Léto strana 2 z 5

Už jen několik dní zbývá do začátku prázdnin a řada lidí hned o víkendu vyrazí na dovolenou. Češi se letos chystají cestovat nejen do zahraničí, kam vyrazí více než polovina těch, kteří plánují dovolenou, ale také v tuzemsku. Oblíbili si třeba cykloturistiku, horské túry nebo návštěvy památek. Na hlavních tazích se tak dá ke konci týdne očekávat zvýšený provoz.

Dopravu v centru Jihlavy v létě ztíží opravy vozovek i vodohospodářských sítí. Od 10. července bude nejméně týden zavřený vjezd na historické Masarykovo náměstí Znojemskou ulicí, kde se poslední roky pravidelně propadá část komunikace. Tato uzavírka bude mít dopad i na vedení MHD. Od 21. července bude omezený průjezd frekventovanou křižovatkou ulic Žižkova, Hradební a Dvořákova.

Kvůli silné bouři postupující z Německa do Česka absolvovali ve středu odpoledne hasiči v několika krajích dohromady stovky výjezdů. Na Vysočině museli kvůli počasí zasahovat na více než 140 místech, na jihu Čech bylo zásahů kolem 250. Celkem jich generální ředitelství hasičů ve středu k půl sedmé evidovalo přes 850. Na Opavsku silný vítr zničil desítku střech, další poškodil. Popadané stromy také na jihu či západě Čech omezily vlakovou dopravu.

Ve středu 21. června v 16 hodin a 58 minut českého času nastal letní slunovrat a začalo tak astronomické léto. Toto datum hrálo zásadní roli v řadě kultur a právě slunovratu lidstvo vděčí za celou řadu nejvzácnějších památek.

Při výběru letní dovolené budou muset Češi sáhnout hlouběji do kapsy. Meziročně zdražilo vstupné, jídlo i ubytování. Ceny dovolených v tuzemsku vzrostly dle Českého statistického úřadu v porovnání s loňským květnem o 17,8 procenta. Zatímco některé prázdninové destinace se plní, jinde mají obsazeno jen částečně. Lze proto očekávat, že někde provozovatelé ceny pobytů ještě budou upravovat. Letní dovolená podraží i ve Středozemí, v průměru asi o desetinu. Zatímco v Itálii, Španělsku nebo Řecku stouply ceny o šest až osm procent, v Chorvatsku je to až o čtrnáct. Finančně nejlépe v porovnání s uplynulým rokem tak vychází Bulharsko a Turecko, kde stojí dovolená zhruba stejně jako loni.

Meteorologové vydávají první předpovědi letošního léta. Vyplývá z nich, že by mělo být i v České republice nadprůměrně teplo, zejména v červnu a srpnu.

Kempy před hlavní sezonou hlásí velkou obsazenost. Některé z nich mají už teď téměř naplněné své kapacity na letní měsíce. Zájem je vysoký i přes citelné zdražování ubytování i občerstvení v areálech, potvrdily ČT oslovené kempy.

Silničáři zahájili přestavbu části Bauerovy ulice v Brně okolo Riviéry, aby byla širší a bezpečnější. Ulice je součástí velkého městského okruhu. Město se nyní snaží zajistit v provizorních podmínkách stavby co nejpohodlnější přístup návštěvníků na přírodní koupaliště, kam v létě denně chodí tisíce lidí. Fungovat má speciální okružní autobusová linka z Mendlova náměstí a lidé budou moct parkovat okolo Quality Hotelu Brno Exhibition Centre včetně parkovacího domu. Snahou je také zpřístupnit 200 až 250 parkovacích míst u Anthroposu.

El Niño je klimatický jev, který se pravidelně vrací. Letos opět s nejvyšší pravděpodobností převládne – a pro planetu i lidstvo to bude mít velké důsledky.

Suchá zima budí obavy v severní Itálii, Francii a v dalších regionech pod Alpami. Nejde jen o lyžování. Nedostatek srážek ohrožuje budoucí úrodu, například v příštích týdnech bude vydatnou zálivku potřebovat ozimé obilí. Nízké stavy řek mohou narušit také výrobu elektřiny a mimo obvykle rizikovou letní sezonu se objevují i lesní požáry.

Rozsah ledu kolem Antarktidy je rekordně malý. Za jeho zmizení může zejména teplá voda v oceánech. Doposud přitom byl mořský led kolem jižního pólu stabilnější než kolem severního.

V den, kdy začal v Egyptě klimatický summit, zveřejnila Světová zdravotnická organizace nová data o tom, jak smrtící vliv má změna klimatu na Evropany.

Krvácivá horečka dengue je nebezpečná nemoc, která se dosud vyskytovala téměř výhradně v tropických oblastech. Se stále teplejším počasím v Evropě s ní ale v závěru letošního léta musel bojovat i jih Francie, která už eviduje desítky případů. Úřady se snaží ohrožení snížit postřiky insekticidy, které hubí komáry tygrované, přenašeče této nemoci, píší francouzská média.

