Národní rozpočtová rada strana 5 z 5

Koaliční rada se v úterý nedohodla na výši zdanění po plánovaném zrušení superhrubé mzdy. Jednání budou pokračovat, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Změnu formou pozměňovacího poslaneckého návrhu k daňovému balíčku na příští rok navrhl nejen premiér Andrej Babiš (ANO), ale i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Oba poslanecké návrhy počítají se zrušením superhrubé mzdy, liší se ale ve výši daňových sazeb. Podle koaliční smlouvy přitom mají vládní strany předkládat zákony o změnách daní a zákony s velkým dopadem do veřejných rozpočtů pouze společně.

Poslanecká sněmovna schválila souhlas s pobytem vojenských zdravotníků členských států Severoatlantické aliance a Evropské unie v Česku. Pomáhat by měli s epidemií koronaviru. Poslanci také posvětili účast českých vojáků na protiteroristické misi v Mali pod vedením Francie.

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček předložil ve sněmovně návrh na zrušení takzvané superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje od příštího roku zdanění hrubé mzdy sazbou 19 procent doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy zhruba nad 140 tisíc korun měsíčně. Návrh chce vložit do vládního daňového balíčku, kterým se má v úterý zabývat sněmovna. Stejný návrh předložil už v pondělí premiér a předseda ANO Andrej Babiš, který ale navrhuje sazby 15 a 23 procent.

První dopady podzimního uzavírání obchodů a služeb se už začínají projevovat, některé podniky hlásí, že budou muset propouštět. Jiní to zatím zvažují. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu je v ohrožení až dvě stě tisíc pracovních míst.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun, informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Návrh počítá s růstem důchodů, zvýšením platů učitelů, vyššími výdaji na zdravotnictví nebo sociální dávky a s růstem investic. Národní rozpočtová rada, opoziční politici i řada ekonomů návrh rozpočtu kritizují. Neshodlo se na něm ani jednání tripartity. Naopak prezident Miloš Zeman návrh podpořil. Sněmovna by měla finálně schvalovat státní rozpočet po 15. prosinci, tedy nejspíše ve středu 16. prosince.

Poslední data o inflaci za září podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka potvrdila směřování inflace, tedy že bude slábnout. I když byla inflace nižší, než byly odhady centrální banky, nevyžaduje aktuální situace změnu nastavení úrokových sazeb, uvedl v rozhovoru s ČTK. Dodal také, že schodek státního rozpočtu v příštím roce bude pravděpodobně vyšší než zatím navržených 320 miliard korun. Nejnovější opatření proti šíření koronaviru a pokračování epidemie budou mít totiž dopad na příjmy rozpočtu. Největší centrální banky světa zároveň apelovaly na vlády, aby pokračovaly v masivní fiskální stimulaci.

Koalice ANO a ČSSD se v pátek shodla na návrhu schodku rozpočtu na příští rok, a to ve výši 320 miliard korun. Tripartita rozpočet projedná v pondělí, vláda o týden později. Novinářům to po jednání řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Souběžně s negativními hospodářskými dopady pandemie nového koronaviru připravila česká vláda několik opatření, která ještě více omezují příjmy státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) věří, že se z krize půjde proinvestovat a že příjmy zajistí spotřeba občanů, ekonomové jsou ale k takové představě převážně skeptičtí. Hospodaření státu a plánovanému deficitu se věnovala Zuzana Černá pro pořad 168 hodin.

Spuštění kurzarbeitu by mělo být automatické, nemělo by tedy záležet na rozhodnutí vlády,  uvedla v pořadu Interview ČT24 předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová. Kabinet se přípravou kurzarbeitu zabýval tento týden hned na dvou zasedáních, ale nepodařilo se mu domluvit se na všech parametrech, proto bude jednání pokračovat i příští týden.

Zmrazit hrubé platy státních zaměstnanců plánuje pro příští rok ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Za to by se jim však měla – po chystaném zrušení superhrubé mzdy – snížit daň z příjmu. Na účet by jim tak chodilo „v čistém“ až o několik tisíc korun měsíčně navíc. To ministryně považuje za dostatečný růst. Proti tomuto záměru se již postavily odbory zaměstnanců státní správy. Se stále mocnějším odporem se však potýká i samotný zánik superhrubé mzdy, od něhož se vše odvíjí.

Ministerstvo financí nemá plán, jak od příštího roku kompenzovat výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši několika desítek miliard korun, který vznikne po dohodnutém zrušení superhrubé mzdy. Schodek rozpočtu bude proto v několika příštích letech vyšší. Uvedla to ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), podle které je chystané zrušení superhrubé mzdy investicí zvyšující spotřebu domácností a na příjmy státního rozpočtu bude mít pozitivní efekt v dlouhodobém horizontu.

Mimořádná dávka pro důchodce – takzvané rouškovné – je podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) politický krok a půlbilionový schodek „nevytrhne“. Poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek dávku kritizuje, vláda prý neposlouchá experty a kupuje si skupinu, jejíž příjmy covid-19 neohrozil. Poslanec ANO Jan Řehounek v Událostech, komentářích ujistil, že dávka nezamezí tomu, aby důchodci dosáhli na dávky jiné. Ekonom Mojmír Hampl upozorňuje, že podobné návrhy obětují stabilitu veřejných financí kvůli krátkodobým politickým cílům.

