Schillerová vidí cestu z krize v investicích. Dle Wagenknechta a Zamrazilové se musí lépe navrhovat rozpočet

26 minut
Události, komentáře: Cesta ze zadlužení
Zdroj: ČT24

Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly nečekaně rychle o 3,1 procenta a ministerstvo průmyslu a obchodu odhaduje, že ceny porostou i dál. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) věří, že ekonomika se nastartuje díky investování, senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová (ÚNRR) ale s ministryní nesouhlasí a argumentují, že bude nutné omezit státní výdaje a snížit budoucí rozpočtové schodky. Všichni byli hosty Událostí, komentářů.

„Jsme v krizi srovnatelné s třicátými lety dvacátého století. Proto jsme museli napumpovat stovky miliard do ekonomiky na pomoc postiženým segmentům. Plná většina peněž šla na řešení následků koronavirové krize,“ řekla na začátek ministryně financí Schillerová. Díky některým změnám zavedeným resortem, jako například snížení daně z přijmu, stát podle Schillerové mnoha lidem pomohl. „Pevně věřím v to, že se to ekonomice vrátí,“ dodává. 

Senátor Wagenknecht ale Schillerové oponuje a argumentuje, že velká většina peněz nešla pouze na řešení krize. „Velký výdaj, který s následky koronaviru určitě nesouvisí, je například daňový balíček o snížení daní pro zaměstnance.“ Obavy má i ze spotřeby a nabídky. Jelikož je nedostatek některého zboží, ovlivní to negativně i prodej a ceny. „Ceny rostou, přičemž mi přijde důležité zmínit, že od ledna letošního roku narůstá i cena silové elektřiny o čtyřicet procent. Jde o jeden z jasných ukazatelů toho, že inflace opravdu poroste.“ 

Kromě toho jsou dle Wagenknechta lidé po zkušenosti z minulého restartu ekonomiky opatrnější. „Lidé se bojí, co se bude dít v dalším kvartálu na podzim. Panují obavy, že se znovu všechno zavře. Je důležité stimulovat stabilitu, říkat, že už se to nestane, což ale bohužel nevíme. Myslím si, že lidé budou více opatrní,“ komentuje současné rozvolňování. 

Podle Schillerové se pracuje na konsolidací veřejných financí. Tvrdí, že se bude například spořit v provozních výdajích, které se budou dle ní nadále snižovat. „Objem platů veřejných úředníků by také měl zůstat stejný. Zároveň budeme pokračovat v rušení daňových výjimek,“ nastiňuje ministryně plán do budoucna. 

Změna v rozpočtu

Piráti, kteří májí v koalici s hnutím STAN podle předvolebních průzkumů největší šanci zvítězit v podzimních parlamentních volbách, by resort financí mohli po současné vládě zdědit. Jejich přístup by se podle Wagenknechta lišil. Největší prioritou by byla maximální snaha o nastartování ekonomiky.

„Zcela určitě je potřeba zavést trend snižování schodku státního rozpočtu. Cíl je do čtyř let být na tříprocentovém schodku HDP, abychom dali jasnou informaci trhům, které nám půjčují peníze, že dluhy už nebudou větší,“ říká senátor.  

Současné vládní řešení ekonomického propadu kritizuje i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. „Nejde jen o to, co se dělo v roce 2020, ale co se děje v roce 2021. Zásadní bude otázka státního rozpočtu pro rok 2022. Ratingové agentury hovoří o tom, že tento rok bude zlomový,“ tvrdí ekonomka.   

Zamrazilová se velmi ostře vymezuje proti daňovému balíčku, který vláda schválila ke konci minulého roku. Ten snížil daň z příjmu pro několik milionů zaměstnanců a zrušil superhrubou mzdu. „Jde o největší zátěž, kterou si poneseme do dalších let. Ve výhledu veřejných financí chybí slib, že snížené zdanění daně z příjmu bude platit pouze na dva roky. To se nesmí zapomínat, protože je to prakticky nenahraditelný, obrovský výpadek,“ kritizuje balíček Zamrazilová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 4 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 4 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...