Indie strana 5 z 5

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval k rozšíření Rady bezpečnosti OSN tak, aby v ní měly větší zastoupení asijské, africké a latinskoamerické země. Podle Lavrova je Rada bezpečnosti spíše prozápadní a většina světa podle něj nechce žít podle pravidel „diktovaných Západem“.

Indicko-americké vztahy jsou nejsilnější v dějinách, uvedl po jednání s premiérem Naréndrou Módím prezident Joe Biden. Obě země se dohodly na blízké obranné spolupráci a kooperaci na poli umělé inteligence (AI), v moderních technologiích, polovodičích či při výzkumu vesmíru. Zároveň je podle něj Indie připravená podpořit mírové řešení rusko-ukrajinského konfliktu.

Rusko zvažuje, že v okupované Záporožské jaderné elektrárně na jihu Ukrajiny spáchá „teroristický útok spojený s únikem radiace“. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odvoláním na informace od vojenské rozvědky a tajné služby SBU. Tyto informace hodlá předat „Evropě, Americe, Číně, Brazílii, Indii, arabskému světu, Africe a všem zemím, protože naprosto všichni by o tom měli vědět“.

Ledovce v pohořích Hindúkuš a Himálaj by do konce století mohly ztratit až 75 procent svého objemu, pokud nebudou výrazně omezeny emise skleníkových plynů. Tání může zvýšit pravděpodobnost nebezpečných záplav a sesuvů lavin a postupně omezit dostupnost pitné vody pro takřka dvě miliardy lidí, varuje zpráva Mezinárodního střediska pro integrovaný rozvoj horských oblastí (ICIMOD).

Nebývalá vlna veder v Indii si v posledních dnech vyžádala životy téměř stovky lidí. Teploty se pohybují o pět stupňů výš, než je v červnu obvyklé. Oběti na životech si vyžádalo extrémně teplé počasí v nejlidnatějším indickém státě Uttarpradéš na severu země a v sousedním Biháru. Lidé se potýkají s výpadky elektřiny.

Nejméně dvě oběti a 23 zraněných si v Indii vyžádal cyklon Bipardžoj, který na indickou pevninu dorazil ve čtvrtek. V sousedním Pákistánu přišel o život v důsledku bouře nejméně jeden člověk. Poškozeny byly desítky budov. Pákistán se kromě toho musí vyrovnat i s vysokými teplotami, které atakují 50 stupňů Celsia.

Více než 150 tisíc lidí se muselo evakuovat v Indii a Pákistánu, kam dorazí během čtvrtka silný cyklon. Bipardžoj – což v bengálštině znamená „katastrofa“ – by mohl zničit domy i úrodu, píše zpravodajský server BBC News. Snímky z pobřeží indického státu Gudžarát z posledních dnů ukazují prudké deště a mohutné vlny na pobřeží.

Nejméně devět lidí bylo zabito a dalších deset utrpělo zranění při násilných etnických střetech ve vesnici Aigidžang ve státě Manípur na severovýchodě Indie. S odkazem na policii o tom informovala agentura Reuters. Dalších jedenáct lidí zabily bombové útoky ve vesnici Khamenlok.

Vazby mezi Moskvou a Novým Dillí dlouhodobě dobře fungují, Indie od Ruska kupuje ropu a zbraně a jako předsedající země skupiny G20 se stále nevymezila proti ruskému vpádu na Ukrajinu. Jenže Kreml v důsledku válečné izolace navazuje užší spojenectví také s Čínou, která je největším obchodním partnerem Putinova režimu – a současně indickým regionálním rivalem. A Nové Dillí toto utužované rusko-čínské spojenectví dráždí i zneklidňuje.

Počet použitelných jaderných hlavic ve světě se meziročně mírně zvýšil. Nejvíce se ve srovnání s loňským rokem rozrostl čínský jaderný arzenál. Uvádí to aktuální zpráva Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). Zhruba devadesát procent nukleárních zbraní mají k dispozici Rusko a Spojené státy. Dostupné informace o ničivých arzenálech však v důsledku války na Ukrajině klesají. Podle ředitele SIPRI se jedná o jedno z „nejnebezpečnějších období v historii lidstva“. Švédský ústav volá po rychlé obnově jaderné diplomacie a kontroly zbrojení.

Uhlí tvoří v Indii hlavní zdroj energie. Kromě energie ale zemi přináší i řadu problémů. Vláda proto rozhodla, že nejméně dalších pět let se žádné další uhelné elektrárny stavět a plánovat nebudou.

U indického města Bhágalpur ve státě Bihár se v neděli ráno zřítil do řeky Gangy rozestavěný most se čtyřproudou silnicí. K neštěstí došlo už podruhé za 14 měsíců, upozornil server Times of India. Tehdy za pád mostu mohl údajně kabel uvolněný během bouře. Video z nedělního incidentu se rozšířilo na sociálních sítích a vyvolalo vlnu kritiky. Most se zřejmě zřítil kvůli celkovým chybám v konstrukci a nedodržení bezpečnostních pravidel.

