Londýn strana 5 z 5

Na „škodlivé dopady“ brexitu upozorňuje londýnský starosta Sadiq Khan. Odchod Spojeného království z Evropské unie prý dopadá negativně jak na britskou ekonomiku, tak i na situaci v hlavním městě. Z EU odešlo ostrovní království před čtyřmi lety, podle nejnovějších studií dosáhly ztráty zhruba 140 miliard liber, v přepočtu zhruba čtyř bilionů korun.

Britská vláda schválila nová pravidla, která umožní policii jednodušší zásahy při protestech. Důvodem pro zavedení norem jsou čím dál vyhrocenější propalestinské demonstrace. Aktivisté se během protestních akcí nově nesmí maskovat a hrozí jim vysoká pokuta za lezení po památnících. Policisté poprvé uplatnili nová pravidla o víkendu, výsledkem bylo dvanáct zatčených.

V Londýně se v neděli konala mimořádná oslava. V tamní Westminsterské synagoze si připomněli přesně šedesát let od chvíle, kdy do britské metropole dorazila více než tisícovka vzácných textů hebrejské bible, kterým se říká tóry. Dané svazky pocházely z tehdejšího Československa a dnes se používají nejen v Británii, ale po celém světě.

Stovky tisíc občanů Evropské unie dostaly neprávem pokuty za vjezd do londýnské nízkoemisní zóny (ULEZ), píše deník The Guardian. Londýnský dopravní odbor (TfL) měl navíc při jejich udělování získat osobní údaje řidičů nezákonnou cestou. Belgický poslanec Michael Freilich případ označil za největší únik dat v unijní historii.

Sněžení a ledovka komplikují dopravu napříč Evropou. Několik velkých letišť v Německu preventivně zrušilo stovky letů a na některých místech zůstanou zavřené i školy. Meteorologové navíc varovali, že v západní a severní části země by mohlo během 24 hodin napadnout dalších 15 až 35 centimetrů sněhu. Kvůli rozmarům počasí byl pozastaven provoz také na mezinárodním letišti Gardermoen v Oslu a problémy v dopravě hlásí také jih Švédska a Dánsko.

Londýnem o víkendu prošla další mnohatisícová propalestinská demonstrace, policie přitom zadržela šest lidí za nenávistné projevy. Politici i zástupci židovské komunity upozorňují na rostoucí antisemitismus ve společnosti, a to včetně Kamily Kopřivové, která je historicky první Češkou, která se stala rabínkou a na svém postu slouží v Londýně.

Spor o navrácení antických artefaktů z Britského muzea do Řecka vyvolal novou diplomatickou roztržku. Britský premiér Rishi Sunak na poslední chvíli zrušil schůzku se svým řeckým protějškem Kyriakosem Mitsotakisem v Londýně, která se měla uskutečnit v úterý odpoledne. Mitsotakis reagoval podrážděně. Obě strany se nyní viní z toho, že zrušení schůzky způsobily, informovala agentura DPA.

V Londýně znovu otevřel jeden z nejslavnějších obchodů s hudbou. Prodejna His Master's Voice na Oxford Street fungovala více než sto let. Před čtyřmi lety ale musela nuceně zavřít. Dnes se, i díky rostoucí popularitě vinylových desek, opět vrací k životu. Znovuotevření je do jisté míry vyjádřením důvěry v kamenné obchody a fyzické nosiče ve světě, který se ve velké míře přesouvá do on-line prostoru, hudbu nevyjímaje.

Pražský magistrát definitivně končí s jedním z nejstarších kontraktů, které vedení města v minulosti uzavřelo. Francouzská firma JCDecaux si pronajímala městský mobiliář, zejména reklamní plochy na zastávkách MHD. Magistrát jí ale smlouvu neprodloužil a do letoška by měla společnost své reklamní plochy a zastávky odstranit.

Umělá inteligence by mohla do budoucna pomoci lékařům vyhodnocovat riziko infarktu u pacientů. Zjistili to vědci z anglické Oxfordské univerzity, podle kterých by zkoumaný nástroj AI mohl poskytnout přesnější analýzu snímků výpočetní tomografie (CT) a zjistit, jestli pacientům hrozí infarkt, až deset let dopředu. Nová technologie pomohla zlepšit léčbu téměř u padesáti procent zkoumaných pacientů a má potenciál zachránit tisíce životů, uvádí odborníci.

Britský nejvyšší soud ve středu rozhodl, že vládní plán deportací žadatelů o azyl do Rwandy není v souladu se zákonem. Soudci v jednomyslně schváleném verdiktu došli k závěru, že africkou zemi nelze považovat za bezpečnou a že migrantům tam hrozí špatné zacházení. Rozsudek je porážkou pro konzervativní kabinet premiéra Rishiho Sunaka, jenž deportace prosazoval ve snaze snížit počet migrantů, kteří do Británie nelegálně připlouvají přes Lamanšský průliv. Sunak se ale plánu nevzdává a chce lety do Afriky zahájit na jaře 2024.

