Národní rozpočtová rada strana 4 z 5

Koronavirová situace v Česku znovu eskaluje, pomoci ji zkrotit mají přísnější opatření. Ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v Interview ČT24 upozornila, že pokud by mělo dojít na uzavření provozu velkých firem, mohlo by to Česko velmi poškodit. Podle ní by stát mělo vyjít levněji přispívat na testování zaměstnanců ve velkých společnostech.

Prezident Miloš Zeman podepsal zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z původně schválených 320 miliard na 500 miliard korun, informoval Hrad. Důvodem změny je hlavně promítnutí dopadů z daňového balíčku, například zrušení superhrubé mzdy. Vláda také připravila návrh nového kompenzačního bonusu pro podnikatele a potřebuje i další výdaje na boj s pandemií covidu-19.

Sněmovna ve stavu legislativní nouze schválila navýšení schodku letošního státního rozpočtu z původně schválených 320 na 500 miliard korun. Menšinové vládě ANO a ČSSD pomohli svými hlasy komunisté. Důvodem zvýšení schodku je hlavně promítnutí dopadů z daňového balíčku, například zrušení superhrubé mzdy. Vláda také připravila návrh nového kompenzačního bonusu pro podnikatele a potřebuje i další výdaje na boj s pandemií covidu-19.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil poslancům schválit navýšení letošního schodku státního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Důvodem jsou hlavně dopady daňových změn, které vláda prosadila na konci roku a s nímž ve schváleném návrhu nepočítala. Vláda očekává propad daňových příjmů zhruba o 100 miliard korun. Výdaje by naopak měly vzrůst asi o 77 miliard korun. Z koaličních poslanců hlasoval proti doporučujícímu stanovisku Václav Votava (ČSSD). Sněmovna má rozpočet projednávat ve čtvrtek.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta. Zároveň úřad očekává mírnější propad ekonomiky za loňský rok, a to o 6,1 procenta. Veřejné finance skončí za loňský rok kvůli dopadům pandemie ve schodku 5,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Letošní rok se deficit veřejných financí prohloubí na 6,6 procenta kvůli pokračující epidemii a dalším podpůrným opatřením.

Státní rozpočet čelí kritice. Správu státní pokladny kritizují odbory, Národní rozpočtová rada a nejnověji i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Právě ten hodnotil hospodaření státu za první pololetí loňského roku. Podle prezidenta úřadu Miloslava Kaly současná vláda v časech dobrých, tedy v dobách růstu, nepřipravila státní pokladnu na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi. S tím souhlasí mimo jiné také ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská, která o tématu debatovala společně s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou v Otázkách Václava Moravce.

Poslanci v druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok navrhli přesuny v celkovém objemu 279 miliard korun. Schodek má být 320 miliard. Nejsou však zohledněny dopady právě projednávaného daňového balíčku. Pokud by byl přijat, sníží příjmy veřejných rozpočtů o dalších zhruba 130 miliard korun. Hostem Událostí komentářů byla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Kvalita přípravy státního rozpočtu byla letos významně narušena nerespektováním základních zásad, jako je úplnost a reálnost rozpočtové dokumentace. Důvodem je mimo jiné to, že s návrhem státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun současně Poslanecká sněmovna schválila významné úpravy daní. S nimi přitom návrh rozpočtu nepočítá. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou zveřejnila Národní rozpočtová rada.

Poslanecká sněmovna v noci na pátek schválila zásadní změny daňového systému. Ty zahrnují mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a výrazné zvýšení slevy na poplatníka. Návrh prosadilo vládní hnutí ANO společně s opoziční ODS, SPD a KSČM. Podle hejtmana Jihočeského kraje a bývalého ministra průmyslu a obchodu za ODS Martina Kuby se občanští demokraté chytili do pasti. Řekl to v pátečním Interview ČT24.

Senát chce se zavedením paušální daně pro živnostníky zvýšit daňové příjmy krajů a obcí. Měly by získat víc ze záloh na daň z příjmů fyzických osob. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ve čtvrtek změnu podpořila a slíbila její přijetí doporučit také sněmovně, která by tak měla senátní verzi stvrdit. Senát také vládu vyzval k přijmutí potřebných kroků k dodržení zákonné hranice takzvané dluhové brzdy. Zabránila by tak riziku postupujícího rozvratu veřejných financí a s ním souvisejícího dopadu na ekonomiku i životní úroveň občanů.

Koncem srpna se na koaliční schůzce dohodli šéfové ANO a ČSSD, že budou prosazovat zrušení superhrubé mzdy ke konci letošního roku. O dva měsíce později se však stále přou o to, jaké daňové sazby by měla nová úprava daně z příjmů fyzických osob obsahovat. Situaci znepřehledňuje i to, že každá strana navrhuje jiné sazby s výrazně odlišnými dopady na rozpočet pro rok 2021 a také na zaměstnance.

Koaliční rada se v úterý nedohodla na výši zdanění po plánovaném zrušení superhrubé mzdy. Jednání budou pokračovat, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Změnu formou pozměňovacího poslaneckého návrhu k daňovému balíčku na příští rok navrhl nejen premiér Andrej Babiš (ANO), ale i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Oba poslanecké návrhy počítají se zrušením superhrubé mzdy, liší se ale ve výši daňových sazeb. Podle koaliční smlouvy přitom mají vládní strany předkládat zákony o změnách daní a zákony s velkým dopadem do veřejných rozpočtů pouze společně.

