V Česku strmě stoupá množství trestných činů páchaných v kyberprostoru. Loni se jejich počet oproti roku 2021 zvýšil o sto procent a kriminalisté řešili více než osmnáct a půl tisíce případů. Tyto skutky tvořily desetinu celkové kriminality. Pachatelé cílí na všechny skupiny obyvatel a neustále přichází s novými typy útoků, které jsou navíc čím dál propracovanější.
Počet podvodů na internetu stále roste. Jen loni lidé přišli o více než dvě miliardy
Podle České bankovní asociace (ČBA) je průměrná škoda jednoho poškozeného při internetových podvodech 161 500 korun. Klienti tak loni přišli dohromady téměř o dvě miliardy korun. I policie potvrzuje rapidní nárůst on-line podvodů a varuje, že obětí se může stát každý.
Mezi momentálně nejčastější problémy v českém on-line prostředí, které kriminalisté řeší, patří takzvané reverzní inzertní podvody. Podvodník se v těchto případech staví do role falešného zájemce o koupi nabízeného zboží. Když se s prodávajícím domluví, navrhne, aby jeho platba proběhla pomocí platební brány, na kterou pošle odkaz.
Jak se bránit podvodům
Odborníci radí zpozornět v případech, kdy někdo vyžaduje komplexní údaje k platební kartě nebo účtu. Lidé by si měli vždy prověřit, zda komunikují se skutečnými obchodníky. Zloději totiž posílají podvodné e-maily, píší SMS nebo zprávy na sociálních účtech. Vytváří falešné internetové obchody nebo volají lidem a představují se jako pracovníci banky.
Ve všech těchto případech mají podobný cíl – přimět lidi, aby zadali číslo karty, její platnost a třímístný ověřovací kód, který je na druhé straně.
„Pokud jim tuto informaci předáte, jsou s těmi údaji schopni zadávat jakoukoliv platbu nebo nakupovat s vaší kartou kdekoliv na internetu a o peníze přijdete,“ varuje expert České bankovní asociace na kyberbezpečnost Petr Barák.
Podvody na internetu
Zloději navíc často využívají známé značky. Podvodné e-maily například vypadají, jako by je poslala Česká pošta. Je proto důležité zkontrolovat adresu odesílatele, kde už je uvedený někdo jiný. Rozkliknutí odkazů v takových zprávách nebo vyplnění platebních údajů může znamenat ztrátu peněz.
Pokud požaduje stránka po uživateli vyplnění všech údajů o platební kartě, je podle Ondřeje Kapra z policejního prezidia zřejmé, že je server podvodný. Odkazy ale často působí naprosto věrohodně a vypadají jako platební brána používané banky. Každý by měl proto kontrolovat URL adresu stránky.
Podvodné SMS a volání
Podobná pravidla platí i u falešných SMS zpráv. Pachatelé se v nich vydávají například za pracovníky úřadů, ministerstev nebo jiných institucí. Častým tématem jsou nabídky příspěvků, dávek a finanční pomoci. Odkaz po rozkliknutí vypadá jako skutečný web instituce. Cílem podvodníků je dostat se do internetového bankovnictví.
„Pachatelům jde o to, aby vám z účtů vybrali maximální množství peněz, třeba i z předschválených úvěrů. A je to s vaším přičiněním, všechno jim odklikáte svou nepozorností,“ varuje Ondřej Kapr.
Napadli váš účet, tvrdí podvodníci
Jednou z novinek posledních měsíců je podvodné volání. Pachatelé se v hovorech často vydávají za policisty, bankéře nebo falešnou technickou podporu. Opakovaným motivem pak bývá, že bankovní účet volaného byl napaden a peníze zachrání převodem na bezpečný – ve skutečnosti podvodný – účet.
„Volající jsou velmi přesvědčiví. Ovládají bankovní terminologii, umí zastrašovat a posílají obrovské množství dokumentů, dokladů, komunikují s vámi přes různé aplikace,“ doplňuje Kapr. Upozorňuje také, že banka nikdy klienta nebude nutit přeposílat peníze někam jinam.
V posledních týdnech se podle něj rovněž objevují podvodná volání, kdy se pachatel vydává za mobilního operátora a chce, aby si dotyčný změnil SIM kartu na e-SIM. Když pomocí doporučené aplikace volaný změnu aktivuje, SIM karta je mu zablokována a pachatel ji začne používat k podvodům třeba u bank.