TÉMA

Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy strana 4 z 5

Jak na odklon od ruského plynu: Problém tkví v palivech i přístupu k obnovitelným zdrojům, míní experti

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.
6. 5. 2022|

Zemřel politolog a vysokoškolský pedagog Bořivoj Hnízdo

Zemřel politolog a vysokoškolský učitel Bořivoj Hnízdo, bylo mu 70 let. Na webu o tom informovala Fakulta sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy, kde léta přednášel a v letech 2003 až 2010 působil jako ředitel Institutu politologických studií (IPS). Poslední rozloučení se uskuteční ve středu 4. května v Písecké bráně.
2. 5. 2022|

Síla ruských dezinformací roste s časem, míní expert. Část Rusů raději zavírá oči

Ruská vláda velmi důsledně kontroluje média, čímž napomáhá k šíření dezinformací mezi ruským obyvatelstvem. Existuje ale i určitá část ruské společnosti, která se zbavuje zodpovědnosti tím, že relevantní zdroje informací vůbec nevyhledává. Propaganda patří ke každé válce, včetně ruské invaze na Ukrajinu. O dezinformacích diskutovali odborníci v Devadesátce ČT24 a Událostech, komentářích.
23. 4. 2022|

Ruští vojáci dle CNN dobyli Rubižne. Na Ukrajině jich je zhruba 90 tisíc, říká Kyjev

Ruské jednotky podle americké CNN ovládly město Rubižne v Luhanské oblasti. Moskva tvrdí, že ruské síly mají kontrolu nad Mariupolem. V Chersonu podle ukrajinských úřadů chystají okupanti fingované referendum o nezávislosti. Kyjev se obává, že plnou ofenzivu na Donbase Rusko teprve spustí. Prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na to, aby Rusko bylo označeno za teroristický stát. Ruské jednotky ve čtvrtek také obsadily 42 obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.
21. 4. 2022Aktualizováno21. 4. 2022|

Fiala obhájil post předsedy ODS, Stanjura byl z izolace znovuzvolen místopředsedou

Premiér Petr Fiala bude další dva roky pokračovat v roli předsedy občanských demokratů. Ve funkci, kterou zastává od ledna 2014, ho v sobotu potvrdil stranický kongres v Praze 510 z 510 platných hlasů delegátů. Svůj post obhájil i místopředseda strany Zbyněk Stanjura, přestože na kongresu nebyl přítomen. Čeká totiž na výsledek testu na covid-19. Kongres také zvolil v prvním kole všechny kandidáty na čtyři řadové místopředsedy, kde uspěli obhajující místopředsedové Martin Baxa, Martin Kupka i Alexandr Vondra. Místo v nejužším vedení neobhajoval šéf Senátu Miloš Vystrčil, kterého nahradil pražský zastupitel a viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
9. 4. 2022Aktualizováno9. 4. 2022|

Ukrajina v Istanbulu navrhla cestu k neutralitě, Rusko slíbilo omezení vojenských aktivit u Kyjeva

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.
29. 3. 2022Aktualizováno29. 3. 2022|

„Už nemáme žádný domov, zbyly jen vzpomínky.“ Uprchlíci popsali hrůzu Mariupolu

Mariupol je dnes zcela zničené místo, obklíčené ruskou armádou, která svrhává bomby na civilisty. Před válkou jich tam žilo na 430 tisíc, nyní je tam uvězněno posledních asi sto tisíc lidí. Ve městě nefunguje nic, obchází tam jen smrt, všude leží mrtvá těla. Propukla tam humanitární katastrofa a Mariupol se tak stal symbolem ruské agrese na Ukrajině. Ti, kteří útok i útěk z města přežili, přišli úplně o všechno. Někteří z nich utekli do Česka, pro pořad 168 hodin s nimi natáčeli Veronika Jonášová a Václav Crhonek.
28. 3. 2022|

Bolsonaro je nepředvídatelný, může podepsat v Moskvě cokoliv, analyzuje odborník na Latinskou Ameriku

Brazilský prezident Jair Bolsonaro je na zahraniční cestě v Moskvě, kde se ve středu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, to vše v době napjaté situace mezi Ruskem a sousední Ukrajinou. To ale brazilského prezidenta příliš nezajímá, podle Lukáše Perutky z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mu jde především o sebe a posílení mezinárodního obrazu před nadcházejícími volbami.
16. 2. 2022|

Stali jsme se průkopníky. Rádio ale bylo spíše pro právníky a lékaře, říká mediální expert

