Frank-Walter Steinmeier strana 4 z 4

Nejméně deset tisíc lidí se sešlo v centru Berlína u Braniborské brány na demonstraci proti novele zákona o potírání infekčních chorob, kterou schválil Spolkový sněm. Další tisíce lidí se shromáždily na jiných místech metropole. Z davu na policisty létaly kameny a dělobuchy, policie rozháněla demonstranty vodními děly. Součástí novely zákona je udržování odstupu, nošení roušek či nucené uzavírky obchodů. Část kritiků to považuje za obdobu zmocňovacího zákona z roku 1933, díky kterému se nacistický vůdce Adolf Hitler mohl chopit neomezené moci.

Kancléřka Angela Merkelová při příležitosti oslav 30. výročí znovusjednocení země vyzvala Němce, aby i kvůli koronaviru statečně pokračovali v další cestě za jednotou. V důsledku pokračující pandemie nemoci covid-19 se v sobotu v Německu nekonají žádné hromadné oslavy se stovkami tisíc lidí a v ulicích nepanuje bujaré veselí.

Útok na ruského opozičního předáka Alexeje Navalného nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok je neakceptovatelným porušením mezinárodního práva a musí být nezávisle vyšetřen. Prohlásil to generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg po mimořádném jednání s velvyslanci členských zemí. NATO podle něj zváží případnou reakci, o její podobě však Stoltenberg nechtěl spekulovat. Uchazeč o post německého kancléře Friedrich Merz mezitím jako druhý významný politik země vyzval k zastavení dostavby německo-ruského plynovodu Nord Stream 2.

Většina Evropy si připomíná 75. výročí konce druhé světové války. Francouzský prezident Emmanuel Macron se dopoledne zúčastnil ceremonie u hrobu neznámého vojína pod Vítězným obloukem v Paříži. Německá kancléřka Angela Merkelová a prezident Frank-Walter Steinmeier hodinu před polednem položili věnce k památníku válečným obětem Neue Wache na třídě Unter den Linden. V projevu připomněla oběti války i radost z konce konfliktu také britská královna Alžběta.

Ve Spojených státech za jediný den zemřelo v souvislosti s nemocí COVID-19 přes dva tisíce lidí, uvedla Univerzita Johnse Hopkinse, která publikuje statistiky z celého světa. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v projevu zdůraznil, že o uvolnění opatření rozhodují především občané svým chováním. V Soulu se chystají dávat lidem, kteří porušují domácí karanténu, elektronické náramky. Celkově se nemocí na celém světě nakazilo už téměř 1,7 milionu lidí a podlehlo jí přes sto tisíc pacientů. Astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice mají obavy z návratu.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se v úterý v poledne na 30 dní uzavře vnější hranice schengenského prostoru. S návrhem po jednání špiček EU s lídry zemí skupiny G7 přišla v pondělí odpoledne předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Macron v televizním projevu oznámil také omezení pohybu lidí ve Francii a zdůraznil, že „jsme ve válce“. Koronavirem nejhůře postiženou evropskou zemí zůstává Itálie. Za posledních 24 hodin eviduje více než tři sta mrtvých, podle šéfa civilní obrany ale tempo nárůstu nově nakažených klesá.

Ve světové politice je podle Franka-Waltera Steinmeiera patrná stále destruktivnější dynamika: rok od roku se vzdalujeme od mezinárodní spolupráce směřující k míru. Německý prezident, podle něhož za to může i nacionalismus mocností, to prohlásil na úvod 56. mnichovské bezpečnostní konference. Konkrétně kritizoval Rusko, Čínu a Spojené státy.

Čtyřkilometrovým lidským řetězem si v Drážďanech připomněli 75 let od spojeneckého bombardování. Do řetězu, který se vinul kolem celého centra města, se zapojilo kolem jedenácti tisíc lidí včetně spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera či saského ministerského předsedy a drážďanského starosty. Steinmeier ve svém projevu řekl, že i dnes je třeba si připomínat bolest a zoufalství, které zničení města a smrt pětadvaceti tisíc obyvatel v únoru 1945 provázelo. Prezident také varoval před ohrožením demokracie.

Nejvyšší představitelé a delegace šesti desítek států se v Osvětimi účastnili vzpomínkové akce u příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora, v němž za druhé světové války zemřelo přes milion lidí, většinou Židů. Polský prezident Andrzej Duda se jménem celé své země během projevu zavázal, že vzpomínku na hrůzy, které se v Osvětimi staly, nenechá zaniknout.

Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi přiznal zodpovědnost Němců za vyvraždění šesti milionů Židů za druhé světové války. V jeruzalémském památníku holocaustu Jad Vašem promluvil jako první poválečný prezident Německa. Do Izraele se sjeli nejvyšší představitelé pěti desítek států. Českou republiku zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO).

