Německo má už 158 obětí záplav, v sobotu bouřky udeřily na východě země

Nahrávám video

Počet obětí ničivých záplav v Německu se vyšplhal na 158. Nejvíce postiženou spolkovou zemí je Porýní-Falc, která nyní hlásí 110 mrtvých. Policie vyjádřila obavu, že počet obětí se bude dál zvyšovat. Silné deště pak v sobotu večer zasáhly i východ země a způsobily záplavy ve východní části Saska u hranic s Českem, v jihovýchodní části Bavorska a na západě Rakouska. Belgie hlásí zatím 31 mrtvých.

V Saském Švýcarsku podle listu Sächsische Zeitung místy spadlo i více než sto litrů vody na metr čtvereční. Obzvlášť postižené jsou obce Neustadt, Sebnitz, Bad Schandau, Reinhardtsdorf-Schöna a Gohrisch u hranic s Českem. Úřady varovaly před „silnými záplavami“.

O jednom úmrtí informovala média i z Bavorska, které s dalšími východoněmeckými zeměmi zasáhly přívalové lijáky v sobotu. Postihly především město Berchtesgaden a jeho okolí. Místní hasiči hlásí zaplavené ulice a sklepy. Několik domů museli evakuovat kvůli sesuvům svahů.

Se záplavami se potýká i Rakousko. Jen několik kilometrů od Berchtesgadenu, na rakouské straně hranice, zaplavila voda historické centrum města Hallein, které leží jižně od Salcburku. „Situace je velmi napjatá až dramatická,“ uvedl policejní mluvčí. Protipovodňové zábrany postavili i v Salcburku podél řeky Salzach.

Západ Německa

V Severním Porýní-Vestfálsku patří k nejpostiženějším místům město Erftstadt, ležící asi 20 kilometrů jihozápadně od Kolína nad Rýnem, kde řadu lidí hledají jejich příbuzní. Jako nezvěstné úřady evidují 59 lidí. Mezi hledanými jsou i obyvatelé pečovatelského domu pro seniory, který musel být evakuován. Po některých pohřešovaných jejich blízcí pátrají, protože je nemohou kontaktovat kvůli přerušenému telefonnímu spojení.

Městské úřady v Erftstadtu rovněž sdělily, že z vody bylo dosud vyproštěno sedm desítek vozidel, ale 25 dalších je ještě třeba vytáhnout. Dosud ani v jednom z osobních a nákladních aut nebyl nalezen žádný člověk, nicméně k několika vozům, které jsou namačkané na sobě, zatím není možný přístup.

Německá kancléřka Merkelová na místě záplav v Porýní-Falci
Zdroj: Christof Stache/ČTK/AP

Německá kancléřka Angela Merkelová při nedělní návštěvě okresu Ahrweiler v Porýní-Falci, který je nejvíce postižený nynějšími ničivými záplavami, dala najevo zděšení nad surrealistickým „strašidelným obrazem“ zkázy. Prohlásila, že „němčina sotva zná slova pro způsobenou devastaci“.

Merkelová při návštěvě obce Adenau v ahrweilerském okrese slíbila těžce postiženým oblastem Porýní-Falce rychlou pomoc. „Jsme s vámi. Spolková republika i spolková země,“ řekla. Spolkové i zemské úřady budou podle ní společně pracovat na tom, „aby se krok za krokem vše v této krásné oblasti uvedlo do pořádku“. Kancléřka přitom ujistila, že ve středu spolková vláda schválí program rychlé pomoci, střednědobých úkolů a obnovení infrastruktury.

„Vidíme sílu, se kterou příroda může konat,“ uvedla kancléřka. „A my proti této přírodní síle budeme bojovat - v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém výhledu,“ dodala. Německo podle Merkelové potřebuje přijmout strategii, která bude přírodu a klima brát více v potaz.

Silné deště působí problémy také v dalších evropských zemích, včetně České republiky. Záplavy měly dopad mimo jiné na železniční spojení mezi Českem a Německem.

V Belgii pohřešují asi sto lidí

Ze záplav se vzpamatovává i druhá nejzasaženější země Belgie. Úřady tam stále pohřešují zhruba stovku lidí. Důvodem můžou být i výpadky elektřiny a poruchy telefonních sítí. Hladiny řek postupně opadávají. Do jedné z postižených oblastí se vydal belgický premiér.

„Záběry odsud jsem viděl v televizi, ale vidět tu opravdovou lidskou nouzi se mě dotýká. V televizi to nevnímáte stejně. Vidíme tady taky hodně solidarity, ale stále je potřeba pomoc,“ uvedl premiér Alexander De Croo.

Záplavy postihly taky jih Nizozemska. Z okolí řeky Mázy musely úřady evakuovat 10 tisíc lidí. Velké škody způsobila voda i v Lucembursku nebo Švýcarsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demokratičtí lídři v Senátu kritizují Trumpovu dohodu s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh.
před 1 hhodinou

Kněží, webináře, sliby dovolené. Novináři popsali ruské vměšování do moldavských voleb

Moldavští investigativní novináři přiblížili rozmanitý systém, jakým se Rusko snažilo ovlivnit výsledky voleb v roce 2025. Podařilo se jim proniknout přímo do skupin řízených lidmi napojenými na státní správu v Moskvě. Podle zjištění žurnalistů Rusové využívali ke své kampani moldavskou mládež, sociální sítě, ale i pravoslavnou církev a „staré dobré“ uplácení alkoholem.
před 2 hhodinami

Hurikán Isaias vstoupil na pobřeží Floridy

Hurikán Isaias, první hurikán letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) zasáhl pobřeží amerického státu Florida. Informovalo o tom americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Živel doprovází vítr o rychlosti až 165 kilometrů za hodinu. Úřady varují před život ohrožujícími záplavami a bouřkovým přílivem, který může zvednout hladinu moře o více než dva metry. V některých pobřežních oblastech byla nařízena evakuace.
04:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varovalo před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Panamský prezident José Raúl Mulino vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.