Josef Bernard strana 2 z 4

Vládní plán na vyšší poplatky za předčasné splacení hypotéky aktuálně nemá ve sněmovně podporu, zjistila Česká televize. Proti návrhu se vedle opozice postavili i někteří koaliční poslanci – část Starostů a všichni Piráti. Výhrady má i TOP 09.

Vláda schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Nově by zájemci, kteří hypotéku v době fixace chtějí splatit dříve, mohli hradit až dvě procenta ze zbývající nesplacené částky. To tak může místo dnešních maximálně několika tisíc nově znamenat i desítky tisíc korun. Dle návrhu by také lidé mohli bezplatně úvěr splatit dříve i při prodeji nemovitosti zatížené hypotékou a v případě rozvodu. Výhrady má nejen opozice, ale i někteří poslanci z hnutí STAN.

Vláda už prakticky vyčerpala celý letošní plánovaný schodek státního rozpočtu. Česká televize to zjistila z dat, která zasílá ministerstvo financí sněmovnímu rozpočtovému výboru. Schválený deficit na rok je 295 miliard. V minulých dnech přitom schodek limit už krátce překročil. Premiér Petr Fiala (ODS) přesto věří, že kabinet plánovaný deficit dodrží. Ve druhé polovině roku totiž vláda čeká příjem desítek miliard z dividendy ČEZu nebo z daně z mimořádných zisků. Odklad úspor se ale nelíbí části opozice, která volá po okamžitých krocích.

Výhrady proti požadavku na seškrtání platů o dvě procenta, změnám v rozdělování výnosů z daní mezi stát, kraje a obce nebo požadavek na zachování daňového zvýhodnění benefitů a další dostalo zatím ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení k daňovému balíčku. Řízení vláda zkrátila na pět dní a v pondělí končí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že konečná podoba balíčku bude jiná, než jak ho jeho úřad připravil.

Členové vlády začali ve svých resortech hledat úspory na příští rok. Od koaličních lídrů dostali úkol snížit provozní výdaje o pět procent a sumu určenou na platy o dvě procenta. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) státním zaměstnancům příjmy navzdory úsporám neklesnou. Šéfové některých resortů už uvedli, že se chystají propouštět. Úspory se vztahují ale i na úřady, které nespadají přímo pod vládu. Některé z nich avizují, že platy budou muset zmrazit nebo i mírně snížit.

Jednou z vládních úspor v rámci konsolidačního balíčku bude i podstatné zpomalení růstu platů ústavních činitelů. Mezi ně kromě poslanců, senátorů a ministrů patří i soudci a státní zástupci. Lídři vládních stran se dohodli, že sníží platovou základnu o šest procentních bodů. Opozice prosazuje přímo zmrazení výdělků politiků.

Vládní úsporný balíček je z pohledu ekonoma Mojmíra Hampla, bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) i předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) maximem možného a je to krok správným směrem. Navzdory výhradám, které znějí od opozičních politiků, odborů i dalších skupin, jichž se úspory také dotknou, považují za důležité, že se v koalici podařilo dohodnout zrušení alespoň části daňových výjimek. Člen NERVu Hampl věří, že díky balíčku bude možné vybrat pomyslný ekonomický pád ještě nad korunami stromů. Hampl, Kalousek a Bernard diskutovali o konsolidačním balíčku v Událostech, komentářích.

Poplatek za odpad, který platí domácnosti, by mohl růst. Koaliční poslanci navrhují zvýšit jeho limit o 600 korun na 1800 korun za obyvatele ročně. Odůvodněním zvýšení je, že náklady na svoz stále stoupají. Poslanecká sněmovna by měla projednat novelu o místních poplatcích na nejbližší schůzi, opozice s tím ale nesouhlasí.

Výroky guvernéra centrální banky a premiéra, kteří se ve středu vzájemně obvinili, že mohou za vysokou inflaci, rozpoutaly širší polemiku politiků i ekonomů. Jejich názory se různí. Zejména opoziční politici tvrdí, že za zvyšování cen může vláda, zatímco někteří ekonomové ho považují spíše za důsledek nečinnosti České národní banky.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) slibuje, že udrží schodek letošního státního rozpočtu ve schválené výši 295 miliard korun. Podle něj i dalších koaličních politiků výsledek hospodaření letos nezhorší ani červnová mimořádná valorizace důchodů. Opozice o tom však pochybuje. Očekává, že výdaje budou nakonec tak vysoké, že se nepodaří udržet rozdíl mezi výdaji a příjmy státu pod 300 miliardami. A pochyby, zda se podaří naplnit všechny plánované příjmy, připustil i předseda sněmovního rozpočtového výboru.

