Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy strana 4 z 5

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

Demokratický kandidát Joe Biden složil 20. ledna 2021 slavnostní přísahu, a stal se tak 46. prezidentem Spojených států. Jeho nástup do úřadu provázel rozruch kolem exprezidenta Donalda Trumpa. Zatímco na domácím poli patří mezi jeho výrazné kroky v prvním roce z pozice šéfa Bílého domu prosazování investičních balíčků, světovou scénu výrazně ovlivnilo stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Bidenova popularita strmě klesla, shodují se odborník na USA z New York University v Praze Tomáš Klvaňa a politolog a historik z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Francis Raška.

V neděli zemřel ve věku 87 let významný český sociolog Michal Illner. Oznámil to Sociologický ústav Akademie věd ČR, s nímž vědec dlouhodobě spolupracoval.

Evropská unie odloží jednání o digitální dani ve prospěch návrhu zemí G20. V Bruselu se na tom v pondělí shodli ministři financí, kteří jednali s jejich americkou kolegyní. Globální zdanění firem cílí hlavně na technologické giganty jako Facebook nebo Google. Ty by měly nově platit 15 procent ze zisku v zemích, kde skutečně vydělávají. Novinka má zabránit odklánění peněz do daňových rájů. V pořadu Události, komentáře o tématu hovořil ekonom a výzkumník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Janský.

Rezoluce europoslanců o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) není sice právně závazná, ale vláda by ji měla brát vážně. Evropské orgány konají, aby chránily peníze evropských daňových poplatníků, nikoliv aby ovlivňovaly volby v členských státech, zaznělo od odborníků v Devadesátce ČT24. Při rozboru situace kolem dotací je potřeba stanovisko nezávislého soudu, úplné zastavení evropských dotací by ale Česku hrozit nemělo, domnívají se.

Ve věku 45 let v pondělí náhle zemřel teoretik fotografie, fotograf a pedagog Filip Láb. Na svém webu to v úterý uvedla Fakulta sociálních věd UK, kde působil. Potvrdila to mluvčí školy Jana Chloubová.

Pro politické dění v Česku i pro fungování novinařiny je důležitý text, který obvinil čtyřiadvacetiletého politika Dominika Feriho ze sexuálního obtěžování. Na jeho základě Feri rezignoval na poslanecký mandát, kandidaturu v podzimních sněmovních volbách a vystoupil i ze strany TOP 09. Novinářům pak článek ukázal, že spolu můžou spolupracovat reportéři ze dvou odlišných redakcí a že na anonymních hlasech můžou postavit text s tak velkým společenským dopadem. Co stálo za vznikem tohoto článku a jak ho v kontextu jiných aktuálních kauz hodnotí mediální odborníci, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Víc než rok trvající pandemie prohlubuje propast mezi bohatými a chudými státy. Rozdíl v tempu očkování je nyní největší od jeho zahájení na konci loňska. Zatímco bohaté země by při něm mohly do konce roku naočkovat přes 90 procent lidí, v případě chudých zemí může jít o slabou třetinu. A třeba Indie by zvládla pouhou čtvrtinu.

Horní komora ve čtvrtek pravděpodobně podpoří sněmovní verzi volebního zákona. Podle senátorských klubů se pro to najde dostatek hlasů. A to i přesto, že část zákonodárců bude chtít do novely ještě prosadit korespondenční volbu pro Čechy žijící v zahraničí. Takovou úpravu navrhuje 14 senátorů. Prezident Zeman už dříve avizoval, že normu podepíše v té verzi, ve které prošla sněmovnou.

Píší o ivermektinu, o očkování, o opatřeních, o vědě. Články vydávají denně, jenže zásadní údaj v nich chybí. Jméno novináře, který text vytvořil. Místo toho, který by se k takovému textu hlásil, jen slova vlastní zpráva nebo třeba dost obecná zkratka red. Proč texty podepisovat? Kdy se může jméno autora v médiích vynechat a co důvěra čtenářů, když je autor neznámý? Debatu nad tím, kdy článek podepsat celým jménem, kdy zkratkou a kdy je možné podpis vynechat, otevírá pořad Newsroom ČT24.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) nesouhlasí s návrhem premiéra Andreje Babiše (ANO) ohledně úřední maturity. Babiš totiž uvedl, že studenti by mohli mít na maturitním vysvědčení známky podle průměru za celé studium. Podle Plagy by to mohlo znamenat devalvaci vzdělávání. Vicepremiér a šéf koaliční ČSSD Jan Hamáček pak prohlásil, že rozhodnutí o podobě letošních maturit by mělo být odborné a mělo by vycházet ze stanoviska ministerstva školství. Ministři za sociální demokracii chtějí při jednání vlády postupovat podle doporučení školského resortu.

Zdravotnická zařízení dál čelí obtížné situaci. Středočeské nemocnice akutně poptávají zhruba čtyřicet lékařů a 110 sester. Hejtmanství prosí lékaře a sestry z ambulancí a jednodenní chirurgie, aby šli nemocnicím pomoci. V pátek v Česku přibylo třináct tisíc pozitivně testovaných na covid-19. Je to méně než ve čtvrtek i méně než před týdnem.

Koronavirus, covid-19 a očkování, to je teď nejoblíbenější téma dezinformátorů. Svou intenzitou už podle expertů dosahuje k doposud největšímu tématu fake news, kterým byla migrace a imigranti. Na některé falešné zprávy se teď zaměřuje i policie, může se totiž jednat o šíření poplašné zprávy. Od začátku pandemie eviduje česká policie šedesátku takových případů. Pořad Newsroom ČT24 se ptal právníků z oblasti mediálního práva i lidí, kteří dezinformační scénu dlouhodobě sledují, na to, jestli je šance tímto způsobem šíření lží o koronaviru zastavit.

