NATO: Otrava Navalného je porušení mezinárodního práva. Z Německa zní volání po konci Nord Stream 2

Útok na ruského opozičního předáka Alexeje Navalného nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok je neakceptovatelným porušením mezinárodního práva a musí být nezávisle vyšetřen. Prohlásil to generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg po mimořádném jednání s velvyslanci členských zemí. NATO podle něj zváží případnou reakci, o její podobě však Stoltenberg nechtěl spekulovat. Uchazeč o post německého kancléře Friedrich Merz mezitím jako druhý významný politik země vyzval k zastavení dostavby německo-ruského plynovodu Nord Stream 2.

Navalnyj, který je předním kritikem Kremlu, zkolaboval minulý měsíc při návratu letadlem ze Sibiře do Moskvy. Zatímco ruští lékaři tvrdili, že laboratorní testy stopy toxické látky neprokázaly, němečtí experti po Navalného převozu do Berlína dospěli k závěru, že příčinou otravy byl nade vší pochybnost novičok.

„Jakékoli použití chemických zbraní je neakceptovatelným porušením mezinárodního práva… Vyzýváme Rusko, aby plně spolupracovalo při nezávislém mezinárodním vyšetřování,“ řekl Stoltenberg po jednání s aliančními diplomaty. Aliance podle něj přišla se společnou reakcí, neboť otrava Navalného nebyla pouze útokem na jednotlivce, ale „na základní demokratická práva“, na jejichž obraně je NATO založeno.

Spojenecké země rovněž vyzývají Moskvu, aby poskytla podklady o svých zásobách novičoku Organizaci pro zákaz chemických zbraní, uvedl Stoltenberg.

Severoatlantická aliance již předloni ostře zareagovala na novičokový útok na bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru. Spojenci kvůli němu tehdy vypověděli sedm ruských diplomatů z mise při NATO. Jestli Aliance nyní sáhne k další redukci zbylých dvou desítek ruských zástupců, Stoltenberg odmítl předjímat. Mezi případy Skripala a Navalného je podle něho rozdíl v tom, že se jeden odehrál v Británii, kdežto druhý na území Ruska.

Německý prezident důrazně požádal Rusko o vysvětlení

Po kancléřce Angele Merkelové nyní od Ruska důrazně žádá objasnění otravy Navalného také německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Ten mediální skupině RND řekl, že toxikologické rozbory potvrdily ty nejhorší obavy, tedy že Navalnyj byl otráven s cílem umlčet ho.

„Na ruskou vládu nyní směřují ty nejnaléhavější otázky,“ uvedl Steinmeier, který v minulosti zastával post šéfa diplomacie. Poznamenal, že pro důvěryhodnost ruské vlády je těžké břímě to, že opozice i kritici se v Rusku musí bát o život.

„Nechceme být s Ruskem či ruským lidem nepřáteli,“ uvedl prezident s tím, že Německo jen žádá nápravu bezpráví. Dodal, že na případné reakci se musí německá vládá dohodnout s evropskými partnery. 

Příští týden by o kauze mohl jednat Spolkový sněm, a to z iniciativy zelených. Vyšetření kauzy Navalnyj požaduje také více než stovka europoslanců. V otevřeném dopise německému předsednictví EU a šéfovi unijní diplomacie Josepu Borrellovi píší, že nelze nečinně přihlížet systematickým útokům na představitele ruské opozice. Požadují rovněž rychlé přijetí normy, která by EU umožnila trestat porušování lidských práv ve světě.

Z Německa zní také stále silnější hlasy volající po zastavení stavby plynovodu Nord Stream 2. Ten vede po dně Baltského moře a umožnil by obejít tranzitní země jako Bělorusko, Ukrajinu a Polsko. 

V pátek to řekl někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, který se chce v prosinci stát novým předsedou CDU a přiblížit se tak kandidatuře na kancléře po Angele Merkelové. „Navzdory pochybnostem jsem dosud byl pro pokračování stavby potrubí. Ale po otravě Navalného musí Evropa zareagovat. Navrhuji okamžitě stavbu na dva roky zablokovat, navrhuji tedy moratorium,“ řekl deníku Bild. Dodal, že ruský prezident Vladimir Putin rozumí jen takovým slovům.

