Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy strana 4 z 5

Píší o ivermektinu, o očkování, o opatřeních, o vědě. Články vydávají denně, jenže zásadní údaj v nich chybí. Jméno novináře, který text vytvořil. Místo toho, který by se k takovému textu hlásil, jen slova vlastní zpráva nebo třeba dost obecná zkratka red. Proč texty podepisovat? Kdy se může jméno autora v médiích vynechat a co důvěra čtenářů, když je autor neznámý? Debatu nad tím, kdy článek podepsat celým jménem, kdy zkratkou a kdy je možné podpis vynechat, otevírá pořad Newsroom ČT24.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) nesouhlasí s návrhem premiéra Andreje Babiše (ANO) ohledně úřední maturity. Babiš totiž uvedl, že studenti by mohli mít na maturitním vysvědčení známky podle průměru za celé studium. Podle Plagy by to mohlo znamenat devalvaci vzdělávání. Vicepremiér a šéf koaliční ČSSD Jan Hamáček pak prohlásil, že rozhodnutí o podobě letošních maturit by mělo být odborné a mělo by vycházet ze stanoviska ministerstva školství. Ministři za sociální demokracii chtějí při jednání vlády postupovat podle doporučení školského resortu.

Zdravotnická zařízení dál čelí obtížné situaci. Středočeské nemocnice akutně poptávají zhruba čtyřicet lékařů a 110 sester. Hejtmanství prosí lékaře a sestry z ambulancí a jednodenní chirurgie, aby šli nemocnicím pomoci. V pátek v Česku přibylo třináct tisíc pozitivně testovaných na covid-19. Je to méně než ve čtvrtek i méně než před týdnem.

Koronavirus, covid-19 a očkování, to je teď nejoblíbenější téma dezinformátorů. Svou intenzitou už podle expertů dosahuje k doposud největšímu tématu fake news, kterým byla migrace a imigranti. Na některé falešné zprávy se teď zaměřuje i policie, může se totiž jednat o šíření poplašné zprávy. Od začátku pandemie eviduje česká policie šedesátku takových případů. Pořad Newsroom ČT24 se ptal právníků z oblasti mediálního práva i lidí, kteří dezinformační scénu dlouhodobě sledují, na to, jestli je šance tímto způsobem šíření lží o koronaviru zastavit.

Bývalý ministr zdravotnictví za hnutí ANO Adam Vojtěch se zřejmě stane českým velvyslancem ve Finsku. Jeho nominaci podle informací serveru SeznamZprávy schválila minulý týden vláda. S vysláním Vojtěcha na diplomatický post v Helsinkách ještě musí souhlasit prezident Miloš Zeman. V čele ministerstva zdravotnictví stál Vojtěch od prosince 2017 do loňského září, kdy na funkci rezignoval.

Přesně před 80 lety – 29. ledna 1941 – zemřel Ioannis Metaxas. Řecký diktátor během své čtyři roky trvající vlády masově pronásledoval politické oponenty, budoval policejní stát a uplatňoval tvrdou cenzuru. Na druhou stranu se však nekompromisně postavil Mussoliniho Itálii, za což ho Řekové dodnes oslavují.

Amerika pátrá po jménech stoupenců končícího prezidenta Donalda Trumpa, kteří na začátku ledna násilně vtrhli do sídla amerického Kongresu. S identifikací stovek demonstrantů pomáhá veřejnost, výrazně se do vyšetřování zapojila také americká média a investigativní skupina Bellingcat. Procházejí nespočet videozáznamů a fotografií, prohledávají sociální sítě, kontaktují rodiny. Pátrají ale i po lidech, kteří na místě zabránili ještě větší katastrofě. Jak takové veřejné vyšetřování probíhá, přiblížil pořad Newsroom ČT24.