Poslanecká sněmovna schválila souhlas s pobytem vojenských zdravotníků členských států Severoatlantické aliance a Evropské unie v Česku. Pomáhat by měli s epidemií koronaviru. Poslanci také posvětili účast českých vojáků na protiteroristické misi v Mali pod vedením Francie.

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček předložil ve sněmovně návrh na zrušení takzvané superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje od příštího roku zdanění hrubé mzdy sazbou 19 procent doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy zhruba nad 140 tisíc korun měsíčně. Návrh chce vložit do vládního daňového balíčku, kterým se má v úterý zabývat sněmovna. Stejný návrh předložil už v pondělí premiér a předseda ANO Andrej Babiš, který ale navrhuje sazby 15 a 23 procent.

První dopady podzimního uzavírání obchodů a služeb se už začínají projevovat, některé podniky hlásí, že budou muset propouštět. Jiní to zatím zvažují. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu je v ohrožení až dvě stě tisíc pracovních míst.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun, informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Návrh počítá s růstem důchodů, zvýšením platů učitelů, vyššími výdaji na zdravotnictví nebo sociální dávky a s růstem investic. Národní rozpočtová rada, opoziční politici i řada ekonomů návrh rozpočtu kritizují. Neshodlo se na něm ani jednání tripartity. Naopak prezident Miloš Zeman návrh podpořil. Sněmovna by měla finálně schvalovat státní rozpočet po 15. prosinci, tedy nejspíše ve středu 16. prosince.

Poslední data o inflaci za září podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka potvrdila směřování inflace, tedy že bude slábnout. I když byla inflace nižší, než byly odhady centrální banky, nevyžaduje aktuální situace změnu nastavení úrokových sazeb, uvedl v rozhovoru s ČTK. Dodal také, že schodek státního rozpočtu v příštím roce bude pravděpodobně vyšší než zatím navržených 320 miliard korun. Nejnovější opatření proti šíření koronaviru a pokračování epidemie budou mít totiž dopad na příjmy rozpočtu. Největší centrální banky světa zároveň apelovaly na vlády, aby pokračovaly v masivní fiskální stimulaci.

Koalice ANO a ČSSD se v pátek shodla na návrhu schodku rozpočtu na příští rok, a to ve výši 320 miliard korun. Tripartita rozpočet projedná v pondělí, vláda o týden později. Novinářům to po jednání řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Souběžně s negativními hospodářskými dopady pandemie nového koronaviru připravila česká vláda několik opatření, která ještě více omezují příjmy státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) věří, že se z krize půjde proinvestovat a že příjmy zajistí spotřeba občanů, ekonomové jsou ale k takové představě převážně skeptičtí. Hospodaření státu a plánovanému deficitu se věnovala Zuzana Černá pro pořad 168 hodin.

Spuštění kurzarbeitu by mělo být automatické, nemělo by tedy záležet na rozhodnutí vlády,  uvedla v pořadu Interview ČT24 předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová. Kabinet se přípravou kurzarbeitu zabýval tento týden hned na dvou zasedáních, ale nepodařilo se mu domluvit se na všech parametrech, proto bude jednání pokračovat i příští týden.

Zmrazit hrubé platy státních zaměstnanců plánuje pro příští rok ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Za to by se jim však měla – po chystaném zrušení superhrubé mzdy – snížit daň z příjmu. Na účet by jim tak chodilo „v čistém“ až o několik tisíc korun měsíčně navíc. To ministryně považuje za dostatečný růst. Proti tomuto záměru se již postavily odbory zaměstnanců státní správy. Se stále mocnějším odporem se však potýká i samotný zánik superhrubé mzdy, od něhož se vše odvíjí.

Ministerstvo financí nemá plán, jak od příštího roku kompenzovat výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši několika desítek miliard korun, který vznikne po dohodnutém zrušení superhrubé mzdy. Schodek rozpočtu bude proto v několika příštích letech vyšší. Uvedla to ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), podle které je chystané zrušení superhrubé mzdy investicí zvyšující spotřebu domácností a na příjmy státního rozpočtu bude mít pozitivní efekt v dlouhodobém horizontu.

Mimořádná dávka pro důchodce – takzvané rouškovné – je podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) politický krok a půlbilionový schodek „nevytrhne“. Poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek dávku kritizuje, vláda prý neposlouchá experty a kupuje si skupinu, jejíž příjmy covid-19 neohrozil. Poslanec ANO Jan Řehounek v Událostech, komentářích ujistil, že dávka nezamezí tomu, aby důchodci dosáhli na dávky jiné. Ekonom Mojmír Hampl upozorňuje, že podobné návrhy obětují stabilitu veřejných financí kvůli krátkodobým politickým cílům.

Návrh na jednorázový příspěvek důchodcům ve výši pět tisíc korun a snížení daně z příjmu fyzických osob ukazují na negativní dopady rozvolnění rozpočtové politiky. Vláda ho provedla změnou zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a zvýšením schodku rozpočtu na 500 miliard korun, uvedla Národní rozpočtová rada. Vývoj státního rozpočtu a ekonomiky v posledních měsících podle ní potvrdil, že zvýšení schodku bylo předčasné, neopodstatněné a nadměrné. Ministerstvo financí kritiku odmítlo. Premiér uvedl, že předsedkyně rady je „historicky spojena s ODS a zastupuje opozici.“