Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy strana 5 z 5

V pátek 29. května to bylo 103 let, co se narodil americký prezident John Fitzgerald Kennedy. Po svém zvolení v roce 1961 vzbudil velké naděje po celém světě. V srpnu 1939 ještě jako student Harvardu navštívil Prahu okupovanou nacisty. Z jeho pobytu se zachovalo jen velmi málo svědectví, přesto ale sehrál důležitou roli v utváření Kennedyho politického názoru. O pobytu JFK v Praze natáčel pro pořad Reportéři ČT David Vondráček.

Prezident Donald Trump pohrozil, že pokud státy nezačnou jednat tvrději, nasadí federální armádu. Guvernér Minnesoty kvůli protestům proti zabití Afroameričana George Floyda nařídil plnou mobilizaci národní gardy. V Detroitu v pátek večer zemřel jeden z protestujících. Harvardský profesor Cornel West označil současnou Ameriku za „neúspěšný sociální experiment.“ Afroameričané po policejních zásazích umírají téměř dvojnásobně než je jejich zastoupení v běžné populaci, připomíná  Washington Post.

Ve věku 89 let zemřel historik Jan Křen, který se zaměřoval na česko-německé vztahy. Úmrtí oznámil Jiří Pešek z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, informaci později potvrdil historikův syn Vladimír. Křen byl v roce 1970 kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy vyloučen z komunistické strany a jako disident a signatář Charty 77 se podílel na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity. Od prezidenta Václava Havla v roce 2002 obdržel medaili Za zásluhy.

Finance na zvláštní opatření kvůli koronaviru hodlá stát získat půjčováním a prodejem dluhopisů. Na koupi státních dluhopisů se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dohodla s guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem, avizovala v Událostech, komentářích. Bývalý člen bankovní rady ČNB Mojmír Hampl apeluje na vládu, aby přijímala jednoduchá a plošná opatření, rozhodující je totiž podle něj rychlost. Profesor ekonomie z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Mejstřík se přimlouvá za to, aby Babišův kabinet hleděl dopředu a nečekal na jakýsi Marshallův plán.

Koronavirus dorazil do Česka. Mediální události týdne předcházelo čekání a napětí v redakcích. Novináři se na to připravovali. Jak obstáli? Daří se jim pravdivě informovat nebo spíš šířit paniku? „Lidé klikají na cokoliv, co se týká koronaviru. Média by v tomto období měla mít hlavně stabilizační funkci,“ komentuje situaci Alice Němcová Tejkalová, děkanka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Pražští hygienici nařídili 31 pražským vysokým školám, aby kvůli epidemii koronaviru izolovaly na 14 dní studenty a pedagogy, kteří přijedou z Číny. Musejí je také hygienické stanici nahlásit. Studenti se nesmí účastnit výuky nebo jít do knihovny. Koronavirem se celosvětově nakazilo už přes 40 tisíc lidí, více než 900 jich zemřelo. V Česku bylo testováno kvůli podezření přes 60 lidí, u žádného, včetně evakuovaných přímo z epicentra nákazy, se přítomnost viru nepotvrdila.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

Dvě největší soukromé zpravodajské televize čekají v současnosti zlomové změny. Seznam snižuje objem vysílaného zpravodajství a na CNN Prima News se ještě před oficiálním startem změnilo vedení. Mediální odborníci se shodují, že provozovat soukromý zpravodajský kanál je v Česku hodně náročné a prakticky téměř vždy finančně nevýhodné. Téma pro pořad Newsroom ČT24.

Ruská kritika zavedení Dne památky obětí invaze z roku 1968 není izolovanou událostí a Moskva si prostřednictvím nástrojů narativního válčení snaží vykolíkovat si prostor. V Událostech, komentářích to řekl odborník na postsovětský prostor Jan Šír. Publicista Jefim Fištejn v této souvislosti poukázal na to, že Rusy uráží připravenost Čechů pokládat je za okupanty a za vrahy.

Po nedávném výbuchu plynu v domě v Prešově se na sociálních sítích objevilo video muže padajícího z balkonu. Slovenská policie požádala média, aby záběr nešířila, ale některá to přesto udělala – mezi nimi i česká Prima. Její reportáží se proto bude zabývat vysílací rada.

