Mikuláš Ferjenčík strana 3 z 5

Poslanci na předvánočním zasedání přijali senátní podobu vládního daňového balíčku, který kromě jiného přináší zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent a zavádí i stravenkový paušál. Ten má být alternativou k dosavadním stravenkám. Základní daňová sleva na poplatníka vzroste z 24 840 korun ročně na 27 840 korun v příštím roce a na 30 840 korun v roce 2022.

Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Odvrátila tak provizorium. Pro hlasovala i KSČM, která podporu podmiňovala odebráním deseti miliard korun ministerstvu obrany a jejich přesunem do vládní rozpočtové rezervy. Sněmovna tento přesun v dílčím hlasování schválila, což vyvolalo kritiku ze strany opozice. Prezident republiky je připraven rozpočet podepsat.

Sněmovna ve středu poprvé v historii Česka přerušila závěrečné schvalování státního rozpočtu. Hlasování o návrhu rozpočtu bylo po jednání předsedů sněmovních klubů odloženo do pátku 18. prosince do devíti hodin. Menšinový kabinet ANO a ČSSD pro rozpočet dosud nemá vyjednanou podporu a během četných středečních jednání se mu ji nepodařilo získat. Pokud by sněmovna rozpočet neschválila, nastalo by potřetí v historii rozpočtové provizorium.

Při opětovném hlasování sněmovny o daňovém balíčku má šanci uspět jeho upravená, senátní verze. Vyplývá to ze stanovisek politických stran v dolní komoře. Podporu by jí měly zajistit vedle hnutí ANO i hlasy opoziční ODS a zřejmě také lidovců. Vládní ČSSD je proti.

Prezident Miloš Zeman se rozhodl vetovat daňový balíček, který obsahuje mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Důvodem je pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Podle Zemana výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu. Zeman je také nespokojen s tím, že navzdory dohodě balíček neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmů jen na dva roky. Prezident to oznámil ministryni finací Aleně Schillerové (za ANO), kterou v úterý přijal na Pražském hradě, uvedl na Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Na aktuálně schválném návrhu Poslanecké sněmovny na zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent, zvýšení slevy na poplatníka z 24 840 korun na 34 125 korun a zrušení horního limitu pro daňový bonus příliš nevydělá nejméně výdělečná pětina zaměstnanců. Vyplývá to z analýzy think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR k vyhodnocení dopadů jednotlivých návrhů na změny daní. Senátoři zatím shodu na podobě daňového balíčku nenašli, jednat by o něm měli podle zjištění České televize 10. nebo 11. prosince, potvrdil organizační výbor horní komory.

V rámci Senátu začalo ve středu hledání kompromisu, jak má vypadat daňový balíček chystaný pro příští rok. S předsedy některých klubů už jednal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle něj horní komora bude balíček schvalovat nejdříve 10. prosince. Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak jednali se šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a zástupci senátních klubů. Babiš navrhl Senátu zrušit vyšší slevu na poplatníka a nechat sazby 15 a 23 procent. Novinkou je, že zároveň navrhl poslat obcím a krajům 20 miliard za výpadek příjmů.

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce jednat s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), aby horní komora vypustila z daňového balíčku růst slevy na poplatníka. Vystrčilovi kvůli tomu napsal dopis, uvedl ve svém videu na sociálních sítích. Stejné přání jako premiér v sobotu vyjádřila i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Babiš odmítl, že by snížení sazby daně z příjmu na 15 procent znamenalo rozvrat veřejných financí v Česku, jak tvrdí někteří odborníci, opoziční politici či vládní ČSSD.

Daňový balíček, který v noci ze čtvrtka na pátek schválila sněmovna, nebude mít v Senátu „na růžích ustláno“, uvedl šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS). Připomněl v té souvislosti čtvrteční usnesení Senátu směrem k vládě, aby činila kroky, kterými zabrání rozvratu veřejných financí. Před tím po schválení daňových úprav varují někteří ekonomové, opoziční politici i představitelé vládní ČSSD, která prosazovala variantu s nižšími dopady do příjmů rozpočtu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v sobotu na Twitteru uvedla, že požádá Senát, aby z daňového balíčku zvýšení slevy na poplatníka vypustil a vrátil zákon poslancům.