Část vládní koalice navrhuje zvýšit daň z přidané hodnoty (DPH) z 21 až na 23 procent, zjistila ČT. STAN a TOP 09 by rádi díky vyšší sazbě získali do státního rozpočtu desítky miliard korun navíc. Koaliční partneři jsou na jednání připraveni. Pro STAN by zvýšení základního pásma DPH znamenalo důležitou součást plánu na snížení schodku až o 150 miliard korun ročně. Poslanci by mohli změny projednávat v červnu, hlasovat by pak mohli na podzim.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mírní slova premiéra Petra Fialy (ODS) o tom, že se vládě letos podaří ve výdajích státního rozpočtu ušetřit sedmdesát miliard korun. Kabinet podle něj deficit sníží, ale i díky zvýšení některých daní. Koalice například čím dál častěji mluví o růstu daně z nemovitosti, spotřebních daní nebo rušení některých daňových výjimek.

Důchody by od příštího roku už nemusely růst tak rychle jako teď. Změnu připravuje vláda. Penzijní účet je hluboko v minusu, jen letos si stát musí na důchody půjčit přes 80 miliard korun. Koalice ale řeší i výši výchovného. Podle informací ČT je pro KDU-ČSL nedotknutelnost výchovného tak zásadní prioritou, že by strana v případě jeho omezení či úplného zrušení zvažovala další působení ve vládě.

Vládní poslanci řeší spor o podobu největší změny DPH za posledních osm let. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent jen jedinou ve výši 13 nebo 14 procent. Stát by podle něj nezískal žádné peníze navíc. Plán podporuje TOP 09, lidovci a Piráti jsou zdrženliví. Naopak koaliční hnutí STAN s tím nesouhlasí – chce, aby vláda díky sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty vybrala od lidí ročně navíc miliardy korun. Proti je i opozice.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chystá největší reformu daně z přidané hodnoty za posledních osm let. Místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent by lidé měli za rok platit jen jednu. A to ve výši 13, nebo 14 procent. Tato jediná snížená sazba by pak existovala vedle současné základní sazby DPH ve výši 21 procent. Ministr předpokládá, že se tím zvýší příjmy rozpočtu a celý systém se zjednoduší.

Vláda si letos bude muset na výplatu důchodů půjčit přes 80 miliard korun. Právě o tolik plánované výdaje překročí odvody lidí a firem. Podle zjištění České televize původně odhadovaný šedesátimiliardový deficit ještě prohloubí mimořádné letní zvýšení penzí. Důchodový účet se tak dostane do minusu nejvíc v novodobé české historii. Podle zástupců vlády by mohla pomoct reforma. Představit ji chtějí letos. Sněmovní opozice si stěžuje, že s nimi vláda chystané úpravy nekonzultuje.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém novoročním projevu nastínil další vládní kroky. Slíbil mimo jiné další pomoc s vysokými cenami energií. Inflace podle něj letos klesne pod deset procent. Předseda vlády taky oznámil, že plánované sedmdesátimiliardové rozpočtové úspory získá kabinet snižováním výdajů.

Některé zboží a služby možná podraží kvůli zvýšení DPH. Přesuny do vyšší sazby daně navrhne v úsporném balíčku pro rok 2024 ministerstvo financí, České televizi to řekl šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS). V desetiprocentním pásmu by podle něj měly zůstat jen služby a výrobky, které plní nezpochybnitelnou sociální úlohu. Vyšší zdanění některých zboží nebo služeb navrhla kabinetu i Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Vláda Petra Fialy (ODS) chce od roku 2024 prosadit důchodovou reformu, jejíž součástí bude i debata o dalším zvyšování věku odchodu do penze. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kabinet bude diskutovat o tom, jestli pokračovat v postupném prodlužování věku odchodu do penze i po roce 2030. Důchodový věk teď postupně roste, zastavit se má na pětašedesáti letech. Podle ministra financí by ale měl stát v dalším zvyšování penzijního věku pokračovat.

Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.

Státní dluh by měl ke konci příštího roku vzrůst až na 3,075 bilionu korun. Jeho skutečná výše pak bude záviset na tom, jak bude letos i v příštím roce hospodařit státní rozpočet. Pro letošní rok počítá návrh rozpočtu s nárůstem dluhu na 2,779 bilionu korun. Návrh rozpočtu kapitoly Státní dluh doporučil schválit sněmovní rozpočtový výbor. Výdaje na obsluhu státního dluhu mají vzrůst téměř na 70 miliard korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že zákonodárci letos stihnou schválit zrušení elektronické evidence tržeb. Ve sněmovně se v závěrečném čtení dají čekat dlouhé projevy poslanců ANO, kteří s ukončením povinnosti nesouhlasí. Nyní je jen pozastavená do konce roku.

Poslanci ve středu v prvním čtení schválili státní rozpočet na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) jej předložil s navrženým schodkem 295 miliard korun. Součástí jsou některá opatření proti energetické krizi a také daň z mimořádných zisků. Její začlenění do rozpočtu ostře kritizovala opozice vzhledem k tomu, že zatím není toto zdanění bank či rafinerií schválené.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že vláda stihne do konce roku zrušit elektronickou evidenci tržeb a zvýšit hranici pro paušální daň i povinnou registraci k DPH. Zatím oba zákony čekají ve sněmovně. Opozice k nim má výhrady. Variantou pro jejich projednání jsou podle ministra i mimořádné schůze.