Nejvyšší správní soud strana 3 z 5

Ústavní soud ve středu odmítl stížnost podnikatele Karla Janečka kvůli tomu, že mu ministerstvo vnitra neuznalo část podpisů občanských podporovatelů nutných pro kandidaturu na prezidenta. Podnikatel se tím nedostal přes zákonnou hranici padesáti tisíc podpisů. Voleb se tak Janeček nebude účastnit.

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil rozhodnutí, kterým ministerstvo životního prostředí (MŽP) v roce 2017 za ministra Richarda Brabce (ANO) snížilo rekordní sedmimilionovou pokutu na půl milionu korun za ekologickou havárii pro přerovskou firmu Precheza, uvedly Seznam Zprávy. Podle webu Precheza pokutu zatím platit nemusí, ale do hry se vrací i původní sedmimilionová sankce. MŽP se musí případem zabývat znovu. Precheza patří do skupiny Agrofert, kterou do února 2017 vlastnil předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kvůli zákonu o střetu zájmů pak své akcie vložil do svěřenských fondů.

Začala žhavá část kampaně před volbou prezidenta České republiky, kterého si lidé budou moci vybírat v prvním kole 13. a 14. ledna 2023. Kandidáti dostali zákonem vymezený pětihodinový prostor pro oslovení voličů ve veřejnoprávních médiích.

Ačkoli přišel o část kampaně kvůli svému dočasnému vyřazení z prezidentské volby, věří kandidát na hlavu státu Karel Diviš, že dokáže postoupit do druhého kola. Jako prezident by chtěl aktivně vystupovat, vyjadřovat své názory a korigovat kroky vlády. Věří, že pravomocí k tomu má hlava státu dost. Byl by pro změny ve fungování Evropské unie, považuje však za nesmyslné vystupovat z ní. Diviš byl hostem speciálního Hyde Parku, který postupně představuje postoje devíti prezidentských kandidátů.

„Dnes bych to nazval pracovitostí, dříve to byl workoholismus. Naučil se s tím pracovat a cení si svého volného času,“ říká o kandidátovi na prezidenta Karlu Divišovi jeho spolupracovník a přítel Ondřej Hlaváč. Štáb České televize strávil jeden den s každým z prezidentských kandidátů, a prostor tak dostali i jejich podporovatelé. S Divišem natáčel Pavel Schrötter.

Kandidát na prezidenta Karel Diviš, kterého nedávno do klání o Hrad vrátil Nejvyšší správní soud, když zrušil dřívější rozhodnutí ministerstva vnitra, by se jako vrchní velitel ozbrojených sil zasadil o založení elektronické armády (e-armády). Ta by dle něj pokrývala například oblast kybernetické bezpečnosti či bezpilotních systémů. „Prezident by měl říct i věci, které nejsou příznivé a které možná ani neprospějí tomu, co řekne,“ přiblížil také v Interview ČT24. Chtěl by jako prezident s lidmi „mluvit na rovinu“. Diviš také zdůraznil, že je proti cenzuře. Česká televize postupně přinesla rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se chce po volbách sejít se svými podřízenými ohledně změn v zákoně o volbě prezidenta. Na Twitteru napsal, že rozdílné výklady zákona mohou vyvolávat otázky, které může nyní vyřešit jen Nejvyšší správní soud.

Vystoupení exprezidenta Václava Klause před Obecním domem v říjnu 2020 bez roušky bude řešit Nejvyšší správní soud. Obrátilo se na něj ministerstvo zdravotnictví. To totiž nesouhlasí s tím, aby Klaus za porušení tehdy platných protiepidemických opatření nedostal pokutu. České televizi informaci potvrdil mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig. Klausovi uložily úřady osmitisícovou pokutu. Tu ale pravomocně zrušil Městský soud v Praze letos na konci října s tím, že vládní opatření soud o měsíc později označil za nezákonné.

Češi budou – v přímé volbě potřetí – vybírat svého prezidenta. Premiéru měl tento způsob v lednu 2013 a o pět let později se opakoval. Z letošních jednadvaceti uchazečů o Hrad jsou známá jména třinácti. Z toho sedm vsadilo na podporu poslanců a senátorů. Při zmíněné historicky první volbě před deseti lety většina tehdejších uchazečů sbírala potřebné podpisy přímo od lidí. Způsob kontroly platných hlasů tehdy vzbudil velké kontroverze. Jména lidí, kteří budou moci kandidovat v historicky třetí přímé volbě prezidenta, oznámí ministerstvo po kontrole hlasů 25. listopadu.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nesouhlasí s rozsudkem pražského městského soudu, který už podruhé zrušil rozhodnutí ministerstva spravedlnosti o odvolání Tamary Kornasové z funkce šéfky Okresního státního zastupitelství v Ostravě. Blažek podal proti rozhodnutí kasační stížnost. České televizi to potvrdil Adam Wenig z Městského soudu v Praze.

Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl kasační stížnosti nejvyššího státního zástupce proti udělení licence fotovoltaické elektrárně Jeníkov. Soud zrušil předchozí rozhodnutí a přikázal další řízení u Krajského soudu v Brně. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího správního soudu. Podle něj se brněnský krajský soud dostatečně nevěnoval podstatným otázkám, například kdy splnila elektrárna podmínky bezpečnosti práce. Energetický regulační úřad vydal licenci společnosti Fine Decorating na konci roku 2010. Podle žalobce pro to ale nebyly splněny podmínky.

