Ve světové politice je podle Franka-Waltera Steinmeiera patrná stále destruktivnější dynamika: rok od roku se vzdalujeme od mezinárodní spolupráce směřující k míru. Německý prezident, podle něhož za to může i nacionalismus mocností, to prohlásil na úvod 56. mnichovské bezpečnostní konference. Konkrétně kritizoval Rusko, Čínu a Spojené státy.
„Rusko, ať už právem, nebo neprávem dotčené a odcizené, nejen že bez ohledu na mezinárodní právo anektovalo Krym. Učinilo vojenskou sílu a násilnou změnu hranic na evropském kontinentu znovu prostředkem politiky,“ uvedl německý prezident s odkazem na vojenskou agresi proti Ukrajině.
Také Čína podle něj mezinárodní právo akceptuje selektivně, když nejde proti jejím zájmům. „Její počínání v Jihočínském moři znepokojuje sousedy v regionu. Její postup vůči menšinám ve vlastní zemi znepokojuje nás všechny,“ prohlásil Steinmeier. Tentokrát narážel na tíživou situaci muslimských Ujgurů, které komunistický režim mimo jiné ve velkém zavírá do takzvaných převýchovných táborů.
„Náš nejbližší spojenec, Spojené státy americké, se za současné vlády zříkají i myšlenky mezinárodního společenství,“ poznamenal s tím, že podle nynější americké vlády má každý své zájmy stavět nad zájmy všech ostatních. „Jakoby se myslelo na všechny, když každý myslí na sebe,“ uvedl.
Právo silnějšího
Odklon od mezinárodního práva k právu silnějšího podle Steinmeiera škodí všem. Jednak nás vrací do doby, kdy každý hledal svou bezpečnost na úkor druhých, což vede k nedůvěře, většímu zbrojení a v důsledku menší bezpečnosti. Jednak brání tomu, aby mezinárodní společenství nacházelo společné a přesvědčivé odpovědi na otázky a problémy, které ani největší země nemohou řešit samy, jako jsou například klimatické změny. Ústup od mezinárodního k nacionálnímu tak podle Steinmeiera vede do slepé uličky, do temné doby.
Problém vidí čtyřiašedesátiletý politik také uvnitř sedmadvacítky. „Když se dnes podíváme na Evropskou unii, tak vidíme hospodářskou divergenci, místo konvergence. Vidíme politické a stále více i ideologické příkopy,“ řekl.
„V tomto směru my jsme také zastánci multilateralismu, mnohostranných řešení. Řada věcí, jako je klimatická změna, mezinárodní bezpečnost, se prostě nedá řešit přístupem každý za sebe,“ komentoval projev Steinmeiera český ministr zahraničí Tomáš Petříček, který se konference také účastní. Ocenil, že se německý prezident zmínil i o obavách zemí ve střední Evropě, které je třeba zohlednit.
Český ministr vnitra Jan Hamáček Steinmeierův proslov vnímal jako pokus o budíček, „abychom si uvědomili, že ta situace se opravdu mění“. Týká se to podle něj zejména transatlantické spolupráce. Podle šéfa německé diplomacie Maase se obě strany - Evropa i USA - musí ptát, jak to mohlo zajít tak daleko. „Už i ti poslední v Evropě pochopili, že musíme dělat více pro naši bezpečnost a stabilitu v okolí,“ míní.
O tom je přesvědčen také Steinmeier. „Evropa musí formulovat svou vlastní odpověď na obrovský posun sfér moci a vlivu, na nové politické a vojenské těžké váhy na mezinárodním jevišti,“ poznamenal. Musí ale také vyřešit své vlastní problémy. „Když se dnes podíváme na Evropskou unii, tak vidíme hospodářskou divergenci, místo konvergence. Vidíme politické a stále více i ideologické příkopy,“ řekl.
Evropa, na jejíž úspěšné integraci už nemají zájem velké mocnosti, ale podle Steinmeiera nesmí selhat. Právě to je podle něj elementárním německým národním zájmem.
