Frank-Walter Steinmeier strana 3 z 4

Frank-Walter Steinmeier jako první německý prezident uctil u krypty pravoslavného kostela v pražské Resslově ulici památku výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Steinmeier na místě položil věnec, poté zamířil na prohlídku krypty.

Prezident Miloš Zeman přijal na Pražském hradě s vojenskými poctami německou hlavu státu Franka-Waltera Steinmeiera. Ocenil přátelskou atmosféru návštěvy a poděkoval Berlínu za podporu při pandemii. Německý státník označil aktuální česko-německé vztahy za poklad, o nějž je třeba se starat. Steinmeier se ve čtvrtek setkal také s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO), ten ocenil gesto, které německý prezident v Praze učinil.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier přijel z Berlína vlakem na třídenní návštěvu Česka. Na pražské hlavní nádraží dorazil krátce po půl čtvrté odpoledne, poté odjel do Lán, kde uctil památku Tomáše Garrigua Masaryka a absolvoval soukromou večeři s prezidentem Milošem Zemanem. Před odjezdem z Berlína Steinmeier prohlásil, že vztahy Čechu a Němců nebyly vždy nejlepší, ale že nyní mají pevný základ. Politická jednání jsou na programu ve čtvrtek a v pátek.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dorazil na návštěvu České republiky. Během svého třídenního pobytu chce akcentovat současné česko-německé vztahy, které jsou podle něj na velmi dobré úrovni. Steinmeierův pobyt v Praze ale připomene i zločiny, které na českém národu spáchali nacisté. „Připomínáme si naši odpovědnost, je to pro nás povinnost,“ řekl německý prezident v rozhovoru se zpravodajem ČT Martinem Jonášem.

Strojvedoucí německé železniční společnosti Deutsche Bahn (DB) i v úterý pokračují ve stávce za vyšší mzdy, která komplikuje cestování milionům lidí. Protest zahájili již v sobotu strojvedoucí nákladních vlaků, ke kterým se v pondělí přidali jejich kolegové z osobní dopravy.

Německo si připomíná 60 let od výstavby berlínské zdi. Při pokusu o její překonání komunistický režim zabil nejméně 140 lidí. Ústřední vzpomínková akce se koná před kaplí Smíření v ulici Bernauer Strasse, kde je Památník berlínské zdi. S projevy vystoupil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Zdůraznil, že vzpomínky na zeď nesmí zůstat minulostí, neboť je připomínkou toho, že demokracie není samozřejmostí. Promluvil také berlínský starosta Michael Müller.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier koncem srpna navštíví Českou republiku. Sdělila to prezidentova mluvčí Esther Uleerová, konkrétní termín ale neupřesnila. Cestu do Prahy Steinmeier zamýšlel již v loňském roce, plány ale zhatila pandemie nemoci covid-19.

Počet obětí ničivých záplav v Německu se vyšplhal na 158. Nejvíce postiženou spolkovou zemí je Porýní-Falc, která nyní hlásí 110 mrtvých. Policie vyjádřila obavu, že počet obětí se bude dál zvyšovat. Silné deště pak v sobotu večer zasáhly i východ země a způsobily záplavy ve východní části Saska u hranic s Českem, v jihovýchodní části Bavorska a na západě Rakouska. Belgie hlásí zatím 31 mrtvých.

Záplavy si na západě Německa vyžádaly už 143 lidských životů. Bilance stoupla poté, co policie v Koblenci uvedla, že registruje nové oběti v okrese Ahrweiler, který patří k nejpostiženějším. Pravděpodobně není konečná. Ranění se počítají na stovky.

Celkový počet obětí záplav v západních částech Německa přesáhl stovku. Země Porýní-Falc aktualizovala počet mrtvých na 63, mnoho lidí místní úřady nadále pohřešují. V Severním Porýní-Vestfálsku zahynulo nejméně 43 lidí, sdělilo zemské ministerstvo vnitra. Přírodní pohroma je pro Německo nejhorší od druhé světové války. Velká voda zabíjela i v Belgii.

Europoslanci ve čtvrtek výraznou většinou hlasů schválili takzvaný klimatický zákon, který stanovuje závazná pravidla pro dosažení zpřísněných emisních cílů Evropské unie. Podle zákona omezí Unie do roku 2030 emise skleníkových plynů místo o původně plánovaných 40 procent nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Dánská rozvědka mezi lety 2012 až 2014 pomáhala americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) špehovat vysoce postavené politiky, včetně německé kancléřky Angely Merkelové. Informovala o tom dánská rozhlasová stanice Danmarks Radio (DR) s odkazem na vnitřní šetření Dánské obranné zpravodajské služby. DR se odvolává na devět nejmenovaných zdrojů, které mají informace o vyšetřování.

Německo uznalo odpovědnost za masakry domorodých obyvatel ve své někdejší africké kolonii na území dnešní Namibie. Ministr zahraničí Heiko Maas oznámil, že Berlín po dlouhých vyjednáváních uzavřel s namibijskou vládou dohodu, v níž zabíjení domorodých obyvatel označil slovem genocida a slíbil v západoafrické zemi během třiceti let investovat do rozvoje 1,1 miliardy eur (28 miliard korun).

