Do konce roku se otevře sto kilometrů nových dálnic

Nahrávám video

Do konce roku mají silničáři zprovoznit sto kilometrů nových dálnic, většinu v průběhu příštího týdne. Celkem tak letos dají řidičům k dispozici 110 kilometrů, příští rok pak zhruba šedesát. Nejvíce nových úseků budou moci využít řidiči na Moravě nebo na jihu Čech. Někde ale oproti plánu silničáři zprovozní jen části tras. Vůbec poprvé se otevře dálnice, kterou postavily velké soukromé společnosti, a stát jim bude za užívání silnice platit.

Po novém úseku jihočeské dálnice D3, který vede z Úsilného až do Kaplice–nádraží, se první řidiči projedou už za týden. Silnice už má nový povrch a zbývá jen instalace svodidel nebo úprava okolí komunikace, která je součástí obchvatu Českých Budějovic. Úsek měří celkem třicet kilometrů a dělníci na něm pracovali čtyři roky. Stát za něj zaplatí bezmála šest miliard korun.

Jeho součástí je i kilometrový hloubený tunel Pohůrka, který má výrazně ulevit dopravě na jihu Čech. Na propojení s Rakouskem si ale řidiči počkají až do roku 2027 a do hlavního města po dálnici dojedou až o další čtyři roky později.

Několik nových úseků přibyde i na moravských dálnicích

Dokončovací práce teď zaměstnávají i dělníky na Moravě, kde mají do konce roku zprovoznit úseky hned na několika dálnicích.

Už ve čtvrtek se otevře část dálnice D55 mezi Bzencem a Moravským Pískem na Hodonínsku. Kompletně bude čtyřkilometrový úsek hotový za dalšího půl roku. Na D55 přibydou celkem tři nové části a dálnice by tak měla vést přes Staré Město až k obci Babice ve Zlínském kraji.

Osmikilometrový úsek dálnice D48 se otevře také mezi Olomouckým a Moravskoslezským krajem.

Problémy letos měla výstavba D49 mezi Hulínem a Fryštákem. Původně měli silničáři otevírat sedmnáct kilometrů, nakonec to ale kvůli problémům se stavebním povolením bude jen necelých deset. „Zbylá část vedoucí až k Fryštáku by se měla zprovoznit na jaře v závislosti na tom, kdy obdržíme právní moc stavebního povolení na provizorní napojení,“ uvedl šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl.

První „soukromá“ dálnice

Významnou součástí rozšíření silniční sítě je dálnice D4 mezi Miroticemi na Písecku a Milínem na Příbramsku. Jde o první dálniční PPP projekt, který se v Česku uvede do provozu. Takzvané Public Private Partnership označuje vztah veřejného a soukromého sektoru, kdy soukromý sektor zajistí veřejné služby nebo infrastrukturních projekty, které pak provozuje veřejný sektor. Stát za 32 kilometrů silnice zaplatí v následujících třiceti letech přes třicet miliard korun.

Resort dopravy v takových projektech vidí budoucnost. Na ministerstvu od začátku roku působí pro přípravu PPP projektů samostatné oddělení, aby v nich bylo možné pokračovat, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Z těch dalších připravovaných projektů je to právě důležitý úsek dálnice D35, ale do budoucna také středočeská D3 nebo D55 na Moravě,“ přiblížil ministr. S financováním dálnic pomocí PPP projektů souhlasí i opozice. Nebude tak totiž potřeba žádat o půjčky.

Nejvíce otevřených kilometrů v jednom roce

Letos se podle ŘSD zahájilo zhruba stejně dálničních staveb jako loni, tedy asi sto kilometrů. Práce probíhají na dlouho očekávaném úseku dálnice D11, která propojí Trutnov s Polskem, a pracuje se také na pěti úsecích dálnice D35.

