Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta. Zároveň úřad očekává mírnější propad ekonomiky za loňský rok, a to o 6,1 procenta. Veřejné finance skončí za loňský rok kvůli dopadům pandemie ve schodku 5,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Letošní rok se deficit veřejných financí prohloubí na 6,6 procenta kvůli pokračující epidemii a dalším podpůrným opatřením.
V předchozí prognóze ze září ministerstvo počítalo letos s růstem ekonomiky o 3,9 procenta a za loňský rok s poklesem o 6,6 procenta. Resort využije nové odhady vývoje ekonomiky při přípravě novely státního rozpočtu na letošní rok.
Schválený schodek rozpočtu na letošní rok je 320 miliard korun a nepočítá s dopady daňového balíčku, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu. Změna daní by měla podle dřívějších odhadů ministerstva snížit příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Nová výše schodku s ohledem na dopady daňového balíčku by podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) měla být stanovena koncem února či počátkem března.
Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové stoupne schodek minimálně na 400 miliard korun, ministryně to přitom v neděli v Otázkách Václava Moravce nevyloučila.
„Černé scénáře, které pod tíhou vypjatých jarních či podzimních dnů predikovaly až dvouciferné propady, se nenaplnily. Konzervativní přístup ministerstva financí, které citlivě pracuje s daty a pečlivě vyhodnocuje dostupné informace, se potvrzuje jako správný,“ uvedla Schillerová ve středu.
Listopadovou prognózu s odkazem na velkou míru nejistoty kvůli dopadům pandemie ministerstvo nevypracovalo. Úřad za to někteří ekonomové kritizovali.
Ekonomickým rizikem je i zpoždění očkování
„Rok 2021 by měl být ve znamení oživení globální ekonomické aktivity. Ve většině zemí však patrně nebude dostatečně silné na to, aby vykompenzovalo propad roku 2020. Nejistoty, kterými je prognóza na tento rok zatížena, jsou obrovské a rizika jsou jednoznačně vychýlena směrem dolů,“ uvádí prognóza. Mezi největší rizika řadí globální vývoj pandemie s možností dalšího omezování ekonomických aktivit, zpoždění v procesu očkování obyvatelstva nebo i riziko finanční nestability.
V roce 2022 by podle výhledu ministerstva měla ekonomika růst o 3,4 procenta a v roce 2023 o 2,1 procenta. Odhad inflace resort v nové prognóze pro letošní rok ponechal na 1,9 procenta. „V letošním roce by s výjimkou ceny ropy měly chybět podstatnější proinflační faktory a inflace by v důsledku poklesu jednotkových nákladů práce a přetrvávající záporné mezery výstupu měla zvolnit,“ uvádí materiál.
Zároveň úřad letos počítá s růstem nezaměstnanosti. Letos by měla stoupnout na 3,3 procenta z loňských 2,6 procenta. „Vyšší růst nezaměstnanosti brzdí pokračování vládních programů, ale i stále vysoká poptávka po práci, která je zřetelná z počtu volných pracovních míst a zaměstnaných cizinců,“ uvádí prognóza.
Česká národní banka v listopadové prognóze počítá letos s růstem ekonomiky o 1,7 procenta a s poklesem o 7,2 procenta loni. ČNB novu prognózu zveřejní 4. února. O dva dny dříve zveřejní Český statistický úřad první předběžný odhad vývoje ekonomiky za loňský rok.
Veřejné finance převzaly náklady na epidemii
Kvůli dopadům pandemie skončí veřejné finance za loňský rok ve schodku 5,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Předloni veřejné finance skončily v přebytku 0,3 procenta HDP a celkový veřejný dluh činil 30,2 procenta HDP. Úřad loni kvůli dopadům pandemie zvýšil schodek rozpočtu ze 40 na 500 miliard korun. Nakonec hospodaření státu loni skončilo ve schodku 367,4 miliardy.
„Veřejné finance na sebe velkou měrou převzaly náklady spojené s epidemií. Propad ekonomické aktivity však s sebou nenesl jen pokles nebo ztrátu dynamiky daňových příjmů, ale také výdaje vynaložené na boj proti šíření epidemie, posílení veřejného zdravotního systému a zmírnění ekonomických a sociálních dopadů,“ dodává prognóza.
Celkový veřejný dluh by podle ministerstva měl stoupnout za loňský rok na 38,3 procenta HDP a letos na 43,3 procenta HDP. Podle pravidel EU za standardní situace by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP. „Jsem přesvědčena, že Česká republika zůstane i v letošním roce mezi zeměmi s vůbec nejnižším zadlužením v Evropě,“ uvedla Schillerová.
Podle novely schválené před koncem loňského roku v rámci daňového balíčku nebude muset vláda například zpracovávat na jaře rozpočtovou strategii na další roky a takzvaný strukturální deficit, tedy deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, pro rok 2021 odhadne ministerstvo financí až v létě 2021 a bude z něj vycházet při stanovení pravidel pro další roky.
Předchozí jarní novela zákona o rozpočtové odpovědnosti pro letošek stanovovala možnost zvýšit strukturální deficit na čtyři procenta HDP. Zimní změna už ovšem tuto maximální výši neuváděla.
Prognóza ministerstva financí uvádí, že strukturální deficit loni stoupl na dvě procenta z 1,1 procenta v roce 2019. Letos by měl stoupnout na 5,9 procenta. Do loňského roku byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Česko v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP.
