Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy strana 3 z 5

Vulgarita, agresivita a zkratkovitost. To se podle novináře, moderátora a vysokoškolského učitele Václava Moravce stává součástí veřejného prostoru. „Hůř rozlišujeme diskuzi v hospodě a ve veřejném světě,“ říká v podcastu Background ČT24. Jako hlavního viníka vidí sociální sítě. Sám na nich prý není příliš aktivní.

Česko je pro ruský organizovaný zločin jednou ze zaslíbených zemí – zejména pro praní špinavých peněz. Ročně se v Česku podle Finančního analytického úřadu vyperou desítky miliard korun. Nečinná firma s ruskými majiteli přes své účty u České spořitelny protočila tři čtvrtě miliardy. Banka na to upozornila a policie před dvěma lety zajistila sto milionů. Letos však musela peníze opět uvolnit, protože Rusko nespolupracuje na odhalení pachatelů. A co může být lepší pro zmatení stop než vytvořit dojem, že firma pomáhá ukrajinským dětem? Pro Reportéry ČT se tématu věnoval Dalibor Bártek.

Letošní ceny Technologické agentury ČR (TA ČR) do značné míry spojuje pandemie covidu-19, která na řadě konkrétních případů ukázala, jak dobře může fungovat spolupráce mezi světem vědy a byznysu.

Studují na ukrajinských univerzitách, na dálku se ale účastní vysokoškolských kurzů v Česku. Výuku omezenou válečným konfliktem si mohou studenti z Ukrajiny doplnit on-line na Univerzitě Karlově v Praze. Škola začala nabízet anglické předměty, na které se mohou připojit vysokoškoláci napříč celou Ukrajinou.

Přestože Ukrajina podle Jana Kofroně z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zvládla první půlrok války lépe, než čekal, byly tam i milníky, kdy se o ukrajinský osud obával. Zmínil, že ho až šokovalo, jak rychle zpočátku postupovaly ruské jednotky na jihu země.

Sedmasedmdesát let od svržení jaderných bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki opět eskaluje riziko nasazení atomového arzenálu. Rusko přerušilo americké inspekce svých jaderných základen, s nimiž počítá smlouva Nový START. Moskva tvrdí, že jen reaguje na podobné překážky z americké strany.

Floridský resort bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Mar-a-Lago prohledal americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI). O „neohlášené razii“ informoval sám Trump. Operace se týká vyšetřování někdejšího prezidenta ohledně nakládání s tajnými dokumenty, napsala agentura AP s odvoláním na zdroj blízký záležitosti. FBI si z prohlídky odnesla několik krabic. O zásahu informovala i stanice CNN, FBI ani ministerstvo spravedlnosti razii zatím oficiálně nekomentovaly. Také Bílý dům odmítl záležitost komentovat.

Jedenáct čínských balistických střel dopadlo do vod okolo Tchaj-wanu. Pět dalších pak do japonské zóny. Tchaj-pej obvinila Peking, že se chová jako Severní Korea, a aktivovala svůj obranný systém. Manévry spustil komunistický režim v reakci na návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ale tvrdí, že Čína zatím na invazi na ostrov kapacitu nemá.

Ukrajinci se už přes sto šedesát dní brání plnohodnotné ruské pozemní invazi. Strach a vyčerpání z konfliktu jim pomáhá zmírnit smysl pro humor. Vydařené žerty publikují běžní lidé, politici i seriózní média. Zpravodajská agentura Ukrinform dříve dokonce vedla speciální rubriku válečných vtipů. Terčem humoru se stává cokoli od nešikovných ruských vojáků až po šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Současná intenzita ruské války na Ukrajině je dlouhodobě neudržitelná, jedna či druhá strana se bude snažit konflikt do podzimu rozhodnout, míní bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Rusko chce podle něj prorazit na Donbasu a dobýt celou levobřežní Ukrajinu. Kyjevu jde o znovuzískání jižních oblastí, bude to mít ale těžké, řekl expert v Interview ČT24.

Český premiér Petr Fiala (ODS) v Paříži jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Podle Fialy bylo jednání přátelské a věcné, Macron se prý zajímal o pohled Česka, české veřejnosti a střední Evropy na Ukrajinu. Macron už na brífinku před jednáním ocenil solidaritu České republiky s uprchlíky. Státníci se shodli na významu předsednictví v Radě EU, které Česko 1. července přebírá právě od Francie. Mluvili také o energetické bezpečnosti a shodli se na podpoře jaderné energetiky a jejího rozvoje.