Americký prezident Donald Trump vyhlásil na území hlavního města Washingtonu nouzový stav. Učinil tak v souvislosti s nadcházející inaugurací Joea Bidena. Úřady ji totiž s ohledem na nepokoje v Kapitolu z minulého týdne hodnotí jako bezpečnostně rizikovou. Spojené státy zároveň přišly o ministra vnitřní bezpečnosti Chada Wolfa, který oznámil rezignaci.

Ve věku 68 let zemřel ekonom Michal Mejstřík. Informaci o úmrtí potvrdil mluvčí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Říman. Bývalý člen Národní ekonomické rady vlády a spoluzakladatel Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy, který vedl jako ředitel až do roku 2010, působil i v ekonomickém poradním týmu Ústředního krizového štábu.

Od noční schůzky na Vyšehradě uplynul víc než týden, téma je ale v médiích stále aktuální. Jedna noční fotografie zapříčinila výměnu ministra zdravotnictví uprostřed koronavirové krize. Na předmět schůzky jsou neustále dotazovaní její účastníci a otazník stále visí i nad tím, co stálo za pořízením fotografie, která vše odstartovala. Paparazzi svoje zdroje, stejně jako třeba investigativní novináři, nezveřejňují. Pozadí této „noční akce“ se s bývalými lidmi z bulváru snažil rozplést pořad Newsroom ČT24.

Koronavirus je v České republice už osm měsíců. Celou dobu se premiér a jeho ministři snaží lidem vysvětlovat vážnost situace a přijatá opatření, která mají zamezit šíření viru. Stejnou dobu ale také nejrůznější osobnosti, od novinářů, přes odborníky na komunikaci až po některé lékaře, upozorňují na to, že komunikace vlády má slabiny. Kampaň za 50 milionů, kterou má mít na starosti ministerstvo zdravotnictví, to má změnit. Podle novinářů a mediálních expertů, které oslovil pořad Newsroom ČT24, je tento krok vítaný, měl ale přijít daleko dřív.

Současná pandemie a restriktivní opatření proti jejímu šíření nejvíce ekonomicky dopadají na lidi s nestabilním zaměstnáním, uvedl v pořadu Interview ČT24 sociolog Daniel Prokop. Tedy kupříkladu na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ve službách, lidi mající dohody o provedení práce či dostávající příjem „na ruku“ v rámci šedé ekonomiky.

Úterý 21. září 1920 byl den, kdy poprvé vyšlo Rudé právo. Noviny úzce spjaté s komunistickou stranou začaly vycházet o rok dřív, než oficiálně vznikla Komunistická strana Československa. Už ve dvacátých letech měly dvacetitisícový náklad, před druhou světovou válkou 40 tisíc a za normalizace dva miliony. Tyto noviny jsou dodnes symbolem propagandistické novinařiny. Přesto z nich po revoluci vznikl politicky nezávislý deník Právo. To nejzajímavější ze stoleté historie Rudého práva zjišťovala redakce pořadu Newsroom ČT24.

Zkoušet celostátně korespondenční volbu či volbu elektronickou tři měsíce před krajskými a senátnimi volbami by byl velký hazard. Je však možno zkusit například mobilní volební jednotky, jejichž členové by byli chráněni před nákazou koronavirem a umožnily by volit i lidem v karanténě, uvedl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce (OVM) politolog a rektor Metropolitní univerzity Praha Michal Klíma. Sociolog PAQ Research a Institutu sociologických studií FSV UK Daniel Prokop pak připomněl dosavadní odpor některých politických stran před zavedením možností korespondenční volby v Česku.

Kapacity víceletých gymnázií v Česku by se do budoucna mohly omezit. Ještě předtím by se ale například měla zlepšit kvalita výuky na druhém stupni základních škol. Na brífinku k představení nové strategie vzdělávání do roku 2030 to řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Omezení víceletých gymnázií by podle něj mohlo přispět ke snížení nerovností v přístupu ke vzdělávání.

