Steinmeier zůstává německým prezidentem, získal jasnou většinu hlasů Spolkového shromáždění

3 minuty
Události: Steinmeier opět zvolen německým prezidentem
Zdroj: ČT24

Stávající německý prezident Frank-Walter Steinmeier podle očekávání zůstává hlavou státu. Do druhého funkčního období převážně reprezentativní funkce ho jasnou většinou hlasů zvolilo Spolkové shromáždění. Steinmeier je z dvanácti dosavadních spolkových prezidentů pátý, komu se podařilo druhý mandát získat.

Steinmeier získal 1045 z 1437 odevzdaných hlasů, oznámila předsedkyně Spolkového sněmu Bärbel Basová, která zasedání Spolkového shromáždění vedla. „Volbu přijímám,“ prohlásil podle zvyklosti po zveřejnění výsledku Steinmeier, čímž se svým zvolením do druhého funkčního období vyslovil formální souhlas.

V projevu po zvolení Steinmeier ujistil, že zůstane nadále nadstranickým prezidentem pro všechny obyvatele, zároveň se ale ohradil proti odpůrcům demokracie. „Kdo se za demokracii hádá, má mě na své straně. Kdo ale na demokracii útočí, bude mě mít za protivníka,“ řekl.

Ke znovuzvolení mu poblahopřál německý kancléř Olaf Scholz. Gratulovali i další němečtí politici a politické strany.

Také český prezident Miloš Zeman Steinmaierovi popřál. V dopisu zveřejněném na webových stránkách Pražského hradu označil vztahy mezi Českem a Německem za nejlepší v historii. Český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Steinmeierovo opětovné zvolení je pro vztahy ČR a Německa dobrou zprávou. Jeho podpora ukázala, jakou je v Německu autoritou, dodal. „Pro česko-německé vztahy, které jsou už nyní na výborné úrovni, je to velmi dobrá zpráva,“ dodal.

Steinmeier obhajobě demokracie věnoval velkou část svého vystoupení. Připomenul, že základní německý zákon konstatuje, že veškerá moc vychází z lidu a ne shora. „Každý, o koho přijdeme, chybí pro demokracii,“ řekl. Ohlásil, že chce navštívit odlehlé regiony, které se potýkají se ztrátou důvěry v Berlín. Cestu plánuje zahájit na východě Německa.

Steinmeier vyzval také ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zabránil ozbrojenému konfliktu v Evropě, a varoval ho, že za případnou válku na Ukrajině ponese Rusko odpovědnost.

Německý prezident hovořil i o klimatických změnách a pandemii nemoci covid-19. Ostře se ale ohradil proti popíračům existence covidu-19 a proti tvrzením, že v Německu panuje „koronavirová diktatura“. Kritizoval také slovní výpady a násilí proti policistům a zdravotníkům, což označil za nepřijatelné.

Symboličtí protikandidáti

Proti šestašedesátiletému Steinmeierovi kandidovaly tři další osobnosti, jejich nominace ale byla považována za symbolickou. Steinmeier, který pochází z řad sociální demokracie (SPD), měl podporu nejen této strany a jejích vládních partnerů Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP), ale také opoziční konzervativní unie CDU/CSU.

Spolkové shromáždění je ústavní orgán, který se schází výhradně kvůli volbě hlavy státu. Jeho členy je 736 poslanců Spolkového sněmu a 736 zástupců vyslaných spolkovými zeměmi. Hlas odevzdalo 1437 ze 1472 delegátů, platných bylo 1425 hlasů.

Nominace Steinmeierových protikandidátů byla považována spíše za symbolickou, což ukazuje i výsledek. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) k nelibosti Křesťanskodemokratické unie (CDU) nominovala jejího člena Maxe Otteho, který obdržel 140 hlasů. Strana Levice si jako prezidentského kandidáta vybrala lékaře Gerharda Traberta, jenž dostal 96 hlasů, a Svobodní voliči (FW) poslali do volby astrofyzičku a komunální političku Stefanii Gebauerovou, která dostala 58 hlasů.

Velvyslanec ČR v Německu Tomáš Kafka soudí, že volba Steinmeira umožnila německým politickým stranám odpustit si případné emotivní klání, které by mohlo německou společnost dál rozdělovat. „Všeobecně se říká, že Steinmeier během svého pětiletého mandátu neudělal nic špatně, ale možná by toho mohl ještě víc udělat dobře.“

Někteří Němci mu však vyčítají, že se mu při pandemii nepodařilo „společnost přemostit“ a že i v Německu je poměrně velký spor mezi zastánci a odpůrci očkování i v tom, jak se má postupovat, řekl velvyslanec pro ČT. Dodal však, že se německému prezidentovi dařilo vytvářet ostrovy stability nejen v Německu, ale i v celé Evropské unii. Zároveň se nepřizpůsobil dnes vládnoucím emocím, což Kafka považuje za dobrou zprávu, že klidná síla má v dnešní době ještě šanci. „Je to hlasatel odpovědnosti,“ uzavřel velvyslanec. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 1 hhodinou

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 1 hhodinou

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...