Technická kuriozita, v níž jsme byli průkopnickou zemí, popisuje počátky radiofonie – tedy rozhlasu – Petr Bednařík z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od pokusů, které znamenaly zásadní krok při zavádění rozhlasu v Československu, uplynulo sto let. Vysílání se potýkalo se špatnou technickou stránkou i legislativními problémy. Koncesionáři zase s vysokými poplatky a drahými přijímači.
11. 2. 2022|

Proti dezinformacím. Nový projekt cílí na střední Evropu, využije i umělou inteligenci

Vytvořit komunitu bojující proti dezinformacím má za cíl Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO), která na čtvrteční tiskové konferenci představila svůj web. Centrum koordinované z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) má v úmyslu podporovat mediální gramotnost, zvyšovat povědomí o dezinformacích a odolnost proti nim.
10. 2. 2022|

Rusku se podařilo NATO spojit a Moskva nemá pocit, že by mohla Alianci rozklížit, míní analytik

Severoatlantická aliance je v současné krizi kolem Ukrajiny jednotnější než dříve, Rusko ale zřejmě nevěří, že by se mu NATO podařilo rozklížit. V Horizontu ČT24 to řekl bezpečnostní analytik Jan Ludvík. Komentoval tak pochybnosti, které o jednotě Aliance vzbuzují některé kroky Maďarska či Německa.
4. 2. 2022|

„Všem nám jde o to, aby nebyla válka.“ Politici doufají v mírové řešení konfliktu Rusko–Ukrajina, expert je skeptičtější

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.
26. 1. 2022|

Zdražování, zločinnost a pandemie táhnou Bidenovu popularitu po roce hluboko dolů

Demokratický kandidát Joe Biden složil 20. ledna 2021 slavnostní přísahu, a stal se tak 46. prezidentem Spojených států. Jeho nástup do úřadu provázel rozruch kolem exprezidenta Donalda Trumpa. Zatímco na domácím poli patří mezi jeho výrazné kroky v prvním roce z pozice šéfa Bílého domu prosazování investičních balíčků, světovou scénu výrazně ovlivnilo stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Bidenova popularita strmě klesla, shodují se odborník na USA z New York University v Praze Tomáš Klvaňa a politolog a historik z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Francis Raška.
20. 1. 2022|

Zemřel český sociolog Michal Illner. Věnoval se analýze měst i sociální ekologii

V neděli zemřel ve věku 87 let významný český sociolog Michal Illner. Oznámil to Sociologický ústav Akademie věd ČR, s nímž vědec dlouhodobě spolupracoval.
14. 7. 2021|

Chystá se největší globální daňová reforma za sto let. Mohla by zastavit úniky do daňových rájů, doufá ekonom Janský

Evropská unie odloží jednání o digitální dani ve prospěch návrhu zemí G20. V Bruselu se na tom v pondělí shodli ministři financí, kteří jednali s jejich americkou kolegyní. Globální zdanění firem cílí hlavně na technologické giganty jako Facebook nebo Google. Ty by měly nově platit 15 procent ze zisku v zemích, kde skutečně vydělávají. Novinka má zabránit odklánění peněz do daňových rájů. V pořadu Události, komentáře o tématu hovořil ekonom a výzkumník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Janský.
14. 7. 2021|

Europoslance nezajímají české volby, chrání evropský rozpočet, shodují se odborníci

Rezoluce europoslanců o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) není sice právně závazná, ale vláda by ji měla brát vážně. Evropské orgány konají, aby chránily peníze evropských daňových poplatníků, nikoliv aby ovlivňovaly volby v členských státech, zaznělo od odborníků v Devadesátce ČT24. Při rozboru situace kolem dotací je potřeba stanovisko nezávislého soudu, úplné zastavení evropských dotací by ale Česku hrozit nemělo, domnívají se.
10. 6. 2021|

Ve věku 45 let zemřel teoretik fotografie, fotograf a pedagog Filip Láb

Ve věku 45 let v pondělí náhle zemřel teoretik fotografie, fotograf a pedagog Filip Láb. Na svém webu to v úterý uvedla Fakulta sociálních věd UK, kde působil. Potvrdila to mluvčí školy Jana Chloubová.
1. 6. 2021|

„Veřejné tajemství“ Dominika Feriho odhalili dva novináři z různých redakcí. Napsali, co se už několik redakcí snažilo dokázat