Letošní opakované vlny veder se výrazně projevily na stavu horských ledovců v Alpách. Velehory nejspíš přijdou o padesát procent víc ledovců než v dlouhodobém průměru. To překračuje statistiky za poslední dekády. Mnohé ledovce přišly až o tři metry své tloušťky, v oblasti ledovcových splazů a jazyků až o deset metrů. Sezona tání přitom nekončí, úbytek může pokračovat až do druhé poloviny října.

Skončila letní turistická sezona, Češi během ní utráceli hlavně za zahraniční pobyty, ale ve velké míře také za rekreace v tuzemsku. Potvrzuje to spokojenost prodejců zahraničních zájezdů i většiny místních podnikatelů. Mezi nejvyhledávanější turistické cíle v Česku patří v létě hrady a zámky. Těm se sice návštěvnost oproti minulému roku zvýšila, chybějí jim ale zahraniční turisté. Ekonomové ale nyní upozorňují na to, že i českých návštěvníků by mohlo ubývat, lidé totiž začínají šetřit.

V září začne takzvané milostivé léto. Na tři měsíce nabídne lidem, kteří mají exekuce na dluhy u veřejných institucí, šanci oddlužit se. Zjistit by si měli výši původního dluhu, který zbývá srovnat. Případně by se měli objednat do odborné poradny. Seznámit by se měli také s přesným postupem. Vyzvali k tomu ve středu pracovníci Charity ČR, která pro zájemce připravila webové stránky s informacemi. Pomoc nabízejí i další organizace. Ministerstvo financí navíc ve středu navrhlo třetí opakování akce na příští rok, v ní by šlo dosáhnout odpuštění dluhu za nedoplatky daní.

Středomořské klima s horkými a slunečnými léty, která trvají podstatně déle než v Česku, a samozřejmě teplé moře jsou hlavní důvody, proč každoročně vyráží mnoho turistů do Řecka. Tamní podnebí má ale i několik zvláštností.

Je polovina prázdnin a záchranáři už zasahovali u stovky závažných případů tonutí. Přes třicet lidí zemřelo, další mají vážné následky. Více výjezdů než loni evidují v Jihomoravském nebo Královéhradeckém kraji, zejména k dětem. Mezi nejčastější příčiny patří přecenění sil, vdechnutí vody i alkohol.

Silniční zácpy ochromily některé silniční tahy v Evropě. Se začátkem prázdninové sezony v Británii je situace nejhorší na přístupových cestách do přístavů, které zajišťují transfer do Evropy, zejména v Doveru. Ani na druhé straně Lamanšského průlivu neproudí doprava hladce, hlavně kolem velkých francouzských měst. Potíže jsou také na hlavních alpských nebo jadranských tazích.

Nejvyšší teplotu během čtvrtka naměřili ve Strážnici na Hodonínsku, kde bylo 37,3 stupně Celsia. I na dalších místech hlavně střední a jihovýchodní Moravy meteorologové zaznamenali přes 36 stupňů. Naopak v Karlovarském kraji na západě Čech odpoledne ukázal teploměr jen kolem dvaceti stupňů Celsia, sdělila Marie Odstrčilová z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Vysoké teploty, které v současnosti panují, snižují účinnost solárních panelů fotovoltaických elektráren. Nejvyšší účinnost mívají solární elektrárny na konci jara či začátkem léta, kdy je dobrá rovnováha mezi počtem slunečních hodin a teplotou kolem 25 stupňů Celsia. Pokud se teploty přibližují čtyřicítce, může dojít v zemích s rozvinutou solární energetikou k významnému poklesu výroby elektřiny.

Česko zasáhnou tento týden tropické teploty, ve středu může být až 36 stupňů Celsia. Kvůli horku už vydali meteorologové výstrahu. Teploty přes 35 stupňů budou od úterý na severozápadě Čech, ve středu ve zbytku země kromě Vysočiny. Hrozí také vznik požárů. V pátek se mírně ochladí a bude do 30 stupňů, o víkendu by teploty mohly opět vystoupat až na 33 stupňů.

Současná vlna veder spolu s těmi předchozími i očekávanými může ekonomiky jednotlivých zemí připravit o miliardy eur, píše ve své analýze francouzský server BFM TV. Se stoupající teplotou klesá produktivita a efektivita práce, lidé mění své návyky a snižují spotřebu některých výrobků, včetně masa nebo čokolády. Jiné oblasti hospodářství si naopak polepší, roste spotřeba energie díky častému používání klimatizace.

Severní Itálie zažívá v těchto týdnech nejhorší sucho za více než sedmdesát let. Řeky i pole vysychají, snižují se taky zásoby podzemních vod nebo hladiny v přehradách a jezerech. Z Alp už přitom nepřitéká řekami téměř žádná voda a kromě občasných bouřek (doprovázených sice prudkými, ale krátkými dešti) nepadá voda ani z nebe.