Kyberbezpečnost strana 2 z 2

Týden před zahájením zimních olympijských her v Pekingu varují čeští odborníci na kyberbezpečnost před oficiální aplikací, kterou musí mít povinně nainstalovanou všichni akreditovaní sportovci, trenéři i novináři. Kvůli protiepidemickým opatřením do ní budou denně zadávat údaje o svém zdraví. Přípravy na globální sportovní událost provází nejen přísná hygienická opatření, ale i diplomatický bojkot ze strany Spojených států, Austrálie nebo Velké Británie. Premiér Petr Fiala (ODS) při pátečním jednání s předsedou Českého olympijského výboru (ČOV) Jiřím Kejvalem potvrdil, že na hry do Pekingu nepojede nikdo z členů vlády.

V souvislosti se situací na Ukrajině varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) před zvýšeným rizikem kybernetických útoků a špionáže. Terčem by se mohly stát například státní instituce či média.

Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) v pondělí jednal s místopředsedkyní Evropské komise Margrethe Vestagerovou. Česko by se podle ní během svého unijního předsednictví v druhé polovině roku mělo zaměřit na schválení klíčové legislativy týkající se umělé inteligence a způsobu nakládání s osobními daty. Na tiskové konferenci Bartoš uvedl, že diskutovali i o elektronické identitě, kybernetické bezpečnosti nebo transatlantické spolupráci.

Ruská civilní rozvědka SVR zahájila další kampaň s cílem proniknout do tisíců amerických vládních a firemních počítačových sítí, stejně jako do sítí ekonomických institutů. S odvoláním na varování představitelů Microsoftu a odborníků na kybernetickou bezpečnost o tom informuje list The New York Times. Útoky přišly několik měsíců poté, co americký prezident Joe Biden zavedl proti Moskvě sankce v reakci na sérii sofistikovaných špionážních operací po celém světě.

Většina pozorovatelů se shoduje na tom, že výsledky summitu mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem byly očekávatelné. Přesto je dobře, že se oba státníci v Ženevě sešli. Mírným vítězem setkání se podle části hostů ČT24 zdá být Putin, skutečné důsledky ale ukáže až čas, shodují se politici, diplomaté a komentátoři. Za klíčovou považují oblast kyberbezpečnosti či jednání o jaderných zbraních.

Sněmovna odmítla návrh Senátu zvýšit příspěvek podnikatelům postiženým dopady opatření proti pandemii z nynějších 500 korun na 667 korun denně. Poslanci v pátek stvrdili původní podobu novely zákona o takzvaném kompenzačním bonusu, která kromě jiného rozšiřuje možnost výplaty tohoto příspěvku i na podnikatele v úpadku. Ministerstvo financí připravuje návrh na zvýšení bonusu na 1000 korun. Sněmovna také schválila svěření kybernetické obrany armádní tajné službě. Poslanci začali ve třetím čtení projednávat pravidla kurzarbeitu, ale jednání přerušili a přešli k jiným bodům, jež byly pevně zařazeny do  pátečního programu.

Na české uživatele internetu se valí další vlna podvodných vyděračských e-mailů. Varoval před ní Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) na svých internetových stránkách. Útočníci se adresáty snaží přesvědčit, že mají přístup k jejich webkameře a natočili je.

Vláda zrušila nařízení, kterým zakázala nemocnicím poskytovat odkladnou péči. Mohou začít dělat plánované operace, musí mít ale zachovány zálohy pro pacienty s onemocněním covid-19. Po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Některé nemocnice již uvedly, že s obnovením odkladné péče začaly. Vláda také schválila seznam kandidátů na nové soudce nebo změnu zákona o kybernetické bezpečnosti.

Podle Vojenského zpravodajství je svět v první fázi přípravy na globální konflikt, který hrozí kvůli polarizaci zájmů a názorů. Zároveň je ale podle vojenské tajné služby ještě čas vývoj zvrátit. Za bezprostřední nebezpečí považují zpravodajci kybernetické útoky a možnost zneužití bezpilotních prostředků k teroristickým činům.

Fakulta informatiky Masarykovy univerzity (MU) v Brně otevírá od nadcházejícího akademického roku nový obor nazvaný Kyberbezpečnost. Studenti se do něj mohou hlásit do konce srpna v dodatečném přijímacím řízení. Fakulta otevřením nově akreditovaného oboru reaguje na nedostatek lidí na trhu práce, kteří se na kyberbezpečnost zaměřují.

