Mikuláš Ferjenčík strana 2 z 5

Sněmovna ve středu schválila nový stavební zákon. Má nahradit ten dosavadní z roku 2006 a má zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) si od něj mimo jiné slibuje, že zajistí dodržování stanovených lhůt. Cílem resortu také je, aby občan díky digitalizaci nemusel na úřad chodit.

Sněmovna zvolila členy vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na řece Bečvě. V souladu s dohodami má každá ze sněmovních frakcí v komisi jednoho zástupce. Poslanci jednali také o novele zákona o myslivosti, který poslali do závěrečného kola. Umožnit by mohla lov prostřednictvím lukostřelby nebo snížení minimální výměry vlastních honiteb. Schvalování novely o platu učitelů se neuspíšilo. Na programu byla i volba čtveřice členů Rady České televize, poslanci se k ní ovšem nedostali.

Covidové kompenzace pomalu končí. Resort průmyslu a obchodu počítá s tím, že je zastaví v momentě, kdy budou moci znovu otevřít všechny vládou zakázané provozy. Ministři ale počítají s tím, že bude potřeba i nadále částečně pomáhat – v omezené podobě by tedy mohl ještě dál fungovat Antivirus. A plány, jak oživit ekonomiku, postupně představují ve volebních programech i opoziční strany.

Ministerstvo financí počítá pro příští rok s maximálně možným schodkem státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun, zjistila ČT. Velká část opozice tak vysoká čísla kritizuje a vytýká vládě, že před volbami místo úspor chystá další výdaje. Například růst důchodů nad navýšení dané zákonem.

Ministryně práce a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová chce, aby průměrný důchod od ledna vzrostl o 750 korun měsíčně. Příští týden návrh předloží na jednání koaliční rady. K povinnému zvýšení o 450 korun měsíčně, které už teď pro příští rok nařizuje zákon, chce tak přidat další tři stovky. Zvýšení důchodů nad zákonné minimum navrhl minulý týden i premiér Andrej Babiš (ANO), průměrná penze by podle něj měla vzrůst z dnešních 15 350 na minimálně 16 tisíc korun. Vyšší růst důchodů podporuje i část opozice.

Kompenzační bonus až tisíc korun denně pro podnikatele, společníky malých firem nebo pracovníky na dohodu zasažené opatřeními se bude vyplácet i za květen, schválila to vláda. Kabinet měl na programu také další uvolnění protiepidemických opatření. Školy ve Zlínském a Jihočeském kraji a na Vysočině se v pondělí přidají ke zbývajícím krajům a otevřou se pro žáky. Přibudou k nim také obchody a trhy s veškerým zbožím. Vláda zároveň uvolnila od pondělí také pravidla pro sportování venku.

Nejistý osud má jedna z vládních priorit. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla České televizi, že do konce volebního období zřejmě nestihne prosadit digitální daň – tedy pětiprocentní odvod velkých internetových koncernů z reklamy. S výnosem více než miliardy korun přitom počítal už letošní státní rozpočet. Příští rok mohl stát díky digitální dani získat až 3,5 miliardy.

Vláda nově schválila opatření o omezení obchodu, sdělil ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Reagovala tak na jejich čtvrteční zrušení Nejvyšším správním soudem (NSS). V novém opatření schází například omezení maximálního počtu účastníků demonstrací na 100. Předtím ministr průmyslu a současně ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) sdělil poslancům, že aktuální omezení nejsou v rozporu s rozhodnutím soudu, chyba byla procesní.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) chce navýšit platby za státní pojištěnce, tedy děti nebo důchodce, ideálně o pět set korun na osobu měsíčně. Důvodem jsou vyšší výdaje pojišťoven způsobené pandemií koronaviru. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) plánuje o návrhu jednat, s růstem platby souhlasí i část opozice. Zároveň je ale podle ní nutné hledat také nové zdroje příjmů pojišťoven a rezervy.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by ráda udržela schodek státního rozpočtu v roce 2022 pod 400 miliardami. I tak půjde zřejmě o druhý nejhorší deficit v historii České republiky. Ministerstvo právě pracuje na první verzi, kabinet ji projedná v červnu. K prioritám patří další přidávání důchodcům i učitelům, víc peněz do zdravotnictví i na obranu. Výrazné úspory, po nichž volá hlavně pravicová opozice, vláda nechystá.

Komunisté nadále hrozí, že přestanou tolerovat menšinovou vládu Andreje Babiše (ANO). Nepřesvědčil je ani návrh na založení komerční banky v rukou státu, který jim premiér předal na středečním jednání. Nelíbí se jim hlavně fakt, že z dokumentu vyplývá, že založení státní banky se nestihne do voleb. Definitivní rozhodnutí o toleranci vlády KSČM oznámí příští čtvrtek.

Pět set korun za každé vychované dítě pro současné i budoucí důchodkyně či důchodce. Takový návrh na změnu důchodového systému předloží vládě ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Bonus by se mohl týkat až jednoho a půl milionu lidí – v případě, že by se o potomka staral dominantně muž, měl by nárok on. Do důchodu by také mohli odcházet dříve lidé z náročných profesí.

