Morava strana 2 z 5

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, nepřežil jeden člověk. V Českém Těšíně zabil padající strom padesátiletou ženu. Podle hasičů spadl na stan umístěný na volné ploše. Kvůli bouřkám je omezená silniční i železniční doprava v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Na silnice a tratě popadaly stromy, někde byly problémy s dodávkami elektrického proudu. Bouřky se podle meteorologů začnou tvořit i v pátek odpoledne a na většině území budou velmi intenzivní.

V půdě do hloubky čtyřiceti centimetrů už není sucho. Začátkem června je to v Česku poprvé za posledních deset let, informovali odborníci z projektu Intersucho. Větší množství vláhy potvrzují i lesníci, podle kterých je to v přírodě vidět na první pohled. Podle vodohospodářů je dostatek vody i v řekách. S narůstajícími teplotami se ale může situace zhoršit.

Při čelní srážce expresního osobního a nákladního vlaku v Pardubicích ve středu v noci zemřeli čtyři lidé. Mezi oběťmi srážky vlaků jsou dvě občanky Slovenska, zemřely také dvě ženy z Ukrajiny. Mezi mrtvými není ani jeden ze strojvedoucích, jeden je lehce zraněný. Nemocnice přijaly 27 lidí, většina z nich už byla propuštěna. Hospitalizovaných zůstává šest lidí. Podle hasičů byl zásah komplikovaný, a to zejména u jednoho z vagonů, který náraz poškodil nejvíce. Policie už zahájila úkony v trestním řízení pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Kolem osmé ráno se v Pardubicích obnovil provoz po jedné koleji. Vlaky místem nemohly projíždět devět hodin.

Řada druhů rostlin přežila dobu ledovou, i když neměly mít reálně šanci. Vědci, kteří tento fenomén studují, nyní přišli s možným vysvětlením. Organismům mohly pomoci hydrotermální prameny – například tak mohl fungovat „moravský Yellowstone“.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo stavbu sedmikilometrového úseku dálnice D35 mezi Ostrovem a Vysokým Mýtem. Stavba vyjde na 3,2 miliardy korun bez DPH, její součástí je i tunel Homole. Práce na obou stavbách potrvají do roku 2026, momentálně se staví i další úseky D35 směrem na Moravu.

Olomoucká radnice nechala pomocí bakteriálního přípravku preventivně zlikvidovat početné komáří larvy v Černovírském lese, aby před obtížným hmyzem ochránila obyvatele městských částí Černovír, Chválkovice, Pavlovičky a Týneček. Informovala o tom mluvčí magistrátu Jana Doleželová. Lužní lesy v této části Olomouce jsou na jaře líhništěm komárů, letos jsou podmínky pro vývoj larev příhodné.

Silný vítr zasáhl část republiky, především východ Čech a jižní Moravu. Právě tam vyjížděli hasiči hlavně k popadaným stromům a větvím. Český hydrometeorologický ústav rozšířil původní výstrahu, která se týkala především českomoravského pomezí a jižní Moravy. Výstraha platí do půlnoci z neděle na pondělí.

Další nadprůměrně teplý týden má před sebou Česko, zejména jeho východní polovina. Děti, kterým začínají jarní prázdniny a míří třeba do Beskyd, na horách mnoho sněhu neuvidí – i tam budou teploty vysoko nad nulou. Hlavně v první polovině týdne se mají denní maxima na Moravě a ve Slezsku blížit 15 stupňům Celsia, v úterý a středu může být ještě tepleji. V Čechách bude o poznání chladněji, výrazně mrazivá noc a pondělní ráno ale bylo výjimkou. Teploty v západní části republiky budou většinou mírně pod 10 stupni.

Vzedmuté hladiny některých tuzemských řek by měly do nedělního poledne opadnout. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na první povodňový stupeň tak klesne hladina Labe na dolním a částečně i středním toku, meteorologové zároveň zrušili varování před povodňovými jevy v povodí horního Labe. Zvýšená hladina Moravy v Olomouckém kraji má zčásti opadnout v sobotu, v neděli pak úplně.

Hladiny některých řek na severovýchodě Čech zůstávají po dešti zvýšené. Labe ve Vestřevi na Trutnovsku dosahuje druhého povodňového stupně. Na dalších místech v Královéhradeckém a Libereckém kraji vystoupaly toky na první, tedy nejnižší stupeň. Odtok z přehrad na Labi vodohospodáři zvýšili, vyplývá z dat Povodí Labe. Horní Labe momentálně klesá. S výjimkou severní části Náchodska platí v pátek v celém Královéhradeckém kraji výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před záplavami.

Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu před povodněmi zůstává v platnosti. V úterý po půl osmé večer se vyskytoval maximálně druhý stupeň povodňové aktivity, který panoval na Labi v Děčíně, Kostelci nad Labem, v Němčicích nad Labem, ale také na Moravě v Olomouci – Nových Sadech. Na druhém stupni zůstávala i Cidlina v Sánech.

Na řadě míst v Česku byly v pondělí ráno povodňové stupně. Například v Královéhradeckém kraji až na osmnácti místech. Druhý stupeň byl na Labi ve Vestřevi a Stanovicích na Trutnovsku a na Úpě ve Zlíči na Náchodsku. Na ostatních místech platily první povodňové stupně, vyplývá z dat povodí Labe. Jsou také v Ústeckém, Libereckém či Olomouckém kraji. Některé vzedmuté řeky během dne začaly klesat.

