Naučit se česky, stát se novinářem, ajťákem nebo filmařem, to všechno lze na letních školách

Skupinka studentů s kamerou v ulicích Havlíčkova Brodu, připravený mikrofon, před objektivem respondent – i tak může vypadat letní výuka budoucích žurnalistů. Ale nejen ti se v letních měsících snaží zdokonalit své znalosti. Studenti z celého světa se sjíždějí například na letní výuku češtiny. Zájem o letní školy znovu stoupá. Kromě psaní, střihu nebo jazyků lze o prázdninách studovat například i programování.

„Letos máme zhruba o desítku studentů více než vloni, to znamená zhruba padesátku účastníků,“ říká Monika Brothánková z organizačního týmu Letní žurnalistické školy, která tento týden probíhá v Havlíčkově Brodě. Psát, natáčet a stříhat se tak na škole pojmenované podle Karla Havlíčka Borovského učí studenti z celé České republiky, ze Slovenska a Ukrajiny.

Vzdělávací instituce, univerzity, neziskové organizace nebo firmy letos pořádají letní školy s různým zaměřením. Například Univerzita Karlova pořádá kurzy s právním, medicínským nebo přírodovědným zaměřením, v Olomouci si na Letní škole Badatele mohou středoškoláci rozšířit znalosti z biologie, chemie, matematiky, fyziky a věd o Zemi a na brněnském VUT před několika dny skončila Letní vědecká škola. Populární jsou také kurzy češtiny pro cizince.

Potomci Čechů, studenti bohemistiky nebo tlumočníci se učí česky

Na Univerzitě Karlově, která kromě Letní školy slovanských studií pořádá i další kurzy češtiny, letos dokonce podle mluvčího Václava Hájka zájemců přibylo – lépe řečeno se dostal zhruba zpátky na předcovidovou úroveň. „V tomto roce (léto 2023) jsme zaznamenali zvýšený nárůst zájemců o tyto kurzy v porovnání s létem roku 2022, a sice o cca 35 procent,“ sděluje. „Letos byl z pochopitelných důvodů také nárůst studentů z Ukrajiny,“ doplňuje.

Nejenom Češi tak tráví léto v učebnách. „Abych se mohl aklimatizovat a integrovat v Česku, rozhodl jsem se pravidelně studovat češtinu. Hodně mi pomáhala Letní škola slovanských studiích: zúčastnil jsem se škol v Praze, Českých Budějovicích a Olomouci,“ říká Andrea Trenta, Ital, který žije v Česku už několik let a v létě se v Olomouci rozhodl znalost českého jazyka zdokonalit.

Na Letní školy slovanských studií, které pořádá ministerstvo školství (MŠMT) kromě Olomouce také v Poděbradech, Plzni, Brně, Praze a Českých Budějovicích, letos přijelo kolem 400 stipendistů z ciziny. Učit češtinu se tak podle Evy Rusinové, vedoucí Kabinetu češtiny pro cizince z Masarykovy univerzity, přijíždí studenti bohemistiky zahraničních univerzit, překladatelé, tlumočníci nebo potomci krajanů. V Brně letos mělo semestrální stipendia pro výuku češtiny 200 ukrajinských studentů a v průběhu roku se u nich tento jazyk učilo 600 lidí z válkou zasažené země.

Ajťačkou za týden

Za týden strávený na letní škole IT neziskovky Czechitas se středoškolačky mohou naučit základy programování, práce s JavaScriptem nebo grafiky. „Letos se ve dvou bězích zúčastnilo 54 slečen, loni to bylo 70, ale tam se jednalo o tři běhy,“ vysvětluje marketingová specialistka Czechitasu Kateřina Jeřábková.

„Dáme jim úplný základ, snažíme se zapojovat třeba soft-skills jako prezentování,“ poznamenává. Cílem jejich dvou letních škol v Praze a v Brně je podle ní ukázat děvčatům ve věku 15–19 let, že IT není jen programování.

Letní školy jsou většinou krátkodobé pobyty, které trvají několik týdnů až jeden nebo celé dva letní měsíce. Podobně jako cizinci přijíždí do Česka, můžou také zájemci z tuzemska vyrazit na letní školu do zahraničí. Pro studenty ve spolupráci s univerzitami nabízí taková místa Akademická informační agentura (AIA).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...