Národní rozpočtová rada strana 3 z 5

Kabinet počítá s cílenou pomocí lidem ohroženým energetickou krizí, avizoval vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula požaduje vládní reakci i kvůli zdražování v jiných sektorech. Například penze bude nutné valorizovat už v červnu, upozorňuje šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Hosté Otázek Václava Moravce se zabývali také situací na pracovním trhu, inflací nebo růstem platů.

Poslanci si zvolili předsedy stálých sněmovních komisí a člena Národní rozpočtové rady, kterým se stal bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Sněmovní většina ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN neschválila návrh ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (ANO) na projednávání rozpočtu pro příští rok, kterým se chce zabývat až po jmenování nové vlády. Návrhy zákonů by poslanci na této čtvrté řádné schůzi ve volebním období na základě rozhodnutí organizačního výboru projednávat neměli.

Jen škrty ve výdajích mají podle kandidáta na ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zajistit snížení schodku státního rozpočtu o 80 miliard. Vznikající vláda hodlá kompletně přepracovat návrh hospodaření státu, který připravili její předchůdci. Kabinet Petra Fialy (ODS) tak nevyslyší doporučení nezávislého orgánu, Národní rozpočtové rady, z tohoto týdne. Ta konstatovala, že bude třeba navýšit i příjmy. ANO a SPD říkají, že úspory lidé pocítí. Plán chce pětikoalice představit až po nástupu do Strakovy akademie.

Podle čtvrtletního stanoviska Národní rozpočtové rady (NRR) nebudou ke konsolidaci veřejných financí stačit jen opatření na straně výdajů. Bude nutné také navýšit příjmy, tedy daně. Rada zároveň pozitivně hodnotí plány vznikající vlády, která klade důraz na rychlejší konsolidaci a chystá se snížit schodek plánovaného státního rozpočtu na příští rok.

Stát získá přehled o dodržování pracovní doby a odpočinku strojvedoucích na dráze. Senátoři schválili novelu drážního zákona, jejímž cílem je zjistit, jestli jsou strojvedoucí přetížení. Horní komora také odmítla vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na pět let. S předlohou přišel premiér Andrej Babiš (ANO) krátce před sněmovními volbami. Senátoři jej hodnotili jako vrcholně populistický krok.

Plánovaný rozsah konsolidace veřejných financí Česka se podle aktuálně zveřejněné studie Národní rozpočtové rady (NRR) jeví ve srovnání s dalšími zeměmi Evropské unie jako nedostatečně ambiciózní. Česká republika ze srovnání vychází vždy jako nejhorší nebo druhá nejhorší ze všech zemí EU. Podle studie se v rámci struktury vývoje konsolidace Česko vymyká především v daních, které klesly ze všech zemí Unie nejvíce.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová v Interview ČT24 řekla, že pokládá zvyšování platů státních zaměstnanců za nerozumný krok. Zdůvodnila to tím, že lidem už pomohlo zrušení superhrubé mzdy. K vládnímu schválení návrhu státního rozpočtu s deficitem 376,6 miliardy korun uvedla, že spokojena není. Takový schodek by pochopila v covidovém roce, nikoli teď, kdy se ekonomika vzpamatovává.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) očekává, že letošní rozpočet skončí s deficitem kolem 400 miliard korun. Schválen byl ve výši 500 miliard. Uvedla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Zmínila také, že na pondělní jednání tripartity půjde s návrhem zvýšit v příštím roce minimální mzdu nejvýše o jeden tisíc korun. Ta činí od letoška 15 200 korun. Odbory chějí její zvýšení na 18 tisíc, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.

Pravidla rozpočtové odpovědnosti od svého přijetí v roce 2017 nevydržela ani první významnější krizi v podobě pandemie koronaviru a byla během loňského roku rozvolněna dvěma novelami zákona. Ty uvolnily přípustné limity strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, a oddálily návrat veřejných financí na udržitelnou úroveň, uvedla ve zprávě o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2020 Národní rozpočtová rada.  Podle ministerstva financí bylo rozvolnění nezbytné.

Česká republika by při aktuálním vývoji ekonomiky a plánech ministerstva financí ohledně konsolidace veřejných financí dosáhla takzvané dluhové brzdy později než v roce 2024, a to zhruba o dva až tři roky. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí, kterou zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR).

Stát letos dostává méně peněz z výdělků lidí. Inkaso daně z příjmů fyzických osob kleslo oproti loňsku o víc než čtvrtinu. Projevilo se zrušení superhrubé mzdy a s tím související snížení odvodů, navíc vzrostla i sleva na poplatníka.

Více než čtyřicet miliard korun v minusu představuje prozatímní dopad zrušení superhrubé mzdy na veřejné rozpočty. Takový výpadek příjmů kritizuje část opozice. Podle ní související snížení daní pomohlo zejména vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří ušetřené peníze neutrácejí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dál krok hájí s tím, že se peníze státu vrátí ve spotřebě domácností.