V pátek 29. května to bylo 103 let, co se narodil americký prezident John Fitzgerald Kennedy. Po svém zvolení v roce 1961 vzbudil velké naděje po celém světě. V srpnu 1939 ještě jako student Harvardu navštívil Prahu okupovanou nacisty. Z jeho pobytu se zachovalo jen velmi málo svědectví, přesto ale sehrál důležitou roli v utváření Kennedyho politického názoru. O pobytu JFK v Praze natáčel pro pořad Reportéři ČT David Vondráček.

Prezident Donald Trump pohrozil, že pokud státy nezačnou jednat tvrději, nasadí federální armádu. Guvernér Minnesoty kvůli protestům proti zabití Afroameričana George Floyda nařídil plnou mobilizaci národní gardy. V Detroitu v pátek večer zemřel jeden z protestujících. Harvardský profesor Cornel West označil současnou Ameriku za „neúspěšný sociální experiment.“ Afroameričané po policejních zásazích umírají téměř dvojnásobně než je jejich zastoupení v běžné populaci, připomíná  Washington Post.

Ve věku 89 let zemřel historik Jan Křen, který se zaměřoval na česko-německé vztahy. Úmrtí oznámil Jiří Pešek z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, informaci později potvrdil historikův syn Vladimír. Křen byl v roce 1970 kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy vyloučen z komunistické strany a jako disident a signatář Charty 77 se podílel na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity. Od prezidenta Václava Havla v roce 2002 obdržel medaili Za zásluhy.

Finance na zvláštní opatření kvůli koronaviru hodlá stát získat půjčováním a prodejem dluhopisů. Na koupi státních dluhopisů se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dohodla s guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem, avizovala v Událostech, komentářích. Bývalý člen bankovní rady ČNB Mojmír Hampl apeluje na vládu, aby přijímala jednoduchá a plošná opatření, rozhodující je totiž podle něj rychlost. Profesor ekonomie z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Mejstřík se přimlouvá za to, aby Babišův kabinet hleděl dopředu a nečekal na jakýsi Marshallův plán.

Koronavirus dorazil do Česka. Mediální události týdne předcházelo čekání a napětí v redakcích. Novináři se na to připravovali. Jak obstáli? Daří se jim pravdivě informovat nebo spíš šířit paniku? „Lidé klikají na cokoliv, co se týká koronaviru. Média by v tomto období měla mít hlavně stabilizační funkci,“ komentuje situaci Alice Němcová Tejkalová, děkanka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Pražští hygienici nařídili 31 pražským vysokým školám, aby kvůli epidemii koronaviru izolovaly na 14 dní studenty a pedagogy, kteří přijedou z Číny. Musejí je také hygienické stanici nahlásit. Studenti se nesmí účastnit výuky nebo jít do knihovny. Koronavirem se celosvětově nakazilo už přes 40 tisíc lidí, více než 900 jich zemřelo. V Česku bylo testováno kvůli podezření přes 60 lidí, u žádného, včetně evakuovaných přímo z epicentra nákazy, se přítomnost viru nepotvrdila.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

Dvě největší soukromé zpravodajské televize čekají v současnosti zlomové změny. Seznam snižuje objem vysílaného zpravodajství a na CNN Prima News se ještě před oficiálním startem změnilo vedení. Mediální odborníci se shodují, že provozovat soukromý zpravodajský kanál je v Česku hodně náročné a prakticky téměř vždy finančně nevýhodné. Téma pro pořad Newsroom ČT24.

Ruská kritika zavedení Dne památky obětí invaze z roku 1968 není izolovanou událostí a Moskva si prostřednictvím nástrojů narativního válčení snaží vykolíkovat si prostor. V Událostech, komentářích to řekl odborník na postsovětský prostor Jan Šír. Publicista Jefim Fištejn v této souvislosti poukázal na to, že Rusy uráží připravenost Čechů pokládat je za okupanty a za vrahy.