Morava strana 5 z 5

Nejhlubší sladkovodní jeskyně na světě, Hranická propast na Moravě, měří minimálně 450 metrů. Nová data, která přepsala dosavadní údaje z roku 2016, naměřil robot, jejž na místo spustili speleologové. Předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba potvrdil, že vědci kvůli omezení techniky ale ještě nedosáhli dna.

Hluboko pod červencové průměry klesají průtoky na českých řekách. V povodí Moravy a Dyje jsou až tři desítky toků na hranici hydrologického sucha. Na žádost vodohospodářů proto některé obce už omezily nakládání s povrchovými vodami. Jak zjistila ČT, nízký stav vody postihl i další řeky napříč republikou. Podle správ povodí jsou na tom toky hůř než v předchozích dvou letech. Podle Povodí Labe je situace podobná jako v období extrémního sucha mezi lety 2015 až 2018. Některé menší řeky jsou pro vodáky na hranici sjízdnosti.

Z řeky Dyje pod Novomlýnskými nádržemi rybáři s hasiči vylovili v minulých dnech zhruba čtyřicet tun ryb, které uhynuly kvůli nedostatku kyslíku. V úterý vylovili poslední leklé ryby nad jezem v Bulharech, řekl předseda Moravského rybářského svazu (MRS), pobočného spolku Rakvice Zdeněk Blabla. První úhyn rybáři zaznamenali v polovině minulého týdne, další v neděli ráno. Úhyn na jižní Moravě je tak pravděpodobně rozsáhlejší, než tomu bylo při otravě ryb v řece Bečvě před dvěma lety.

Hasičům se už podařilo zlikvidovat požár u Lukovečku na Zlínsku. Oheň se i kvůli suchu rychle šířil a postupně zasáhl plochu zhruba devíti hektarů. Vyhlášen byl třetí stupeň poplachu ze čtyř. Škoda je asi 200 tisíc korun. V boji s plameny ve vojenském újezdu Libavá byli úspěšní i olomoučtí hasiči. Jednotky se z místa po náročném zásahu vrátily na základny, řekl mluvčí Zdeněk Hošák. K uhašení ohnisek výrazně dopomohlo i deštivé počasí. Příčinu i výši škody vyšetřovatelé zjišťují.

Tropické teploty se v tomto týdnu udrží pravděpodobně už jen během pondělka, v úterý se ochladí a po zbytek týdne očekávají meteorologové maxima do 30 stupňů Celsia. V noci na úterý se místy mohou objevit bouřky, které mohou být v západní polovině republiky velmi silné, doprovázené nárazy větru a kroupami. Úterý bude deštivé, v další dny se přeháňky vyskytnou jen ojediněle, bouřky hrozí rovněž v pátek. Vyplývá to z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Teploty v Česku v pondělí opět překročí 31 stupňů Celsia. Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před vysokými teplotami s nízkým stupněm nebezpečí platí pro všechny kraje od pondělních 11:00 do 20:00. Vedle toho je dál v platnosti upozornění před nebezpečím vzniku požárů. I v tomto případě platí výstraha pro celou republiku.

Českem v sobotu odpoledne prošly prudké bouřky. Severovýchodně od Prahy padaly kroupy o velikosti přes dva centimetry, foukal i silný vítr kolem 90 kilometrů za hodinu. Na silnici u Mníšku pod Brdy popadaly desítky stromů, zavřená proto bude až do pondělí. Potvrdila se tak výstraha meteorologů, kteří v sobotu očekávali bouřky s vydatným déštěm a kroupami. Zároveň ale na Moravě v sobotu padlo hned několik teplotních rekordů.

Česko v sobotu zasáhnou bouřky, které ojediněle budou silné. Horko zatím nepoleví, na Moravě a ve Slezsku bude 31 až 34 stupňů Celsia. Na západě bude o něco chladněji, maximální teploty se budou pohybovat od 26 do 30 stupňů, informoval v pátek Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Nejvyšší teplotu během čtvrtka naměřili ve Strážnici na Hodonínsku, kde bylo 37,3 stupně Celsia. I na dalších místech hlavně střední a jihovýchodní Moravy meteorologové zaznamenali přes 36 stupňů. Naopak v Karlovarském kraji na západě Čech odpoledne ukázal teploměr jen kolem dvaceti stupňů Celsia, sdělila Marie Odstrčilová z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Jižní část obory Soutok mezi Břeclaví a Lanžhotem se v sobotu znovu otevře návštěvníkům. Lesníci tam v uplynulém měsíci zpracovávali stromy poškozené silnou červnovou vichřicí. Ta způsobila nebezpečné polomy, které mohly ohrozit turisty.

Na jihu Moravy vzniká nový úsek plynovodu Moravia. Osmdesát pět kilometrů dlouhé potrubí vedoucí z Břeclavska na Kroměřížsko má zabezpečit vyšší spolehlivost a větší kapacitu dodávek plynu směrem z Břeclavi na sever Moravy. Hotové má být do konce letošního roku. Stavba plynovodu byla v plánu už před válkou na Ukrajině, v budoucnu by mohl sloužit i dopravě plynu z Polska a tím snížit závislost na Rusku.

