Gigafactory strana 2 z 2

V Plzni se v sobotu konala už druhá protestní akce proti stavbě takzvané gigafactory. V blízké době mělo padnout rozhodnutí automobilového koncernu Volkswagen o tom, kde v Evropě postaví továrnu na baterie do elektroaut. Rozhodnutí ale podnik nakonec o několik měsíců odložil.

Automobilový koncern Volkswagen odkládá rozhodnutí o tom, kde ve východní Evropě postaví továrnu na baterie do elektroaut. Koncern v prohlášení, které poskytl mluvčí automobilky Škoda Auto Pavel Jína, mimo jiné uvádí, že vzhledem k současné energetické krizi není třeba jednat okamžitě. Původně se očekávalo, že Volkswagen výběr místa pro továrnu oznámí v pátek 16. prosince. O projekt takzvané gigafactory až za 120 miliard korun se uchází i Česká republika, která Volkswagenu nabízí pro výstavbu letiště v Líních u Plzně.

Stovky lidí z celého Česka protestovaly proti zvažovanému rušení záložního armádního letiště v Líních u Plzně. Letiště by mohlo ustoupit továrně Volkswagenu na baterie do elektromobilů. Protest letců, pilotů, sympatizantů a občanů okolních obcí svolal Český svaz letectví. Jde o největší akci od dubna, kdy se o stavbě gigafactory za sto dvacet miliard korun se čtyřmi tisíci zaměstnanci začalo mluvit.

Gigafactory, kterou by mohl v Česku postavit korejský investor, by vznikla jinde než na letišti v Líních u Plzně. To je jednou z lokalit, o kterých uvažuje pro svoji středoevropskou gigafactory Volkswagen. Obyvatelé okolních obcí i představitelé samospráv však mají proti jeho záměru výhrady. Protesty svolaly také aerokluby, které na letišti působí.

Proti zvažované stavbě na baterie pro elektromobily protestovali zástupci leteckých škol a aeroklubů z plzeňského letiště Líně před německou ambasádou. Letiště je jednou z lokalit, které zvažuje pro svoji gigafactory Volkswagen. Kluby, které na něm působí, jsou však přesvědčeny, že Plzeňsko není pro továrnu na baterie správnou lokalitou.

Vláda nechá zpracovat studii o vlivu gigafactory – tedy továrny na baterie pro elektroauta – která by mohla vzniknout v Plzni-Líních na okolí. Premiér Petr Fiala (ODS) o ní jednal se zástupci města a Plzeňského kraje. Zatímco Fiala považuje vznik gigafactory za klíčový pro budoucnost českého autoprůmyslu, v regionu převládají spíše obavy. Místní politici také kritizují, jak s nimi dosud vláda o gigafactory komunikovala, respektive jak nekomunikovala. Shodují se, že pro vládu bude nyní velmi obtížné přesvědčit obyvatele, že by továrna byla přínosem.

Nový primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO) nesouhlasí s tím, jak vláda komunikuje o zvažovaném projektu továrny na baterie do elektroautomobilů, takzvané gigafactory, na záložním armádním letišti v Líních u Plzně. Zarzycký proto v neděli zaslal otevřený dopis předsedovi vlády Petru Fialovi (ODS).

Stát se snaží přesvědčit odpůrce o výhodách továrny na baterie do elektromobilů, kterou chce vybudovat na letišti Líně u Plzně. Podle vlády přinese do rozpočtu miliardy korun a zajistí konkurenceschopnost českého autoprůmyslu. Plzeňský kraj, okolní obce a aerokluby ale se záměrem nesouhlasí. Koncern Volkswagen chce rozhodnutí do konce roku. Zvažuje totiž i lokality v Polsku a Maďarsku.

Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) oznámil, že podporu kvůli vysokým cenám energií bude moci čerpat více velkých firem. Vláda rozšířila program na všechny sektory hospodářství.

Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že automobilka Volkswagen odložila rozhodnutí o výstavbě takzvané gigafactory na výrobu baterií do aut, o jejíž umístění se uchází i Česko, o půl roku na pololetí roku 2022.

Vláda schválila memorandum mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a ČEZ o podpoře projektu továrny na baterie pro elektromobily v Česku, takzvané gigafactory. Očekávaná investice je přes 50 miliard korun. Více peněz podle vlády zamíří do sociálních služeb nebo do karlovarského hotelu Thermal. Odhad nákladů na obnovu majetku po tornádu činí podle vládního dokumentu k 23. červenci 5,3 miliardy korun. Podle vlády bude také od úterý hlavní hygieničkou Pavla Svrčinová, která je nyní pověřená výkonem této funkce.