Kyberbezpečnost strana 3 z 3

Rok 2020 se ponese ve znamení důležitých voleb. Kromě Spojených států, které rozhodnou o novém prezidentovi, čekají hlasování i Francii, Litvu, Slovensko nebo Polsko. Spolu s tím znovu vyvstává otázka kyberbezpečnosti. Technologičtí experti varují dokonce před kybernetickou studenou válkou.

Návrh zákona o správě voleb připravený ministerstvem vnitra nepočítá se zavedením elektronického hlasování. Důvodem je riziko kybernetického napadení. Náměstek ministra Petr Mlsna řekl, že v současnosti neexistuje technický nástroj, který by hlasování zcela zabezpečil a riziko útoku vyloučil. Norma, kterou resort předjednal s parlamentními stranami, zahrnuje korespondenční volbu v zahraničí, zkrácení voleb na jeden den nebo zavedení elektronických seznamů voličů a stran.

Nejvýznamnějšími původci kybernetických hrozeb v Česku jsou podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jiné státy. Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2018 mluví především o aktérech napojených na Rusko a Čínu. Úřad také bez dalších podrobností píše, že loni pokračoval ve zkoumání rozsáhlého útoku na strategicky významnou českou vládní instituci. Za pravděpodobné považuje, že pocházel z Číny.

Mezi největší hrozby pro Česko patří kybernetické útoky, islamistický terorismus i ruská a čínská špionáž. V rozhovoru pro ČTK to prohlásil ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Pochválil také spolupráci bezpečnostních složek na domácí i mezinárodní úrovni. Za pětadvacetiletou existenci se podle něj z BIS stala silná, efektivní a respektovaná tajná služba.

Státní informační systémy jsou zastaralé tak, že na jejich zabezpečení ani nelze použít moderní standardy. Na odborné konferenci před tím varoval předseda Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Dušan Navrátil.

Rusko se pokouší ovlivňovat veřejné mínění v Česku a šířit svou verzi událostí, často pomocí lživých zpráv. V rozhovoru s Jakubem Železným v Událostech, komentářích to řekl Vojtěch Bahenský, spolupracovník výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky a odborník na hybridní hrozby. Podle něj je spor mezi prezidentem Zemanem a BIS obrovským problémem a přispívá k rozvracení společnosti.

Přestože už vznikl speciální úřad, Česko dosud nemá legislativu, která by umožňovala obranu kybernetického prostoru včetně účelných protiútoků. Změnit to má novela zákona o Vojenském zpravodajství, kterou se chystá projednat vláda. Pokud normu schválí parlament a podepíše prezident, platit by měla co nejdřív, nejpozději začátkem příštího roku.