Povodně, které před 25 lety zasáhly Moravu, Slezsko a část východních Čech, byly jednou z největších přírodních katastrof u nás. Postihly desetitisíce lidí a 60 jich přišlo o život. Další tisíce ztratily své domovy a téměř 80 tisíc lidí se muselo evakuovat. Takhle na tragédii vzpomínají ti, kteří ji prožili.

Archeologové sestavili rozsáhlý soubor středověkých mečů nalezených na území dnešního Česka. Popsali například významné změny v technice výroby, které nastaly ve druhé polovině osmého a v devátém století a později v jedenáctém století. A objevili i zvláštnosti mečů z území Moravy. Podle expertů se o vývoji středověkých mečů dosud mnoho neví. Na projektu spolupracují Archeologické ústavy Akademie věd v Praze a v Brně a Národní muzeum.

Samostatné Česko zažilo za svou krátkou historii několik rozsáhlých povodní, které připravily o život desítky lidí a způsobily stamiliardové škody. Jedny z největších záplav vypukly před čtvrtstoletím, 5. července 1997.

Na začátku července 1997 nikdo netušil, že zbývá jen pouhých pár dní do jedné z největších přírodních katastrof v dějinách České republiky. Z pohledu tehdejší meteorologie nic zásadního nehrozilo, před tragédií varovali jen nemnozí.

Reakce na povodně z let 1997 a 2002 výrazně změnila schopnost meteorologů informovat včas obyvatelstvo i úřady před nebezpečnými jevy. Zatímco v roce 1997 se profesionální meteorologové opírali o hlášení dobrovolných pozorovatelů, dnes využívají síť automatických měřicích stanic a předpovědní modely zpracované superpočítači, říká ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder.

Teploty v tomto týdnu budou postupně klesat. Zpočátku vystoupají až ke tropickým 30 stupňům Celsia, v druhé polovině týdne se ale výrazně ochladí. Teploty se tak budou o víkendu pohybovat jen kolem 20 stupňů. Meteorologové očekávají dešťové přeháňky, objeví se i bouřky. Obloha zůstane v prvním prázdninovém týdnu většinou pod mraky. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň varovali před silnými bouřkami, které v části Česka mohou zvednout hladiny řek.

Před čtvrtstoletím se Českou republikou prohnaly záplavy, které dostaly přezdívku povodeň století. Ve skutečnosti se jednalo na některých místech dokonce o vodu tisíciletou.

Posilování spojů o stovky míst plánují před červencovými státními svátky dopravci na železnici. V příštích dnech totiž očekávají zvýšený zájem lidí o cestování vlakem. ČT to potvrdilili zástupci jednotlivých společností. Zároveň doporučují kupovat jízdenky s předstihem, už v těchto dnech jsou totiž vyprodané některé mezistátní spoje, především na Slovensko.

Výraznou úlevu pro dopravu mezi centrem Olomouce a vlakovým nádražím přinese nový most přes řeku Moravu na frekventované Masarykově třídě v Olomouci. Byl pojmenován po kamenickém mistru a sochaři Václavu Renderovi. Auta a tramvaje na něj vyjedou v pátek.

Silné bouřky s nárazovým větrem a krupobitím se budou v západní polovině České republiky vyskytovat minimálně do čtvrtka. Zejména menší řeky, jejichž hladiny zvedl předchozí intenzivní déšť, mohou ojediněle dosáhnout na druhý až třetí povodňový stupeň. Naproti tomu na Moravě a ve Slezsku kvůli suchu a horku zůstává do odvolání v platnosti upozornění před nebezpečím vzniku požárů.

Po roce od ničivého tornáda, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko loni 24. června, má už většina obyvatel střechu nad hlavou. V Moravské Nové Vsi dokončují opravy kostela, děti se vrátily do opravených škol. Energetici ale například ještě nedokončili ukládání rozvodů elektřiny pod zem. Obnova obcí potrvá podle starostů ještě minimálně pět let. Škody po tornádu dosáhly miliard korun, poničeno bylo na dvanáct set domů, šestinu bylo nutné zbourat. Na následky zranění způsobených tornádem zemřelo šest lidí.

Rok od ničivé bouře ve Stebně, které spadá pod město Kryry na Lounsku, je téměř vše opravené. Místo modrých plachet, které krátce po bouři zakryly asi čtyřicet procent domů v obci, jsou na střechách nové tašky. Živel se nevyhnul ani kostelu, ten však na opravu dál čeká.

Nečekaně rychle přišly do Česka silné bouřky, které vystřídaly víkendové vedro. Meteorologové původně očekávali, že se v pondělí objeví až před polednem, ale nakonec přišly již před devátou ráno. S výjimkou severozápadu Čech platí v celé zemi kvůli bouřkám výstraha s vysokým stupněm nebezpečí. V Pardubickém kraji po druhé vlně bouřek hlásili energetici zhruba pět tisíc domácností bez energie. Ve Středočeském kraji bylo v půl desáté večer bez proudu na třináct tisíc domácností.  Na Vysočině večer vyjížděli hasiči k sedmdesáti událostem.