Pro politické dění v Česku i pro fungování novinařiny je důležitý text, který obvinil čtyřiadvacetiletého politika Dominika Feriho ze sexuálního obtěžování. Na jeho základě Feri rezignoval na poslanecký mandát, kandidaturu v podzimních sněmovních volbách a vystoupil i ze strany TOP 09. Novinářům pak článek ukázal, že spolu můžou spolupracovat reportéři ze dvou odlišných redakcí a že na anonymních hlasech můžou postavit text s tak velkým společenským dopadem. Co stálo za vznikem tohoto článku a jak ho v kontextu jiných aktuálních kauz hodnotí mediální odborníci, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.
29. 5. 2021|

Pandemie rozdělila svět. Jedněm už svítá naděje, druzí se topí v zoufalství

Víc než rok trvající pandemie prohlubuje propast mezi bohatými a chudými státy. Rozdíl v tempu očkování je nyní největší od jeho zahájení na konci loňska. Zatímco bohaté země by při něm mohly do konce roku naočkovat přes 90 procent lidí, v případě chudých zemí může jít o slabou třetinu. A třeba Indie by zvládla pouhou čtvrtinu.
30. 4. 2021|

Senátoři volební zákon asi schválí, část z nich chce korespondenční volbu

Horní komora ve čtvrtek pravděpodobně podpoří sněmovní verzi volebního zákona. Podle senátorských klubů se pro to najde dostatek hlasů. A to i přesto, že část zákonodárců bude chtít do novely ještě prosadit korespondenční volbu pro Čechy žijící v zahraničí. Takovou úpravu navrhuje 14 senátorů. Prezident Zeman už dříve avizoval, že normu podepíše v té verzi, ve které prošla sněmovnou.
29. 4. 2021|

Zpravodajský text bez podpisu není důvěryhodný. Zvlášť o ivermektinu, kritizují někteří novináři

Píší o ivermektinu, o očkování, o opatřeních, o vědě. Články vydávají denně, jenže zásadní údaj v nich chybí. Jméno novináře, který text vytvořil. Místo toho, který by se k takovému textu hlásil, jen slova vlastní zpráva nebo třeba dost obecná zkratka red. Proč texty podepisovat? Kdy se může jméno autora v médiích vynechat a co důvěra čtenářů, když je autor neznámý? Debatu nad tím, kdy článek podepsat celým jménem, kdy zkratkou a kdy je možné podpis vynechat, otevírá pořad Newsroom ČT24.
28. 3. 2021|

Plaga odmítá variantu úřední maturity. Úpravy pro letošní rok ale ministerstvo chystá

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) nesouhlasí s návrhem premiéra Andreje Babiše (ANO) ohledně úřední maturity. Babiš totiž uvedl, že studenti by mohli mít na maturitním vysvědčení známky podle průměru za celé studium. Podle Plagy by to mohlo znamenat devalvaci vzdělávání. Vicepremiér a šéf koaliční ČSSD Jan Hamáček pak prohlásil, že rozhodnutí o podobě letošních maturit by mělo být odborné a mělo by vycházet ze stanoviska ministerstva školství. Ministři za sociální demokracii chtějí při jednání vlády postupovat podle doporučení školského resortu.
8. 3. 2021Aktualizováno8. 3. 2021|

Nemocnice jsou mnohde přetížené, ve středních Čechách poptávají lékaře i sestry

Zdravotnická zařízení dál čelí obtížné situaci. Středočeské nemocnice akutně poptávají zhruba čtyřicet lékařů a 110 sester. Hejtmanství prosí lékaře a sestry z ambulancí a jednodenní chirurgie, aby šli nemocnicím pomoci. V pátek v Česku přibylo třináct tisíc pozitivně testovaných na covid-19. Je to méně než ve čtvrtek i méně než před týdnem.
6. 3. 2021Aktualizováno6. 3. 2021|

Hoaxy o koronaviru můžou šířit poplašnou zprávu, některé prošetřuje policie. Prokázat vinu je ale podle právníků obtížné

Koronavirus, covid-19 a očkování, to je teď nejoblíbenější téma dezinformátorů. Svou intenzitou už podle expertů dosahuje k doposud největšímu tématu fake news, kterým byla migrace a imigranti. Na některé falešné zprávy se teď zaměřuje i policie, může se totiž jednat o šíření poplašné zprávy. Od začátku pandemie eviduje česká policie šedesátku takových případů. Pořad Newsroom ČT24 se ptal právníků z oblasti mediálního práva i lidí, kteří dezinformační scénu dlouhodobě sledují, na to, jestli je šance tímto způsobem šíření lží o koronaviru zastavit.
20. 2. 2021|
Načítání...