Návrh na jednorázový příspěvek důchodcům ve výši pět tisíc korun a snížení daně z příjmu fyzických osob ukazují na negativní dopady rozvolnění rozpočtové politiky. Vláda ho provedla změnou zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a zvýšením schodku rozpočtu na 500 miliard korun, uvedla Národní rozpočtová rada. Vývoj státního rozpočtu a ekonomiky v posledních měsících podle ní potvrdil, že zvýšení schodku bylo předčasné, neopodstatněné a nadměrné. Ministerstvo financí kritiku odmítlo. Premiér uvedl, že předsedkyně rady je „historicky spojena s ODS a zastupuje opozici.“

Vládní ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu. Zároveň zůstane sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139 tisíc korun měsíčně. Na tiskové konferenci to v pátek uvedl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Tento záměr se nyní bude snažit menšinová vláda prosadit ve sněmovně, aby začal platit od příštího roku. Koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém programovém prohlášení. Důchodci dostanou jednorázový příspěvek ve výši pět tisíc korun, oznámil předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček.

Podle Národní rozpočtové rady (NRR) nadstandardní zvýšení důchodů a zrušení superhrubé mzdy, o kterém uvažuje při přípravě rozpočtu na příští rok vláda, ohrožují bez úpravy ostatních parametrů střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Zároveň rada doporučuje, aby byla rozpočtově významná opatření prezentována a přijímána až v situaci, kdy bude připravena střednědobá strategie konsolidace veřejných rozpočtů. Tu by vláda měla předložit Poslanecké sněmovně do 30. září, informovala rada.

Česká ekonomika má za sebou největší propad v historii. V porovnání s loňskem klesla ve druhém čtvrtletí skoro o jedenáct procent. Důvodem poklesu jsou opatření proti šíření koronaviru. Meziroční pokles o 10,7 procenta nepřekvapil člena Národní rozpočtové rady Richarda Hindlse ani místopředsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Víta Samka. V pořadu Události, komentáře se také shodli na tom, že je potřeba podpořit spotřebitele a zlepšit podporu v nezaměstnanosti.

České hospodářství se letos výrazně propadne, ale v příštím roce by se mohlo vrátit k růstu. Na tom se zahraniční i domácí instituce shodnou, byť v konkrétních odhadech vývoje se už významně liší. Mnohé domácí firmy zatím omezují investice a vyčkávají, až se současný stav stane přehlednějším. Jejich zástupci v různých svazech pak průběžně vyjednávají s vládou, jak letošní restart podniků po koronavirové krizi nejlépe ulehčit.

Národní rozpočtová rada upozorňuje na to, že české veřejné finance jsou do budoucna neudržitelné. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) není vhodné projekci vydávat v době bezprecedentní krize. Člen rady Jan Pavel ale upozorňuje, že na demografické změně, která čeká společnost, pandemie nic nezměnila. Podle místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury ministryně zlehčuje stanoviska odborníků. Hosté Událostí, komentářů také hodnotili vládní snahu o zmenšení dopadů pandemie koronaviru.

České veřejné finance jsou při nynějším nastavení daňové a výdajové politiky dlouhodobě neudržitelné, uvedla ve středu ve své zprávě Národní rozpočtová rada. Toto základní konstatování zůstalo ve srovnání s loňskou zprávou stejné, řada dalších parametrů se však znatelně zhoršila. Ministerstvo financí k tomu uvedlo, že považuje načasování zprávy do období nejhlubšího poklesu světové ekonomiky od 30. let minulého století za nešťastné.

Vláda chce rekordní deficit státního rozpočtu ve výši pět set miliard korun, ovšem podporu pro zvýšení schodku stále nemá. Jak se shodli hosté středečního pořadu Události, komentáře, předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podpora ekonomiky je určitě potřeba, ale vláda musí odkrýt karty v tom, kam přesně peníze půjdou. V takovém případě se pak podle nich najde přijatelný kompromis.

Výpadky příjmů obcí a krajů způsobené mimo jiné vyplácením příspěvků osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) i společníkům malých firem by měly být kompenzovány převody peněz ze státního rozpočtu, a to bez vázání na konkrétní účely. Vyplývá to z vyjádření Národní rozpočtové rady (NRR) v její pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí. Rada v dokumentu uvedla, že v současné situaci je pomoc státu podnikatelům nutná, a to i za cenu velkého nárůstu deficitu veřejných rozpočtů.

Veřejné finance se letos propadnou do schodku 5,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňského přebytku 0,3 procenta HDP. Celkový veřejný dluh by pak měl letos stoupnout na 37 procent HDP z loňských 30,8 procenta HDP. Vyplývá to z Konvergenčního programu, který je součástí Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí vypracované ministerstvem financí. V roce 2021 by pak měl schodek veřejných financí klesnout na 4,1 procenta HDP a dluh by měl stoupnut na 40 procent HDP.

Živnostníci a podnikatelé postiženi opatřeními kvůli šíření koronaviru budou dostávat jednorázový příspěvek 500 korun denně i po 30. dubnu – prodloužení programu Pětadvacítka v pondělí schválila vláda. Kabinet rovněž schválil návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce od letošního června o 500 korun na osobu za měsíc a od ledna 2021 o dalších 200 korun. Vláda také schválila kvůli dopadům pandemie další zvýšení letošního schodku rozpočtu na 300 miliard korun a schválila záruku pro malé a střední firmy 150 miliard korun, která by měla vygenerovat úvěry ve výši 600 miliard korun. Všechny čtyři návrhy ještě musí projednat parlament a podepsat prezident republiky.

Schodek státního rozpočtu letos kvůli dopadům koronaviru na ekonomiku může dosáhnout 200 miliard korun, řekl pro Českou televizi premiér Andrej Babiš (ANO) po schůzce s prezidentem republiky Milošem Zemanem. Dal to do souvislosti s chystaným rozsáhlým ekonomickým balíčkem, který má zahrnout například odložení daní, poskytnutí garancí a dotací. Představen má být v pondělí.