Mikuláš Ferjenčík strana 4 z 5

Česko by mělo podle premiéra Andreje Babiše do roku 2024 dodržet závazek vůči NATO a vydávat na obranu dvě procenta HDP. Šéf vlády tak zpochybnil středeční oznámení ministra obrany Lubomíra Metnara a ministryně financí Aleny Schillerové, podle nichž je růst výdajů až na dvě procenta HDP během čtyř let nereálný. Česko letos vydá na obranu výrazně méně, 1,3 procenta HDP.

Vláda podle Andreje Babiše (ANO) navrhne zrušení superhrubé mzdy a související snížení daně pro čtyři a půl milionu zaměstnanců jen na dva roky. Premiér tento záměr potvrdil České televizi. Kabinet tak vyhoví požadavku prezidenta Miloše Zemana, který navrhl omezení platnosti snížení daní minulou neděli na jednání v Lánech a současně kritizoval fakt, že by kvůli zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnácti procentní sazby ze mzdy hrubé vypadly z veřejných financí každý rok desítky miliard korun.

„Po důkladném zvážení aktuální situace jsem se rozhodl, že odstoupím z funkce ministra zdravotnictví,“ prohlásil Adam Vojtěch (za ANO). Rezignaci dle svých slov už předal premiéru Andreji Babišovi (ANO). Chce tak dát nový prostor pro řešení koronavirové krize. Mandát poslance si ponechá a bude se dále věnovat oblasti zdravotnictví. Podle zástupců opozice je Vojtěch obětí Babiše před krajskými volbami. Právě premiér prý nese svůj díl viny a měl by vyvodit odpovědnost.

První návrh státního rozpočtu na příští rok získává konkrétnější obrysy. Průměrný důchod má vzrůst o 839 korun měsíčně, platy učitelů o devět procent, stát má dávat víc do zdravotnictví. Investice by na druhou stranu oproti letošku měly klesnout o 32 miliard. Vyplývá to z dokumentu, který ČT získala. Návrh v neděli premiér s ministryní financí představí prezidentovi.

Sněmovna v úvodním kole podpořila vládní návrh jednorázového pětitisícového příspěvku důchodcům, předlohu poslala k posouzení do sociálního výboru. Poslanci v úterý také odhlasovali zrušení daně z nabytí nemovitostí. Opozici se nepodařilo na program schůze prosadit debatu o vývoji epidemie koronaviru. Kvůli šíření nemoci covid-19 sněmovna zasedla v polovičním počtu.

Spotřební daň z litru nafty by měla být od 1. ledna o korunu nižší. Naopak krabička cigaret by mohla kvůli zvýšení spotřební daně na tabák od příštího roku podražit až o osm korun. Obě změny ve středu do daňového balíčku prosadili poslanci sněmovního rozpočtového výboru. Potvrdit je ještě musí celá sněmovna. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s návrhy souhlasí.

Elektronická evidence tržeb (EET) se od ledna příštího roku vrátí, je přesvědčena ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). A bude se týkat nejen podnikatelů, kteří ji už několik let používají a mohli ji za letošního nouzového stavu přerušit, ale nově třeba i řemeslníků, lékařů a advokátů. S dalším odkladem již vláda nepočítá, byť se to bude opozice snažit ještě změnit.

Alespoň desetiprocentní úspory v provozních výdajích požaduje po jednotlivých ministrech šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO). Při vyjednávání o rozpočtu na příští rok chce mluvit také o víc než 30 miliardách, které podle ní resorty nestihly utratit. Řešit chce i mzdové náklady. Podle předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) by úspory mohly dosáhnout stovek milionů korun. Šetřit jsou připravení i ministři – i když razantní škrty nepředpokládají.

V případě výrazného snížení daní by se pro příští rok mohly zmrazit platy státních zaměstnanců. Ministryně financí Alena Schillerová v rozhovoru pro Českou televizi řekla, že počítá i s možností, že by jejich platy nerostly vůbec, a to vzhledem k plánu zrušit od ledna příštího roku superhrubou mzdu a zároveň snížit daň z příjmů. Na kolik by měla klesnout, ale není stále jasné, vláda v programovém prohlášení počítá s 19 procenty, premiér ale mluví o patnáctiprocentní sazbě.

Politici se připravují na projednávání paušální daně ve sněmovně. Novinka dovolí menším živnostníkům nahradit daňová přiznání měsíčním odvodem jedné částky. Pro je i opozice, debatovat se ale bude o parametrech.

Vláda stále počítá se zavedením druhé – vyšší – sazby daně z příjmů po zrušení takzvané solidární přirážky. O tom, kolik by měla být, mají koaliční špičky ještě jednat. Větší zdanění skupin s nadprůměrnými příjmy podporují i komunisté, kteří menšinový kabinet tolerují.

Ve vládě začíná dohadování o dalším růstu důchodů. Zákon zohledňující zdražování i růst mezd už v tuto chvíli penzistům od příštího roku garantuje 840 korun měsíčně navíc. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) mluví o možném přidání dalších tří až čtyř set, premiér Andrej Babiš (ANO) připouští – dohromady se zákonnou valorizací – tisícovku.

