V Manípuru na severovýchodě Indie žije několik etnických skupin. Kvůli sporům většinového hinduistického obyvatelstva a horských kmenů, které přešly ke křesťanství, v něm panuje napjatá společenská situace. Ta začátkem května eskalovala ve střety s desítkami obětí, protože většinová skupina Meitejů požádala o udělení ochranného statusu, který jinak zaručuje privilegia znevýhodněným kmenům. Napětí v Manípuru trvá, podle některých hlasů je jedinou cestou rozdělení státu.
Indickým státem Manípur otřásly na začátku května etnické nepokoje. Nejméně sedmdesát lidí při nich přišlo o život, přibližně 230 bylo zraněno a přes 46 tisíc jich muselo opustit své domovy. Protestující vypálili přes 1700 objektů.
„Většina pacientů přichází s těžkými zraněními způsobenými kulkami nebo po úderech do hlavy,“ popsal tehdejší situaci stanici CNN doktor Mang Hatzow. Místní média ukazovala zapálená vozidla a budovy, ulicemi se valil dým.
Vláda v Manípuru, vedená hinduistickou nacionalistickou Indickou lidovou stranou (Bháratíja džantá Party – BJP), vydala příkaz „střílet na potkání“ pro „extrémní“ situace. Armáda zase uvedla, že „výrazně posílila“ dohled ve státě.
Vláda také do 20. května odstřihla region od internetu, údajně za účelem toho, aby se předešlo šíření dezinformací. Proto také úřady zřídily linku, kam mohou lidé hlásit falešné zprávy.
Příkladem šíření nepravdivých informací je třeba drastické video skupiny lidí, kteří zabili krávu na vlajce hinduistické strany BJP (hinduismus považuje krávy za posvátné, pozn. red.). Záběry se šířily s tím, že jde o oslavu menšinových skupin v Manípuru, serveru BOOM se ale podařilo prokázat, že jde o video z ledna minulého roku.
Etnické složení Manípuru
Manípur leží na severovýchodě Indie, na hranici s Myanmarem. Je součástí etnicky a nábožensky rozmanitého regionu, který se po desetiletí potýká s povstáními, násilím a marginalizací. Leží na úpatí Himaláje, je proto velmi hornatý.
Stát má asi tři miliony obyvatel, z čehož něco přes polovinu tvoří Meitejové, kteří většinově vyznávají hinduismus. Obývají bohatší a rozvinutější oblast v údolí kolem hlavního města Imphál.
V chudších, horských oblastech, žijí dvě hlavní skupiny – Nágové a Kukiové. Kukiové tvoří přibližně 15 procent populace a obývají jihozápadní část Manípuru. Nágové, kteří vydají zhruba čtvrtinu populace, pak žijí na severu a východě. Jde o z velké části křesťanské komunity.
I když tvoří Meitejové polovinu populace a obývají znatelně menší plochu, v místním zákonodárném šedesátičlenném shromáždění sedí hned čtyřicet jejich zástupců. Pro ostatní etnické skupiny tak zbývá dvacet křesel.
Protože Manípur sdílí přes tři sta kilometrů hranice s Myanmarem, kde také žijí Kukiové, je cílem migrace z této země. Proudí sem i uprchlíci z Bangladéše. Populace Kukiů se za poslední století dramaticky zvětšila, oproti tomu převaha Meitejů se zmenšuje.
Nepokoje začaly na začátku května
V Manípurském hlavním městě Imphál vypukly první potyčky 3. května, když se tisíce lidí z kmenů Nágů a Kukiů zúčastnily demonstrace proti tomu, aby byl většinovým Meitejům přiznán zvláštní status v rámci indického seskupení „sepsaných kmenů“.
Tento status zavedla indická vláda proto, aby pomohla sociálně a ekonomicky nejvíce znevýhodněným skupinám, kterým byl v minulosti odepřen přístup ke vzdělání a pracovním příležitostem.