Arabské a islámské země ve společném prohlášení na svém mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k ukončení bojů v Pásmu Gazy a vpuštění humanitární pomoci do oblasti. Zároveň odsoudily „izraelskou agresi v Gaze“ a uvedly, že Izrael páchá v pásmu válečné zločiny. Muslimské státy proto mimo jiné požadují zastavení vývozu zbraní do Izraele, informovala agentura Reuters. Izrael provádí v Pásmu Gazy vojenskou operaci v reakci na krvavý útok teroristického hnutí Hamás ze začátku října. V Londýně mezitím podle BBC pochodovalo kolem 300 tisíc lidí, kteří požadují příměří v Pásmu Gazy. Agentura Reuters hovoří o stovce tisíc účastníků. Policie prý zatkla 82 lidí, kteří se proti demonstrujícím stavěli.

Lidé v Německu, Francii či Británii v sobotu znovu vyšli do ulic, aby vyjádřili solidaritu s Palestinci v Pásmu Gazy a volali po zastavení izraelské ofenzivy proti teroristickému hnutí Hamás. Na demonstrace v Paříži a Londýně dorazily desetitisíce lidí, žádné výraznější bezpečnostní problémy hlášeny nejsou. Protestovalo se také v USA.

Spojené království pořádá summit o bezpečnosti umělé inteligence (AI). Londýn na jednání představil společné prohlášení, shodli se na něm zástupci Evropské unie a 28 dalších zemí, včetně Spojených států nebo Číny. Už v pondělí se přitom skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 dohodla na souboru doporučení pro firmy vyvíjející nejsofistikovanější formy AI, které mají pomoci najít rovnováhu mezi přínosy těchto technologií a jejich úskalími.

Shromáždění na podporu Palestinců v Istanbulu svolala turecká vládní strana Strana spravedlnosti a rozvoje a před davem údajně statisíců lidí promluvil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Prohlásil, že Hamás nepovažuje za teroristickou organizaci. Tak ji označuje řada států včetně Česka. Průvody a manifestace požadující zastavení izraelského bombardování Pásma Gazy a vznik svobodné Palestiny se v sobotu konaly i v Londýně a dalších britských městech.

Mlha přikryla 5. prosince 1952 Londýn jako poklička. Byla tak hustá, že jí nepronikly sluneční paprsky ani teplo. Velkoměsto pod ní zůstalo uvězněné pět dní, lidé se ocitli v chladu a temnotě. Do plic jim pronikal vzduch, který páchl a štípal. A zabíjel.

Přesně před pětaosmdesáti lety, 22. října 1938, dorazil československý prezident Edvard Beneš do britského exilu. V jeho pobytu hrál důležitou roli dnes téměř zapomenutý muž, jeho synovec, novinář a diplomat Bohuš Beneš. Bez něj by se Edvard Beneš v Londýně nedokázal prosadit.

Do ulic Londýna v sobotu vyšli lidé na podporu Palestinců. Podle policejního odhadu se do průvodu zapojilo až sto tisíc lidí. Organizátoři protestu vyzvali k okamžitému zastavení bombardování Pásma Gazy, které Izrael zahájil v odvetě za krvavý útok palestinského teroristického hnutí Hamás na izraelské území ze 7. října. Demonstranti rovněž žádali konec izraelské blokády Gazy. Protestní akce se v sobotu konaly i v Irsku, Francii, Německu či Itálii.

Británie plánuje zavést úplný zákaz prodeje tabákových výrobků pro nadcházející generaci. Každoročně plánuje zvyšovat věk pro prodej cigaret tak, že dnešní děti už by neměly mít nikdy přístup k tabáku. Spojené království se přidává k Novému Zélandu, který podobnou legislativu zavedl jako první na světě.

Britští konzervativci na stranické konferenci zbrojí na volby v příštím roce. Premiér Rishi Sunak představil strategii, která má dohnat náskok opozičních labouristů. Vládnoucí strana slibuje reformu školství a víc peněz do regionů i na dopravní projekty. Oslovit chce – poněkud překvapivě – i motoristy.

V Královské akademii umění v Londýně vystavuje přední osobnost konceptuálního umění Marina Abramovičová. Retrospektiva shrnuje více než půlstoletí její tvorby, při níž se performerka snažila překonávat hranice svého těla a mysli. O výstavě se v Británii mluví jako o jedné z hlavních událostí uměleckého podzimu.

Británie se vrátí k některým společným projektům s Evropskou unií, oznámil premiér Rishi Sunak. Na pozadí sbližování se ovšem mezi Londýnem a Bruselem rozhořel spor mnohem symboličtější – o vlajku Evropské unie. Její vyvěšování je totiž v zemi po brexitu zakázané.

Ve Velké Británii vrcholí nezvyklá vlna zářijových veder. V Londýně sedm dní po sobě naměřili přes třicet stupňů Celsia, což je historický rekord pro tento měsíc. Tak vysoké teploty jsou v zemi značně neobvyklé i v červenci nebo v srpnu.

Přesně rok po smrti britské královny Alžběty II. její syn a nástupce Karel III. zveřejnil její portrét a poděkoval lidu za podporu. Portrét panovnice v černém plášti a s tiárou s diamanty ve vlasech vznikl v roce 1968, autorem je Cecil Beaton. Výročí úmrtí panovnice si královská rodina připomene na soukromých pietních akcích, žádná veřejná vystoupení se podle zpravodajského serveru BBC News neočekávají.