Páteční srážku vlaků v Indii, která si vyžádala tři stovky obětí a tisícovku zraněných, způsobila chyba elektronického signalizačního systému. Podle agentury AP to řekl indický ministr železnic Ašvini Vaišnav. Podle indické agentury ANI ministr také uvedl, že úřady mají i podezřelé, kteří za nehodu nesou odpovědnost. Na sociálních sítích přitom sílí kritika na adresu vlády za nedostatečné investice do železniční infrastruktury a volání po rezignaci ministra.

Ačkoliv se počet železničních nehod v Indii v posledních letech snížil, jejich hlavní příčinou zůstává vykolejení vlaků, píše list The Guardian v souvislosti s páteční tragédií ve východoindickém státě Urísa, která si vyžádala téměř tři sta mrtvých a stovky zraněných. Vláda premiéra Naréndry Módího podle listu vynaložila miliardy na modernizaci železnic, hlavním problémem je však i nadále bezpečnost na tratích.

Při nejhorší železniční nehodě v Indii v tomto století zemřely v pátek ve státě Urísa téměř tři stovky lidí, dalších přibližně tisíc osob utrpělo zranění. Záchranné práce, na nichž se podílely stovky lidí, se podle některých indických úředníků chýlí ke konci. Češi mezi mrtvými podle velvyslankyně nejsou. Na místo nehody, kde pokračuje odklízení trosek, dorazil indický premiér Naréndra Módí.

V některých oblastech světa začíná být takové horko, že tam přestanou být vhodné podmínky pro lidský život. V nové studii zveřejněné na konci května v časopise Nature Sustainability vědci popsali, že do začátku příštího století budou extrémním horkem ohroženy přibližně dvě miliardy lidí.

Počet mrtvých po vlakovém neštěstí v indickém státě Odiša podle agentury Reuters stoupl už na nejméně 207. Zraněných je přinejmenším 850. Podle indického tisku na místě nehody pokračuje masivní záchranná akce a pátrací týmy stále prohledávají vagony.

Až se indické děti vrátí po prázdninách do školy, většina z nich tam už nenajde mnoho témat, která se věnují vědeckému poznání. A to přes odpor řady expertů, kterým se už dříve nelíbila snaha indické vlády omezovat tento druh znalostí.

Plán Indie na návrat gepardů do volné přírody desítky let poté, co byli v zemi vyhubeni, vzbuzuje pochybnosti. Tři z dvaceti gepardů, kteří byli převezeni z Afriky, totiž v posledních týdnech uhynuli. Kritici projektu tvrdí, že nové prostředí je pro tyto šelmy nevhodné, píše deník The Guardian.

Země skupiny G7 vyzvaly na summitu v Hirošimě Čínu, aby tlačila na Rusko, aby upustilo od agrese vůči Ukrajině. Její prezident Volodymyr Zelenskyj je jedním z hostů summitu, do Japonska přiletěl v sobotu odpoledne místního času a jednal již s některými evropskými státníky i indickým premiérem. Hovořit bude i s americkým prezidentem Joe Bidenem, a to mimo jiné o dodávkách stíhaček americké výroby. Čína a Rusko již ostře zkritizovaly společné prohlášení G7, které se týká i Tchaj-wanu.

V Manípuru na severovýchodě Indie žije několik etnických skupin. Kvůli sporům většinového hinduistického obyvatelstva a horských kmenů, které přešly ke křesťanství, v něm panuje napjatá společenská situace. Ta začátkem května eskalovala ve střety s desítkami obětí, protože většinová skupina Meitejů požádala o udělení ochranného statusu, který jinak zaručuje privilegia znevýhodněným kmenům. Napětí v Manípuru trvá, podle některých hlasů je jedinou cestou rozdělení státu.

Australští vědci vytvořili první geneticky modifikované banány. Pokud je schválí úřady, mohla by se nová odrůda uchytit v měnících se podmínkách planety zasažené klimatickou změnou. Na pulty ale upravené ovoce zatím putovat nemá.

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Jihoafrická vládnoucí strana Africký národní kongres (ANC) čelí dilematu, jak se postavit k zatykači, který vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) na ruského vůdce Vladimira Putina v souvislosti s agresí na Ukrajině. Jihoafrická republika je členem ICC a jako taková má povinnost Putina zatknout, pokud vstoupí na její území. Ruský vůdce přitom plánuje v létě do JAR přijet na summit hospodářského uskupení BRICS. Johannesburg s Moskvou dlouhodobě spolupracuje a vzájemné vztahy si pochvaluje. Rusko od začátku své invaze na Ukrajinu posiluje svůj vliv i v dalších zemích Afriky.