Schillerová vidí cestu z krize v investicích. Dle Wagenknechta a Zamrazilové se musí lépe navrhovat rozpočet

26 minut
Události, komentáře: Cesta ze zadlužení
Zdroj: ČT24

Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly nečekaně rychle o 3,1 procenta a ministerstvo průmyslu a obchodu odhaduje, že ceny porostou i dál. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) věří, že ekonomika se nastartuje díky investování, senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová (ÚNRR) ale s ministryní nesouhlasí a argumentují, že bude nutné omezit státní výdaje a snížit budoucí rozpočtové schodky. Všichni byli hosty Událostí, komentářů.

„Jsme v krizi srovnatelné s třicátými lety dvacátého století. Proto jsme museli napumpovat stovky miliard do ekonomiky na pomoc postiženým segmentům. Plná většina peněž šla na řešení následků koronavirové krize,“ řekla na začátek ministryně financí Schillerová. Díky některým změnám zavedeným resortem, jako například snížení daně z přijmu, stát podle Schillerové mnoha lidem pomohl. „Pevně věřím v to, že se to ekonomice vrátí,“ dodává. 

Senátor Wagenknecht ale Schillerové oponuje a argumentuje, že velká většina peněz nešla pouze na řešení krize. „Velký výdaj, který s následky koronaviru určitě nesouvisí, je například daňový balíček o snížení daní pro zaměstnance.“ Obavy má i ze spotřeby a nabídky. Jelikož je nedostatek některého zboží, ovlivní to negativně i prodej a ceny. „Ceny rostou, přičemž mi přijde důležité zmínit, že od ledna letošního roku narůstá i cena silové elektřiny o čtyřicet procent. Jde o jeden z jasných ukazatelů toho, že inflace opravdu poroste.“ 

Kromě toho jsou dle Wagenknechta lidé po zkušenosti z minulého restartu ekonomiky opatrnější. „Lidé se bojí, co se bude dít v dalším kvartálu na podzim. Panují obavy, že se znovu všechno zavře. Je důležité stimulovat stabilitu, říkat, že už se to nestane, což ale bohužel nevíme. Myslím si, že lidé budou více opatrní,“ komentuje současné rozvolňování. 

Podle Schillerové se pracuje na konsolidací veřejných financí. Tvrdí, že se bude například spořit v provozních výdajích, které se budou dle ní nadále snižovat. „Objem platů veřejných úředníků by také měl zůstat stejný. Zároveň budeme pokračovat v rušení daňových výjimek,“ nastiňuje ministryně plán do budoucna. 

Změna v rozpočtu

Piráti, kteří májí v koalici s hnutím STAN podle předvolebních průzkumů největší šanci zvítězit v podzimních parlamentních volbách, by resort financí mohli po současné vládě zdědit. Jejich přístup by se podle Wagenknechta lišil. Největší prioritou by byla maximální snaha o nastartování ekonomiky.

„Zcela určitě je potřeba zavést trend snižování schodku státního rozpočtu. Cíl je do čtyř let být na tříprocentovém schodku HDP, abychom dali jasnou informaci trhům, které nám půjčují peníze, že dluhy už nebudou větší,“ říká senátor.  

Současné vládní řešení ekonomického propadu kritizuje i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. „Nejde jen o to, co se dělo v roce 2020, ale co se děje v roce 2021. Zásadní bude otázka státního rozpočtu pro rok 2022. Ratingové agentury hovoří o tom, že tento rok bude zlomový,“ tvrdí ekonomka.   

Zamrazilová se velmi ostře vymezuje proti daňovému balíčku, který vláda schválila ke konci minulého roku. Ten snížil daň z příjmu pro několik milionů zaměstnanců a zrušil superhrubou mzdu. „Jde o největší zátěž, kterou si poneseme do dalších let. Ve výhledu veřejných financí chybí slib, že snížené zdanění daně z příjmu bude platit pouze na dva roky. To se nesmí zapomínat, protože je to prakticky nenahraditelný, obrovský výpadek,“ kritizuje balíček Zamrazilová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

ČEZ vyplatí dividendu z loňského zisku 47 korun za akcii, celkově 25,3 miliardy

Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy korun. Rozhodla o tom valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZu. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Dění na Blízkém východě divoce hýbe s cenami ropy a plynu

Aktuální dění na Blízkém východě způsobilo růst cen ropy a plynu. Ropa se dostala na nejvyšší hodnotu za pět měsíců. Pohonné hmoty v tuzemsku už od minulého týdne mírně zdražují. Po útoku Íránu na vojenskou základnu USA v Kataru ale cena ropy smazala původní zisky a zase klesala o více než pět procent.
včeraAktualizovánovčera v 20:10

Vězeňské službě by mohly vzrůst platy

Od července mají dozorcům a strážným ve věznicích vzrůst výdělky o tři tisíce korun, tedy stejně jako policistům, hasičům nebo celníkům. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) předloží návrh na zvýšení platů vládním kolegům ve středu. Podle ředitele Vězeňské služby Simona Michailidise je narovnání podmínek mezi bezpečnostními složkami nutné. Momentálně ve sboru vězeňské služby chybí lidé, někteří kvůli lepším podmínkám odešli právě k policii nebo do armády.
včera v 05:45

Ceny bydlení budou podle Rusnoka ještě dlouho mířit nahoru

Potraviny budou dál zdražovat a tlačit v příštích měsících inflaci vzhůru, rostou i služby, ale větší starosti dělá exguvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi oblast bydlení. Cítí tam větší strukturální problém, který bude ještě po dlouhou dobu ceny tlačit nahoru. Hlavně nevidí, že by bylo brzy nějaké efektivní řešení. Podle Rusnoka se politikům buď nechce tento problém řešit, anebo je to v nějakém konfliktu s jejich programem. Potraviny jsou pak podle něj hodně závislé na evropském světovém trhu a domácí faktory nehrají takovou roli. Ohledně služeb to bude podle Rusnoka velmi záviset na vývoji cen pracovní síly, protože služby jsou náročné na práci a dochází k návratu reálných mezd na bývalou úroveň čili k určitému dohánění ztrát. Exguvernér byl hostem Otázek Václava Moravce.
22. 6. 2025

Paliva mohou zdražit kvůli útoku USA v Íránu

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
22. 6. 2025

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
21. 6. 2025

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025
Načítání...