Stát mění přístup k výuce finanční gramotnosti a nově ji zacílí i na seniory, nezaměstnané nebo lidi z vyloučených lokalit. Výuka zatím probíhá jen ve školách, ministerstvo financí chce ale tematiku dostat k širší veřejnosti. Do kurzů zapojí i policisty a sociální pracovníky. Na začátek příštího roku se navíc chystá nové testování toho, jak lidé klíčovým pojmům o financích rozumějí.
Změna ve výuce finanční gramotnosti. Už nebude jen pro žáky škol, ale i pro seniory a nezaměstnané
Připravuje se změna ve výuce finanční gramotnosti (zdroj: ČT24)
„Působení tzv. šmejdů a všech těchto neinvestičních institucí, které poskytují velmi nevýhodně, velmi podvodným způsobem služby, je mnoho a musíme občany chránit,“ vysvětluje důvod pro změny vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).
„Podívat se proti světlu na vodoznak,“ zní odpověď jednoho ze školáků na otázku, jak by rozeznal, zda je bankovka pravá nebo falešná. Manažer vzdělávání a motivace ČSOB Stanislav Hecl s ním souhlasí, ve školách vede přednášky právě k finanční gramotnosti. Během nich se děti dozvídají důležité věci ze světa peněz. „Aby si uvědomovaly příjmy a výdaje a kde si mohou v případě nouze některé výdaje odpustit,“ vysvětluje.
Od roku 2013 je finanční gramotnost povinnou součástí vzdělávání na základních školách a od roku 2007 i na těch středních. Tehdy patřili právě mladí lidé k ohroženým skupinám.
Podle ministerstva financí se ale poslední dobou mění rozložení těch, kteří potřebují v oblasti financí vzdělávat. K žákům a studentům mají proto teď přibýt senioři, nezaměstnaní a lidé ze sociálně vyloučených lokalit. „Objevují se další skupiny, které jsou zranitelné, ale v těch aktivitách u škol zůstaneme,“ podotýká Schillerová.
Finanční gramotnost se zlepšuje
Finanční gramotnost se v Česku nicméně zvyšuje, podle posledního šetření, kterého se zúčastnilo 14 zemí EU, se Česká republika umístila jedenáctá. Ovšem platí i to, že dvě třetiny dospělých se nechovají ekonomicky, stejné množství domácností nesestavuje rodinný rozpočet a třetina lidí neví, jak řešit ztrátu hlavního přijmu. Nově mají proto pomáhat i policisté a sociální pracovníci.
„Jsou v terénu, často se setkávají se seniory nebo se sociálně slabými, kteří se stanou terčem útoku. Vybaveni informacemi mohou poradit,“ přibližuje Schillerová, jak budou pracovníci pomáhat. I podle poslankyně ČSSD Aleny Gajdůškové je to dobrá myšlenka: „Je to potřeba vzhledem k novému množství možností. Je skutečně nutné poučit a dát informace i těm starším.“
Ekonomický expert Pirátů Mikuláš Ferjenčík dodal, že v případě seniorů je také třeba dávat návod, jak postupovat, i příbuzným, kteří se dozvědí, že třeba jejich babička koupila hrnec za 50 tisíc.
„Myslím, že to je téma hlavně pro neziskový sektor, pro nejrůznější neziskovky a občanská sdružení,“ říká k tomu ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Stále je co zlepšovat
Ačkoliv jsou obecně Češi o něco zkušenější a své finance mají víc pod kontrolou než před pár lety, jak ukázala studie České bankovní asociace, zas tak radikálně nepokročili. A to navzdory existenci různých osvětových projektů zaměřených na finance.
„Finanční gramotnost sice bod po bodu v posledních letech stoupá, ale stále se pohybujeme v průměrných hodnotách, tedy znalostech. V posledních třech letech dochází k růstu vždy o jeden procentní bod, nyní jsme na 57 %. O výrazném zlepšení tedy mluvit nemůžeme,“ hodnotí výsledek průzkumu zveřejněného v září gestorka projektů finančního vzdělávání České bankovní asociace (ČBA) Helena Brychová.
Naprostá většina Čechů (89 procent), si myslí, že jsou jejich znalosti v oblasti financí dostačující, vyplývá z výsledků studie, přesto se ale někdy raději poradí. Kamenem úrazu je ale to, že se v doporučeních poradců a finančních odborníků následně ztrácejí, a stejně tak jim dělá problém vyznat se v záplavě informací na internetu.
Myslíte si, že jsou Vaše znalosti o financích dostačující?
I ministerstvo financí by si představovalo výraznější zlepšení. Na vládu má proto do konce roku přijít Národní strategie finančního vzdělávání (NSFV), která aktualizuje zhruba devět let starý dokument.
„Stanovuje základní principy, jakým směrem by se mělo finanční vzdělávání v následujících letech z pohledu vlády ubírat, reaguje na nové vnější podmínky a potřeby,“ vysvětlilo pro web ČT24 ministerstvo.
Začíná to u dětí
Podle finančních expertů už umí děti hospodařit s penězi lépe. „Bude to i tím, že jich mají více. Určitě k tomu pomáhá i internet, ve kterém jsou dnes děti zdatnější než jejich rodiče,“ potvrdila ČT24 expertka na finance mBank Veronika Kalátová. Peníze děti dostávají většinou v hotovosti, na druhou stranu svůj vlastní účet má už 43 procent z nich.
Děti dnes pracují s digitálními technologiemi, internetem, kupují si aplikace, jejich povědomí o světě financí je tak podle expertů často lepší než u jejich rodičů. Díky tomu taky velmi rychle získávají představu o hodnotě peněz.
Druhá věc je tyto peníze odpovědně utratit. „Je ale paradoxně lepší, když je utratí právě nezodpovědně a pak je rodič opraví. Protože když si to zažije teď, bude to prevence do dospělosti,“ vysvětlil jeden z bankéřů, který dochází vzdělávat děti do škol, a jinak také manažer Hello bank! Michal Pitucha.
„Horší varianta je, když je k tomu nikdo nevede, pak si na to přichází až ve fázi nezodpovědného zadlužování. Princip, který učím, je totiž ten, že kreditní karta není špatná. Je to dobrý sluha, ale zlý pán. Jde o to, jak si půjčíme. Pokud si půjčuju na něco, co má delší životnost než doba, za kterou to splatíme, pak to nemusí být automaticky špatné,“ dodal Pitucha.
Co s vyhranými penězi? Děti a rodiče s nimi naloží stejně
Co by se stalo, kdyby rodič nebo dítě vyhrálo tisíc korun? Dvě ze tří, stejně jako dva ze tří rodičů by vyhraných 1000 korun ušetřili. Třetí dítě, respektive třetí rodič by je utratil. V tom panuje mezi dětmi a rodiči shoda, ukázal zase průzkum , který vznikl v České spořitelně a zaměřil se na to, jak se k penězům staví právě ti nejmenší.
Shoda mezi rodiči a dětmi se už ale vytrácí v tom, za co by částku utratili. Zatímco děti by utrácely za stavebnice Lego, oblečení, počítačové hry, mobily, hračky a sladkosti, rodiče jsou daleko praktičtější. Kromě nákupu oblečení by dětem pořídili třeba boty nebo rodinný nákup či by vyrazili na výlet.
GALERIE
Průzkum dětské finanční gramotnosti