Pravidla rozpočtové odpovědnosti od svého přijetí v roce 2017 nevydržela ani první významnější krizi v podobě pandemie koronaviru a byla během loňského roku rozvolněna dvěma novelami zákona. Ty uvolnily přípustné limity strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, a oddálily návrat veřejných financí na udržitelnou úroveň, uvedla ve zprávě o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2020 Národní rozpočtová rada. Podle ministerstva financí bylo rozvolnění nezbytné.
Rozpočtová pravidla podle rady neustála ani první krizi, provedené změny mohou ohrozit udržitelnost financí
„Podoba těchto změn a způsob jejich projednání ukazuje na určité nepochopení logiky institutu fiskálních (rozpočtových) pravidel, pro něž je zásadní jejich stabilita a transparentnost. Důsledkem je, že fiskální pravidla jsou přizpůsobována fiskální politice, nikoliv obráceně,“ uvedla rada s tím, že to do budoucna omezuje funkčnost těchto pravidel v zajištění jejich hlavního cíle, kterým jsou dlouhodobě udržitelné veřejné finance.
První novela loni na jaře umožnila pro letošní rok zvýšit strukturální deficit až na čtyři procenta HDP. Podle ministerstva financí bylo cílem změny umožnit práce na přípravě rozpočtu na letošní rok i roky další. Další novela schválená v rámci zrušení superhrubé mzdy již vůbec nestanovila výši přípustného strukturálního deficitu pro rok 2021. Zcela tedy podle rady vypnula jednu z pojistek rozpočtové odpovědnosti.
Podle nejnovější srpnové makroekonomické prognózy resortu financí se počítá snižováním strukturálního deficitu o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl deficit klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. V případě úspor, které ministerstvo financí plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP.
Úspory by se měly týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek. Před přijetím novel byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP.
Zvýšené riziko kolize
Rozvolnění pravidel tak podle rady „výrazně zvýšilo riziko kolize“ s takzvanou dluhovou brzdou v poměrně blízkém časovém horizontu. Po jejím překonání ve výši 55 procent hrubého domácího produktu (HDP) musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. „Proto se jeví jako více než nutné, aby tempo fiskální konsolidace bylo v dalších letech vyšší než uvažovaných 0,5 procenta HDP ročně,“ zopakovala rada.
Ta již na počátku září uvedla, že Česká republika by při aktuálním vývoji ekonomiky a plánech ministerstva financí ohledně konsolidace veřejných financí dosáhla na takzvanou dluhovou brzdu později než v roce 2024, a to zhruba o dva až tři roky.
Zároveň rozpočtová rada ve čtvrtek ve zprávě zkonstatovala, že při schvalování výše výdajů státního rozpočtu a státních fondů na rok 2020 byl sice postup stanovování celkových výdajů sektoru veřejných institucí a odvození výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů dodržen, ale kvůli dopadům pandemie nakonec skutečné výdaje významně překročily schválený rámec a také strukturální deficit byl vyšší než limit.
Riziko pro celkové výsledky hospodaření sektoru veřejných institucí ale podle rady nepředstavuje hospodaření obcí a krajů. „Naopak již delší dobu přispívá k jejich stabilizaci, a to platilo i pro rok 2020 navzdory pandemii. Také úroveň zadlužení územních samosprávných celků je velmi nízká a jako celek nepředstavuje významný rizikový faktor růstu zadlužení sektoru veřejných institucí,“ uvedla.
Rozvolnění pravidel bylo nezbytné, hájí změny ministerstvo financí
Loňské rozvolnění rozpočtových pravidel bylo kvůli krizi vyvolané pandemií nezbytné a podpořila je i Evropská komise, která vyzvala členské státy k cílené rozpočtové stimulaci ekonomiky a dočasně vypnula pravidla týkající se veřejných financí, uvedla v reakci na zprávu rady ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Dodala, že na nutnosti rychlé pomoci ekonomice ze státního rozpočtu byla i shoda napříč politickým spektrem a doporučovaly ji světové organizace, jako například Mezinárodní měnový fond a OECD.
Úřad zároveň připomněl, že začal s konsolidací veřejných financí. Podle Schillerové její tempo odpovídá evropským rozpočtovým pravidlům a zajistí, aby se ekonomika vyhnula recesi. „Scénář konsolidace veřejných rozpočtů počítá s provozními úsporami státu, s úpravami spotřebních daní, revizí zdanění globálních firem a pokračováním redukce daňových výjimek tak, abychom se vyhnuli kolizi s dluhovou brzdou,“ zdůraznila ministryně.
Rada zároveň připomněla, že ke konci roku 2020 překračovalo pravidla pro dluh 575 obcí z celkového počtu 6254 a žádný kraj.