Meitejové o status sepsaného kmene usilují už roky, protože by jim umožnil přístup k širším výhodám v oblastech jako je zdravotnictví, vzdělávání a státních pracovních míst. Kmenoví vůdci tvrdí, že Meitejové jsou na tom již lépe a mají převahu ve vládě, policii a státní správě. Poskytnutí dalších privilegií by podle nich bylo nespravedlivé.
„Není to první případ, kdy se relativně dobře situovaná komunita tohoto statusu dožaduje,“ říká indolog Zdeněk Štipl. „V západní Indii je relativně dobře prosperující stát Gudžarát, kde před pár lety najednou kastovní komunita Patélů, kteří jsou tradičně zemědělci – držitelé půdy, najednou chtěla status chráněné skupiny. Byly kolem toho kampaně, hrozilo se hladovkou. Přitom je to absurdní, že majitelé půdy chtějí pozitivní diskriminaci,“ dodává Štipl.
Protest v Imphálu se změnil v nepokoje, shromáždění lidé začali pálit domy a podle některých zpráv i kostely. Podle serveru Vatican News jich bylo zničeno minimálně čtyřicet.
V bouřící se oblasti chybí jídlo i léky
Zvláštní ochranný status chtěl Meitejům udělit Manípurský vrchní soud. Nejvyšší indický soud se rozhodl jeho výnos přezkoumat kvůli násilnostem, které krok vyvolal a rozhodl se jej pozastavit.
Soudní senát uvedl, že rozsudek je „věcně nesprávný“ a také v rozporu se zásadami stanovenými v rozsudcích ústavních senátů nejvyššího soudu, pokud jde o zařazení komunit mezi privilegované kasty nebo zařazené kmeny. Soud nicméně nevydal žádné finální rozhodnutí.
I když se v posledních dnech situace uklidnila, stále chybí potraviny, armáda a polovojenské jednotky dál vyhlašují zákaz vycházení, obchody, školy a úřady jsou zavřené a tisíce lidí zůstávají uvězněny v přeplněných uprchlických táborech bez základních hygienických potřeb. Zprávy o nových násilnostech minulý týden navíc vyvolaly další vlnu vysídlování.
Dobrovolník John Mamang, který pomáhá uprchlíkům ve městě Čuráčandpur, řekl deníku The Guardian, že mu situace připomíná občanskou válku. „Lidé začínají hladovět. Někteří nejedli dva až tři dny. Když jsem dorazil do tábora, jedna žena právě porodila dítě, bez léků a lékařské pomoci a v oblečení, které měla na sobě pět dní,“ popsal.
Rozdělení státu?
Některé hlasy proto volají po separaci – vytvoření dvou států, ve kterých by skupiny žily odděleně. Podle některých místních je to jediný způsob, jak jejich komunity mohou žít v klidu a bezpečí.
Tento požadavek vzneslo také deset politických zástupců horských kmenů, které požadují samosprávu. Obávají se totiž agrese ze strany Meitejů, kterým se podařilo získat nemalé množství zbraní.
Deník The Indian Express uvádí, že během prvních dnů násilností v Manípuru uloupili Meitejové více než tisíc zbraní a deset tisíc nábojů z Manípurské policejní výcvikové školy, dvou policejních stanic a tábora ozbrojených složek v Imphálu. Kukiové zase podle zprávy napadli a vyloupili policejní stanici v Čuráčandpuru.
Hlavní ministr Manípuru N. Biren Singh k žádostem o rozdělení státu řekl, že „územní celistvost Manípuru bude chráněna“.
„Hraniční dělení uvnitř Indie probíhalo mockrát, naposled před několika lety v případě státu Ándhrapradéš,“ vzpomněl indolog Štipl. „Ale to jsou velké státy, navíc Indie je na to opatrná, hraničí to se separatismem. U velkých svazových států si to dovedu představit, ale tady ne,“ uzavírá ohledně možného řešení pnutí v Manípuru.