Předseda vládní ČSSD Jan Hamáček označil schválení daňového balíčku za nezodpovědnou sekeru zaseklou poslanci ANO, ODS a SPD. Místopředseda Pirátů Mikuláš Ferjenčík pak mluví o nových daňových změnách jako o rozpočtové šílenosti a pardubický hejtman Martin Netolický z ČSSD kvůli daním vyzval stranu k odchodu z vlády. A podle rozpočtové rady se jedná o největší zásah do daňových příjmů v historii Česka. Jan Skopeček z ODS považuje změny ale za dobrou zprávu, která povede k růstu čistých příjmů zaměstnanců. Sněmovna schválila snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z dosavadních 20,1 procenta po zrušení superhrubé mzdy, ale také faktické zvýšení slevy na poplatníka.

Sněmovna schválila v pátek ráno, dvě hodiny po půlnoci, spolu se zrušením superhrubé mzdy snížení základní sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z dosavadních 20,1 procenta. Poslanci tak dali přednost pozměnovacímu návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) před návrhem vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD). U lidí se mzdou zhruba nad 140 tisíc korun se má část příjmů nad tuto hranici zdaňovat sazbou 23 procent. Daňový balíček nyní poputuje k projednání do Senátu. Sněmovnou zároveň prošel i pirátský návrh, aby se základní daňová sleva na poplatníka zvýšila ročně z 24 840 korun na částku průměrné hrubé mzdy za předminulý rok.

Vláda plánuje příští rok přijmout dalších téměř sedm tisíc státních zaměstnanců. Česká televize to zjistila z návrhu státního rozpočtu, který ve středu v úvodním čtení schválili poslanci. Kabinet hodlá nabírat nové učitele, vojáky, policisty, ale i úředníky. Počet zaměstnanců placených ze státního rozpočtu má vzrůst na víc než 482 tisíc.

Poslanci díky hlasům vládních stran a komunistů schválili ve středu základní parametry rozpočtu. Nikdo se však netají tím, že 320miliardový schodek nejspíše nebude reálný. Všeobecně se hovoří o dosud nejasném vlivu daňového balíčku s případným zrušením superhrubé mzdy, opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) považuje za zásadní problém i to, že druhá vlna koronavirové pandemie zasáhla Česko silněji, než předpokládala prognóza, z níž ministerstvo financí při sestavování rozpočtu vycházelo. Poslanec vládní ČSSD Roman Onderka přesto trvá na tom, že je potřeba rozpočet, byť nepřesný, včas schválit a vyhnout se provizoriu. Poslanci diskutovali v Událostech, komentářích.

Návrh rozpočtu na příští rok prošel ve středu prvním čtením ve sněmovně. Počítá se schodkem 320 miliard korun. Poslanci hlasy ANO, ČSSD a KSČM schválili základní parametry návrhu, vedle schodku také výši příjmů a výdaje. Před poslanci hovořil i prezident Miloš Zeman, který rozpočet podpořil. V druhém čtení bude možné projednat už jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Závěrečné schvalování, ve třetím čtení, je plánováno na 16. prosince. Sněmovna dala ve středu také šanci ústavnímu zakotvení ochrany vody a případně i půdy a práva na pitnou vodu.

Sněmovní rozpočtový výbor podpořil návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na patnáctiprocentní sazbu daně z příjmu po zrušení superhrubé mzdy. Koaliční ČSSD přitom trvá na devatenácti procentech. Naopak zvýšení odvodů schválili poslanci u hazardu. Z loterií by měl stát inkasovat o pětinu víc.