Němečtí poslanci schválili nouzovou brzdu, která vládě kancléřky Angely Merkelové umožní nehledě na postoj spolkových zemí zavádět v regionech karanténní opatření včetně omezení nočního pohybu. Novelu zákona o potírání infekčních chorob ve čtvrtek posoudí Spolková rada, ve které jsou zastoupeny přímo spolkové země. Po souhlasu Spolkové rady, který se očekává, musí úpravu podepsat ještě prezident Frank-Walter Steinmeier.

Svět se potýká s populismem a ignorací vědy, budoucnost přitom vyžaduje spolupráci a demokracii. V pátečním projevu ve Spolkovém sněmu, jedné z komor německého parlamentu, to prohlásil generální tajemník OSN António Guterres. Německo pak označil za pilíř multilateralismu.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier by měl příští rok navštívit Českou republiku. Jeho český protějšek Miloš Zeman mu chce na Pražském hradě poděkovat za solidaritu Německa v koronavirové krizi. Vyplývá to z dopisů, které si vyměnili a které v pondělí prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček zveřejnil na stránkách Pražského hradu. Steinmeier měl přijet již tento rok, jeho cesta byla ale kvůli pandemii koronaviru odložena.

Nejméně deset tisíc lidí se sešlo v centru Berlína u Braniborské brány na demonstraci proti novele zákona o potírání infekčních chorob, kterou schválil Spolkový sněm. Další tisíce lidí se shromáždily na jiných místech metropole. Z davu na policisty létaly kameny a dělobuchy, policie rozháněla demonstranty vodními děly. Součástí novely zákona je udržování odstupu, nošení roušek či nucené uzavírky obchodů. Část kritiků to považuje za obdobu zmocňovacího zákona z roku 1933, díky kterému se nacistický vůdce Adolf Hitler mohl chopit neomezené moci.

Kancléřka Angela Merkelová při příležitosti oslav 30. výročí znovusjednocení země vyzvala Němce, aby i kvůli koronaviru statečně pokračovali v další cestě za jednotou. V důsledku pokračující pandemie nemoci covid-19 se v sobotu v Německu nekonají žádné hromadné oslavy se stovkami tisíc lidí a v ulicích nepanuje bujaré veselí.

Útok na ruského opozičního předáka Alexeje Navalného nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok je neakceptovatelným porušením mezinárodního práva a musí být nezávisle vyšetřen. Prohlásil to generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg po mimořádném jednání s velvyslanci členských zemí. NATO podle něj zváží případnou reakci, o její podobě však Stoltenberg nechtěl spekulovat. Uchazeč o post německého kancléře Friedrich Merz mezitím jako druhý významný politik země vyzval k zastavení dostavby německo-ruského plynovodu Nord Stream 2.

Většina Evropy si připomíná 75. výročí konce druhé světové války. Francouzský prezident Emmanuel Macron se dopoledne zúčastnil ceremonie u hrobu neznámého vojína pod Vítězným obloukem v Paříži. Německá kancléřka Angela Merkelová a prezident Frank-Walter Steinmeier hodinu před polednem položili věnce k památníku válečným obětem Neue Wache na třídě Unter den Linden. V projevu připomněla oběti války i radost z konce konfliktu také britská královna Alžběta.

Ve Spojených státech za jediný den zemřelo v souvislosti s nemocí COVID-19 přes dva tisíce lidí, uvedla Univerzita Johnse Hopkinse, která publikuje statistiky z celého světa. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v projevu zdůraznil, že o uvolnění opatření rozhodují především občané svým chováním. V Soulu se chystají dávat lidem, kteří porušují domácí karanténu, elektronické náramky. Celkově se nemocí na celém světě nakazilo už téměř 1,7 milionu lidí a podlehlo jí přes sto tisíc pacientů. Astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice mají obavy z návratu.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se v úterý v poledne na 30 dní uzavře vnější hranice schengenského prostoru. S návrhem po jednání špiček EU s lídry zemí skupiny G7 přišla v pondělí odpoledne předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Macron v televizním projevu oznámil také omezení pohybu lidí ve Francii a zdůraznil, že „jsme ve válce“. Koronavirem nejhůře postiženou evropskou zemí zůstává Itálie. Za posledních 24 hodin eviduje více než tři sta mrtvých, podle šéfa civilní obrany ale tempo nárůstu nově nakažených klesá.

Ve světové politice je podle Franka-Waltera Steinmeiera patrná stále destruktivnější dynamika: rok od roku se vzdalujeme od mezinárodní spolupráce směřující k míru. Německý prezident, podle něhož za to může i nacionalismus mocností, to prohlásil na úvod 56. mnichovské bezpečnostní konference. Konkrétně kritizoval Rusko, Čínu a Spojené státy.

Čtyřkilometrovým lidským řetězem si v Drážďanech připomněli 75 let od spojeneckého bombardování. Do řetězu, který se vinul kolem celého centra města, se zapojilo kolem jedenácti tisíc lidí včetně spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera či saského ministerského předsedy a drážďanského starosty. Steinmeier ve svém projevu řekl, že i dnes je třeba si připomínat bolest a zoufalství, které zničení města a smrt pětadvaceti tisíc obyvatel v únoru 1945 provázelo. Prezident také varoval před ohrožením demokracie.