Ve čtvrtek zpochybnil dokončení plynovodu také šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu a další možný kandidát na kancléře Norbert Röttgen: „Kdyby nyní měl být plynovod Nord Stream 2 dokončen, bylo by to pro Vladimira Putina jen naprostým potvrzením toho, aby v takové politice pokračoval, dokonce by se mu to ještě vyplatilo.“ Zdůraznil, že Putin rozumí pouze jedinému jazyku, a to je obchod s plynem. Příjmy z prodeje ropy a plynu tvořily v posledních letech mezi třetinou a polovinou příjmů ruského státního rozpočtu.

Rusko chce otravu objasnit samo

Ruská kriminální ústředna pověřila jedno ze svých regionálních oddělení na Sibiři, aby vyšetřovalo možnost otravy opozičníka. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že se Rusko chce od Německa dozvědět, jaká přesně látka způsobila to, že Navalnyj minulý měsíc náhle onemocněl. „Podle verze našich lékařů nešlo o otravu. Německým odborníkům se podařilo zjistit nějaký druh jedovaté látky. Spoléháme na dialog s našimi německými kolegy,“ uvedl Peskov.

Rusko doposud vyšetřování případu tvrdilo, že chybí důkazy o spáchání trestného činu. V tomto duchu se pro agenturu Interfax vyjádřil i ministr vnitra Vladimir Kolokolcev, podle kterého se případ zatím za trestný čin nepovažuje. Peskov nicméně podle agentury DPA řekl, že pokud by se potvrdila přítomnost jedovatých látek ve vzorcích odebraných od pacienta, pak prý není pochyb o tom, že vyšetřování začne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev po ruských úderech hlásí nejméně 19 zraněných

Ukrajinské hlavní město Kyjev hlásí po ruských úderech nejméně devatenáct zraněných, jedenáct z nich skončilo v nemocnici. Letecký útok zasáhl šest městských částí. Rusko v noci na sobotu zaútočilo na Ukrajinu s pomocí téměř 500 dronů a 40 raket, přičemž cílilo na energetickou a civilní infrastrukturu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
01:54Aktualizovánopřed 17 mminutami

Zemřel kytarista a klávesista skupiny The Cure Perry Bamonte

Britská alternativní hudební skupina The Cure v pátek oznámila, že zemřel její kytarista a klávesista Perry Bamonte. Hudebník byl členem kapely od roku 1990. Po krátké nemoci zemřel během vánočních svátků ve věku 65 let.
před 43 mminutami

Ekonomická situace v Sýrii se zlepšuje s návratem uprchlíků

Ekonomika Sýrie v roce 2025 poprvé po letech znovu rostla. Přispěl k tomu návrat uprchlíků do zdevastovaných měst a bude tomu pomáhat i pracovní nasazení žen. Damašek začne mimo to 1. ledna měnit staré bankovky za nové, oznámila tamní centrální banka. Stažením oběživa z doby Bašára Asada chce podpořit hodnotu měny.
před 3 hhodinami

Britská královská rodina je otevřenější, podle kritiků ale bohatne

Britský král Karel III. a jeho syn William se snaží být v moderním světě více otevření ohledně zdraví a dalších osobních záležitostí týkajících se královské rodiny. Ta přesto čas od času čelí kritice části společnosti – i kvůli jejímu enormnímu bohatství.
před 4 hhodinami

Thajsko a Kambodža podepsaly novou dohodu o příměří

Zástupci Thajska a Kambodži podepsali novou dohodu o okamžitém příměří, oznámili po třídenním jednání ministři obrany obou států. Předchozí dohoda o klidu zbraní platila od léta. Přeshraniční konflikt, který se opět rozhořel na začátku prosince, si už vyžádal desítky obětí. V neděli a v pondělí o něm mají dál jednat vysocí představitelé obou zemí a Číny.
05:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Útočník pobodal tři ženy v pařížském metru

Útočník v pátek v několika stanicích metra v centru Paříže nožem zranil tři ženy. Z míst činů uprchl, uvedla agentura AFP s odvoláním na dopravní podnik francouzské metropole. List Le Figaro napsal, že policie podezřelého zadržela v Sarcelles na severním předměstí Paříže.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Palestinec přejel muže a ubodal ženu na severu Izraele

Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu. S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už zakročil v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, a chystá se zbourat jeho dům.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Venezuela propustila desítky lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Vládní úřady tvrdí, že propustily 99 lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...