Prima odvysílala smrtelný pád muže z prešovského domu. Reportáží se bude zabývat vysílací rada

Po nedávném výbuchu plynu v domě v Prešově se na sociálních sítích objevilo video muže padajícího z balkonu. Slovenská policie požádala média, aby záběr nešířila, ale některá to přesto udělala – mezi nimi i česká Prima. Její reportáží se proto bude zabývat vysílací rada.

V bytovém domě ve slovenském Prešově minulý týden při výbuchu plynu a následném požáru zemřelo nejméně sedm lidí. Mezi nimi i muž, který se snažil si zachránit život, ale neudržel se na balkoně. Video, které jeho smrtící pád zachycuje, se objevilo na sociálních sítích, ale také na některých zpravodajských webech a dokonce v televizním vysílání. Slovenská policie přitom žádala, aby média video dále nešířila.

Na Primě záběr zpomalili a oběť označili červeným kroužkem

Na Slovensku video zveřejnila hned tři média. Krátce se objevilo na webu Aktuality.sk, kam se ale dostalo podle šéfredaktora Petera Bárdyho nedopatřením. Web Pluska.sk ho naopak zveřejnil vědomě, dokonce ho označil za „exkluzivní“. Později ho ale smazal.

Hned dvakrát pak video odvysílala Markíza, jedna z nejsledovanějších slovenských televizí. Objevilo se ve zprávách v 15 a 17 hodin, televize ho ale později smazala z archivu a už ho nepoužila. Ke slovenské vysílací radě ale přesto dorazila řada stížností.

Videem padajícího muže se ale bude zabývat i česká Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Ve své večerní zpravodajské relaci ho totiž použila televize Prima – ukázala ho hned dvakrát po sobě, jednou dokonce zpomaleně a padající oběť označila červeným kroužkem. A to vše bez varování.

Zákon přitom říká, že by televize neměly bezdůvodně zobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení. Možné porušení tohoto zákona bude posuzovat právě RRTV, jak ČT potvrdila její místopředsedkyně Jana Kasalová. „K tématu Rada obdržela několik podnětů. Zabývat se jimi bude na lednovém zasedání,“ uvedla.

Zveřejnění je proti etice, říkají odborníci

Podle oslovených odborníků jde o jasné pochybení. „Použít takový záběr v televizním vysílání je podle mě zcela nevhodné. Do zpravodajství to zcela jednoznačně nepatří,“ říká Jan Motal z Masarykovy univerzity v Brně. „Je to velmi vážný přestupek proti novinářské etice. Tohle prostě ukazovat nepotřebujete,“ myslí si mediální analytik Milan Kruml.

„Je to podle mě opravdu nevkusné. Na to, abyste si dokázala představit, jak tragická událost se odehrála, nepotřebujete vidět člověka, jak padá z balkonu,“ dodává Alice Němcová Tejkalová, děkanka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Všechny novinářské normy se shodují na tom, že novinář je povinen dbát na lidskou důstojnost. V tomto případě se dá tvrdit, že lidská důstojnost toho muže byla narušena tím, že jsme viděli jeho tragickou smrt,“ vysvětluje Motal, v čem spatřuje problém. „Musíme také myslet na rodinu té oběti, která to musela opakovaně vidět v televizi, a zároveň bychom měli myslet i na citlivější diváky, které to může i rozrušit,“ doplňuje.

Podle Markízy šlo o veřejný zájem

Slovenská televize Markíza sice záběr stáhla z internetového archivu, ale za jeho odvysíláním si stojí. „Právě tento záběr umocnil rozsah této tragédie a jeho odvysílání považujeme za veřejný zájem,“ uvedl Henrich Krejča, ředitel zpravodajství televize Markíza, na dotaz serveru Omédiách.com.

„Takové zveřejnění záběru může v konečném důsledku nejen u veřejnosti vytvořit celkový obraz o té tragédii, ale být zároveň důkazem, zda přišla pomoc včas, proč nebyla okamžitě zaměřená na tohoto člověka. Já jako novinář považuji za povinnost takový záběr odvysílat,“ dodal Krejča pro ČT.

Upozorňuje také na to, že pád muže na videu nebyl ukončen, tedy že na něm nebyl zobrazen dopad na zem. „Neumím si představit, že bych ukázal dokonanou smrt v přímém přenosu,“ hájí se.

Oslovení odborníci nicméně s argumentací veřejným zájmem nesouhlasí. „Na tom záběru rozhodně žádný veřejný zájem není. Pokud by ho veřejnost neviděla, tak by žádná škoda nevznikla,“ říká Jan Motal. Na případné chyby a nedostatky při zásahu by podle něj měli novináři upozorňovat jiným způsobem.

Prima: Reakce diváků nás mrzí

Televize Prima se obhajuje tím, že chtěla pouze realisticky zobrazit, co se stalo. „Cílem odvysílání bylo divákům realisticky popsat extrémní situaci, která následkem výbuchu plynu vznikla a nemá v novodobých dějinách Slovenska obdoby,“ uvedl mluvčí Adam Halmoši.

„Mrzí nás reakce, kterou reportáž u některých diváků vzbudila, a budeme tento typ divácké reakce ve své praxi zohledňovat při veškeré snaze o dodržování platných právních předpisů a Etického kodexu zpravodajství a publicistiky ATO,“ uzavřel vyjádření.

Halmoši přitom ve vyjádření pro ČT uznává, že televize mohla na použité záběry upozornit před reportáží. Ani to ale nemusí podle odborníků být vhodné řešení. „Možná to někoho přiměje, aby odehnal děti od televize, pokud se dívají s ním, ale ten zážitek jako takový si z toho nese dál,“ říká děkanka Tejkalová.

Podle Motala navíc takový záběr mohou vidět lidé náhodně, aniž by předtím slyšeli upozornění – například, když přepnou. „Z nějakého právního hlediska to možná význam má, nicméně ten záběr tam stejně je,“ dodává mediální etik.

Média podobnou otázku řeší poměrně často – výrazným případem bylo například zveřejňování záběrů a fotografií obětí teroristických útoků z 11. září 2001. Podobnými případy, ale také obecnými etickými pravidly se zabýval pořad Newsroom ČT24 .

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled