Nejvyšší správní soud strana 2 z 5

Místopředseda Městského soudu v Brně Aleš Dufek se nedopustil kárného provinění, i když nepostupoval zcela správně. Rozhodl tak Nejvyšší správní soud, ke kterému podal kárnou žalobu na Dufka ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Ten se domníval, že Dufek pochybil, když médiím poskytl vyžádané informace k brněnské kauze Taxis, která se týká obecních bytů a údajného pokusu o ovládnutí Černovické pískovny.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) zbavil funkce soudce Martina Valehracha z Obvodního soudu pro Prahu 8, a to za průtahy. Kárné žalobě čelil potřetí během několika let. Odvolání z funkce je nejpřísnější postih ukládaný v kárném řízení. Valehrach vinu popřel.

Výhrady, které vůči mně v nominačním procesu zaznívaly, nebyly konkrétní, uvedl v pořadu Události, komentáře schválený kandidát na ústavního soudce Josef Baxa. Daniela Zemanová, která také získala podporu v Senátu pro jmenování do funkce, v pořadu zmínila, že nominace kandidátů v ní budí důvěru a těší se na spolupráci s nově zvolenými kolegy.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vyjádřil překvapení, že senátní ústavě-právní výbor odmítl dvě z jeho tří nominací na pozice ústavních soudců. Počká si ale na výsledky hlasování horní komory, které se uskuteční příští týden. Podle oslovených zástupců horní komory by mohlo být jejich schvalování těsnější, než dříve předpokládali. O kandidátech a průběhu jejich slyšení ve výboru diskutovali v pořadu 90' ČT24 senátoři Zdeněk Hraba (STAN), Miroslava Němcová (ODS) a Jiří Růžička (za TOP 09) či ústavní právník Aleš Gerloch.

Prezident Petr Pavel navrhne na ústavní soudce bývalou šéfku Soudcovské unie Danielu Zemanovou a někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu. Vyplývá to z jeho aktuálního vyjádření. Pražský hrad by měl ještě během středy odeslat žádost Senátu o souhlas s jejich jmenováním, potvrdila mluvčí hlavy státu Markéta Řeháková. Pavel se také ještě ve středu sejde s dalším kandidátem.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) uložil píseckému soudnímu exekutorovi Stanislavu Pazderkovi pokutu 50 tisíc korun. Podle ministerstva spravedlnosti v osmnácti případech neučinil nezbytné kroky k okamžitému zastavení exekuce po pravomocném osvobození povinného od placení pohledávek. Prodlení při zastavování exekučních řízení trvalo od devíti do 63 měsíců. Uložený postih odpovídá návrhu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).

Ústavní soud obnovil řízení o výši odškodnění za vyvlastněné pozemky kvůli stavbě rychlostní silnice mezi Olomoucí a Břeclaví. Rozhodl tak na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého české úřady při vyčíslení náhrady za vyvlastněné nemovitosti poškodily práva majitelů. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu, které má Česká televize k dispozici. Majitelé pozemků se o výši odškodnění soudili od roku 2005. Jejich ústavní stížnost soud zamítl na podzim roku 2012.

Za pochybení autorizovaného inspektora, které nedokázal napravit stavební úřad, nese odpovědnost stát. Rozhodl o tom Ústavní soud (ÚS) v průlomovém nálezu. Vyhověl tak stížnosti dvou lidí z Brna, kteří žádali od státu odškodnění v souvislosti se stavbou hobbymarketu Bauhaus v Brně-Ivanovicích. O jejich nároku, neúspěšně uplatněném vůči ministerstvu pro místní rozvoj, musí znovu rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 1.

Ministerstvo vnitra by mohlo zvrátit někdejší rozhodnutí o pokutě za nákup pušek a samopalů pro policii. Za smlouvu bez zakázky udělil 800tisícovou sankci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a potvrdil ji jihomoravský krajský soud, ale Nejvyšší správní soud nyní vrátil spor na krajskou úroveň.

Nejvyšší správní soud zrušil klíčové části rozsudku, v němž dala nižší instance zapravdu klimatickým aktivistům, podle nichž nedělají česká ministerstva dost pro snižování emisí skleníkových plynů. Podle Nejvyššího správního soudu neměl předchozí verdikt oporu pro některé závěry v mezinárodním, unijním ani vnitrostátním právu.

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost podnikatele Karla Janečka, jenž se domáhal vyslovení neplatnosti zvolení Petra Pavla prezidentem a žádal opakování voleb. Důvodem bylo to, že ministerstvo vnitra kvůli nedostatku platných podpisů neumožnilo Janečkovu kandidaturu. Podnikatel tvrdil, že to hrubě ovlivnilo výsledek voleb, a žádal jejich opakování. Nyní se hodlá obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Kauza nezákonných sterilizací v Česku nekončí ani po několika desítkách let. Řada žen přišla o možnost mít děti. Stát chtěl po mnoha letech křivdu napravit, a relativně nedávno tak politici přijali zákon, který měl těmto ženám zaručit odškodnění. Jejich žádosti ale ministerstvo zdravotnictví často zamítá. Na stranu sterilizovaných žen se nicméně už nejméně ve dvou případech postavil soud. O tématu pro Reportéry ČT natáčela Silvie Kleková.

České dráhy uspěly u Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil pokutu 15,6 milionu za zneužití dominance v nákladní dopravě v letech 2006 a 2007. V té době ještě pod jednou společností fungovala osobní i nákladní doprava. Vyplývá to z úřední desky soudu. Ten případ vrátil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který musí znovu rozhodnout. NSS se bude nyní zabývat ještě pokutou 274 milionů za zneužití dominantního postavení na trhu dálkové železniční dopravy v letech 2005 až 2014. České dráhy i v tomto případě podaly kasační stížnost.