Déšť rozvodnil řeky a podvodňové stupně byly v neděli večer na 32 místech Česka. Na nejvyšším, třetím stupni, tedy stavu ohrožení, bylo Labe ve Vestřevi na Trutnovsku. Řeka krátce před 20. hodinou klesla na druhý stupeň, poté znovu stoupla. Nejvyšší povodňový stupeň hrozí také na horním toku Moravy a jeho přítocích. Druhý stupeň platil na šesti místech a první, tedy bdělost, na čtyřiadvaceti místech, vyplynulo z údajů na webu Českého hydrometeorologického ústavu.

V lednu odstartoval nejrozsáhlejší a nejkomplexnější archeologický projekt v České republice. Jmenuje se RES-HUM, byl podpořený pěti sty miliony korunami z grantu. Jeho cílem není jen ukázat život v minulosti, ale hlavně připravit naši společnost na výzvy budoucnosti. Jak říká jeho vedoucí, brněnský archeolog Jiří Macháček: „S většinou krizí a problémů, jimž čelíme dnes, se lidstvo setkalo už v minulosti a muselo je řešit. A naše současná existence je nejlepším důkazem, že je vyřešilo.“

Na severovýchodě Čech a ve východní polovině Česka se může při mrznoucích srážkách opět tvořit v noci a ve středu ráno ledovka. Během dne pak na většině území začne hodně foukat, v nárazech může vítr dosahovat rychlosti až 70 kilometrů v hodině. Na česko-moravském pomezí a v západní části Moravy a Slezska vítr zeslábne ve čtvrtek, informoval v úterní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Na většině míst České republiky v neděli pokračoval pokles hladiny rozvodněných toků. V Děčíně kleslo Labe z třetího, nejvyššího na druhý povodňový stupeň. Druhý stupeň platil i v Ústí nad Labem a Litoměřicích. Postupně se uklidňovaly také řeky ve Středočeském, Olomouckém a Zlínském kraji. Naopak nejvyšší povodňový stupeň stále platí na Vltavě v Českém Krumlově. V částech republiky platí také výstrahy před silným sněžením, závějemi a sněhovými jazyky, náledím a silným větrem.

Hladiny toků po celém Česku se v úterý stejně jako v uplynulých dnech drží na povodňových stupních. Výstraha meteorologů před rozvodněnými toky trvá do odvolání pro téměř celou zemi, míst s povodňovými stupni ale postupně ubývalo. Počty zásahů hasičů kvůli počasí stouply na několikanásobek obvyklého množství.

Lidé se v sobotu rozloučili s aristokratem, diplomatem, politikem, poslancem a senátorem, vicepremiérem, ministrem zahraničí, prezidentským kandidátem, lesníkem a hospodským Karlem Schwarzenbergem. Byl veselým a srdečným člověkem i velkým vlastencem se smyslem pro službu, vzpomínali jeho přátelé a blízcí během speciálního vysílání ČT24. Rozloučení se účastnila také řada politiků, mezi nimi i představitelé opozice.

Brněnští vědci objevili opaskovou sponu, kterou pak s pomocí zahraničních archeologů a špičkových technologií analyzovali. Objev vypráví nový příběh o době asi sto let před vznikem Velké Moravy, tedy o časech, o nichž existuje jen minimum informací.

Ve čtvrtek ráno od svítání mohli lidé pozorovat jasnou Venuši vedle srpku Měsíce. Dopoledne se pak zmenšovala úhlová vzdálenost mezi oběma tělesy a krátce před jedenáctou hodinou Měsíc Venuši asi na hodinu zakryl.

Na železniční trati mezi Soběslaví a Planou nad Lužnicí proběhly rychlostní testy. V nočních hodinách tam vlaky jezdily rychlostí až dvě stě kilometrů za hodinu – a to aby se prověřilo reálné chování železnice a působení vysoké rychlosti na její okolí. Výsledky testování navíc poslouží pro stavbu plánovaných vysokorychlostních tratí (VRT) v Česku, do kterých chce stát v příštích letech investovat 800 miliard korun. Po těch by už vlaky měly jezdit rychlostí až 320 kilometrů za hodinu.

Na úseku budoucí D35 mezi Janovem a Opatovcem vzniká nejdelší mostní stavba této části dálnice. Estakáda nad současnou silnicí I/35 bude dlouhá 400 metrů. Po vybudování opěry mostu a pilířů, které se zakládají do hloubky asi 18 metrů, se na ně vysunou dva železobetonové mostní objekty nad současnou silnici, popsal zástupce zhotovitelské firmy Jan Kabelka.

Česko podle meteorologů zažilo v pátek teplotně extrémní den. Na mnoha místech v Čechách i na Moravě bylo výrazně více než 25 stupňů Celsia, což je hranice pro letní den. Rekordy padly na téměř polovině ze zhruba 160 stanic, které měří alespoň třicet let. Nejvíce naměřili v Kuchařovicích na Znojemsku, a to 27,9 stupně. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

V České republice sice roste obliba bílého vína, ale dopady klimatických změn na tuzemské vinařské oblasti budou nahrávat pěstování odrůd, z nichž se připravují vína červená. Ukazuje to nová studie českých vědců, která vyšla v odborném časopise Heliyon.