Vnitřní kontrola účetnictví Univerzity Karlovy zatím neobjasnila, na co šly peníze od čínského velvyslanectví při sporném financování česko-čínských konferencí. Audit dosud nenašel žádný přesun peněz mezi univerzitou a čínskými úřady ani mezi školou a firmou akademika Miloše Balabána, která údajně peníze na akce od Číňanů dostala. Univerzita proto odeslala zástupcům firmy výzvu k vysvětlení. Obrátila se také na policii kvůli podezření ze spáchání podvodu.

Miloslava Matoušová a další ženy se na videu natočeném v lese omlouvají mužům, že dostatečně neplnily svou ženskou roli. Zároveň jim děkují za lekce, které je znovu naučili. Kontroverzní video už má na Facebooku milion zhlédnutí. Upozornilo ale na byznys se sídlem v daňovém ráji. Podrobnosti zjišťovali pro pořad 168 hodin reportéři Jana Gerleová a Jan Novák.

Rektor Univerzity Karlovy (UK) Tomáš Zima ukončil ke středečnímu dni činnost Česko-čínského centra UK (ČČC). Publicita, která se v posledních dnech zaměřila na sporné financování česko-čínských konferencí, centru podle Zimy uškodila a rektor nechce, aby to poškodilo aktivity připravované fakultami. Zima zdůraznil, že zrušení centra nebude mít dopad na pokračování interního auditu a jeho závěry.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima označil postup bývalého tajemníka Česko-čínského centra Univerzity Karlovy (UK) Miloše Balabána v souvislosti s financováním česko-čínských konferencí za selhání jednotlivce. Podle něj je však z pohledu univerzity obtížné předcházet takovým selháním.

Systém automaticky generovaných zpráv bude vytvářet zprávy z dění na pražské burze. Umělá inteligence by mohla v češtině psát i zprávy o počasí nebo sportu. Nástroj vytvořili vědci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), Českého vysokého učení technického (ČVUT), Západočeské univerzity (ZČU) ve spolupráci s Českou tiskovou kanceláří (ČTK), která ho v následujících dnech začne testovat.

Tajemník Česko-čínského centra Univerzity Karlovy (UK) Miloš Balabán podle serveru Aktuálně.cz lhal o financování česko-čínských konferencí. Tvrdil, že naprostou většinu nákladů platilo samo centrum, ale konference platila čínská ambasáda. Web to uvedl na základě vyjádření pořadatelů konference. Balabán na další dotazy serveru neodpověděl a následně rezignoval na funkci tajemníka.

Vydávali informační letáky, časopisy, noviny. Fotografovali a natáčeli rozhovory v ulicích. Jak studenti žurnalistiky proživali revoluční dny po 17. listopadu 1989? Téma dalšího dílu seriálu Mediální revoluce, který každou neděli vysílá pořad Newsroom ČT24.

Co mají společného Karel Schwarzenberg, Jiří Ovčáček nebo ruské velvyslanectví? Třeba to, že jsou populární na sociálních sítích. A proč zrovna oni? Protože si někdo jejich jménem dělá z lidí už dlouhou dobu legraci. Parodické účty na Facebooku nebo Twitteru bývají ale někdy pastí zejména pro novináře. Naposledy se nechala nachytat televize Prima, která v reportáži citovala informace z falešného profilu ruského velvyslanectví. Tématem se v neděli zabýval pořad Newsroom ČT24, který přinesl i rozhovor s jedním z tvůrců této politické satiry.

Nad Doněckou oblastí se 17. července 2014 zřítil boeing 777 malajsijských aerolinií letící na lince z Amsterdamu do Kuala Lumpuru. V troskách havarovaného letu zahynulo všech 298 cestujících a členů posádky celkem z deseti zemí, z toho osmdesát dětí. Pozadí události, jež dodala konfliktu na východě Ukrajiny nový rozměr, shrnuje v komentáři pro web ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Je tomu přesně pět let, co Rusko anektovalo Krym. Anexi poloostrova předcházela invaze ozbrojených sil, jež v rozporu se zákony vedení války nenesly žádné znaky odkazující na jejich příslušnost. Komentář k tehdejším událostem pro web ČT24 napsal Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Slova ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové (za ANO) o mobilních datech pro pořad České televize 168 hodin vysílaný 17. února vyvolala silnou reakci veřejnosti. Ministryně před týdnem tvrdila, že mobilní data jsou v Česku tak drahá proto, že si je Češi nechtějí kupovat. Kdyby si je prý kupovali, operátor by víc vydělal a data by zlevnil. Druhá reportáž přináší další výroky ministryně, které se do původního příspěvku nevešly, a objasňuje okolnosti jejího vzniku. Podle Novákové byla totiž její slova vytržena z kontextu.