš mnoho nemají. Krutá občanská válka mezi etnickými skupinami sice už skončila, je ale velkou otázkou, zda vydrží velmi křehký mír. Dvěma třetinám populace hrozí hladomor a zemi sužuje i nepřízeň živlů.

Přes tisíc afghánských vojáků a příslušníků bezpečnostních sil se v neděli uchýlilo před postupujícími povstalci z radikálního hnutí Taliban do Tádžikistánu. Do této země už dříve odešly stovky afghánských vojáků, ale až v neděli se tak poprvé stalo v tak velkém rozsahu, uvedla v pondělí agentura Reuters. Taliban se v provincii Badachšán, která leží na hranici s Tádžikistánem, zmocnil dalších šesti okresů.

Z odlehlých oblastí Myanmaru přicházejí zprávy o formování nových povstaleckých skupin. A to z řad utlačovaných etnických menšin i politických odpůrců vojenské vlády, která násilím převzala moc letos v únoru. Někteří pozorovatelé soudí, že v zemi hrozí vypuknutí občanské války.

Ve vládou kontrolovaných částech Sýrie zorganizoval režim volby, ve kterých lidé vybírali prezidenta na příštích sedm let. Očekává se, že stávající hlava státu Bašár Asad, proti němuž kandidují dva málo známí politici, získá čtvrtý mandát. Opozice, OSN a mnoho západních států volby nepovažují za demokratické ani legitimní. Pro velký zájem země prodloužila hlasování o pět hodin, takže se volební místnosti zavřely až o půlnoci místního času (23:00 SELČ). Výsledky by měly být známé do 48 hodin.

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.

Libye nevzkvétá. I více než deset let od začátku občanské války nesené na vlně arabského jara roku 2011 se země stále potýká s nestabilitou. Po vyhlášení bezletové zóny 17. března 2011 a následném svržení a zabití diktátora Muammara Kaddáfího to vypadalo nadějně. V květnu 2014 ale přišla druhá občanská válka. Od té doby o moc v zemi s velkým ropným bohatstvím soupeří dvě vlády, každou přitom podporují jiné místní milice i zahraniční velmoci.

V Libyi se protesty arabského jara před deseti lety přelily v občanskou válku. Veřejnost volala po pádu čtyřicetileté vlády Muammara Kaddáfího, ten se protesty rozhodl krvavě potlačit. Mezinárodní aliance vedená Francií a Spojenými státy prosadila bezletovou zónu a Kaddáfího režim padl. Období stabilizace bylo ale jen krátké a země se už dekádu zmítá ve spirále vnitřních válek a konfliktů. Nově vytvořená přechodná vláda je už několikátou, která slibuje uspořádání voleb.

Když se v březnu 2011 po Sýrii rozšířily protesty arabského jara, jen máloco napovídalo tomu, v jakou tragédii se nepokoje promění. Vzdor proti polovojenské diktatuře ale přerostl v lidové povstání a to ve zničující občanskou válku. Po deseti letech bojů a civilních hrůz přitom stojí v čele Sýrie stále týž vládce – Bašár Asad –, byť již neovládá celé dřívější území. Klíčové momenty rozebírali v pořadu Horizont ČT24 zpravodajové České televize.

Za jednu z nejhorších humanitárních krizí současnosti označil papež František občanskou válku v Sýrii. Hlava katolické církve ji zmínila týden po návratu z Iráku – a v předvečer desátého výročí začátku konfliktu, ve kterém zemřely statisíce lidí a miliony dalších musely opustit domovy.

Uplynulo přesně deset let od začátku takzvaného „arabského jara“ – série mohutných protivládních protestů, které zachvátily severoafrické a blízkovýchodní země. Kvůli nim došlo v mnoha státech ke změně režimu, reformám nebo i občanské válce. Někde boje stále pokračují, jako například v Sýrii, Jemenu nebo Libyi. Kolik lidí v rámci krvavých represí zahynulo, není dodnes zřejmé, jejich počty se pohybují okolo desítek tisíc mrtvých. Jednu z největších vln odporu, již arabský svět ve své novodobé historii zažil, přitom spustila smrt obchodníka se zeleninou v tuniském městě Sídí Búzíd.