Český kabinet chystá největší daňovou reformu za posledních třináct let, dotkne se čtyř a půl milionu zaměstnanců. Místo patnácti procent ze superhrubé mzdy by platili stejné procento z hrubé, řekl České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Pracujícím by výrazně klesly daně, státní rozpočet by ale přišel o desítky miliard korun.

Letošní rychlé zadlužování státu, které způsobila hlavně koronavirová krize, výrazně prodraží splácení českého státního dluhu. Jen za úroky plánuje letos vláda zaplatit o 12 miliard víc než loni. Celkem to bude 52 miliard. To je částka, kterou stát utratí, aniž by za ni mohl cokoli pořídit. Důvodem je hlavně zvýšení plánovaného rozpočtového schodku na 500 miliard korun.

Sněmovna schválila ve středu další prohloubení schodku letošního státního rozpočtu o 200 miliard na rekordních půl bilionu korun. K rozpočtové novele podali poslanci 25 pozměňovacích návrhů v celkovém objemu asi 165 miliard korun. Při závěrečném hlasování však sněmovna schválila pouze návrhy přesunů peněz, se kterými přišel premiér Andrej Babiš (ANO) a poslanec KSČM Jiří Dolejš. Ostatní pozměňovací návrhy neprošly.

Po letech slibů se přiblížila největší daňová změna od roku 2008. Vláda se shodla na plánu zrušení takzvané superhrubé mzdy. Podrobněji ho má probrat koaliční rada během léta, samotný návrh by pak kabinet mohl předložit v září. Premiér počítá s účinností od ledna. Krok, který má vláda v programovém prohlášení, obsahuje i snížení daně z příjmů pro zaměstnance.

Bývalý prezident Václav Klaus kritizuje navržený deficit státního rozpočtu na letošní rok 500 miliard korun. Rozhazování peněz nevyřeší ekonomické dopady epidemie koronaviru, řekl v neděli v pořadu Partie na televizi Prima. Pro oživení ekonomiky by vláda podle něj měla spíš odstranit regulace, doporučil také škrty ve státních výdajích. Podle předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM) bude vláda koronavirem dotlačena k přehodnocení priorit. Její strana se tak chce vrátit například k jednání o progresi daně z příjmů právnických osob, uvedla v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) v České televizi.

Sněmovna schválí ve vládní rozpočtové novele z poslaneckých úprav zřejmě jen návrhy KSČM na přesuny 2,3 miliardy korun. V souladu se stanovisky ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) to v pátek plénu doporučil rozpočtový výbor. K ostatním pozměňovacím návrhům opozice, ale i koaliční sociální demokracie se výbor postavil záporně.

Návrh na zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard korun míří v dolní komoře ke schválení. Poslanci by o něm měli hlasovat příští týden ve středu. V úterním druhém čtení navrhli změny za více než 165 miliard korun. K předloze se sešly tři desítky návrhů úprav včetně doprovodných usnesení, která nemají za cíl přesouvat peníze.

Dříve o bezpečnostní prověrku usiloval, ale nadále se už o ni ucházet nebude. Prezidentův kancléř Vratislav Mynář to zdůvodnil tím, že zákon mu neukládá, aby ji měl. Řekl to poslancům ze sněmovního rozpočtového výboru při projednávání loňského hospodaření Kanceláře prezidenta republiky.

Vládní návrh na zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun propustila sněmovna po pěti hodinách debaty do druhého čtení. Nyní ho dostane k projednání rozpočtový výbor. Závěrečné schvalování se očekává v červenci. Opozice návrh kritizovala a vytýkala vládě hlavně to, že neuvedla přesně, na co chce dodatečně získané peníze využít. Snahám o přepracování ale předloha odolala.

Lidé, kteří pracují na dohodu o pracovní činnosti, by mohli od státu dostat za období do 12. března do 8. června kompenzaci 350 korun na den. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) slíbila po jednání z představiteli Pirátů, že připraví takový návrh. Piráti jí naopak slíbili, že nebudou bránit zrychlenému projednání státního rozpočtu. Šéfka resortu financí hovořila i o možném růstu přídavků na děti.

Vláda shání podporu pro „nový rozpočet,“ který by měl mít rekordní půlbilionový schodek. Celkem 100 miliard korun chce pak kabinet poslat na vyšší investice nebo obcím. Peníze hodlá nasměrovat i na podporu kultury, sociálních služeb nebo na boj s kůrovcem. Ani po středě však nemá vláda pro svůj návrh vyjednanou politickou podporu. Má na to čas do 23. června, kdy by o něm měla jednat sněmovna na své mimořádné schůzi.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nechce předčasné volby a vylučuje je. Tématem by podle něj byly až na posledním místě, a to v případě, kdyby kabinet neviděl jinou cestu k prosazení změn v rozpočtu na tento rok. Úvahy o předčasných volbách by byly podle něho „na stole“, kdyby vláda ANO a ČSSD nedokázala prosadit prohloubení deficitu rozpočtu na 500 miliard korun. Návrh novely státního rozpočtu by mohla sněmovna projednávat 23. června na mimořádné schůzi. Prezident republiky Miloš Zeman podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) schodek podpořil a nebude mít problém jej podepsat, pokud většina peněz půjde do investic.