Komunisté v těchto dnech rozhodují o další toleranci menšinové vlády. Vadí jim třeba i to, že zatím neprošel návrh na zavedení pětitýdenní dovolené. Ten sice vládní strany slíbily podpořit – část opozice chce ale jednání blokovat. KSČM proto chce iniciovat svolání mimořádné schůze. Návrh na pětitýdenní dovolenou mezitím předložili i poslanci ČSSD.

Důchody by mohly podle zákona příští rok vzrůst o průměrných 416 korun, řekla České televizi ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní jde o nejpravděpodobnější variantu. Resort spočítal i dva alternativní scénáře. Když bude inflace nízká a mzdy neporostou, mohly by se penze zvýšit zhruba o tři stovky, v opačném případě o pět stovek. Ale protože i v tom nejoptimističtějším scénáři jde o mnohem menší růst než v posledních letech, chce přidat víc a jít nad rámec zákona. S tím ale nesouhlasí kvůli špatnému stavu veřejných financí šéfka tohoto resortu Alena Schillerová (za ANO).

Elektronickou evidenci tržeb (EET) přestala využívat víc než třetina podnikatelů. Ostatní pokračují dobrovolně. Povinnost je kvůli dopadům epidemie přerušená až do konce příštího roku.

O vládním návrhu, který má posílit pravomoci České národní banky  nad regulací hypoték, poslanci ve středu nerozhodli. Měli ho schvalovat ve třetím čtení, rozpravu ale prodlužovala kritika některých poslanců. Sněmovna naopak dala šanci navrhovanému odškodnění protiprávně sterilizovaných žen, kde předpokládá jednorázovou částku ve výši 300 tisíc korun. Při posuzování vládní strategie  očkování se rozhořel spor kvůli ruské vakcíně Sputnik V. Komunisté vyčítali ministru zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO), že ji odmítá posoudit bez evropského schválení.

Pandemický zákon počítá s kompenzací pro živnostníky, kteří se ocitnou v karanténě. Dostat by měli pět set korun na den, a to od prvního dne. Má to ale háček – podmínkou bude účast na nemocenském pojištění. Na motivační podporu tak drtivá většina podnikatelů nedosáhne.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil poslancům schválit navýšení letošního schodku státního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Důvodem jsou hlavně dopady daňových změn, které vláda prosadila na konci roku a s nímž ve schváleném návrhu nepočítala. Vláda očekává propad daňových příjmů zhruba o 100 miliard korun. Výdaje by naopak měly vzrůst asi o 77 miliard korun. Z koaličních poslanců hlasoval proti doporučujícímu stanovisku Václav Votava (ČSSD). Sněmovna má rozpočet projednávat ve čtvrtek.

Poslanci ve čtvrtek neschválili prodloužení nouzového stavu. Vláda nyní čeká, jak se vyjádří hejtmani, kteří jediní mohou o jeho opětovné zavedení požádat. Podle předsedy Asociace krajů a jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) jsou šéfové krajů postaveni do nekomfortní role, moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) mu oponuje, že bez nouzového stavu se naruší celý systém řízení. V debatě o nouzovém stavu se v Událostech, komentářích střetli i poslanci Mikuláš Ferjenčík (Piráti) a Jiří Mašek (ANO).

Platy ústavních činitelů se letos nebudou zvyšovat. Politici nebo soudci si tak meziročně na výplatnicích nepřilepší. Podle novely, která platy stanovuje, se vypočítávají ze stejné platové základny jako loni. Od roku 2022 se mají odvíjet z průměrné mzdy v celé ekonomice. Dosud to bylo jen z nepodnikatelské sféry.

Od Nového roku se zvedají starobní důchody, průměrně o 839 korun na 15 336 korun. Vyšší částku dostanou lidé už v lednu. Zaměstnanci důsledky největší daňové změny za posledních 13 let uvidí na svých účtech reálně až v únoru. Se začátkem roku totiž končí danění platů ze superhrubé mzdy. Díky tomu klesají odvody čtyřem a půl milionu zaměstnanců. Jim i živnostníkům navíc sníží daně i štědřejší sleva na poplatníka.

Schodek státního rozpočtu bude letos nižší než 380 miliard korun. České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Hlavně kvůli epidemii koronaviru stát letos hospodařil zdaleka nejhůř v historii samostatného Česka. Výsledek hospodaření je zároveň o víc než 120 miliard lepší, než kabinet původně v poslední novele rozpočtu předpokládal.

Poslanci na předvánočním zasedání přijali senátní podobu vládního daňového balíčku, který kromě jiného přináší zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent a zavádí i stravenkový paušál. Ten má být alternativou k dosavadním stravenkám. Základní daňová sleva na poplatníka vzroste z 24 840 korun ročně na 27 840 korun v příštím roce a na 30 840 korun v roce 2022.

Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Odvrátila tak provizorium. Pro hlasovala i KSČM, která podporu podmiňovala odebráním deseti miliard korun ministerstvu obrany a jejich přesunem do vládní rozpočtové rezervy. Sněmovna tento přesun v dílčím hlasování schválila, což vyvolalo kritiku ze strany opozice. Prezident republiky je připraven rozpočet podepsat.