Bývalý ministr zdravotnictví za hnutí ANO Adam Vojtěch se zřejmě stane českým velvyslancem ve Finsku. Jeho nominaci podle informací serveru SeznamZprávy schválila minulý týden vláda. S vysláním Vojtěcha na diplomatický post v Helsinkách ještě musí souhlasit prezident Miloš Zeman. V čele ministerstva zdravotnictví stál Vojtěch od prosince 2017 do loňského září, kdy na funkci rezignoval.

Přesně před 80 lety – 29. ledna 1941 – zemřel Ioannis Metaxas. Řecký diktátor během své čtyři roky trvající vlády masově pronásledoval politické oponenty, budoval policejní stát a uplatňoval tvrdou cenzuru. Na druhou stranu se však nekompromisně postavil Mussoliniho Itálii, za což ho Řekové dodnes oslavují.

Amerika pátrá po jménech stoupenců končícího prezidenta Donalda Trumpa, kteří na začátku ledna násilně vtrhli do sídla amerického Kongresu. S identifikací stovek demonstrantů pomáhá veřejnost, výrazně se do vyšetřování zapojila také americká média a investigativní skupina Bellingcat. Procházejí nespočet videozáznamů a fotografií, prohledávají sociální sítě, kontaktují rodiny. Pátrají ale i po lidech, kteří na místě zabránili ještě větší katastrofě. Jak takové veřejné vyšetřování probíhá, přiblížil pořad Newsroom ČT24.

Americký prezident Donald Trump vyhlásil na území hlavního města Washingtonu nouzový stav. Učinil tak v souvislosti s nadcházející inaugurací Joea Bidena. Úřady ji totiž s ohledem na nepokoje v Kapitolu z minulého týdne hodnotí jako bezpečnostně rizikovou. Spojené státy zároveň přišly o ministra vnitřní bezpečnosti Chada Wolfa, který oznámil rezignaci.

Ve věku 68 let zemřel ekonom Michal Mejstřík. Informaci o úmrtí potvrdil mluvčí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Říman. Bývalý člen Národní ekonomické rady vlády a spoluzakladatel Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy, který vedl jako ředitel až do roku 2010, působil i v ekonomickém poradním týmu Ústředního krizového štábu.

Od noční schůzky na Vyšehradě uplynul víc než týden, téma je ale v médiích stále aktuální. Jedna noční fotografie zapříčinila výměnu ministra zdravotnictví uprostřed koronavirové krize. Na předmět schůzky jsou neustále dotazovaní její účastníci a otazník stále visí i nad tím, co stálo za pořízením fotografie, která vše odstartovala. Paparazzi svoje zdroje, stejně jako třeba investigativní novináři, nezveřejňují. Pozadí této „noční akce“ se s bývalými lidmi z bulváru snažil rozplést pořad Newsroom ČT24.

Koronavirus je v České republice už osm měsíců. Celou dobu se premiér a jeho ministři snaží lidem vysvětlovat vážnost situace a přijatá opatření, která mají zamezit šíření viru. Stejnou dobu ale také nejrůznější osobnosti, od novinářů, přes odborníky na komunikaci až po některé lékaře, upozorňují na to, že komunikace vlády má slabiny. Kampaň za 50 milionů, kterou má mít na starosti ministerstvo zdravotnictví, to má změnit. Podle novinářů a mediálních expertů, které oslovil pořad Newsroom ČT24, je tento krok vítaný, měl ale přijít daleko dřív.

Současná pandemie a restriktivní opatření proti jejímu šíření nejvíce ekonomicky dopadají na lidi s nestabilním zaměstnáním, uvedl v pořadu Interview ČT24 sociolog Daniel Prokop. Tedy kupříkladu na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ve službách, lidi mající dohody o provedení práce či dostávající příjem „na ruku“ v rámci šedé ekonomiky.

Úterý 21. září 1920 byl den, kdy poprvé vyšlo Rudé právo. Noviny úzce spjaté s komunistickou stranou začaly vycházet o rok dřív, než oficiálně vznikla Komunistická strana Československa. Už ve dvacátých letech měly dvacetitisícový náklad, před druhou světovou válkou 40 tisíc a za normalizace dva miliony. Tyto noviny jsou dodnes symbolem propagandistické novinařiny. Přesto z nich po revoluci vznikl politicky nezávislý deník Právo. To nejzajímavější ze stoleté historie Rudého práva zjišťovala redakce pořadu Newsroom ČT24.

Zkoušet celostátně korespondenční volbu či volbu elektronickou tři měsíce před krajskými a senátnimi volbami by byl velký hazard. Je však možno zkusit například mobilní volební jednotky, jejichž členové by byli chráněni před nákazou koronavirem a umožnily by volit i lidem v karanténě, uvedl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce (OVM) politolog a rektor Metropolitní univerzity Praha Michal Klíma. Sociolog PAQ Research a Institutu sociologických studií FSV UK Daniel Prokop pak připomněl dosavadní odpor některých politických stran před zavedením možností korespondenční volby v Česku.

Kapacity víceletých gymnázií v Česku by se do budoucna mohly omezit. Ještě předtím by se ale například měla zlepšit kvalita výuky na druhém stupni základních škol. Na brífinku k představení nové strategie vzdělávání do roku 2030 to řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Omezení víceletých gymnázií by podle něj mohlo přispět ke snížení nerovností v přístupu ke vzdělávání.