Mikuláš Ferjenčík strana 5 z 5

Vláda v pondělí probere další pomoc podnikům, na které dopadla koronavirová krize. Malým firmám by mohla úplně odpustit odvody na sociálním pojištění za zaměstnance. Opozice souhlasí. Na konečné podobě návrhu se ale koalice zatím nedohodla. Zatím mohou podniky odvody jen odložit.

Až stoprocentní podíl v letecké společnosti Smartwings by podle ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) mohl koupit český stát. Pomoci by tak letecké společnosti měl s dopady koronavirové krize. Rozhodnout se podle Havlíčka musí do konce června. O nákupu podílu ve společnosti bude jednat vláda. Rezervovaně se ale k výroku ministra Havlíčka vyjádřil místopředseda koaličních sociálních demokratů Roman Onderka. Za záchranou firmy může podle něj být zájem vlastníků Smartwings. Mluvčí společnosti uvedla, že firma snahu státu o podporu vítá, doufá ale také ve věcnou debatu.

Program magistrátu na podporu podnikatelů COVID Praha, který město spustilo v úterý ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB), byl během devíti minut zcela vyčerpán, sdělil primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Už dříve přišel stát s programy COVID I a COVID II. Prostředky pro ně určené už zájemci také vyčerpali. Mnohé společnosti však na úvěry nedosáhly, hlavně pokud jde o COVID I.

Poslanci ve středu jednali o vládních návrzích, které mají zmírnit krizi způsobenou opatřeními proti šíření koronaviru. Schválili rozšíření možností centrální banky obchodovat na volném trhu, změnili i pravidla pro poskytování úvěrů a zvýšili strukturální deficit až na čtyři procenta HDP. Nájemníci bez příjmů budou načas chráněni před výpovědí z bytů. Také firmy s uzavřenými provozy mají získat nárok na odklad nájmu. Policisté i strážníci zřejmě budou moci pokutovat až 10 tisíci korunami lidi, kteří budou porušovat opatření proti šíření nemoci.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) plánuje odročit platnost digitální daně z letošního července na příští leden. Zavedení taxy by se tak odložilo o půl roku. Ministryně chce zároveň snížit plánovanou sedmiprocentní daň na pět procent. Koaliční rada by měla její návrh projednat v pondělí.

Ačkoliv ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) odmítá, aby se sazby daně z přidané hodnoty u prodeje piva ještě nějak měnily, sociální demokraté s hnutím ANO chtějí o úpravě legislativy mluvit na zasedání koaliční rady. Poslanec ČSSD Václav Votava navrhuje, aby snížená desetiprocentní sazba platila i na lahvové pivo v restauracích. Schillerové chce představit analýzu, která přichází s různými doporučeními.

Lednový volební model agentury Kantar CZ potvrzuje převahu hnutí ANO na domácí politické scéně. První místo si drží dlouhodobě. Piráti se po minulém propadnutí vrátili na pozici dvojky, za nimi následuje ODS. Řada politických subjektů se pak pohybuje u pětiprocentní hranice, která rozhoduje o tom, kdo se nakonec dostane do sněmovny. Výzkum agentura zpracovala pro Českou televizi.

Přebytky státního rozpočtu se mají používat podle novely rozpočtových pravidel, pro niž zvedli poslanci v úvodním kole ruku, jen na snížení státního dluhu. Poslanci také podpořili novelu zákona, která umožní veřejnosti zdarma přístup k závazným technickým normám. Podporu získala rovněž v úvodním kole novela zákoníku práce, která zavádí sdílená pracovní místa nebo upravuje výpočet dovolené.

Hlavní město předložilo zákon, který reaguje na nedostatek bytů v Česku a na jejich nedostupnost kvůli příliš vysokým cenám. Praha navrhuje snížit DPH z 15 na 10 procent nebo za určitých okolností zrušit daň z nabytí nemovitosti. Obojí dohromady může ušetřit při pořízení bytu i statisíce korun. V pondělí se bude úpravou zabývat vláda. Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) ale s návrhem nesouhlasí. Stát by podle ní přišel o šest miliard korun.

Ivan Bartoš zůstává v čele Pirátů. Předsednickou funkci obhájil v sobotu na celostátním fóru v Ostravě. Na stejnou pozici kandidovali také poslanec Mikuláš Ferjenčík a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal. Pikal se stal nakonec místopředsedou, zvolen byl také Radek Holomčík a Martin Kučera, jako první místopředsedkyně pokračuje Olga Richterová. Nové vedení by mělo stranu dovést do krajských a následně do sněmovních voleb.

Piráti si o víkendu na celostátním fóru v Ostravě zvolí nové vedení. Šéfa strany Ivana Bartoše vyzvou poslanci Mikuláš Ferjenčík a Vojtěch Pikal, dalších sedm kandidátů si rozdělí čtyři místopředsednická křesla. Trojice uchazečů o předsednický post diskutovala v Událostech, komentářích.

