Německo si připomíná 60 let od výstavby berlínské zdi. Při pokusu o její překonání komunistický režim zabil nejméně 140 lidí. Ústřední vzpomínková akce se koná před kaplí Smíření v ulici Bernauer Strasse, kde je Památník berlínské zdi. S projevy vystoupil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Zdůraznil, že vzpomínky na zeď nesmí zůstat minulostí, neboť je připomínkou toho, že demokracie není samozřejmostí. Promluvil také berlínský starosta Michael Müller.
„Byl to den, kdy sny a naděje byly zničeny,“ připomněl Steinmeier moment, kdy byla stavba zahájena. V proslovu vyzval Němce, aby vzpomínku na zeď nenechávali minulosti. „Je to živoucí připomínka pro dnešek i zítřek, že za demokracii musíme bojovat, že demokracii musíme bránit,“ zdůraznil.
Prezident dále uvedl, že berlínská zeď vznikla ze lži, podle které východní Německou demokratickou republiku (NDR) ze Západu ohrožoval fašismus. Ve skutečnosti byla důkazem toho, že komunistický režim ztratil důvěru svých občanů. „Na počátku byla lež. A zhmotněním zdi bylo slovo antifašistický val,“ řekl prezident o termínu, který východoněmecký režim používal pro označení betonové bariéry. „Zeď nevznikla kvůli tomu, aby zabránila Západu v dobývání Východu, ale kvůli tomu, že stát musel zavřít své občany, aby vůbec mohl fungovat,“ dodal.
„Oficiálně to byl antifašistický ochranný val,“ řekl i berlínský starosta Michael Müller s tím, že pravda byla jiná. „Vedení východoněmecké Jednotné socialistické strany Německa (SED) si muselo přiznat, že přišlo o důvěru obyvatel. Do výstavby zdi uprchlo na Západ 3,5 milionu lidí. Mnozí byli mladí a s dobrým vzděláním. SED na to měla jediné řešení, a to zavřít své vlastní obyvatele,“ dodal.
Müller také podotkl, že dnes je Berlín známý jako město svobody. „Nesmíme ale zapomenout, jak tvrdě musela být svoboda vybojována,“ zdůraznil s tím, že ani zeď nezabránila útěkům východních Němců na Západ. „Mnozí za to zaplatili svými životy,“ připomněl.
Primátor rovněž řekl, že znovusjednocení Berlína a celého Německa je velkým triumfem východních Němců, kteří vyrazili do ulic demonstrovat za demokracii. „A za to jsme vám vděční,“ dodal. Připomněl dopad, jaký měla situace na město: „Nikde jinde v Berlíně než na Bernauer Strasse se nesrazil Východ a Západ, demokracie a tyranie, tak rázně jako tady.“ Dodal, že podobné rozdělení metropole se už nikdy nesmí vrátit.
S projevem vystoupil také ředitel Nadace berlínské zdi Alex Klausemeier. Zdůraznil, že oběti, které přinesli ti, kteří toužili po svobodě, nebyly zbytečné. Během ceremoniálu také pamětníci zavzpomínali na to, co znamenala rozhodnutí odejít na Západ, nebo naopak v totalitní Německé demokratické republice zůstat.
Bohoslužba i promítání dokumentů
Součástí piety je také minuta ticha či upomínková mše v kapli Smíření. „Jedná se o zbytky kostela, který se po stavbě berlínské zdi ocitl přímo v takzvaném pásmu smrti. Tedy v oblasti, kde mohli východoněmečtí pohraničníci střílet na kohokoliv, kdo se dostal těsně do blízkosti berlínské zdi,“ připomněl zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.
Dodal, že lidé se v rámci piety setkají také na hranici mezi tehdejším Západním Berlínem a dnešní spolkovou zemí Braniborsko – Glienickém mostě. Oběti berlínské zdi tam má připomínat 140 prázdných židlí.
Hlavní pietní událost bude provázet řada vzpomínkových akcí, například třídenní festival krátkých a dokumentárních filmů pod otevřeným nebem. V ulici Bernauer Strasse, která se do dějin zapsala dramatickými útěky tunely či okny domů stojících na hranici, pořádá Památník berlínské zdi prohlídky s průvodci.