Úterý bylo posledním dnem, kdy mohli lidé u Nejvyššího správního soudu (NSS) zpochybnit výsledek volby prezidenta. Sedmidenní lhůta, která se počítá od vyhlášení výsledku ve Sbírce zákonů, vypršela v 16 hodin. NSS dostal v zákonné lhůtě na prezidentské volby asi 400 stížností. Většinou jde o „formulářové“ návrhy podobné obsahem i formou. Na rozhodnutí má specializovaný volební senát vždy 15 dní od doručení návrhu. V prezidentské volbě uspěl bývalý vysoký představitel armády a NATO Petr Pavel, který porazil šéfa hnutí ANO a poslance Andreje Babiše.

Před týdnem skončily prezidentské volby. Ministerstvo vnitra se už teď zabývá úpravou jejich pravidel, chce třeba zpřesnit podmínky pro kandidaturu. Ke změnám politiky vyzval Nejvyšší správní soud.

Nově zvolený prezident Petr Pavel by se mohl s dosluhující hlavou státu Milošem Zemanem setkat v dohledné době. Probrat by s ním mimo jiné chtěl situaci kolem Ústavního soudu (ÚS). Podle nově zvoleného prezidenta by Zeman příštího šéfa této instituce vybírat neměl. Zeman to však nevyloučil – a vyžádal si expertizu, na základě které se rozhodne. Stávající předseda ÚS Pavel Rychetský si myslí, že by jmenování jeho nástupce Zemanem členové soudu nepřijali.

Ústavní soud (ÚS) na středečním brífinku oznámil, že stížnost Denisy Rohanové, kterou Nejvyšší správní soud už dříve vyřadil z voleb prezidenta, je zjevně neopodstatněná. Už v úterý přitom Český rozhlas s odvoláním na předsedu ÚS Pavla Rychetského informoval, že soudci stížnosti Rohanové nevyhověli, a ta se tak nebude moci prezidentské volby účastnit. Nyní to zástupci soudu potvrdili oficiálně.

I když se kladenská radnice pokouší zabránit konání referenda o hazardu, které vyhlásil soud, platí dál, že se o úplném zákazu heren ve městě bude hlasovat souběžně s prvním kolem prezidentských voleb. Nejvyšší správní soud nepřiznal odkladný účinek kasační stížností, s níž se na něj obrátilo město. O samotné stížnosti města i podnětu společnosti Euro Queen, která je provozovatelkou hazardních her, bude soud rozhodovat až později, s největší pravděpodobností po referendu.

Ústavní soud ve středu odmítl stížnost podnikatele Karla Janečka kvůli tomu, že mu ministerstvo vnitra neuznalo část podpisů občanských podporovatelů nutných pro kandidaturu na prezidenta. Podnikatel se tím nedostal přes zákonnou hranici padesáti tisíc podpisů. Voleb se tak Janeček nebude účastnit.

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil rozhodnutí, kterým ministerstvo životního prostředí (MŽP) v roce 2017 za ministra Richarda Brabce (ANO) snížilo rekordní sedmimilionovou pokutu na půl milionu korun za ekologickou havárii pro přerovskou firmu Precheza, uvedly Seznam Zprávy. Podle webu Precheza pokutu zatím platit nemusí, ale do hry se vrací i původní sedmimilionová sankce. MŽP se musí případem zabývat znovu. Precheza patří do skupiny Agrofert, kterou do února 2017 vlastnil předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kvůli zákonu o střetu zájmů pak své akcie vložil do svěřenských fondů.

Začala žhavá část kampaně před volbou prezidenta České republiky, kterého si lidé budou moci vybírat v prvním kole 13. a 14. ledna 2023. Kandidáti dostali zákonem vymezený pětihodinový prostor pro oslovení voličů ve veřejnoprávních médiích.

Ačkoli přišel o část kampaně kvůli svému dočasnému vyřazení z prezidentské volby, věří kandidát na hlavu státu Karel Diviš, že dokáže postoupit do druhého kola. Jako prezident by chtěl aktivně vystupovat, vyjadřovat své názory a korigovat kroky vlády. Věří, že pravomocí k tomu má hlava státu dost. Byl by pro změny ve fungování Evropské unie, považuje však za nesmyslné vystupovat z ní. Diviš byl hostem speciálního Hyde Parku, který postupně představuje postoje devíti prezidentských kandidátů.

„Dnes bych to nazval pracovitostí, dříve to byl workoholismus. Naučil se s tím pracovat a cení si svého volného času,“ říká o kandidátovi na prezidenta Karlu Divišovi jeho spolupracovník a přítel Ondřej Hlaváč. Štáb České televize strávil jeden den s každým z prezidentských kandidátů, a prostor tak dostali i jejich podporovatelé. S Divišem natáčel Pavel Schrötter.

Kandidát na prezidenta Karel Diviš, kterého nedávno do klání o Hrad vrátil Nejvyšší správní soud, když zrušil dřívější rozhodnutí ministerstva vnitra, by se jako vrchní velitel ozbrojených sil zasadil o založení elektronické armády (e-armády). Ta by dle něj pokrývala například oblast kybernetické bezpečnosti či bezpilotních systémů. „Prezident by měl říct i věci, které nejsou příznivé a které možná ani neprospějí tomu, co řekne,“ přiblížil také v Interview ČT24. Chtěl by jako prezident s lidmi „mluvit na rovinu“. Diviš také zdůraznil, že je proti cenzuře. Česká televize postupně přinesla rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedl Daniel Takáč.