Frank-Walter Steinmeier strana 2 z 4

Německý kancléř Olaf Scholz v pondělí 29. srpna navštíví Prahu, bude to jeho první cesta do české metropole v roli šéfa německé vlády. O plánované návštěvě v pondělí informoval tiskový úřad německé vlády. Scholz již v květnu v Berlíně přijal českého premiéra Petra Fialu (ODS). „Bližší podrobnosti o cestě budou zveřejněny později,“ uvedl tiskový odbor spolkové vlády.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v sobotu přijela do Kyjeva vyjednávat o ukrajinské žádosti o vstup do Evropské unie. Po setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským uvedla, že Komise dokončí své stanovisko příští týden. Ukrajině se věnoval i americký prezident Joe Biden. Zelenskyj podle něj v únoru nedbal na varování, že se Rusko chystá napadnout Ukrajinu. Mluvčí  ukrajinského prezidenta kritiku odmítl a uvedl, že naopak vyzýval partnerské země k přijetí preventivních sankcí, jež by Putina zastavily.

Německý kancléř Olaf Scholz nečeká rychlé ukončení války na Ukrajině, která se brání ruské invazi. V pondělí večer to prohlásil v pořadu Direkt v televizi RTL. Řekl, že Německo bude nadále poskytovat Ukrajině zbraně, ale nedovolí, aby byly do konfliktu vtaženy země Severoatlantické aliance.

Německo-ukrajinské vztahy prošly v poslední době výraznou zkouškou. Poté, co německý prezident Frank-Walter Steinmeier před měsícem veřejně prohlásil, že ho prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl v Kyjevě přijmout na plánované návštěvě, se propadly téměř na dno. V posledních dnech ale došlo k obratu a obě strany nyní tvrdí, že největší neshody jsou již vyřešeny. Podle zpravodaje ČT v Německu Martina Jonáše situace stále není růžová, protože se Berlín mimo jiné nedokáže s Kyjevem dohodnout na podobě dodávek zbraní, která by vyhovovala oběma stranám.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil prostřednictvím videokonference ke slovenským zákonodárcům. V úvodu proslovu ocenil slovenskou solidaritu s Ukrajinou, která je stále pod ruskou palbou. Ukrajina potřebuje, aby západní země zavedly další sankce proti Rusku, včetně opatření týkajících se energetiky. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková navštívila Kyjev a oznámila, že Německo znovu otevírá ambasádu v ukrajinském hlavním městě.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Německo pomůže Česku nahradit zbrojní techniku, kterou poskytne Ukrajině. Na tiskové konferenci v Berlíně s českým premiérem Petrem Fialou to ve čtvrtek oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Podrobnosti uvést nechtěl, podle Fialy je ale podoba budoucí dohody velmi konkrétní a týká se těžké techniky. Fiala se Scholzem jednal také o rozšíření kapacity ropovodu TAL, který považuje za klíčový pro budoucí distribuci ropy do střední Evropy, a využití terminálů na zkapalněný plyn. Premiér se sešel i s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier slíbil další pomoc Ukrajině, včetně vojenské. Ukrajinský velvyslanec v Berlíně v této souvislosti ocenil nabídku na dodávku systému Gepard z Německa, upozornil však, že bez potřebné munice ji nebude moci využít. Munici pro systémy Gepard má Německo od Švýcarska, to ale reexport na Ukrajinu vetovalo.

Ukrajina po Německu dál žádá těžké zbraně jako bojové tanky, děla a systémy protivzdušné obrany. Pro dodávky těžkých zbraní Ukrajině se v pondělí vyslovila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, ale kancléř Olaf Scholz se k tomu nadále staví zdrženlivě. Na odmítnutí možné návštěvy prezidenta Franka-Waltera Steinmeira v Kyjevě Německo reaguje spíše negativně.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry, či helikoptéry, oznámil ve středu prezident USA Joe Biden. Ve středu také dorazili do Kyjeva prezidenti Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chtěl navštívit i jeho německý protějšek Frank-Walter Steinmeier, kvůli vztahům s Moskvou ale není na Ukrajině vítán.

Premiér Petr Fiala (ODS) zrušil středeční návštěvu Německa. Mluvčí vlády Václav Smolka ČTK informoval, že Fiala není po nákaze covidem-19 připravený na tak náročný program. Premiér měl pozitivní test minulé úterý a nastoupil týdenní karanténu. Na Twitteru v pondělí napsal, že ho intenzita onemocnění nepříjemně překvapila. Po skončení izolace se chce ještě tento týden postupně vracet k plnému pracovnímu vytížení.

V úterý v Česku přibylo 10 498 nově potvrzených případů covidu, o 217 méně než před týdnem. Nižší byl ale i počet provedených testů. Podezření na reinfekci je u 1971 dalších lidí. Sedmidenní incidence klesla po téměř dvou týdnech pod 500 nových případů v přepočtu na sto tisíc lidí. Naopak v Německu toto číslo vzrostlo na 1734,2 a přiblížilo se tak rekordní hodnotě 1735,0, které incidence dosáhla v sobotu ráno. Počet lidí, kteří se v Koreji nakazili koronavirem, přesáhl deset milionů.

