Steinmeier zůstává německým prezidentem, získal jasnou většinu hlasů Spolkového shromáždění

Nahrávám video
Události: Steinmeier opět zvolen německým prezidentem
Zdroj: ČT24

Stávající německý prezident Frank-Walter Steinmeier podle očekávání zůstává hlavou státu. Do druhého funkčního období převážně reprezentativní funkce ho jasnou většinou hlasů zvolilo Spolkové shromáždění. Steinmeier je z dvanácti dosavadních spolkových prezidentů pátý, komu se podařilo druhý mandát získat.

Steinmeier získal 1045 z 1437 odevzdaných hlasů, oznámila předsedkyně Spolkového sněmu Bärbel Basová, která zasedání Spolkového shromáždění vedla. „Volbu přijímám,“ prohlásil podle zvyklosti po zveřejnění výsledku Steinmeier, čímž se svým zvolením do druhého funkčního období vyslovil formální souhlas.

V projevu po zvolení Steinmeier ujistil, že zůstane nadále nadstranickým prezidentem pro všechny obyvatele, zároveň se ale ohradil proti odpůrcům demokracie. „Kdo se za demokracii hádá, má mě na své straně. Kdo ale na demokracii útočí, bude mě mít za protivníka,“ řekl.

Ke znovuzvolení mu poblahopřál německý kancléř Olaf Scholz. Gratulovali i další němečtí politici a politické strany.

Také český prezident Miloš Zeman Steinmaierovi popřál. V dopisu zveřejněném na webových stránkách Pražského hradu označil vztahy mezi Českem a Německem za nejlepší v historii. Český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Steinmeierovo opětovné zvolení je pro vztahy ČR a Německa dobrou zprávou. Jeho podpora ukázala, jakou je v Německu autoritou, dodal. „Pro česko-německé vztahy, které jsou už nyní na výborné úrovni, je to velmi dobrá zpráva,“ dodal.

Steinmeier obhajobě demokracie věnoval velkou část svého vystoupení. Připomenul, že základní německý zákon konstatuje, že veškerá moc vychází z lidu a ne shora. „Každý, o koho přijdeme, chybí pro demokracii,“ řekl. Ohlásil, že chce navštívit odlehlé regiony, které se potýkají se ztrátou důvěry v Berlín. Cestu plánuje zahájit na východě Německa.

Steinmeier vyzval také ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zabránil ozbrojenému konfliktu v Evropě, a varoval ho, že za případnou válku na Ukrajině ponese Rusko odpovědnost.

Německý prezident hovořil i o klimatických změnách a pandemii nemoci covid-19. Ostře se ale ohradil proti popíračům existence covidu-19 a proti tvrzením, že v Německu panuje „koronavirová diktatura“. Kritizoval také slovní výpady a násilí proti policistům a zdravotníkům, což označil za nepřijatelné.

Symboličtí protikandidáti

Proti šestašedesátiletému Steinmeierovi kandidovaly tři další osobnosti, jejich nominace ale byla považována za symbolickou. Steinmeier, který pochází z řad sociální demokracie (SPD), měl podporu nejen této strany a jejích vládních partnerů Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP), ale také opoziční konzervativní unie CDU/CSU.

Spolkové shromáždění je ústavní orgán, který se schází výhradně kvůli volbě hlavy státu. Jeho členy je 736 poslanců Spolkového sněmu a 736 zástupců vyslaných spolkovými zeměmi. Hlas odevzdalo 1437 ze 1472 delegátů, platných bylo 1425 hlasů.

Nominace Steinmeierových protikandidátů byla považována spíše za symbolickou, což ukazuje i výsledek. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) k nelibosti Křesťanskodemokratické unie (CDU) nominovala jejího člena Maxe Otteho, který obdržel 140 hlasů. Strana Levice si jako prezidentského kandidáta vybrala lékaře Gerharda Traberta, jenž dostal 96 hlasů, a Svobodní voliči (FW) poslali do volby astrofyzičku a komunální političku Stefanii Gebauerovou, která dostala 58 hlasů.

Velvyslanec ČR v Německu Tomáš Kafka soudí, že volba Steinmeira umožnila německým politickým stranám odpustit si případné emotivní klání, které by mohlo německou společnost dál rozdělovat. „Všeobecně se říká, že Steinmeier během svého pětiletého mandátu neudělal nic špatně, ale možná by toho mohl ještě víc udělat dobře.“

Někteří Němci mu však vyčítají, že se mu při pandemii nepodařilo „společnost přemostit“ a že i v Německu je poměrně velký spor mezi zastánci a odpůrci očkování i v tom, jak se má postupovat, řekl velvyslanec pro ČT. Dodal však, že se německému prezidentovi dařilo vytvářet ostrovy stability nejen v Německu, ale i v celé Evropské unii. Zároveň se nepřizpůsobil dnes vládnoucím emocím, což Kafka považuje za dobrou zprávu, že klidná síla má v dnešní době ještě šanci. „Je to hlasatel odpovědnosti,“ uzavřel velvyslanec. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 8 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 41 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 3 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 4 hhodinami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...