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier u příležitosti 75. výročí německé ofenzivy v Ardenách vyzval k soudržnosti Evropy a varoval před nacionalismem. Poslední německou ofenzivu na západní frontě za druhé světové války a její odvrácení si v pondělí v Belgii a Lucembursku připomněli mezi jinými polský prezident Andrzej Duda, předseda Evropské rady Charles Michel či americký ministr obrany Mark Esper.

Německo si v sobotu připomíná třicet let od pádu Berlínské zdi. Na přelomovou historickou událost z 9. listopadu 1989 vzpomínají lidé po celé zemi, hlavní akce se konají v německé metropoli. Podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera sice Berlínská zeď v roce 1989 padla, ale v zemi od té doby vyrostla řada nových zdí – z frustrace, nenávisti i odcizení. Němci je musejí strhnout. Steinmeier, který spoluobčany vyzval k ochraně demokracie, to řekl v projevu u Braniborské brány v Berlíně, kde vrcholí oslavy.

Německo je Čechům vděčné za roli, kterou sehráli při pádu Berlínské zdi, řekl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. To, co se tehdy odehrálo na západoněmecké ambasádě v Praze, kde se po tisících shromažďovali východní Němci toužící vycestovat na Západ, bylo podle něj jedinečné a přispělo ke scelování Německa. Schröder to řekl v Berlíně po setkání s českým prezidentem Milošem Zemanem, který se účastní oslav třicátého výročí pádu Berlínské zdi.

Kancléřka Angela Merkelová označila rostoucí antisemitismus za hrozbu pro Německo. Nenávist k Židům a pravicový extremismus motivovaly i útočníka z Halle, který před třemi týdny zabil dva lidi. Přibývá také útoků z řad muslimských menšin. Terčem se stal i jeden z nejznámějších rabínů Německa. Úřady ale vyšetřování incidentu zastavily.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier udělil českému katolickému knězi a teologovi Tomáši Halíkovi státní vyznamenání, Kříž za zásluhy 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Halík kříž obdržel za zásluhy o česko-německé smíření a angažovanost za spravedlivou občanskou společnost i dialog mezi národy a náboženstvími. Oznámila to ředitelka České křesťanské akademie Ilona Trnková.

Ukrajina přizná zvláštní status povstaleckých zón v Luhanské a Doněcké oblasti na východě země. V Kyjevě to oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinských i ruských expertů by rozhodnutí mohlo výrazně přispět k naplnění minských dohod o míru na Donbasu z roku 2015, kde od počátku války před pěti lety zemřelo přes 13 tisíc lidí.

Lety nejvyšších německých představitelů se v poslední době stávají malým dobrodružstvím. Vládní letku čítající desítku strojů provází série technických potíží, a tak není neobvyklé, když kancléřka či prezident dorazí do cílové destinace pozdě, v náhradním stoji, nebo dokonce pronajatým soukromým letadlem. Dvacet let staré Airbusy A340 Konrad Adenauer a Theodor Heuss dosluhují a problémy mají i další vládní stroje spravované letectvem.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se na vzpomínkové akci k 80. výročí vypuknutí druhé světové války omluvil obětem německé agrese. Učinil tak za přítomnosti polského prezidenta Andrzeje Dudy ve středopolské Wieluni u Lodže, kde si nálet na začátku války vyžádal první mrtvé v tomto světovém konfliktu.

Světoví státníci se sjíždějí do polské Varšavy, kde si v neděli připomenou 80. výročí začátku druhé světové války. Prezident Andrzej Duda přivítá delegace ze čtyřiceti zemí. Česko bude zastupovat Miloš Zeman. Nejočekávanější host, americký prezident Donald Trump, ale návštěvu na poslední chvíli odřekl a zastupovat jej bude viceprezident Mike Pence.

Prezident Miloš Zeman podpořil proevropskou výzvu 21 prezidentů Evropské unie. Ve společném prohlášení vyzvali občany Unie, aby se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu. Zároveň se vyslovili pro evropskou integraci a silnou Evropskou unii. Pod výzvu se podepsali také například francouzský prezident Emmanuel Macron, německý prezident Frank-Walter Steinmeier, polský prezident Andrzej Duda či slovenský prezident Andrej Kiska.

Na internetu se objevily osobní údaje a dokumenty stovek německých politiků a známých osobností včetně adres, čísel kreditních karet či soukromé korespondence. Informaci rozhlasové stanice rbb potvrdila německá vláda, podle které ale zatím není jasné, zda data skutečně ukradli hackeři, jak se dosud předpokládalo. Podle televizní stanice n-tv byli obětí útoku poslanci všech parlamentních stran s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), ale také například kancléřka Angela Merkelová, prezident Frank-Walter Steinmeier a řada ministrů. Podle vládní mluvčí neunikly od kancléřky žádné citlivé údaje.