Stávající německý prezident Frank-Walter Steinmeier podle očekávání zůstává hlavou státu. Do druhého funkčního období převážně reprezentativní funkce ho jasnou většinou hlasů zvolilo Spolkové shromáždění. Steinmeier je z dvanácti dosavadních spolkových prezidentů pátý, komu se podařilo druhý mandát získat.

Německé Spolkové shromáždění v neděli zvolí federálního prezidenta. Pokud se nestane něco nečekaného, bude ve funkci pokračovat stávající hlava státu Frank-Walter Steinmeier, kterému kromě vládní koalice slíbili podporu i opoziční konzervativci. Spíš než otázka, kdo bude stát v čele Německa dalších pět let, tak před volbou budila pozornost nominace jednoho ze tří Steinmeierových soupeřů, jenž kvůli kandidatuře zřejmě přijde o stranickou knížku. Samotnou volbu, které se coby delegátka spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko zúčastní mimo jiné i exkancléřka Angela Merkelová, ovlivnila pandemie, a oproti zvyklostem se nebude konat ve Spolkovém sněmu.

Únorovému znovuzvolení Franka-Waltera Steinmeiera německým prezidentem nestojí nic v cestě. Podporu mu ve středu v den jeho 66. narozenin vyslovila konzervativní unie CDU/CSU. Předseda CDU Armin Laschet po jednání se sesterskou bavorskou CSU prohlásil, že vedení unie se jednomyslně rozhodlo postavit za Steinmeiera. CDU/CSU je největší opoziční politickou silou v Německu. Prezident má rovněž jisté hlasy vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP).

Přesně před pěti lety zabil terorista na berlínském vánočním trhu třináct lidí. Výroční vzpomínkové akce se v neděli v německé metropoli účastnil prezident Frank-Walter Steinmeier i berlínský starosta. Vyšetřování mimo jiné poukázalo i na řadu pochybení ze strany německých úřadů.

Olaf Scholz se stal německým kancléřem. Nejprve jej do funkce zvolili poslanci Spolkového sněmu, následně jej jmenoval prezident Frank-Walter Steinmeier a Scholz celý proces stvrdil podpisem německého základního zákona. Po šestnácti letech tak definitivně končí éra kancléřky Angely Merkelové. Předseda SPD od ní po 15. hodině oficiálně přebral kancléřství.

Svět znepokojuje nová varianta koronaviru zvaná omikron odhalená v Jihoafrické republice. Její výskyt nově potvrdily i Nizozemsko a Dánsko, mimo Evropu se objevila také v Austrálii. Evropské země v současné době navíc čelí nové vlně epidemie nemoci covid-19 a postupně zpřísňují protikoronavirová opatření. Německo například opět hlásí rekordní incidenci, Švýcaři si v referendu odhlasovali platnost covidových certifikátů.

Být Němcem znamená nést si v srdci radost i slzy. Prohlásil to německý prezident Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti připomínky 9. listopadu. V tento den v roce 1918 byla v Německu vyhlášena republika, v roce 1938 nacisté rozpoutali protižidovský pogrom známý jako křišťálová noc a v roce 1989 padla berlínská zeď.

Nový památník připomíná na 34 tisíc kyjevských Židů zavražděných nacisty v rokli Babí Jar. Prezidenti Ukrajiny, Izraele a Německa ho odhalili u příležitosti osmdesátého výročí jednoho z největších jednorázových masakrů během holocaustu. Později na stejném místě němečtí nacisté zabili další desítky tisíc lidí –⁠ Židů, Romů, Ukrajinců nebo Rusů.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier ocenil Záslužným řádem Spolkové republiky Německo českého spisovatele Jaroslava Rudiše za přínos ke sbližování Čechů a Němců. Rudiš, který dlouhodobě žije v Berlíně, je jednou ze čtrnácti osobností, které Steinmeier u příležitosti nadcházejícího Dne německé jednoty vyznamenal za jejich kulturní činnost. Znovusjednocení Německa si země připomíná 3. října.

Německé parlamentní volby podle prvních odhadů vyhrála těsně sociální demokracie (SPD) před druhou konzervativní unií CDU/CSU. Naznačují to projekce stanic ARD a ZDF, které se postupně sbližují. SPD vede před konzervativci ziskem 25,8 procenta (ARD), respektive 26 procent (ZDF). Konzervativní unie má podle ARD 24,1 procenta hlasů, podle ZDF 24,2 procenta. Šéf CDU Armin Laschet není spokojen, slíbil ale nadále bojovat za vznik vlády pod jeho vedením. Naopak Scholz uvedl, že prognózy svědčí o úspěchu SPD, a zdůraznil, že chce být kancléřem. Podoba koalice tak bude do značné míry záviset na tom, s kým budou chtít spolupracovat třetí Zelení a čtvrtí svobodní demokraté (FDP).

Český spisovatel Jaroslav Rudiš obdrží Záslužný řád Spolkové republiky Německo. Prezident Frank-Walter Steinmeier předá vyznamenání za kulturní činnost šestnácti lidem 1. října u příležitosti Dne německé jednoty, který země slaví o dva dny později.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier odjel v pátek odpoledne z České republiky. Předtím se sešel s premiérem Andrejem Babišem (ANO), navštívil Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky na ČVUT a muzeum v Ústí nad Labem, kde si prohlédl připravovanou expozici o česko-německém soužití.