Další rekordní schodek vykázal státní rozpočet, když deficit dosáhl v polovině roku 265,1 miliardy korun. Navíc ministerstvo financí ve svých plánech počítá s dalšími schodky i v následujících letech. Národní rozpočtová rada (NRR) už varovala, že kvůli vývoji veřejných financí narazí Česko na dluhovou brzdu už v roce 2024. Podle ekonoma NRR Jana Pavla by k tomu ale dojít nemuselo. Stačilo by, aby vláda každoročně ušetřila o zhruba dvacet miliard korun více. V praxi by to pro ni znamenalo zvýšení příjmů, tedy daní, nebo redukci výdajů v rozsahu přibližně 1800 korun na každého obyvatele České republiky.

České veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění. V každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to v úterý uvedla Národní rozpočtová rada. Česko by mohlo při současném vývoji zadlužení dosáhnout takzvané dluhové brzdy už za tři roky. Podle loňské prognózy se přitom mělo přiblížit úrovni zadlužení 55 procent HDP až v roce 2043.

Podle Národní rozpočtové rady se stav českých veřejných financí za poslední rok výrazně zhoršil a je dlouhodobě neudržitelný. Své stanovisko dokládá na silném vlivu pandemie na ekonomiku a na některých krocích vlády, například na poklesu zdanění.

Hrozivé číslo, komentovali 390miliardový schodek, se kterým počítá rozpočet pro rok 2022, hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) – bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Oba se také shodují na tom, že schodek mohl být o zruba 150 miliard korun nižší. A navíc – ačkoliv klíčový vládní návrh podpořili všichni ministři, už teď požadují další miliardy navíc.

Vláda schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na příští rok s deficitem 390 miliard korun, oznámila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Jednotliví ministři teď začnou návrh s Schillerovou projednávat. Do konce září musí vláda rozpočet schválit a poslat do Poslanecké sněmovny. Opozice plánovaný deficit kritizuje. Kabinet taky podle ní zatím nenavrhl žádné podstatné úspory. Ministryně financí, společně s Janem Skopečkem z ODS, bude hostem Událostí, komentářů od deseti hodin.

Plánovaná konsolidace veřejných financí tak, jak ji chystá ministerstvo financí, je podle Národní rozpočtové rady (NRR) nedostatečná. Její výpočty totiž ukazují, že dosažení takzvané dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP nastane pravděpodobně už v roce 2024. Navíc jsou přijímána a navrhována další daňová a výdajová opatření, která dodatečně zvyšují již existující nerovnováhu veřejných financí, což  rada považuje za nezodpovědné. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je ale chystaná konsolidace přiměřená.

Koaliční rada se ve středu shodla, že by důchody měly nad rámec zákonné valorizace stoupnout o tři sta korun. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v pořadu Události, komentáře podotkla, že prioritou by v této chvíli mělo být především snížení deficitu rozpočtu. Pode předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudové chybí především plán, kde se vezme dodatečných až deset miliard, které budou potřeba.  Kabinet by se měl návrhem zabývat v pondělí.

Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly nečekaně rychle o 3,1 procenta a ministerstvo průmyslu a obchodu odhaduje, že ceny porostou i dál. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) věří, že ekonomika se nastartuje díky investování, senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová (ÚNRR) ale s ministryní nesouhlasí a argumentují, že bude nutné omezit státní výdaje a snížit budoucí rozpočtové schodky. Všichni byli hosty Událostí, komentářů.

Agentura Moody's varovala Česko, že mu chybí plán konsolidace veřejných financí. Tu považuje za klíčovou pro budoucí vývoj ratingu republiky. Ekonomové se shodují, že bude nutné zvýšit daně, i když se úplně neshodují které. Česku ostatně hrozí kromě případného horšího hodnocení úvěrové spolehlivosti i to, že v roce 2024 narazí na takzvanou dluhovou brzdu, která by vládu nutila sestavit bez ohledu na cokoli vyrovnaný rozpočet. O konsolidaci veřejných financí diskutovali ekonomové v Byznysu ČT24.

Je nutné si přiznat, že současné příjmy státního rozpočtu dlouhodobě nestačí na jeho výdaje a že aktuální míra sociálního státu není udržitelná. V debatě o zadlužování se na tom v Otázkách Václava Moravce shodli guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Rusnok také řekl, že se neobává inflačního šoku. Oba ekonomové ale souhlasí s tím, že je otázkou, co s cenami udělá rozvolnění protipandemických opatření.

Schodek státního rozpočtu ke konci března stoupl na 125,2 miliardy korun z únorových 86,1 miliardy. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Jde o nejhorší březnový výsledek od vzniku Česka. Loni ke konci března vykázal rozpočet schodek 44,7 miliardy korun.

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady (NRR) připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že se tak stane až o rok později.