Ani dva měsíce před koncem roku není jasné, jaké daně bude od 1. ledna platit zhruba čtyři a půl milionu zaměstnanců. Koalice se navzdory plánům ani v pondělí večer nedohodla na definitivní podobě zrušení superhrubé mzdy a na souvisejícím snížení sazeb. Průtahy kritizují zástupci odborů i zaměstnavatelů, zrušení superhrubé mzdy podle nich komplikuje vyjednávání ve firmách o výši platů v příštím roce.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) na jednání Poslanecké sněmovny naznačil, že přijdou další, přísnější opatření k omezení šíření nového koronaviru. Řekl, že i za současných omezení je kontaktů mezi lidmi stále příliš mnoho. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) je v preventivní karanténě, na covid-19 byl pozitivně testován jeden z členů jeho rodiny, uvedl server iDnes.cz. Vondráček řekl, že se nechá otestovat a bude postupovat podle pokynů hygieniků.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun, informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Návrh počítá s růstem důchodů, zvýšením platů učitelů, vyššími výdaji na zdravotnictví nebo sociální dávky a s růstem investic. Národní rozpočtová rada, opoziční politici i řada ekonomů návrh rozpočtu kritizují. Neshodlo se na něm ani jednání tripartity. Naopak prezident Miloš Zeman návrh podpořil. Sněmovna by měla finálně schvalovat státní rozpočet po 15. prosinci, tedy nejspíše ve středu 16. prosince.

Poslanci budou příští týden rozhodovat o finanční pomoci lidem, na které dopadla koronavirová krize. Museli třeba zavřít své provozovny, nebo jsou doma s dětmi, které nemohou chodit do školy. Sněmovna by měla řešit minimálně čtyři takové zákony, a to v rámci legislativní nouze.

Poslanci budou dále jednat o zmrazení svých platů. V prvním čtení prošel sněmovnou návrh části opozičních stran, podle kterého by měli poslanci i další ústavní činitelé včetně soudců brát v příštím roce stejné platy jako letos. Zároveň však již je jisté, že ústavní činitelé na Nový rok dostanou přidáno, protože změna nestihne včas projít legislativním procesem. Návrh na zrychlené schválení již v prvním čtení vetovaly poslanecké kluby ODS a TOP 09. Podle předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka by předloha mohla být účinná k 1. březnu příštího roku.

Nový a zpřesněný schodek státního rozpočtu na příští rok, který předloží ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na jednání vlády, činí 320 miliard korun. Šéfka státní kasy to potvrdila České televizi.

Česko by mělo podle premiéra Andreje Babiše do roku 2024 dodržet závazek vůči NATO a vydávat na obranu dvě procenta HDP. Šéf vlády tak zpochybnil středeční oznámení ministra obrany Lubomíra Metnara a ministryně financí Aleny Schillerové, podle nichž je růst výdajů až na dvě procenta HDP během čtyř let nereálný. Česko letos vydá na obranu výrazně méně, 1,3 procenta HDP.

Vláda podle Andreje Babiše (ANO) navrhne zrušení superhrubé mzdy a související snížení daně pro čtyři a půl milionu zaměstnanců jen na dva roky. Premiér tento záměr potvrdil České televizi. Kabinet tak vyhoví požadavku prezidenta Miloše Zemana, který navrhl omezení platnosti snížení daní minulou neděli na jednání v Lánech a současně kritizoval fakt, že by kvůli zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnácti procentní sazby ze mzdy hrubé vypadly z veřejných financí každý rok desítky miliard korun.

„Po důkladném zvážení aktuální situace jsem se rozhodl, že odstoupím z funkce ministra zdravotnictví,“ prohlásil Adam Vojtěch (za ANO). Rezignaci dle svých slov už předal premiéru Andreji Babišovi (ANO). Chce tak dát nový prostor pro řešení koronavirové krize. Mandát poslance si ponechá a bude se dále věnovat oblasti zdravotnictví. Podle zástupců opozice je Vojtěch obětí Babiše před krajskými volbami. Právě premiér prý nese svůj díl viny a měl by vyvodit odpovědnost.