Výrazná tvář tuzemské žurnalistiky Jakub Železný říká, že moderovat Události je jako pilotovat stíhačku, protože „výsledek letu si lidé spojí s moderátorem, ne s editorem“. Jak jde dohromady politika, kultura a fotbal a proč odmítl říct ve vysílání jméno masového vraha? Na tyto i další otázky odpovídá Jakub Železný v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Německo dodalo na Ukrajinu další vojenskou techniku, mimo jiné i moderní protitankové rakety. Dále ale váznou dodávky německých těžkých zbraní, o které žádá Kyjev především. Kancléř Olaf Scholz také stále odmítá navštívit Ukrajinu. Jeho strana, sociální demokracie (SPD), se dostává pod větší a větší tlak veřejného mínění. S konzervativci tak SPD v posledních týdnech prohrála dvoje důležité místní volby a v souvislosti s ruskou invazí prochází strana vnitřní krizí. Na sociální demokracii se tak dotahují Zelení, naproti tomu populistická Alternativa pro Německo (AfD) oslabuje.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Zemřel politolog a vysokoškolský učitel Bořivoj Hnízdo, bylo mu 70 let. Na webu o tom informovala Fakulta sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy, kde léta přednášel a v letech 2003 až 2010 působil jako ředitel Institutu politologických studií (IPS). Poslední rozloučení se uskuteční ve středu 4. května v Písecké bráně.

Ruská vláda velmi důsledně kontroluje média, čímž napomáhá k šíření dezinformací mezi ruským obyvatelstvem. Existuje ale i určitá část ruské společnosti, která se zbavuje zodpovědnosti tím, že relevantní zdroje informací vůbec nevyhledává. Propaganda patří ke každé válce, včetně ruské invaze na Ukrajinu. O dezinformacích diskutovali odborníci v Devadesátce ČT24 a Událostech, komentářích.

Ruské jednotky podle americké CNN ovládly město Rubižne v Luhanské oblasti. Moskva tvrdí, že ruské síly mají kontrolu nad Mariupolem. V Chersonu podle ukrajinských úřadů chystají okupanti fingované referendum o nezávislosti. Kyjev se obává, že plnou ofenzivu na Donbase Rusko teprve spustí. Prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na to, aby Rusko bylo označeno za teroristický stát. Ruské jednotky ve čtvrtek také obsadily 42 obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.

Premiér Petr Fiala bude další dva roky pokračovat v roli předsedy občanských demokratů. Ve funkci, kterou zastává od ledna 2014, ho v sobotu potvrdil stranický kongres v Praze 510 z 510 platných hlasů delegátů. Svůj post obhájil i místopředseda strany Zbyněk Stanjura, přestože na kongresu nebyl přítomen. Čeká totiž na výsledek testu na covid-19. Kongres také zvolil v prvním kole všechny kandidáty na čtyři řadové místopředsedy, kde uspěli obhajující místopředsedové Martin Baxa, Martin Kupka i Alexandr Vondra. Místo v nejužším vedení neobhajoval šéf Senátu Miloš Vystrčil, kterého nahradil pražský zastupitel a viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Mariupol je dnes zcela zničené místo, obklíčené ruskou armádou, která svrhává bomby na civilisty. Před válkou jich tam žilo na 430 tisíc, nyní je tam uvězněno posledních asi sto tisíc lidí. Ve městě nefunguje nic, obchází tam jen smrt, všude leží mrtvá těla. Propukla tam humanitární katastrofa a Mariupol se tak stal symbolem ruské agrese na Ukrajině. Ti, kteří útok i útěk z města přežili, přišli úplně o všechno. Někteří z nich utekli do Česka, pro pořad 168 hodin s nimi natáčeli Veronika Jonášová a Václav Crhonek.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro je na zahraniční cestě v Moskvě, kde se ve středu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, to vše v době napjaté situace mezi Ruskem a sousední Ukrajinou. To ale brazilského prezidenta příliš nezajímá, podle Lukáše Perutky z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mu jde především o sebe a posílení mezinárodního obrazu před nadcházejícími volbami.

Technická kuriozita, v níž jsme byli průkopnickou zemí, popisuje počátky radiofonie – tedy rozhlasu – Petr Bednařík z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od pokusů, které znamenaly zásadní krok při zavádění rozhlasu v Československu, uplynulo sto let. Vysílání se potýkalo se špatnou technickou stránkou i legislativními problémy. Koncesionáři zase s vysokými poplatky a drahými přijímači.

Vytvořit komunitu bojující proti dezinformacím má za cíl Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO), která na čtvrteční tiskové konferenci představila svůj web. Centrum koordinované z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) má v úmyslu podporovat mediální gramotnost, zvyšovat povědomí o dezinformacích a odolnost proti nim.

Severoatlantická aliance je v současné krizi kolem Ukrajiny jednotnější než dříve, Rusko ale zřejmě nevěří, že by se mu NATO podařilo rozklížit. V Horizontu ČT24 to řekl bezpečnostní analytik Jan Ludvík. Komentoval tak pochybnosti, které o jednotě Aliance vzbuzují některé kroky Maďarska či Německa.