Naučit se česky, stát se novinářem, ajťákem nebo filmařem, to všechno lze na letních školách

Skupinka studentů s kamerou v ulicích Havlíčkova Brodu, připravený mikrofon, před objektivem respondent – i tak může vypadat letní výuka budoucích žurnalistů. Ale nejen ti se v letních měsících snaží zdokonalit své znalosti. Studenti z celého světa se sjíždějí například na letní výuku češtiny. Zájem o letní školy znovu stoupá. Kromě psaní, střihu nebo jazyků lze o prázdninách studovat například i programování.

„Letos máme zhruba o desítku studentů více než vloni, to znamená zhruba padesátku účastníků,“ říká Monika Brothánková z organizačního týmu Letní žurnalistické školy, která tento týden probíhá v Havlíčkově Brodě. Psát, natáčet a stříhat se tak na škole pojmenované podle Karla Havlíčka Borovského učí studenti z celé České republiky, ze Slovenska a Ukrajiny.

Vzdělávací instituce, univerzity, neziskové organizace nebo firmy letos pořádají letní školy s různým zaměřením. Například Univerzita Karlova pořádá kurzy s právním, medicínským nebo přírodovědným zaměřením, v Olomouci si na Letní škole Badatele mohou středoškoláci rozšířit znalosti z biologie, chemie, matematiky, fyziky a věd o Zemi a na brněnském VUT před několika dny skončila Letní vědecká škola. Populární jsou také kurzy češtiny pro cizince.

Potomci Čechů, studenti bohemistiky nebo tlumočníci se učí česky

Na Univerzitě Karlově, která kromě Letní školy slovanských studií pořádá i další kurzy češtiny, letos dokonce podle mluvčího Václava Hájka zájemců přibylo – lépe řečeno se dostal zhruba zpátky na předcovidovou úroveň. „V tomto roce (léto 2023) jsme zaznamenali zvýšený nárůst zájemců o tyto kurzy v porovnání s létem roku 2022, a sice o cca 35 procent,“ sděluje. „Letos byl z pochopitelných důvodů také nárůst studentů z Ukrajiny,“ doplňuje.

Nejenom Češi tak tráví léto v učebnách. „Abych se mohl aklimatizovat a integrovat v Česku, rozhodl jsem se pravidelně studovat češtinu. Hodně mi pomáhala Letní škola slovanských studiích: zúčastnil jsem se škol v Praze, Českých Budějovicích a Olomouci,“ říká Andrea Trenta, Ital, který žije v Česku už několik let a v létě se v Olomouci rozhodl znalost českého jazyka zdokonalit.

Na Letní školy slovanských studií, které pořádá ministerstvo školství (MŠMT) kromě Olomouce také v Poděbradech, Plzni, Brně, Praze a Českých Budějovicích, letos přijelo kolem 400 stipendistů z ciziny. Učit češtinu se tak podle Evy Rusinové, vedoucí Kabinetu češtiny pro cizince z Masarykovy univerzity, přijíždí studenti bohemistiky zahraničních univerzit, překladatelé, tlumočníci nebo potomci krajanů. V Brně letos mělo semestrální stipendia pro výuku češtiny 200 ukrajinských studentů a v průběhu roku se u nich tento jazyk učilo 600 lidí z válkou zasažené země.

Ajťačkou za týden

Za týden strávený na letní škole IT neziskovky Czechitas se středoškolačky mohou naučit základy programování, práce s JavaScriptem nebo grafiky. „Letos se ve dvou bězích zúčastnilo 54 slečen, loni to bylo 70, ale tam se jednalo o tři běhy,“ vysvětluje marketingová specialistka Czechitasu Kateřina Jeřábková.

„Dáme jim úplný základ, snažíme se zapojovat třeba soft-skills jako prezentování,“ poznamenává. Cílem jejich dvou letních škol v Praze a v Brně je podle ní ukázat děvčatům ve věku 15–19 let, že IT není jen programování.

Letní školy jsou většinou krátkodobé pobyty, které trvají několik týdnů až jeden nebo celé dva letní měsíce. Podobně jako cizinci přijíždí do Česka, můžou také zájemci z tuzemska vyrazit na letní školu do zahraničí. Pro studenty ve spolupráci s univerzitami nabízí taková místa Akademická informační agentura (AIA).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 8 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 10 hhodinami

Evropský pohled