Stavět se mělo i nových deset kilometrů mezi Litomyšlí a Janovem, kvůli sporu o vítězi tendru, proti kterému neúspěšní kandidáti podali námitky, se ale výstavba odkládá na příští rok. ŘSD podle Mátla nyní námitky vyhodnocuje, zřejmě je však zamítne. V tom případě má zhotovitel deset dní na to, aby podal návrh na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. „To znamená, že nejméně 25 dnů bude třeba čekat,“ uvedl. Je však možné, že se doba, než bude možné v práci pokračovat, ještě prodlouží.

Pokračuje i výstavba D3, od letoška se staví také dálnice D6 mezi Petrohradem a Lubencem a pracuje se i na třech úsecích D7 ve středních Čechách.

K rychlejší tempu přípravy i realizace staveb pomohly mimo jiné novely liniového a stavebního zákona. Podle Ředitelství silnic a dálnic je dnes možné stavbu připravit během pěti až šesti let. Tak dlouho přitom dříve trvalo jen získání územního rozhodnutí.

Kupka proto počítá s tím, že do roku 2033 bude dokončená celá základní dálniční síť. Zrychlení přípravy i realizace staveb je podle něj významné. „Tolik kilometrů dálnic, jako se uvede do provozu letos, se v žádném roce historicky neotevíralo,“ podotkl Kupka.

Zároveň zdůraznil, že přibližně na podobném množství nových dálničních úseků se také začne pracovat. „Znamená to, že i pro další léta bude nachystaná spousta staveb k otevření,“ dodal. Jen příští rok se má zprovoznit asi šedesát kilometrů nových vysokorychlostních silnic.

Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) však upozornil, že bývalá vláda té současné předala 130 kilometrů rozestavěných dálnic. „Jen dostavují to, co jsme zahájili. A to musíme objektivně říct, že to se daří plnit,“ prohlásil.

Při nákupu dálniční známky ministerstvo varuje před podvody

Rozšiřování sítě má mít nově částečný vliv i na cenu dálniční známky. V ceně pro rok 2025 se sice ještě neprojevilo, do té za rok 2026 se ale již propíše.

Od nového roku tak elektronické dálniční známky podraží podle nové zákonné valorizace. Jednodenní e-známka vyjde nově na 210 korun, za roční zaplatí řidiči o 140 korun víc než letos, a to 2440 korun. Pokud si ji ale lidé koupí do konce prosince, zaplatí ještě letošní cenu.

Při nákupu ale ministerstvo varuje před podvodnými weby a překupníky. Některé stránky totiž vypadají na první pohled téměř stejně jako ta oficiální, a to fotografií na pozadí, logem i počtem prodávaných známek. Odlišit je lze třeba podle prodejní ceny, překupníci si na internetu za roční kupon účtují třeba i o 690 korun víc.

„Je důležité, aby lidé zadávali opravdu oficiální adresu edalnice.cz. K těmto oficiálním cenám na webu edalnice.cz nejsou žádné další poplatky, je to přesně těch 2440 korun, nebo v současné době ještě 2300 korun,“ podtrhnul ředitel Centra dopravních informačních systémů ministerstva dopravy Jan Paroubek.

Provozovatelé dálničních známek neočekávají, že by se zájem o jejich koupi ke konci roku výrazně navýšil. Nárůst bude vidět až ke konci února, kdy skončí platnost kuponu řidičům, kteří ji kupovali před jarním zdražováním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Incident v Polsku je pokračováním ruských hrozeb, shodli se hosté Nedělní debaty

Dopad dvou ruských střel a proudového dronu v Polsku je podle předsedy Přísahy Róberta Šlachty dalším testováním Moskvy, kam až může zajít. Šéf hnutí Naše Česko Martin Kuba v Nedělní debatě navrhnul, aby se premiér setkal s hlavami parlamentních stran a situaci probral. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib kritizoval, že vláda nedělá nic, aby byla na podobné incidenty u nás připravená. S tím nesouhlasil ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé), prioritou kabinetu je podle něj protivzdušná obrana. Hosté se v diskusi věnovali také dalším tématům, mimo jiné oslavám 17. listopadu či demonstraci na Letné.
11:31Aktualizovánopřed 50 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 1 hhodinou

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 1 hhodinou

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
10:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 22. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 7 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 8 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.