Podle Evropské unie a NATO aktivita hackerů během koronavirové pandemie vzrostla. Rizikem ale na internetu je i zásah do soukromí a sbírání dat o uživatelích. „Je naivní si myslet, že když máme nějakou službu zadarmo, tak to ty společnosti nebudou chtít nějak zpeněžit,“ říká expert na kyberbezpečnost Miloslav Lujka. Zakladatel serveru Digitální pevnost si myslí, že lidé případné nebezpečí na internetu podceňují.

Cílem hackerů se minulý týden staly také informační systémy ministerstva vnitra. Hledali jejich zranitelnost, nešlo o útok, uvedl Jiří Korbel z tiskového oddělení resortu. Napsaly to ve středu Lidové noviny (LN). Kybernetické útoky na české nemocnice z minulého týdne prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), řekl deníku její mluvčí Jaroslav Ibehej.

Spojené státy jsou znepokojeny hrozbou kybernetických útoků na český zdravotnický sektor. Podle agentury Reuters to prohlásil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Ten, kdo se podílí na takovýchto akcích, musí být připraven, že ponese následky svých činů, dodal. Naposledy čelila útoku v noci na sobotu Karlovarská krajská nemocnice.

Nervozitu společnosti kvůli šíření koronaviru zneužívají kyberútočníci. Téma, které leckoho zajímá, využívají jako lákadlo pro takzvané phishingové útoky. Při nich rozesílají škodlivé viry jako přílohu či odkaz v e-mailu, který formulují co nejvíce věrohodně. Tématu se věnoval pořad Byznys ČT24.

V útoku na benešovskou nemocnici nešlo o vydírání a nikdo nepožadoval žádné peníze. Potvrdila to policie. Po napadení počítačové sítě nemocnice kryptovirem funguje zařízení stále v omezeném režimu. Tento stav potrvá do pátku. Specialisté už začali znovu instalovat všechny servery a koncové IT stanice.

Kryptovirus, který ve středu ráno ochromil chod benešovské nemocnice, je podle odborníků takzvaný vyděračský software, který vymáhá výkupné. Oběti by ale hackerům rozhodně nic platit neměly, shodují se experti. „Z toho typu útoků se v podstatě stala komodita tak, že se dají koupit,“ upozorňuje na jeho rozšířenost prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti Aleš Špidla.

Rok 2020 se ponese ve znamení důležitých voleb. Kromě Spojených států, které rozhodnou o novém prezidentovi, čekají hlasování i Francii, Litvu, Slovensko nebo Polsko. Spolu s tím znovu vyvstává otázka kyberbezpečnosti. Technologičtí experti varují dokonce před kybernetickou studenou válkou.

Návrh zákona o správě voleb připravený ministerstvem vnitra nepočítá se zavedením elektronického hlasování. Důvodem je riziko kybernetického napadení. Náměstek ministra Petr Mlsna řekl, že v současnosti neexistuje technický nástroj, který by hlasování zcela zabezpečil a riziko útoku vyloučil. Norma, kterou resort předjednal s parlamentními stranami, zahrnuje korespondenční volbu v zahraničí, zkrácení voleb na jeden den nebo zavedení elektronických seznamů voličů a stran.

Nejvýznamnějšími původci kybernetických hrozeb v Česku jsou podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jiné státy. Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2018 mluví především o aktérech napojených na Rusko a Čínu. Úřad také bez dalších podrobností píše, že loni pokračoval ve zkoumání rozsáhlého útoku na strategicky významnou českou vládní instituci. Za pravděpodobné považuje, že pocházel z Číny.

Mezi největší hrozby pro Česko patří kybernetické útoky, islamistický terorismus i ruská a čínská špionáž. V rozhovoru pro ČTK to prohlásil ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Pochválil také spolupráci bezpečnostních složek na domácí i mezinárodní úrovni. Za pětadvacetiletou existenci se podle něj z BIS stala silná, efektivní a respektovaná tajná služba.

Státní informační systémy jsou zastaralé tak, že na jejich zabezpečení ani nelze použít moderní standardy. Na odborné konferenci před tím varoval předseda Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Dušan Navrátil.

Rusko se pokouší ovlivňovat veřejné mínění v Česku a šířit svou verzi událostí, často pomocí lživých zpráv. V rozhovoru s Jakubem Železným v Událostech, komentářích to řekl Vojtěch Bahenský, spolupracovník výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky a odborník na hybridní hrozby. Podle něj je spor mezi prezidentem Zemanem a BIS obrovským problémem a přispívá k rozvracení společnosti.

Přestože už vznikl speciální úřad, Česko dosud nemá legislativu, která by umožňovala obranu kybernetického prostoru včetně účelných protiútoků. Změnit to má novela zákona o Vojenském zpravodajství, kterou se chystá projednat vláda. Pokud normu schválí parlament a podepíše prezident, platit by měla co nejdřív, nejpozději začátkem příštího roku.