Pandemie ve světě: Nizozemsko a Dánsko hlásí případy omikronu, Švýcaři odhlasovali certifikáty

Svět znepokojuje nová varianta koronaviru zvaná omikron odhalená v Jihoafrické republice. Její výskyt nově potvrdily i Nizozemsko a Dánsko, mimo Evropu se objevila také v Austrálii. Evropské země v současné době navíc čelí nové vlně epidemie nemoci covid-19 a postupně zpřísňují protikoronavirová opatření. Německo například opět hlásí rekordní incidenci, Švýcaři si v referendu odhlasovali platnost covidových certifikátů.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.

Světová zdravotnická organizace uvedla, že zatím není jasné, zda nová varianta koronaviru nazvaná omikron je ve srovnání s jinými variantami viru SARS-CoV-2 nakažlivější nebo způsobuje závažnější onemocnění. Vyzvala, aby proto „hranice zůstaly otevřené“. Uzavírání hranic a rušení leteckého spojení s jeho zemí kritizoval také Cyril Ramaphosa, prezident Jihoafrické republiky, která jako první variantu omikron odhalila.

Nizozemské úřady oznámily, že u třinácti lidí, kteří v pátek přiletěli z Jihoafrické republiky (JAR), se potvrdila varianta koronaviru omikron.

V Nizozemsku v neděli začíná platit opatření, na jehož základě musí být od 17:00 do 05:00 povinně uzavřená většina obchodů a také bary a restaurace. Nařízení bude platit nejméně tři týdny.

Nově také dva případy varianty omikron, kterou v pátek Světová zdravotnická organizace (WHO) označila za znepokojivou, ohlásilo Dánsko. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Varianta se potvrdila také u dvou cestujících z jihu Afriky v Austrálii.

Laboratoře v některých evropských státech, včetně Česka, Německa, Británie, Belgie či Itálie, již nákazu omikronem u několika cestujících zjistily či s velkou pravděpodobností potvrdily.

Německo hlásí zatím nejvyšší incidenci

Také v Německu hlásí nakažené novou variantou omikron. Sedmidenní incidence v zemi přitom opět vzrostla a dosáhla dosavadního maxima, nakažených je průměrně 446,7 lidí na sto tisíc obyvatel, informovala agentura DPA s odvoláním na údaje Institutu Roberta Kocha (RKI). Nejvyšší míru incidence, 1205,5 nakažených na sto tisíc obyvatel, vykazuje z německých spolkových zemí Sasko, které sousedí s Českem.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval občany, aby dobrovolným omezením vlastních kontaktů zabránili celostátní uzávěře, a požádal je, aby se nechali očkovat, nejlépe také třetí posilující dávkou.

„Je důležité, abychom nyní jednali všichni společně,“ napsal Steinmeier v článku pro nedělní deník Bild am Sonntag citovaný agenturou DPA.

Švýcaři v referendu odhlasovali certifikáty

Voliči ve Švýcarsku se podle prvních odhadů vyslovili v referendu pro zachování covidových certifikátů, kterými musí lidé prokazovat, že jsou očkovaní proti covidu-19, prodělali ho, nebo mají negativní test.

Lidové hlasování si peticí vynutili odpůrci certifikátu. Jeho předkládání kvůli vstupu do restaurací či na hromadné akce totiž považují za nepřiměřené. Podle nich toto opatření rozděluje zemi a zavádí nepřímo očkovací povinnost. Spolek Přátelé ústavy, který referendum vyvolal, hovoří v souvislosti s covidovým pasem o „zdravotním apartheidu“. Podle prvotní prognózy institutu pro výzkum veřejného mínění gfs.bern se ale pro zachování certifikátů vyslovilo přes šedesát procent voličů.

Při hlasování o budoucnosti covidového zákona, který obsahuje zmínku o certifikátech, se rozhodovalo také o uvolnění vládní pomoci podnikům a pracovníkům, které omezení způsobená šířením koronaviru zasáhla. 

Studie: Opatření podle západních zemí by v Číně znamenalo statisícové denní přírůstky

Čína by mohla mít sta tisíce nových případů nákazy koronavirem denně, pokud by upustila od své politiky takzvané nulové tolerance vůči covidu-19 a zmírnila omezení pohybu. K závěru došli matematici z Pekingské univerzity, informovala agentura Reuters. Podle jejich zprávy, která byla zveřejněna v časopise čínského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí, si země zrušení cestovních restrikcí zatím nemůže dovolit.

Za použití dat z USA, Británie, Španělska, Francie a Izraele za srpen pekingští vědci vypočítali, jaký dopad by mělo, pokud by se Čína v boji proti šíření koronaviru uchýlila ke stejným strategiím jako tyto země. Došli k závěru, že pokud by uplatňovala stejný přístup jako USA, měla by alespoň 637 155 nových infekcí denně a 275 793 denních nákaz, pokud by k pandemii přistupovala stejně jako Británie.

„Naše zjištění jsou jasným varováním, že zatím nejsme připraveni uplatňovat strategii otevírání. Ta je založena pouze na hypotéze kolektivní imunity díky očkování, kterou prosazují některé západní státy,“ uvádí zpráva matematiků. Zrušení restrikcí by podle nich vedlo k rozsáhlému šíření koronaviru a nepřípustnému zatížení nemocnic.

Čína se snaží utnout hned v zárodku místní šíření viru cestou trasování, izolování a léčby nakažených. V neděli tato země s více než miliardou obyvatel ohlásila 23 nových koronavirových infekcí, o den dříve pak 25 nově nakažených. V případě výskytu nákazy neváhá Čína uvalit karanténu na celá mnohamilionová města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 2 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 3 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 4 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 7 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 11 hhodinami
Načítání...