Lhůta pro vracení odpočtu daně z přidané hodnoty se zřejmě prodlouží o polovinu na 45 dnů. Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík neprosadil při středečním jednání sněmovního rozpočtového výboru o vládní novele daňového řádu úpravu, která by zachovala nynějších 30 dnů. Uspěl naopak s pozměňovacím návrhem, jenž zachovává pětidenní toleranční dobu, po kterou nevzniká pokuta za opožděné podání daňového tvrzení.

Hned tři opoziční strany čeká během ledna volba nového vedení. Za týden budou lídra vybírat Piráti. Ivan Bartoš má sice dva protikandidáty, ale jeho spolustraníci spíš předpokládají, že současný šéf post obhájí. Změna předsedy se nečeká ani u občanských demokratů, zato křesťanští demokraté novou tvář už hledají.

Státní rozpočet skončil za loňský rok s deficitem 28,5 miliardy korun, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Schválený schodek činil 40 miliard. Dosažený výsledek je nejhorší za poslední čtyři roky, nebo, jak řekla v pátek ministryně, čtvrtý nejlepší za dvacet let.

Prezidentovo vánoční poselství vyvolalo mezi politickými stranami rozdílné reakce. Premiéra Babiše projev potěšil, sociální demokracie i komunisté prezidenta chválí. Pravicová opozice ho ale naopak kritizuje. Odezvu vyvolala i prezidentova varovná slova ohledně nového klimatického náboženství. Ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) Michal Marek označil Zemanův projev za „nepřijatelný a nezodpovědný“. Podle Marka nastává klimatická změna vlivem lidstva.

Piráti se ve čtvrtek obrátili na Ústavní soud s návrhem na zrušení novely zákona o evidenci tržeb. Podle nich nereaguje dostatečně na nález Ústavního soudu, který v roce 2017 zrušil plánované zavedení třetí a čtvrté vlny EET a škrtl i několik dalších ustanovení. Jako celek ale zákon u soudu obstál.

Stát mění přístup k výuce finanční gramotnosti a nově ji zacílí i na seniory, nezaměstnané nebo lidi z vyloučených lokalit. Výuka zatím probíhá jen ve školách, ministerstvo financí chce ale tematiku dostat k širší veřejnosti. Do kurzů zapojí i policisty a sociální pracovníky. Na začátek příštího roku se navíc chystá nové testování toho, jak lidé klíčovým pojmům o financích rozumějí.

Přesuny za více než 110 miliard korun navrhnou ve středu poslanci při druhém čtení státního rozpočtu. Většinu prosazuje opozice, a tak mají malou šanci na přijetí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce změn co nejméně. Podporu zatím nemá ani snaha přidat pět miliard na vyšší platy učitelů.

Sněmovní rozpočtový výbor podpořil přesuny peněz v rozpočtu na příští rok celkem za 1,28 miliardy korun. Většinu změn navrhovaných poslanci ale zamítl. Opozice normu kritizuje hlavně kvůli plánovanému schodku 40 miliard korun, který dolní komora schválila v prvním čtení. Základní parametry tak už poslanci měnit nemohou.

Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) do konce roku předloží v koalici návrh na zrušení takzvané superhrubé mzdy. Zároveň by od roku 2021 plošně klesly daně víc než čtyřem milionům zaměstnanců. Pokud se ministryni podaří prosadit největší daňovou reformu od roku 2008, přinese to v rozpočtu výpadek desítek miliard korun. Koaliční sociální demokraté s ohledem na to, že kabinet na pokrytí takto velkého výpadku pravděpodobně nenajde dost peněz, už ovšem nevěří, že ke zrušení superhrubé mzdy dojde ještě v tomto volebním období.

Zástupci odborů a zaměstnavatelů se na společném jednání nedohodli na výši růstu minimální mzdy. Odbory požadují navýšení o 1650 korun na 15 000 korun – a argumentují, že výrazný růst chystají v příštích letech i některé okolní země, třeba Slovensko nebo Polsko. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun a mají strach, že vyšší navýšení zatíží menší podnikatele.

Sněmovna ve středu v úvodním kole schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Stát by měl stejně jako letos hospodařit se schváleným schodkem 40 miliard korun. Rozpočet podpořila rovná stovka poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti. Rozpočet přišel před poslance podpořit i prezident Miloš Zeman. Slíbil, že pokud Sněmovna rozpočet schválí, podepíše ho. Neuspěly návrhy opozice, aby Sněmovna rozpočet vrátila vládě k přepracování. Vláda měla podle těchto návrhů snížit výdaje i schodek, případně zvýšit objem peněz na investice.

Vládní koalice je připravena svolat mimořádnou schůzi, aby prosadila svůj daňový balíček. S vyššími příjmy z lihu či tabáku už totiž počítá v rozpočtu 2020 a současné jednání ve sněmovně, které drhne, ji znervózňuje.

Rozpočtový výbor sněmovny doporučil i přes kritiku opozičních stran, aby dolní komora v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Ty zahrnují příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. První čtení ve sněmovně se má uskutečnit za dva týdny. Výbor se zabýval i vládním daňovým balíčkem, kde doporučil schválit odlišná pravidla pro daňovou uznatelnost technických rezerv pojišťoven, než jaká navrhuje vláda. Podpořil také návrh, aby rezervy na životní pojištění byly stejně daňově uznatelné jako dosud.