Masarykova univerzita strana 4 z 5

Společné opíjení v sauně se studentkami a přemlouvání k sexu. Brněnská Masarykova univerzita řeší podezření z obtěžování a nevhodného chování ze strany dvou vyučujících na Pedagogické fakultě, konkrétně na katedře tělesné výchovy. Případy obtěžování se objevily i na univerzitě v Liberci, Olomouci nebo v Praze. V Brně se ale první zmínky o nevhodném chování dvou pedagogů a přemlouvání studentek k sexu datují až do roku 2013. Pro pořad 168 hodin natáčel Jaroslav Hroch.

Blanokřídlý hmyz má v něčem blíže k rostlinám než k ostatním živočichům. S překvapivým zjištěním přišli vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity, když zkoumali telomerázovou ribonukleovou kyselinu (TR). Ta slouží k vytváření a udržování ochranných čepiček na koncích chromozomů zvaných telomery. U včel nebo čmeláků se podobá spíše telomerázové RNA, která se vyskytuje u rostlin a jednobuněčných organismů, než té, kterou mají další živočichové.

Pravěké šípy ze sbírek Městského muzea a galerie v Holešově na Kroměřížsku staré zhruba čtyři tisíce let byly vyrobeny k usmrcení lidí. Vyplývá to z výzkumu vědců z brněnské Masarykovy univerzity. Muzeum má ve sbírce 189 různě starých hrotů, 158 z nich pochází z vykopávek na pohřebišti v území dnešní holešovské průmyslové zóny.

V českém zdravotnictví chybí kliničtí a dětští psychologové. Podle dat Asociace klinických psychologů jich schází asi 1500, tedy polovina současného stavu. Aby mohl psycholog vykonávat praxi ve zdravotnictví, musí absolvovat speciální kurz. Ty jsou ale na nadcházející dva roky obsazené. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá novelu, díky které by se možnost vzdělávat psychology rozšířila i na další české univerzity.

Podobně revoluční změnu, jakou kdysi způsobil vynález žárovky, by mohl jednou přinést výzkum brněnských vědců z Loschmidtových laboratoří. Na molekulární úrovni nyní popsali a objasnili mechanismus svícení mořského žahavce renily fialové. Tento mechanismus by se dal napodobit i uměle. O výzkumu informoval odborný časopis Nature Catalysis.

Pokračování přípravy na stavbu Sanatoria Pasohlávky a žádost o úvěr 550 milionů korun schválili ve čtvrtek jihomoravští zastupitelé. Pro byli všichni kromě jednoho, který se hlasování zdržel. Jde o rehabilitační ústav se 168 lůžky pro pacienty po neurologických, neurochirurgických, ortopedických a traumatologických operacích, který bude u Pasohlávek na Brněnsku poblíž Novomlýnských nádrží. Aktuálně předpokládaná cena je téměř jedna miliarda korun, dříve se hovořilo o polovičních nákladech. Zastupitelé schválili také závazek dofinancovat stavbu z krajských peněz.

Brno doplatí zhruba dvacet milionů korun za projektovou dokumentaci na stavbu atletické haly, která byla původně v plánu za osm set milionů u univerzitního kampusu. Univerzita chce dané místo využít pro stavbu jiných projektů, město zatím neví, zda halu vůbec postaví a případně kde. Společnosti Výstavba atletické haly Campus, kterou vytvořily stavební firmy, už v minulosti Brno zaplatilo za projektovou dokumentaci přes čtrnáct milionů korun.

Politolog z Masarykovy univerzity Michal Pink soudí, že velkou nevýhodou kandidátky na prezidentku Denisy Rohanové je to, že není příliš známá. Politolog tak očekává, že se bude snažit zviditelnit za každou cenu. Vnitro jí uznalo podpisy dnes už bývalých poslanců, jelikož kandidaturu podala v době, kdy ještě zákonodárci mandát měli. Podle Pinka tak případ Rohanové může pomoci k upřesnění pravidel, která občany opravňují stát se kandidátem na hlavu státu. Ústavní právník z Univerzity Karlovy Jan Wintr uvedl, že tato pravidla by se upravit měla. „Účelem je, aby kandidovali jen ti, kteří ověří minimální práh podpory. (…) Tím, že přinesou padesát tisíc podpisů nebo je podpoří poslanci a senátoři, kteří mandát drží zhruba v době, kdy jsou volby,“ dodal.

Základní úroková sazba je už na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu. Další zvyšování by mohlo prohloubit hospodářskou recesi, protože se účinek zvýšení sazeb projeví až se zpožděním. V přednášce na Masarykově univerzitě v Brně to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Základní úroková sazba je od června sedm procent, což je nejvyšší úroveň od roku 1999. Od Michlova červencového nástupu do čela ČNB se neměnila.

Česko si připomíná třiatřicet let od pádu komunistického režimu a třiaosmdesát let od nacistického zákroku proti tuzemským vysokým školám. Oslavy 17. listopadu doprovodil vedle vzpomínkových akcí, koncertů a debat také protest lidí nespokojených se současnou společensko-politickou situací. Svolalo ho uskupení Česká republika na 1. místě.

Od úterý žije na planetě Zemi oficiálně přes osm miliard lidí, což je víc než kdykoli v historii. Překročení nového milníku oznámila Organizace spojených národů (OSN), která globálně mapuje statistiky porodnosti a úmrtnosti. Zvláště země s průměrně velmi mladou, či naopak stárnoucí populací v tomto ohledu řeší, díky jakým zdrojům se rostoucí lidstvo uživí.