Soud nemůže přezkoumat, natožpak zrušit prezidentskou milost. Upozornil na to Nejvyšší správní soud, když zdůvodňoval, proč odmítl žalobu proti milosti, kterou prezident Miloš Zeman udělil pravomocně odsouzenému šéfovi lánské lesní správy Miloši Balákovi.

Případ vyprodaného zboží v provozovnách obchodního řetězce Lidl se vrací k Městskému soudu v Praze. Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti, kterou obchodní síť podala, a zrušil rozsudek pražského soudu. Lidl se bránil proti rozhodnutí, které potvrdilo pokutu za přestupky uloženou pražským magistrátem. Částku padesát tisíc korun měl řetězec zaplatit za to, že kontroloři v prodejnách zjistili, že akční výrobky, které Lidl nabízel ve svých letácích, se na prodejně nenachází. Zákazníci je totiž vykoupili hned ze začátku týdne.

Pražský městský soud už podruhé zrušil rozhodnutí ministra spravedlnosti o odvolání Tamary Kornasové z funkce šéfky Okresního státního zastupitelství v Ostravě. Uvedl to server Česká justice. Kornasovou odvolal v roce 2018 za závažné porušení povinností tehdejší ministr Robert Pelikán (ANO) na návrh její nadřízené, někdejší krajské státní zástupkyně Zlatuše Andělové.

Nejvyšší správní soud (NSS) přiznal odkladný účinek kasační stížnosti veřejného ochránce práv Stanislava Křečka v případě olomoucké Šantovky Tower. Kvůli odkladnému účinku nesmí olomoucký magistrát do skončení řízení o kasační stížnosti vydat investorovi stavební povolení. Dům má vzniknout v sousedství městské památkové rezervace v Olomouci.

O tom, že nebude hradit preventivní testy na covid-19 neočkovaným lidem, rozhodlo loni na podzim ministerstvo zdravotnictví nezákonně. Konstatoval to Nejvyšší správní soud, podle kterého nebylo v souladu se zákonem ani opatření z loňského dubna, jež znemožňovalo samoplátcům využívat lázeňskou péči.

Ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy se rozhodla podat proti rozsudku v takzvané klimatické žalobě kasační stížnost. Věc bude nyní přezkoumávat Nejvyšší správní soud (NSS). Sdělil to spolek Klimatická žaloba ČR.

Nejvyšší správní soud se bude zabývat rozhodnutím v případu klimatické žaloby. Ministerstvo životního prostředí se proti němu brání kasační stížností. České televizi to potvrdila Ludmila Machyánová z Městského soudu v Praze, který v případu rozhodl v první instanci. V rozsudku z poloviny června konstatoval, že ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, dopravy a zemědělství nepodnikla kroky k dostatečnému snižování skleníkových emisí.

Ministerstvo zdravotnictví v jednom z mimořádných opatření proti šíření covidu-19 nezdůvodnilo, proč stanovuje maximální počet návštěvníků stejně u vnitřních i venkovních koncertů a dalších akcí. Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl, že opatření, které platilo letos v lednu, bylo kvůli nepřezkoumatelnosti v rozporu se zákonem. Z verdiktu, jenž je dostupný na úřední desce, nicméně plyne, že povinné kontroly návštěvníků prostřednictvím aplikace čTečka zákonu neodporovaly.

Městský soud v Praze rozhodl o tom, že ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy zasáhla do práv spolku Klimatická žaloba České republiky a dalších žalobců tím, že nepodnikla kroky k dostatečnému snižování skleníkových emisí. Rozsudek je pravomocný, ministerstva ale mohou podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).

Krkonošský hotel V Nebi nediskriminuje děti tím, že je odmítá ubytovat. Rozhodl tak Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost České obchodní inspekce (ČOI) zamítl. Rekreační zařízení, které pro své hosty nabízí wellness s nudistickou zónou, se tak nedopustilo přestupku a nemusí platit pokutu deset tisíc korun. Podle soudu bylo omezení v pořádku s ohledem na povahu poskytovaných služeb.

Milionovou pokutu, kterou kdysi dostala společnost Chaps od antimonopolního úřadu, soudy zrušily. Nejvyšší správní soud potvrdil předchozí verdikt, čímž ale případ údajného zneužití dominantního postavení firmou, která vede celostátní informační systém jízdních řádů IDOS, nekončí. ÚOHS se jím musí zabývat znovu a musí zohlednit stanovisko soudů.

Podle právního stanoviska České lékařské komory (ČLK) je možné ve zdravotnickém zařízení i nadále nařídit nošení respirátoru či roušky. Stačí o tom informovat pacienty na viditelném místě, například v čekárně. Ve čtvrtek skončila zmíněná povinnost nařízená plošně mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví v zařízeních zdravotní a sociální péče. K dalšímu nošení respirátorů vyzvala na Twitteru pacienty s příznaky také Česká lékárnická komora (ČLnK).

Nejvyšší správní soud (NSS) se zastal Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který v roce 2019 zakázal Dopravní společnosti Ústeckého kraje (DSÚK) nákup devadesáti autobusů na základě rámcové smlouvy. Tento zákaz v roce 2020 zrušil svým rozsudkem Krajský soud v Brně, antimonopolní úřad proti němu ale podal kasační stížnost k NSS, který jí nyní vyhověl. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce soudu.