Na ministerstvu vnitra se přihlásilo jednadvacet uchazečů o funkci budoucího prezidenta republiky. Zájemci o funkci hlavy státu museli na resort doručit potřebné dokumenty do úterních čtyř hodin odpoledne. Vnitro nakonec započítalo i přihlášku, která přišla e-mailem, uvedla mluvčí resortu Klára Dlubalová. Před pěti lety se nominovalo dvacet uchazečů. První kolo volby se koná 13. a 14. ledna, organizace voleb bude stát zhruba 800 milionů korun.

Ruský historik Andrej Zubov předpokládá, že pokud by zůstal ve vlasti, čekalo by jej buď mlčení, anebo vězení. „V Rusku teď pro mě žádná třetí cesta neexistuje,“ řekl Zubov novinářům v Brně, kde se po osmi letech vrátil k univerzitní výuce. Vyjádřil vděk Masarykově univerzitě za veškerou pomoc, díky které teď není uprchlíkem, ale hostujícím profesorem. Tématem přednášek jsou dějiny Ruska a příčiny jeho katastrof ve 20. století.

Detaily o výbuchu na Krymském mostě provází řada hypotéz. Zprávy o tom, jak přesně byla strategická spojnice na Ruskem okupovaný poloostrov poškozena, se liší. Verzí je zatím několik, žádnou z nich ale v tuto chvíli nemůžou odborníci zcela potvrdit.

Většina dospívajících se na internetu setkává s nenávistným obsahem. Vyplývá to z výzkumu Masarykovy univerzity, podle kterého se trend negativně projevuje na psychice mladistvých. Poznamenává i ty, kteří nepatří mezi oběti, ale komentáře jenom čtou.

Ruský historik Andrej Zubov, známý svým nesouhlasem se současnou vládou v Rusku, míří přes Finsko do Brna, kde bude učit na Masarykově univerzitě. Na svém facebookovém profilu napsal, že hranice do Finska překročil „na poslední chvíli před jejich zavřením“. Doufá, že Rusko opouští pouze na krátkou dobu. Mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot potvrdil, že Zubov by měl mít na půdě univerzity cyklus přednášek o dějinách Ruska ve 20. století.

Zlepšit diagnostiku a léčbu nádorových onemocnění by chtěli vědci v nově založeném Národním ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR). Ústav propojuje 71 výzkumných týmů z 11 pracovišť v Praze, Olomouci a Brně. Do konce roku 2025 na něj má jít asi 1,5 miliardy korun z evropských peněz programu Exceles, kterým ministerstvo školství podporuje špičkový výzkum. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) uvedl, že fungování ústavu by měl stát zajistit i po roce 2025.

Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru s Michalem Kubalem přímo v Londýně popsal svoje dojmy ze státního pohřbu Alžběty II. i ze slavnostní recepce, kterou v neděli pořádal pro desítky hlav států nový král Karel III. Fiala na pohřbu seděl za americkým prezidentem Joem Bidenem, podle premiéra hrálo v zasedacím pořádku roli protokolární a bezpečnostní hledisko.

Nová tramvajová trať v Brně k bohunické fakultní nemocnici a ke kampusu Masarykovy univerzity je v ověřovacím provozu. Tento týden už po ní začaly jezdit tramvaje a zbývá dokončit montáž některých technologií. Stavebně je trať pro „šaliny“ včetně tunelu prakticky hotová, řekl generální ředitel Dopravního podniku města Brna (DPMB) Miloš Havránek. Provoz s cestujícími by mohl začít v neděli 11. prosince, kdy je celostátní změna jízdních řádů.

Zatím neznámý mechanismus řídící sestřih ribonukleové kyseliny (RNA) popsal tým vedený Daliborem Blažkem z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity – studie vyšla v časopise Nature. Zjištění vědců mohou v budoucnu nalézt uplatnění v medicíně, konkrétně při zastavování růstu nádorových buněk.

Vysoké školy hlásí velký počet zájemců o studium, největší konkurence je v případě zdravotnických, pedagogických, ale i ekonomických oborů. České televizi to potvrdila víc než polovina z deseti oslovených univerzit napříč Českem. Podle ministerstva školství stojí za vysokým počtem přihlášek o studium zejména větší počet devatenáctiletých, kteří jsou nejčastějšími zájemci. Celkový počet podaných přihlášek se může ještě navýšit, na některých školách je totiž stále možné se o studium ucházet.

Ve spolupráci Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky vznikl v Brně nový institut, který se bude zabývat socioekonomickými dopady krizových a rizikových situací na společnost. Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) je zaměřením jediný v Evropě.

S novým akademickým rokem si vysokoškoláci připlatí za ubytování na kolejích. Ceny se proti loňsku zvýšily o osm až 34 procent. ČT to zjistila od vysokých škol a univerzit. Například studenti Západočeské univerzity v Plzni zaplatí až o 500 korun za lůžko na měsíc víc. Příspěvek na ubytování navzdory zdražování studentům nestoupne. Je o něj ale velký zájem.

Získat informace o tělesné zdatnosti žáků a poskytnout školám zpětnou vazbu i doporučení bude mít za cíl testování, které pro nadcházející školní rok s dalšími institucemi připravila Česká školní inspekce. Pohybové dovednosti dětí jsou dlouhodobě špatné a ještě je zhoršila omezení při epidemii covidu. Průzkum se bude konat na základních a středních školách po celém Česku. Výsledky plánuje inspekce zveřejnit na začátku příštího roku.